Emisní povolenka je nástroj používaný v systémech obchodování s emisemi. Představuje právo vypustit určité množství skleníkových plynů do atmosféry. Tento koncept je spojen s uhlíkovými offsety a kredity.
Debata nad emisními povolenkami a globální uhlíkovou daní
Česko má blízko k splnění emisního cíle díky restrukturalizaci ekonomiky a investic
Mizící téma o
společenských pravidlech a společnosti
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnější stav: Evropský parlament podpořil opatření na ochranu domácností před vysokými náklady spojenými s ETS2 — rychlejší uvolňování povolenek z rezervy a návrh cenového stropu, s cílem zmírnit dopad od roku 2028 [1].
Politický vývoj: V Česku pokračuje tlak proti zavedení ETS2 pro bydlení a dopravu; vláda Andreje Babiše a část domácí politiky usilují o odklady nebo výjimky, zároveň vláda hledá cesty, jak čerpat evropské prostředky s minimálními podmínkami [2][3].
Dopady a alternativy: Analýzy ukazují rozporuplné dopady — od mírného až středního zdražení energií a pohonných hmot po odhady značných státních příjmů určených na kompenzace a investice; v diskusi se objevují i návrhy nahradit systém povolenek jednotnou uhlíkovou daní [4][5].
Vývoj v čase: Debata se přesunula od snah o národní výjimky k evropským kompromisům a konkrétním úpravám ETS2; současné kroky EP a návrhy členských států reflektují snahu o zmírnění sociálních dopadů, přičemž domácí politika (včetně výzev k odkladu až po rok 2030) pokračuje a současně probíhá restrukturalizace ekonomiky, která podle posledních dat pomáhá Česku snižovat emise a zvyšuje šanci dosáhnout cíle do roku 2026 [1][6].
Zdroje:
Nejnovější
Česko má blízko k splnění emisního cíle díky restrukturalizaci ekonomiky a investic
22. 5. 2026: Česká republika snížila emise CO2 o polovinu a má reálnou šanci dosáhnout roku 2026 svého emisního cíle s dalším poklesem nebo uzavřením uhelných zdrojů.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
31. března 2026
Jsme vystaveni naprosto mimořádné situaci, ceny energií letí nahoru v celém světě a Evropa musí rychle vystřízlivět
2
Střední dopad
11. února 2026
Pokud zrušení nebude možné, je snahou posunout termín až na rok 2030, kdy by o věci rozhodovala nová komise, případně nalézt jiný náhradní mechanismus na národní úrovni.Na tomto postupu panuje shoda napříč celou vládou
3
Vysoký dopad
2. února 2026
aby bylo možné přehodnotit jeho skutečné dopady, vzhledem k vážným obavám ohledně vysoké volatility a nadměrného zvýšení cen, jakož i významných negativních sociálních dopadů, inflačních tlaků a dalšího oslabení konkurenceschopnosti evropských podniků
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Domácnosti (české)
Zavedení ETS2 zvýší náklady domácnostem na pohonné hmoty a vytápění; dopad je větší u domácností topících uhlím nebo plynem a u těch s vyšší spotřebou dopravy.
Česká vláda
Politicky získává prostor pro vyjednávání úprav ETS2 (strop, odklad), ale čelí vnitrostátní kritice a riziku ztráty výnosů či sankcí, pokud směrnici nezimplementuje.
Průmysl (energeticky náročné podniky)
Vyšší cena povolenek zvyšuje výrobní náklady; některé segmenty usilují o větší bezplatnou alokaci či revizi ETS, aby snížily konkurenční nevýhodu.
Nízkopříjmové a zranitelné domácnosti
Jsou nejvíce zranitelné vůči zdražení energií, ale zároveň jsou primární cílovou skupinou Sociálního klimatického fondu a dotačních programů na kompenzace a zateplení.
Dodavatelé paliv a energií (energetičtí obchodníci)
Povinnost nákupu povolenek zvýší jejich náklady, ale současně jim dává roli přenašeče nákladů do cen a novou obchodní příležitost; někteří budou pod tlakem regulace a konsolidace trhu.
Státní rozpočet / státní fondy (Ministerstvo životního prostředí, Státní fond životního prostředí)
Výnosy z povolenek představují významný finanční zdroj (desítky až stovky miliard Kč) pro dotace na zateplování, sociální kompenzace a investice do dekarbonizace.
Evropská komise a instituce EU (vč. Evropského parlamentu)
Řídí návrhy úprav ETS2 (cenová brzda, rezervy) a rozhodují o legislativě; jejich kroky ovlivní rozsah dopadů na členské státy a stakeholdery.
Dodavatelé tepla (teplárny)
Velké teplárny již platí ETS1 a budou méně citlivé na ETS2, což srovná konkurenční podmínky vůči lokálním kotlům; částečně přenesou náklady do cen tepla.
Kontext
Dříve jsme psali...
Europoslankyně Danuše Nerudová prosadila v Evropském parlamentu ochranu domácností před drahými emisními povolenkami
Evropský parlament podpořil rychlejší uvolňování emisních povolenek z rezervy a návrh cenového stropu, aby ochránil domácnosti od roku 2028. Ochraňte rodinný rozpočet
Danuše Nerudová v Evropském parlamentu řeší zrušení emisních povolenek na vytápění budov
Podcast Bruselský diktát rozebírá skutečný stav vyjednávání o emisních povolenkách pro bydlení a politické postoje Andreje Babiše. Odhalte bruselské zákulisí
Vláda Andreje Babiše hledá, jak získat devět miliard z EU s minimálními podmínkami
Vláda Andreje Babiše pracuje na úsporných opatřeních, která umožní získat evropské prostředky bez účinné pomoci potřebným a s omezenými investicemi do obnovitelných zdrojů. Proč EU financuje?}}
Premiér Andrej Babiš neprosadil cenový strop na povolenky, Evropská komise však chystá změny
Evropská unie odmítla zavést strop na cenu emisních povolenek, ale do července připraví úpravy systému ETS pro podporu průmyslu. Kdo vyhraje spor?
Andrej Babiš spolu s dalšími státy podporuje rychlejší výstavbu obnovitelných zdrojů v EU
Babiš a další země EU nečekaně podporují urychlení obnovitelných zdrojů, zatímco informace o emisních povolenkách v médiích jsou většinou mylné. Odhalte pravdu EU
Fakta
📊
~80 €/t
Cena povolenky aktuálně
(5. 6. 2025)
📅
2027
Zavedení ETS2 v Česku
(5. 6. 2025)
💰
50 mld. Kč
Roční odhad výnosů ETS2
(16. 7. 2025)
💰
200 mld. Kč
Výnosy 2027–2032 (odh.)
(17. 10. 2025)
📊
+3,50 Kč/l
Zdražení benzinu (odh.)
(5. 6. 2025)
📊
50 %→45 %
ČR snížila emise do 2024
(22. 5. 2026)
Události
Co a kdy?
rok 2025
Obchodování s novými emisními povolenkami ETS2 započalo na burze ICE a cena se pohybovala těsně pod 80 EUR za tunu CO2.
květen 2025
K 1. květnu 2025 existovalo 78 systémů zpoplatnění emisí CO2 ve světě (43 uhlíkových daní, 35 systémů obchodování s emisemi).
2027
Původní plánovaný termín, od kterého měly povolenky ETS2 začít platit pro domácnosti a dopravu (uváděn v řadě článků jako rok spuštění).
rok 2028
V řadě článků (včetně prohlášení ministra Hladíka a dalších) se uvádí, že ETS2 byl odložen na rok 2028 a některé návrhy počítaly s platností od tohoto roku.
rok 2030
V řadě odhadů a vládních návrhů je rok 2030 uváděn jako možný další odklad nebo termín, od kterého by měl být systém aplikován na domácnosti/dopravu (v některých textech se uvádí návrh prodloužení implementace do roku 2030).
do roku 2030
Odborné odhady uvádějí, že do roku 2030 pojistky v systému zabrání výraznému nárůstu cen; po roce 2030 se očekává větší růst cen benzinu, nafty a nákladů na vytápění.
2027–2032
Státní odhady předpokládají výnosy z ETS2 v letech 2027–2032 až do výše přibližně 200 miliard Kč (uváděno v analýze pro ministerstvo).
12. února 2026
Dopis premiéra Andreje Babiše s dvanácti prioritami ohledně emisních povolenek a návrhem odkladu spuštění ETS2 (minimálně na rok 2030) byl zaslán Evropské komisi a dalším lídrům před summitem EU 12. 2. 2026.
29. dubna 2026
Evropský parlament schválil své stanovisko k nové podobě ETS2 s platností od roku 2028, včetně návrhu cenového stropu 45 EUR/t CO2 a možnosti dočasného vyjmutí obytných budov ze systému; jednání s Radou EU mělo být dokončeno do léta 2026.
červenec 2026
Evropská komise měla do července 2026 připravit konkrétní návrh změn systému ETS (revize), které musí schválit minimálně 15 členských států (uváděno v článku o neplánovaném stropu pro průmysl).
2026
Debata o implementaci ETS2 vyústila v politická rozhodnutí v Česku: nová vláda Andreje Babiše odmítla ratifikaci ETS2 a vyjednává o odkladu nebo odmítnutí (uváděno v článcích z prosince 2025–2026).
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Zavedení ETS2: zpoplatnění emisí pro dopravu a bydlení (od 2027/2028)
Srovnání před a po
👥
Kdo platí povolenky
PŘED
Povolenky platily hlavně velkým zdrojům (elektrárny, průmysl) prostřednictvím systému ETS1
PO
Od ETS2 budou povolenky vztahovány i na silniční dopravu a vytápění budov; náklady nakupují dodavatelé paliv a promítnou je do cen (domácnosti a motoristé)
💰
Cena a cenová brzda
PŘED
Povolenky pro domácnosti neměly tržní referenci v praxi; cenový tlak u ETS1 vedl k vysokým cenám
PO
Komise navrhuje posílený mechanismus brzdy: pevný strop 45 €/t (nominálně diskutovaný), častější uvolňování dodatečných povolenek (až 2×ročně, až 80 mil. ročně) a dynamické doplňování rezervy, má omezit volatilitu; avšak strop může být sporný a dopad na ceny závisí na konečné dohodě
💰
Rozdělení výnosů a kompenzace
PŘED
Výnosy z povolenek šly státnímu rozpočtu různě; absence jasného sociálně‑klimatického plánu v Česku
PO
Výnosy ETS2 mají směřovat částečně do Sociálního klimatického fondu na kompenzace/zateplování a další investice; Česko vyjednalo možnost čerpání i frontloadingu, ale podmínky a rozsah kompenzací nejsou ještě definitivní
📅
Termín zavedení
PŘED
Plánovaný náběh ETS2 od 2027 (povinně)
PO
EU schválila/dohodla odklad na 2028 pro náběh v praxi; Česko usiluje o další odklady nebo zrušení, ale implementace do národní legislativy je povinná
Klíčové postavy
🏛️
Evropská komise (Wopke Hoekstra)
Předkladatel návrhů úprav ETS2 a autor mechanismů cenové stability
👤
Česká vláda / ministři (Petr Hladík, Petr Fiala; Andrej Babiš a ANO v opozici/polj.)
Vyjednávání, tlak za silnější cenové brzdy, snaha o odklad nebo odmítnutí implementace ETS2
🏢
Dodavatelé paliv a energetiky (např. obchodníci, teplárny)
Budou pověřeni nákupem povolenek pro dodávky zákazníkům; jejich chování ovlivní přenos nákladů na domácnosti
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Ondřej Krutílek
europoslanec (ODS)"Nerudová sice prosadila dílčí zlepšení v podobě rychlejší reakce komise na vývoj cen emisních povolenek, ale jinak návrh zbytečně zpřísňuje pravidla a oslabuje samotnou funkci rezervy"
Ondřej Knotek
europoslanec (ANO)"Projeví se to především v tom, že jakmile začnou platit emisní povolenky pro domácnosti a pro automobily, tak systém rezervních emisních povolenek půjde použít častěji,"
Tomáš Holub
bývalý člen bankovní rady ČNB"Úskalí je v tom, že máme spočítané odhady pro konkrétní ceny. Ale pokud bude cena povolenek skákat nahoru a dolů, tak na to například daňové mechanismy nedokážou dostatečně rychle reagovat,"
Tomáš Holub
bývalý člen bankovní rady ČNB"Například za covidu jsme také zvýšili platby za státní pojištěnce. A ty zůstaly zachovány, i když už tu není,"
Karel Havlíček
vicepremiér a ministr průmyslu a obchodu"Jsme vystaveni naprosto mimořádné situaci, ceny energií letí nahoru v celém světě a Evropa musí rychle vystřízlivět,"
Alena Schillerová
ministryně financí"Potvrzuje se, že dopady ETS2 by byly bolestivé a nepřijatelné,"
Filip Turek
vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal"Pokud zrušení nebude možné, je snahou posunout termín až na rok 2030, kdy by o věci rozhodovala nová komise, případně nalézt jiný náhradní mechanismus na národní úrovni. Na tomto postupu panuje shoda napříč celou vládou,"
Danuše Nerudová
europoslankyně, hlavní zpravodajka EP pro ETS2"Byly tady představy, že se systém odloží do roku 2030. Myslím si, že není reálné se na tom v Radě EU shodnout, ale uvidíme,"
Danuše Nerudová
europoslankyně, hlavní zpravodajka EP pro ETS2"Mým cílem jako zpravodajky je vyjednat maximum možného, aby se to tak velkým způsobem nedotklo domácností zejména v regionech,"
Andrej Babiš
premiér"aby bylo možné přehodnotit jeho skutečné dopady, vzhledem k vážným obavám ohledně vysoké volatility a nadměrného zvýšení cen, jakož i významných negativních sociálních dopadů, inflačních tlaků a dalšího oslabení konkurenceschopnosti evropských podniků,"
zdroj HN z tuzemské energetiky
"Byli to lidé se zkušenostmi s vyjednáváním v Bruselu, kteří by plnili zadání, které dostanou. Netuším, kdo by měl nyní české požadavky ohledně ETS 2 vyjednat,"
Andrej Babiš
premiér"Přijdeme s velice konkrétními řešeními v rámci summitu Evropské rady 12. února, který by měl pojednávat o konkurenceschopnosti Evropské unie,"
České velvyslanectví (velvyslanec Černý)
"Oceňujeme, že Evropská komise předložila legislativní návrh, který by měl řešit obavy z dopadu na ceny vytápění a dopravy v souvislosti s možným zavedením EU ETS2. Komise do návrhu promítla podněty, které Česká republika spolu s dalšími 18 členskými státy zaslala na začátku července letošního roku,"
Karel Havlíček
první místopředseda hnutí ANO"debakl"
Jak šel čas
Historický kontext
📈
2025
Obchodování s emisními povolenkami ETS2 započalo na burzách (futures kontrakty)
Z aktuálních článků vyplývá, že na burzách ICE a EEX se začaly obchodovat kontrakty na nové povolenky ETS2 (termíny kolem 2027–2028). Tyto obchody ukázaly tržní ceny povolenek těsně pod ~80–90 EUR/t CO2.
Vyvolalo to pozornost k možnému dopadu na ceny paliv a plynu a politické reakce členských států (požadavky na úpravy systému a cenové brzdy).
Cenové úrovně futures byly vyšší než plánovaný strop 45 EUR
⚖️
rok 2026
Evropská komise oznámila revizi a úpravy systému ETS (včetně MSR a dalších opatření)
V CONTEXT článcích i CURRENT shrnutích se uvádí, že Komise připraví návrhy změn (revize ETS1/ETS2), včetně úprav Rezervy tržní stability (MSR) a mechanismů pro stabilizaci ceny.
Otevřelo to prostor pro diplomatické vyjednávání mezi členskými státy o zmírnění cenových šoků a pro návrhy na častější uvolňování povolenek; snížilo to bezprostřední tlak na některé země, včetně ČR.
První konkrétní návrhy Komise měly být předloženy do července 2026
🗳️
2026-02-11
Europoslanci schválili cíl snížit emise do roku 2040 a odložili zahájení ETS2 na rok 2028
CURRENT i CONTEXT články uvádějí, že Evropský parlament podpořil nové cíle a že spuštění ETS2 bylo odloženo na 2028; rozhodování vyvolalo další jednání mezi Parlamentem, Radou a Komisí.
Odklad posunul okamžité dopady na domácnosti o rok a dal členským státům více času na přípravu kompenzačních opatření.
Odklad oproti původnímu termínu 2027
🤝
2025–2026
Iniciativa 19 členských států (včetně ČR) požádala Komisi o silnější cenové pojistky pro ETS2
Česko společně s dalšími státy iniciovalo požadavky na posílení mechanismů, které by omezily prudké růsty cen povolenek (zastropování/nominální limit, častější uvolňování z rezervy, větší objem uvolňovaných povolenek).
Vedla k návrhům Komise na úpravy (častější uvolňování povolenek, silnější pojistky) a politickému tlaku na zavedení efektivních cenových brzd.
Iniciativa zvýšila počet států aktivně žádejících změny v porovnání s původními postoji
📣
2025-10 a 2025-11
Publikace více analýz dopadů ETS2 a politická debata v ČR eskalovala
Řada studií (PwC, ministerská analýza, think-tanky) zveřejnila odhady dopadů na domácnosti a státní příjmy; doma probíhala intenzivní politická diskuse o odkladu, změnách nebo odmítnutí ETS2.
Vytvořilo to tlak na českou vládu i euroinstituce, urychlilo diplomatské kroky ČR v koalici států požadujících úpravy a zvýšilo pozornost k sociálním kompenzacím (Sociální klimatický fond).
Analýzy dávaly odhady od stovek korun měsíčně po vyšší částky v závislosti na ceně povolenky
🏛️
2025-12-16
Politické změny v ČR (nová vláda Andreje Babiše) ovlivnily domácí postoj k ETS2
CURRENT články popisují, že nová vláda oznámila odmítnutí ETS2 a úmysl usilovat o odklad nebo zrušení; současně řeší, jak čerpat evropské prostředky a jak kompenzovat dopady.
Zintenzivnilo se riziko neshody mezi českou vnitřní legislativou a povinnostmi vůči EU; vyvolalo to obavy z pokut a ztráty výnosů z povolenek, ale také nový diplomatický tlak ČR v Bruselu.
Změna domácí politiky oproti předchozím vládám, které systém spoluvytvářely
🧰
2026-03–04
Komise navrhla první úpravy MSR: ponechání povolenek v rezervě místo jejich zneplatnění
CONTEXT a CURRENT uvádějí, že Komise navrhla, aby povolenky v MSR nebyly zrušeny nad rámec prahu, ale ponechány jako zásoba do budoucna, což zvyšuje pružnost trhu.
Mělo to potenciál snížit volatilitu ceny povolenek a nabídnout dodatečnou pojistku proti výkyvům, což podpořilo argumenty zemí, které žádaly větší stabilitu (včetně ČR).
Změna ve srovnání s předchozím pravidlem, které počítalo s rušením přebytku nad úrovní 400 milionů kusů
🏛️
29. 4. 2026
Evropský parlament schválil stanovisko k ETS2 s návrhem na cenový strop a rychlejší uvolňování rezervních povolenek; jednání s Radou do léta 2026
CURRENT články uvádějí, že EP navrhl strop 45 EUR/t CO2, možnost dřívějšího uvolnění rezervy a další ochranná opatření pro domácnosti; jednání s Radou má pokračovat do léta 2026.
Parlamentní postoj posílil politický tlak na zavedení cenových brzd a rychlejších intervenčních mechanismů v ETS2, čímž se snížilo riziko okamžitých prudkých sociálních dopadů.
Navrhovaný strop 45 EUR je přibližně třetinou původních (vyšších) scénářů cen povolenek
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Systém emisních povolenek stanovuje celkový limit emisí a rozděluje povolenky mezi znečišťovatele. Subjekty mohou s povolenkami obchodovat podle svých potřeb. Tento tržní mechanismus vytváří ekonomickou motivaci ke snižování emisí.
Proč je to důležité
Emisní povolenky představují ekonomický nástroj pro regulaci znečištění ovzduší. Pomáhají plnit klimatické cíle a snižovat emise skleníkových plynů. Jsou součástí širších strategií boje proti změně klimatu.
Co to je
Daň je peníze, které musí lidé a firmy platit státu podle zákona. Tyto peníze stát používá k financování důležitých věcí jako jsou nemocnice, školy, policie nebo silnice. Je to povinný příspěvek, který není vratný a za jeho zaplacení nedostanete přímo něco na oplátku.
Jak to funguje
Stát stanoví, kdo a kolik má platit na daních, podle různých pravidel. Například daň z příjmu platí lidé ze svých výdělků, daň z nemovitosti zase vlastníci domů nebo pozemků. Daně se platí pravidelně, třeba ročně nebo při nákupu zboží. Když někdo daň nezaplatí, stát může uložit pokutu nebo jiné sankce.
Proč je to důležité
Daně jsou hlavním zdrojem peněz pro fungování státu a veřejných služeb, které využívá každý z nás. Díky nim financujeme třeba školství, zdravotnictví nebo obranu země. Bez daní by stát nemohl zajistit zákony, bezpečnost i rozvoj infrastruktury, což by ovlivnilo život všech obyvatel.
Otestujte se
Kvíz: ETS2 a jeho dopady v Česku
Evropský parlament
parlament Evropské unie
Země: Evropská unie
Zaměstnanci: 7.82 (Invalid Date)
Sídlo: Seat of the European Parliament in Strasbourg
Data pocházejí z datové položky WikiData
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 28. 5. 2026 12:31:42