Dopady Green Dealu na evropský a český průmysl

Firmy drží dekarbonizační cíle i přes zpomalování klimatických politik v EU a USA

Mizící téma o společenských pravidlech a odvětví

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Nejaktuálnější stav: Navzdory zpomalování klimatických politik v EU a USA si většina průmyslových firem nadále stanovuje dekarbonizační cíle a sleduje přechod k nulovým emisím, i když jejich reálný pokrok je omezený [9].

V dřívějším vývoji kritici tvrdili, že Green Deal selhal v premisi dostupné a levné zelené energie, což podle některých komentářů vede k útlumu průmyslu a politickým rizikům pro EU; tento názor byl vyjádřen v analýze z 23. října 2025 [8].

Předchozí debata se soustředila na technickou proveditelnost a ekonomické náklady ambiciózních emisních cílů do roku 2040; zástupci průmyslu (např. Kateřina Kupková, Burkhardt Eling) varovali před nereálnými cíli a byrokratickou zátěží, zatímco právníci a aktivisté (Pavel Franc) a ekonomové poukazovali na příležitosti pro investice do obnovitelných zdrojů a rostoucí export zelených technologií z Česka [1][2][4][5][6].

Rozhodování o emisních cílech probíhá na úrovni orgánů EU a nelze je zablokovat jedinou vládou; v české debatě bylo zdůrazněno, že premiér Petr Fiala ani maďarské veto nemohou samostatně zastavit schválení cíle do roku 2040 [7].

Zdroje:

  1. Dekarbonizace brzdí, ale firmy neopouštějí své cíle. Prozatím

  2. Green Deal se ukazuje jako experiment, jehož klíčová premisa levné zelené energie selhala

  3. Snížení emisí o 90 procent je u průmyslu v Evropě zcela mimo realitu, říká ředitelka Lenzing Biocel Paskov

  4. Green Deal sráží enormní byrokracie. Věnovat deset procent energie jen reportingu je na pováženou, říká šéf Dachseru

  5. Green Deal je neuvěřitelně úspěšný. Česku nezbude než investovat do obnovitelných zdrojů, říká Franc z Frank Bold

  6. Česko a Green Deal: Hlavně se zelenou vaničkou nevylít zdárně rostoucí dítě

  7. Brzdit s Green Dealem navrhují už i odborníci na klima. Zelené cíle nelze splnit, co tedy udělat jinak a nezničit planetu?

  8. Babiše neposlouchá ani Orbán. Říká šéf ANO o klimatické politice nepravdu vědomě, nebo neví, o čem mluví?

Nejnovější
Firmy drží dekarbonizační cíle i přes zpomalování klimatických politik v EU a USA
27. 11. 2025: Přestože politická opatření zpomalují, většina firem si nadále stanovuje a sleduje cíle přechodu na nulové emise, byť jejich reálný pokrok je omezený.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Střední dopad
2. července 2025
Evropští občané stále více pociťují dopady změn klimatu
2 Vysoký dopad
30. prosince 2024
Odmítáme návrh Evropské komise na další zpřísnění klimatických cílů pro rok 2040 na úroveň 90 procent snížení emisí
3 Vysoký dopad
30. prosince 2024
Navržený cíl nepovažujeme za realistický. Ohrozil by konkurenceschopnost mnoha odvětví
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Svaz průmyslu a dopravy ČR

Reprezentuje průmysl, který varuje, že přísné cíle Green Dealu a náklady (včetně ETS) ohrožují konkurenceschopnost a vyžadují úpravy a finanční podporu.

Teplárny a centrální vytápění (teplárenský sektor)

Teplárny čelí dopadům rozšíření emisních povolenek (ETS2), ale některé získají dočasné kompenzace; sektor potřebuje ochranu proti sociálním dopadům na ceny tepla.

Automobilky a dodavatelé (český autoprůmysl)

Autoprůmysl je pod tlakem emisních cílů a změn poptávky (elektromobilita); úpravy pravidel (např. delší vykazovací periody) zmírňují krátkodobé nároky, ale dlouhodobá transformace vyžaduje investice.

Lenzing Biocel Paskov

Výrobce viskózové buničiny čelí vyšší administrativní a investiční zátěži z navrhovaných regulací Green Dealu, což může omezit zdroje na inovace a konkurenceschopnost.

Dachser (česká pobočka)

Logistická firma čelí rostoucí byrokratické zátěži a nejistotě v obchodních tocích kvůli Green Dealu a geopolitickým tarifům, což zvyšuje provozní náklady a složitost expanze.

České firmy exportéři clean-tech (skupina)

Firmy vyrábějící zelené technologie a komponenty těží z rostoucí poptávky po dekarbonizačních řešeních; mají příležitost růstu a vyšší marže na exportních trzích.

Česká vláda / Úřad vlády

Vládní aktéři jsou tlačeni k odmítnutí přísnějších cílů (2040) a zároveň zodpovídají za implementaci a vyjednávání výjimek/kompenzací; jejich postoj ovlivňuje národní konkurenceschopnost a přístup k EU fondům.

Evropská komise

Prosazuje ambicióznější cíle (např. 90% do 2040) a iniciativy (Clean Industrial Deal) nabízející financování a tržní reformy, které mají podpořit dekarbonizaci a konkurenceschopnost EU průmyslu.

Spotřebitelé a domácnosti (ČR)

Rozšíření povolenek a možné zdražení energií a paliv mohou zvýšit náklady domácností; potřeba kompenzačních opatření a sociálních fondů je výrazná.

Kontext
Dříve jsme psali...
Green Deal jako neúspěšný experiment ohrožuje evropský průmysl i demokracii
Green Deal selhal v klíčové premisi levné zelené energie, což vede k útlumu průmyslu a ohrožení demokracie v EU.  Proč Green Deal selhává?
Babiš a Orbán neobstojí v diskusi o emisních cílech EU do roku 2040
Premiér Petr Fiala nemůže zablokovat emisní cíl pro rok 2040, protože rozhodování probíhá jinými orgány EU, a ani Orbán veto nepoužije.  Odhalte pravdu o vetu
Odborníci na klima jako Jan Krčál a Michael Liebreich navrhují úpravy přísných zelených cílů EU.
Renomovaní experti i politici uznávají, že současné přísné zelené cíle EU jsou těžko splnitelné a volají po realističtějším přístupu ke snižování emisí.  Co navrhují experti?
Český export zelených technologií roste rychleji díky poptávce mimo EU
Zelený export z Česka roste třikrát rychleji než celkový vývoz a výrazně se prosazuje na trzích mimo Evropskou unii.  Kdo na zelené vlně vydělává?
Pavel Franc z Frank Bold o úspěšnosti Green Dealu a budoucnosti české energetiky
Pavel Franc označuje Green Deal za velmi úspěšný projekt a tvrdí, že Česko bude muset investovat do obnovitelných zdrojů energie.  Proč Česko musí změnit směr
Fakta
📊

300000 t

Roční výroba viskózy v Paskově
(2. 7. 2025)

📊

10%

Byrokracie vyčerpává energii firmy
(16. 7. 2025)

💰

500 mld. Kč

Možné náklady přechodu energetiky
(2. 9. 2025)

📊

37%

Snížení emisí EU dosud
(16. 9. 2025)

📊

Růst exportu zelených technologií
(23. 9. 2025)

📊

64%

Firmy plánují nulové emise (globálně)
(27. 11. 2025)

Události
Co a kdy?
2025
Debata a postupné vyjednávání o cílech Green Dealu v EU — Evropská komise navrhla do roku 2040 snížení emisí o 90 % oproti roku 1990; návrh je blokován menšinou zemí včetně Česka a probíhá vyjednávání na úrovni Rady ministrů životního prostředí a Evropského parlamentu.
2024
Růst a investice logistické firmy Dachser — firma zaznamenala v roce 2024 třináctiprocentní růst, částečně díky akvizicím (např. Müller a Frigoscandia) a testování ekologických řešení (elektrické kamiony, alternativní paliva).
rok 2025
Vyjádření o celních tarifech — v roce 2025 dosahují cla až 30 %, což komplikuje expanzi firem mimo Evropu (zmíněno v souvislosti s aktivitami Dachseru).
20. století–současnost
Česko je dvacet let členem EU — článek konstatuje, že Česká republika je již dvacet let členem EU a většina jejího exportu směřuje na evropský trh (uváděno bez přesného dne či měsíce).
2024–2025
Firmy testují a implementují dekarbonizační technologie — příklady zahrnují elektrifikaci dopravy, HVO, piloty s vodíkem, modernizace průmyslu a investice do čistých technologií (konkrétní roky uvedeny v článcích jako 2024 a obecně 2025).
rok 2040
Cílový rok pro výrazné snížení emisí v EU — Evropská komise navrhla snížení emisí do roku 2040 (uveden jako cílový rok v několika článcích).
Co to znamená
Co se děje

EU navrhuje mezicíl: snížení emisí o 90 % do roku 2040

Srovnání před a po
⚖️ Emisní cíl EU
PŘED

Dosud platí závazky: -55 % do roku 2030 a klimatická neutralita do 2050

PO

Komise navrhuje mezicíl: snížení emisí o 90 % do roku 2040 (87+3 model s možností 3 % mimo EU)

💰 Rozsah snižování emisí|Metody plnění
PŘED

Snížení emisí je primárně na členských státech a vnitřními opatřeními EU

PO

Komise připouští, že část snížení (3 %) lze dosáhnout externě (kredity/projekty mimo EU); navrhuje větší využití technologií a negativních emisí

📅 Proces rozhodování
PŘED

Cíle vyplývají z Klimatického zákona a budou schvalovány institucemi EU (Rada/Parlament)

PO

Nyní Komise předložila návrh na 2040; bude rozhodovat Rada členských států a Evropský parlament; některé státy návrh blokují nebo požadují změny

Klíčové postavy
🏛️
Evropská komise
Předkladatel návrhu mezicíle a iniciátor Clean/Green politik
👤
Česká vláda (premiér Petr Fiala a ministři)
Odmítá cíl 90 % pro 2040; snaží se získat podporu dalších států|kritizuje ekonomické dopady
🏢
Svazy a firmy (Svaz průmyslu a dopravy, průmyslové asociace, iniciativy byznysu)
Varují před konkurenceschopností a náklady; někteří podnikatelé podporují předvídatelnost cílů
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Jan Krčál
Jan Krčál
hlavní analytik

"Otázkou je, jestli by za současných politických nálad nebylo i v zájmu environmentálně silně cítících lidí spokojit se s o něco méně ambiciózními cíli snižování emisí"

Diederik Samsom
Diederik Samsom

"Je to trapné a krátkozraké"

Ursula von der Leyen
Ursula von der Leyen
předsedkyně komise

"Evropští občané stále více pociťují dopady změn klimatu"

Heda Čepelová
Heda Čepelová

"Firmy se budou rozhodovat mezi tím, zda umístí svou investici v Česku, nebo například v Turecku či severoafrických státech"

Martin Kupka
Martin Kupka
ministr dopravy

"Není vina automobilek, že se mění chování spotřebitelů a že v minulém roce významně klesl počet prodaných elektrických vozidel"

Alexandr Vondra
Alexandr Vondra

"Český tlak v EU konečně donutil EK k prvnímu ústupu. Rozložení pokut na tři roky ale zdaleka nestačí"

Jan Rafaj
Jan Rafaj
prezident Svazu průmyslu a dopravy

"Pro byznys budou důležité konkrétní akce a legislativní návrhy s viditelnými efekty"

Ivan Souček
Ivan Souček
ředitel Svazu chemického průmyslu

"Očekávání byla větší, je to hodně nekonkrétní"

Petr Fiala
Petr Fiala
premiér

"Odmítáme návrh Evropské komise na další zpřísnění klimatických cílů pro rok 2040 na úroveň 90 procent snížení emisí"

🏛️
Svaz průmyslu a dopravy

"Navržený cíl nepovažujeme za realistický. Ohrozil by konkurenceschopnost mnoha odvětví"

Jak šel čas
Historický kontext
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

Zelená dohoda pro Evropu je soubor politik EU představený v roce 2019, jehož hlavní cíl je učinit Evropu klimaticky neutrální do roku 2050 a snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % oproti roku 1990. Zahrnuje právní kroky, investice a strategie pro různé sektory (energie, doprava, průmysl, zemědělství, budovy).

⚙️
Jak to funguje

EU kombinuje cíle zákony (např. Klimatický zákon), obchodování s emisemi, uhlíkové dovozní clo a investiční programy (InvestEU, EIB) k podpoře čistých technologií. Plán tlačí na obnovitelné zdroje, energetické renovace budov, přechod na elektromobilitu a oběhové hospodářství a vyžaduje roční zvýšené investice (odhadem ~260 mld. EUR do roku 2030). Členské státy dostanou finance a výjimky podle dohod, ale některá opatření se dotknou cen energií a spotřebitelů.

🎯
Proč je to důležité

Dohoda ovlivní ekonomiku, průmysl a domácí rozpočty: přináší investice do zelených technologií, ale i náklady na přechod (např. vyšší ceny energií či změny v pracovních místech). Pro firmy a vlády znamená plán nutnost přizpůsobit strategie, pro občany může znamenat změny v dopravě, bydlení a cenách energií. Zároveň jde o snahu snížit rizika klimatických škod a posílit konkurenceschopnost udržitelných odvětví.

💡
Co to je

Průmysl znamená výrobu v továrnách za pomoci strojů a také odvětví ekonomiky, které vyrábí výrobky nebo poskytuje průmyslové služby. Zahrnuje těžbu surovin, zpracování, výrobu zboží i výrobu energie a vody. Někdy se používá i slovo „industrie“.

⚙️
Jak to funguje

Firmy v průmyslu zpracovávají suroviny (např. rudu, ropu, dřevo) pomocí strojů a pracovníků na hotové výrobky nebo energie. Statistiky sledují výrobu v kusech nebo tunách, tržby, počet zaměstnanců a nové zakázky; z těch se počítá třeba měsíční index průmyslové produkce. Průmysl se dělí na těžký (stroje, hutě, energetika) a lehký (potraviny, textil, nábytek) a také podle rolí v ekonomice (primární, sekundární, terciární, kvartérní).

🎯
Proč je to důležité

Průmysl dává práci velkému počtu lidí a tvoří velkou část HDP, takže jeho růst nebo pokles ovlivní ekonomiku, mzdy a export. Statistiky průmyslu pomáhají vládě a firmám rozhodovat o investicích, podpoře nebo opatřeních pro zaměstnanost. Změny v průmyslu také ovlivňují ceny, dostupnost zboží a technologický rozvoj.

Otestujte se
Kvíz: Debata o cíli EU snížit emise o 90 % do roku 2040
Zelená dohoda pro Evropu

balíček opatření Evropské komise

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 12. 1. 2026 7:06:13