Zelená dohoda pro Evropu je soubor politik EU představený v roce 2019, jehož hlavní cíl je učinit Evropu klimaticky neutrální do roku 2050 a snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % oproti roku 1990. Zahrnuje právní kroky, investice a strategie pro různé sektory (energie, doprava, průmysl, zemědělství, budovy).
Dopady Green Dealu na evropský a český průmysl
Šéf Svazu energetiky Josef Kotrba varuje před nedostatkem vodíku pro české plynové elektrárny
Mizící téma o
společenských pravidlech a odvětví
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnější stav: Podmínka přechodu plynových elektráren na bezemisní paliva do roku 2035 čelí praktickým omezením v Česku kvůli nedostatku a vysoké ceně vodíku; toto varování vyslovil Josef Kotrba ze Svazu energetiky [10].
Vývoj tématu: Dřívější kritici argumentovali, že ambiciózní cíle Green Dealu (např. snížení emisí až o 90 % do roku 2040) jsou technicky a ekonomicky náročné a mohou brzdit průmysl; takové postoje prezentovali zástupci průmyslu jako Kateřina Kupková a Burkhardt Eling [1][2], stejně jako někteří odborníci volající po realističtějším přístupu [7].
Současně právníci, aktivisté a ekonomové upozorňovali na investiční příležitosti v obnovitelných zdrojích a rychlý růst exportu českých „zelených“ technologií, což naznačuje, že i přes rizika se objevují konkurenční výhody pro některé sektory [4][5][6].
Rozhodování o emisních cílech probíhá na úrovni institucí EU a nelze ho zablokovat jednou vládou; v české debatě bylo zmíněno, že premiér Fiala ani maďarské veto dlouhodobě nezastaví schválení cíle do roku 2040 [8].
Zdroje:
Nejnovější
Šéf Svazu energetiky Josef Kotrba varuje před nedostatkem vodíku pro české plynové elektrárny
05. 3. 2026: Podmínka přechodu plynových elektráren na bezemisní plyny do roku 2035 je nereálná kvůli nedostatku a vysoké ceně vodíku.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Střední dopad
13. října 2025
Rok 2035 byl od počátku nesmysl, šlo o ideologické rozhodnutí, které nebralo na zřetel trh ani sociální aspekty.
2
Vysoký dopad
1. července 2025
Cíl nepovažujeme za realistický. Ohrozil by konkurenceschopnost mnoha odvětví
3
Vysoký dopad
30. prosince 2024
Odmítáme návrh Evropské komise na další zpřísnění klimatických cílů pro rok 2040 na úroveň 90 procent snížení emisí
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Český průmysl (energeticky náročné odvětví)
Energeticky náročné sektory (ocel, chemie, cement) čelí vysokým nákladům na energie a povolenky, riziku úniku výroby za hranice EU a potřebě drahých investic na dekarbonizaci.
Lenzing Biocel Paskov
Výrobce viskózové buničiny čelí zvýšeným administrativním a investičním nákladům kvůli regulacím Green Dealu (EUDR, RED III), což omezuje prostředky na inovace a snižuje konkurenceschopnost.
Malé a střední průmyslové firmy v Česku
MSP čelí disproporčním nákladům na administrativu a investice k plnění regulací, menší schopností čerpat EU fondy a vyšším konkurenceschopnostním rizikům.
Dachser Česko
Logistická firma nese náklady na byrokracii a reporting související s Green Dealem, což odvádí kapacity od provozu a plánů expanze; současně čelí obchodním překážkám na trzích.
Teplárny České Budějovice
Teplárenský sektor je citlivý na rozšíření emisních povolenek (ETS2); firmy získají dočasnou ochranu/výjimky, ale čelí riziku vyšších provozních nákladů a investic do bezemisních paliv.
Svaz průmyslu a dopravy ČR
Zastupuje firmy, které vnímají Green Deal jako administrativní a nákladovou zátěž a požadují konkretizaci podpory a zmírnění některých požadavků.
Spotřebitelé / domácnosti v Česku
Zvyšování cen energií a rozšíření ETS2 může zvýšit náklady domácností (vytápění, pohonné hmoty); sociálně slabší skupiny potřebují podporu ze Sociálního klimatického fondu.
Investoři do energetiky a clean-tech
Nejasnosti v pravidlech (taxonomie, kapacitní mechanismy) a vysoká regulace zvyšují investiční riziko, ale zároveň vytváří příležitosti pro financování OZE a dekarbonizačních projektů.
České energetické společnosti (ČEZ a další)
Energetické firmy čelí tlakům na rychlou transformaci (investice do OZE, sítě, nové zdroje) ale zároveň získávají velké investiční příležitosti a veřejnou podporu.
Kontext
Dříve jsme psali...
Firmy drží dekarbonizační cíle i přes zpomalování klimatických politik v EU a USA
Přestože politická opatření zpomalují, většina firem si nadále stanovuje a sleduje cíle přechodu na nulové emise, byť jejich reálný pokrok je omezený. Proč firmy nekopírují politiku?
Green Deal jako neúspěšný experiment ohrožuje evropský průmysl i demokracii
Green Deal selhal v klíčové premisi levné zelené energie, což vede k útlumu průmyslu a ohrožení demokracie v EU. Proč Green Deal selhává?
Babiš a Orbán neobstojí v diskusi o emisních cílech EU do roku 2040
Premiér Petr Fiala nemůže zablokovat emisní cíl pro rok 2040, protože rozhodování probíhá jinými orgány EU, a ani Orbán veto nepoužije. Odhalte pravdu o vetu
Odborníci na klima jako Jan Krčál a Michael Liebreich navrhují úpravy přísných zelených cílů EU.
Renomovaní experti i politici uznávají, že současné přísné zelené cíle EU jsou těžko splnitelné a volají po realističtějším přístupu ke snižování emisí. Co navrhují experti?
Český export zelených technologií roste rychleji díky poptávce mimo EU
Zelený export z Česka roste třikrát rychleji než celkový vývoz a výrazně se prosazuje na trzích mimo Evropskou unii. Kdo na zelené vlně vydělává?
Fakta
📊
300000 t
Roční výroba viskózy v Paskově
(2. 7. 2025)
📊
13%
Růst Dachseru v roce 2024
(16. 7. 2025)
📊
5–7%
Podíl silniční dopravy na emisích
(16. 7. 2025)
💰
500 mld. Kč
Možné náklady přechodu na nový model
(2. 9. 2025)
📊
37%
Dosavadní snížení emisí v EU
(16. 9. 2025)
📅
2040
Cíl snížení emisí o 90% (EU)
(23. 10. 2025)
Události
Co a kdy?
rok 2040
Návrh Evropské komise: snížit emise o 90 % oproti roku 1990 do roku 2040
rok 2040
Evropská komise navrhla snížení emis o 87 % oproti roku 1990 (uváděno v některých článcích jako návrh pro rok 2040)
rok 2035
Požadavek na přechod nových plynových elektráren na zelené plyny / vodík do roku 2035 (uvedeno jako podmínka při povolování nových plynových zdrojů)
2030–2032
Odhadované období, kdy bude potřeba nahradit uhelné elektrárny v Česku (uvedeno jako kolem let 2030 až 2032)
2024
Dachser: firma vykázala 13% růst v roce 2024 (polovina růstu z tržního podílu, zbytek z akvizic)
2025
Výše celních sazeb zmiňována do roku 2025: cla mohou dosahovat až 30 % (uvedeno jako stav v roce 2025)
2025
Lenzing Biocel Paskov – firma je téměř energeticky soběstačná a ročně vyrábí až 300 tisíc tun viskózové buničiny (uvedeno v článku publikovaném 2. července 2025)
2025
Diskuse a blokace: menšina zemí včetně Česka blokuje návrh EU na snížení emis do roku 2040; vyjednávání pokračují (uvedeno v článcích z 23. a 24. října 2025)
rok 1990
Základní srovnání: cíle Green Dealu jsou formulovány jako snížení emis oproti roku 1990 (referenční rok používaný v článcích)
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
EU navrhuje cíl: snížení emisí o 90 % do roku 2040
Srovnání před a po
⚖️
Emisní cíle EU
PŘED
Dosavadní střednědobý cíl: snížení emisí o 55 % do roku 2030; 2050 klimatická neutralita
PO
Navrhovaný mezicíl: snížení emisí o 90 % do roku 2040 (možnost 87+3% započtení mimo EU)
📋
Průmyslové a firemní povinnosti
PŘED
Firmy čelí ETS, reportingu a nárokům CSRD/CSDDD; některé povinnosti cíleně zaměřeny na největší firmy
PO
Silnější tlak na dekarbonizaci průmyslu; více investic a administrativní zátěže, možnost využití zahraničních kreditů (část cíle mimo EU) | návrh vyvolává vyšší investiční nároky v odvětvích jako ocel, chemie či papírenství
💰
Role státní a evropské podpory
PŘED
Modernizační fond, Inovační fond, výnosy z ETS a další instrumenty pro podporu dekarbonizace
PO
Zvýšený důraz na financování (EIB, nové fondy), možný přesun částí snížení emisí do projektů mimo EU (carbon credits)
📅
Politické rozhodování
PŘED
Cíle a legislativa schválené Radou a Parlamentem; revizní klauzule a diskuse o načasování implementace
PO
Návrh 2040 podléhá schválení členských států a EP; Česko se aktivně staví proti a usiluje o získání spojenců
Klíčové postavy
🏛️
Evropská komise
Předkladatel návrhu cíle 90 % do roku 2040 a iniciátor finančních mechanismů
👤
Česká vláda (premiér Petr Fiala)
Oponent návrhu; usiluje o zablokování nebo zmírnění cíle a o získání podpor pro průmysl
🏢
Průmyslové svazy a firmy (Svaz průmyslu, oceláři, Škoda, ČEZ ap.)
Ovlivňují diskusi: upozorňují na náklady, žádají finance/čas na adaptaci; některé firmy podporují dekarbonizaci jako příležitost
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Michael Liebreich
"Dosud převládající konsenzus na nutnosti klimatické akce se drolí"
Petzl
"To, že se automobilkám nemůže podařit příliš ambiciózně nastavené cíle podílu elektrických vozidel pro roky 2030 a 2035 splnit, je v tuto chvíli zřejmé. Pouhé formální kroky, jako je snížení cíle v roce 2035 na 90 procent emisí a posunutí stoprocentní elektrifikace na rok 2040, podstatu problému neřeší"
Karel Havlíček
poslanec za ANO"Rok 2035 byl od počátku nesmysl, šlo o ideologické rozhodnutí, které nebralo na zřetel trh ani sociální aspekty. Česko, jako země s mimořádně silným automotive, bude za naší vlády společně s Německem hlavním hybatelem změny"
Martin Kupka
ministr dopravy"Opakovaně vystupujeme ve prospěch zrušení zákazu nových aut se spalovacími motory od roku 2035. Byli jsme také první, kdo to v souvislosti s úpravou normy Euro 7 zvedl a začal prosazovat"
Svaz průmyslu a dopravy
"Cíl nepovažujeme za realistický. Ohrozil by konkurenceschopnost mnoha odvětví"
Jan Rafaj
prezident Svazu průmyslu a dopravy"Pro byznys budou důležité konkrétní akce a legislativní návrhy s viditelnými efekty"
Ivan Souček
ředitel Svazu chemického průmyslu"Očekávání byla větší, je to hodně nekonkrétní"
Michal Macenauer
ředitel strategie poradenské společnosti EGÚ Brno"Rok 2025 bude nepochybně ve znamení pozvolného a nepřiznaného obrušování utopicky komických dekarbonizačních cílů. Vlády mnoha států budou vyjednávat o emisních limitech automobilů a o absurdním zákazu spalovacích motorů"
Pavel Řežábek
hlavní ekonom ČEZ"Část české politické i mediální scény už Green Deal takřka odepisuje, nicméně nové složení europarlamentu i Evropské komise má nadále silné dekarbonizační důrazy. Základní odhad je, že se prosadí 90 procent věcí navržených předchozí komisí"
Petr Fiala
premiér"Odmítáme návrh Evropské komise na další zpřísnění klimatických cílů pro rok 2040 na úroveň 90 procent snížení emisí"
Martin Sedlák
šéf Svazu moderní energetiky"Nic nekončí, spíše naopak. Všichni by si měli vzpomenout, že tady Green Deal je, a podívat se na jeho silné stránky. Zaměřit se mnohem víc na výstavbu obnovitelných zdrojů a energetické úspory"
Jak šel čas
Historický kontext
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
EU kombinuje cíle zákony (např. Klimatický zákon), obchodování s emisemi, uhlíkové dovozní clo a investiční programy (InvestEU, EIB) k podpoře čistých technologií. Plán tlačí na obnovitelné zdroje, energetické renovace budov, přechod na elektromobilitu a oběhové hospodářství a vyžaduje roční zvýšené investice (odhadem ~260 mld. EUR do roku 2030). Členské státy dostanou finance a výjimky podle dohod, ale některá opatření se dotknou cen energií a spotřebitelů.
Proč je to důležité
Dohoda ovlivní ekonomiku, průmysl a domácí rozpočty: přináší investice do zelených technologií, ale i náklady na přechod (např. vyšší ceny energií či změny v pracovních místech). Pro firmy a vlády znamená plán nutnost přizpůsobit strategie, pro občany může znamenat změny v dopravě, bydlení a cenách energií. Zároveň jde o snahu snížit rizika klimatických škod a posílit konkurenceschopnost udržitelných odvětví.
Co to je
Průmysl znamená výrobu v továrnách za pomoci strojů a také odvětví ekonomiky, které vyrábí výrobky nebo poskytuje průmyslové služby. Zahrnuje těžbu surovin, zpracování, výrobu zboží i výrobu energie a vody. Někdy se používá i slovo „industrie“.
Jak to funguje
Firmy v průmyslu zpracovávají suroviny (např. rudu, ropu, dřevo) pomocí strojů a pracovníků na hotové výrobky nebo energie. Statistiky sledují výrobu v kusech nebo tunách, tržby, počet zaměstnanců a nové zakázky; z těch se počítá třeba měsíční index průmyslové produkce. Průmysl se dělí na těžký (stroje, hutě, energetika) a lehký (potraviny, textil, nábytek) a také podle rolí v ekonomice (primární, sekundární, terciární, kvartérní).
Proč je to důležité
Průmysl dává práci velkému počtu lidí a tvoří velkou část HDP, takže jeho růst nebo pokles ovlivní ekonomiku, mzdy a export. Statistiky průmyslu pomáhají vládě a firmám rozhodovat o investicích, podpoře nebo opatřeních pro zaměstnanost. Změny v průmyslu také ovlivňují ceny, dostupnost zboží a technologický rozvoj.
Otestujte se
Kvíz: Debata o cílech EU pro snižování emisí a dopadech v Česku
Zelená dohoda pro Evropu
balíček opatření Evropské komise
Data pocházejí z datové položky WikiData
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 13. 4. 2026 4:39:55