Zelená dohoda pro Evropu je soubor politik EU představený v roce 2019, jehož hlavní cíl je učinit Evropu klimaticky neutrální do roku 2050 a snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % oproti roku 1990. Zahrnuje právní kroky, investice a strategie pro různé sektory (energie, doprava, průmysl, zemědělství, budovy).
Dopady Green Dealu na evropský a český průmysl
Firmy drží dekarbonizační cíle i přes zpomalování klimatických politik v EU a USA
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Nejaktuálnější stav: Navzdory zpomalování klimatických politik v EU a USA si většina průmyslových firem nadále stanovuje dekarbonizační cíle a sleduje přechod k nulovým emisím, i když jejich reálný pokrok je omezený [9].
V dřívějším vývoji kritici tvrdili, že Green Deal selhal v premisi dostupné a levné zelené energie, což podle některých komentářů vede k útlumu průmyslu a politickým rizikům pro EU; tento názor byl vyjádřen v analýze z 23. října 2025 [8].
Předchozí debata se soustředila na technickou proveditelnost a ekonomické náklady ambiciózních emisních cílů do roku 2040; zástupci průmyslu (např. Kateřina Kupková, Burkhardt Eling) varovali před nereálnými cíli a byrokratickou zátěží, zatímco právníci a aktivisté (Pavel Franc) a ekonomové poukazovali na příležitosti pro investice do obnovitelných zdrojů a rostoucí export zelených technologií z Česka [1][2][4][5][6].
Rozhodování o emisních cílech probíhá na úrovni orgánů EU a nelze je zablokovat jedinou vládou; v české debatě bylo zdůrazněno, že premiér Petr Fiala ani maďarské veto nemohou samostatně zastavit schválení cíle do roku 2040 [7].
Zdroje:
Firmy drží dekarbonizační cíle i přes zpomalování klimatických politik v EU a USA
Přehled citací
Evropští občané stále více pociťují dopady změn klimatu
Odmítáme návrh Evropské komise na další zpřísnění klimatických cílů pro rok 2040 na úroveň 90 procent snížení emisí
Navržený cíl nepovažujeme za realistický. Ohrozil by konkurenceschopnost mnoha odvětví
Kdo si polepší, kdo tratí?
Svaz průmyslu a dopravy ČR
Reprezentuje průmysl, který varuje, že přísné cíle Green Dealu a náklady (včetně ETS) ohrožují konkurenceschopnost a vyžadují úpravy a finanční podporu.
Teplárny a centrální vytápění (teplárenský sektor)
Teplárny čelí dopadům rozšíření emisních povolenek (ETS2), ale některé získají dočasné kompenzace; sektor potřebuje ochranu proti sociálním dopadům na ceny tepla.
Automobilky a dodavatelé (český autoprůmysl)
Autoprůmysl je pod tlakem emisních cílů a změn poptávky (elektromobilita); úpravy pravidel (např. delší vykazovací periody) zmírňují krátkodobé nároky, ale dlouhodobá transformace vyžaduje investice.
Lenzing Biocel Paskov
Výrobce viskózové buničiny čelí vyšší administrativní a investiční zátěži z navrhovaných regulací Green Dealu, což může omezit zdroje na inovace a konkurenceschopnost.
Dachser (česká pobočka)
Logistická firma čelí rostoucí byrokratické zátěži a nejistotě v obchodních tocích kvůli Green Dealu a geopolitickým tarifům, což zvyšuje provozní náklady a složitost expanze.
České firmy exportéři clean-tech (skupina)
Firmy vyrábějící zelené technologie a komponenty těží z rostoucí poptávky po dekarbonizačních řešeních; mají příležitost růstu a vyšší marže na exportních trzích.
Česká vláda / Úřad vlády
Vládní aktéři jsou tlačeni k odmítnutí přísnějších cílů (2040) a zároveň zodpovídají za implementaci a vyjednávání výjimek/kompenzací; jejich postoj ovlivňuje národní konkurenceschopnost a přístup k EU fondům.
Evropská komise
Prosazuje ambicióznější cíle (např. 90% do 2040) a iniciativy (Clean Industrial Deal) nabízející financování a tržní reformy, které mají podpořit dekarbonizaci a konkurenceschopnost EU průmyslu.
Spotřebitelé a domácnosti (ČR)
Rozšíření povolenek a možné zdražení energií a paliv mohou zvýšit náklady domácností; potřeba kompenzačních opatření a sociálních fondů je výrazná.
Dříve jsme psali...
Green Deal jako neúspěšný experiment ohrožuje evropský průmysl i demokracii
Babiš a Orbán neobstojí v diskusi o emisních cílech EU do roku 2040
Odborníci na klima jako Jan Krčál a Michael Liebreich navrhují úpravy přísných zelených cílů EU.
Český export zelených technologií roste rychleji díky poptávce mimo EU
Pavel Franc z Frank Bold o úspěšnosti Green Dealu a budoucnosti české energetiky
300000 t
Roční výroba viskózy v Paskově
(2. 7. 2025)
10%
Byrokracie vyčerpává energii firmy
(16. 7. 2025)
500 mld. Kč
Možné náklady přechodu energetiky
(2. 9. 2025)
37%
Snížení emisí EU dosud
(16. 9. 2025)
3×
Růst exportu zelených technologií
(23. 9. 2025)
64%
Firmy plánují nulové emise (globálně)
(27. 11. 2025)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
EU navrhuje mezicíl: snížení emisí o 90 % do roku 2040
Srovnání před a po
Dosud platí závazky: -55 % do roku 2030 a klimatická neutralita do 2050
Komise navrhuje mezicíl: snížení emisí o 90 % do roku 2040 (87+3 model s možností 3 % mimo EU)
Snížení emisí je primárně na členských státech a vnitřními opatřeními EU
Komise připouští, že část snížení (3 %) lze dosáhnout externě (kredity/projekty mimo EU); navrhuje větší využití technologií a negativních emisí
Cíle vyplývají z Klimatického zákona a budou schvalovány institucemi EU (Rada/Parlament)
Nyní Komise předložila návrh na 2040; bude rozhodovat Rada členských států a Evropský parlament; některé státy návrh blokují nebo požadují změny
Klíčové postavy
International Comparison
Přehled citací
Jan Krčál
hlavní analytik"Otázkou je, jestli by za současných politických nálad nebylo i v zájmu environmentálně silně cítících lidí spokojit se s o něco méně ambiciózními cíli snižování emisí"
Diederik Samsom
"Je to trapné a krátkozraké"
Ursula von der Leyen
předsedkyně komise"Evropští občané stále více pociťují dopady změn klimatu"
Heda Čepelová
"Firmy se budou rozhodovat mezi tím, zda umístí svou investici v Česku, nebo například v Turecku či severoafrických státech"
Martin Kupka
ministr dopravy"Není vina automobilek, že se mění chování spotřebitelů a že v minulém roce významně klesl počet prodaných elektrických vozidel"
Alexandr Vondra
"Český tlak v EU konečně donutil EK k prvnímu ústupu. Rozložení pokut na tři roky ale zdaleka nestačí"
Jan Rafaj
prezident Svazu průmyslu a dopravy"Pro byznys budou důležité konkrétní akce a legislativní návrhy s viditelnými efekty"
Ivan Souček
ředitel Svazu chemického průmyslu"Očekávání byla větší, je to hodně nekonkrétní"
Petr Fiala
premiér"Odmítáme návrh Evropské komise na další zpřísnění klimatických cílů pro rok 2040 na úroveň 90 procent snížení emisí"
Svaz průmyslu a dopravy
"Navržený cíl nepovažujeme za realistický. Ohrozil by konkurenceschopnost mnoha odvětví"
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
EU kombinuje cíle zákony (např. Klimatický zákon), obchodování s emisemi, uhlíkové dovozní clo a investiční programy (InvestEU, EIB) k podpoře čistých technologií. Plán tlačí na obnovitelné zdroje, energetické renovace budov, přechod na elektromobilitu a oběhové hospodářství a vyžaduje roční zvýšené investice (odhadem ~260 mld. EUR do roku 2030). Členské státy dostanou finance a výjimky podle dohod, ale některá opatření se dotknou cen energií a spotřebitelů.
Proč je to důležité
Dohoda ovlivní ekonomiku, průmysl a domácí rozpočty: přináší investice do zelených technologií, ale i náklady na přechod (např. vyšší ceny energií či změny v pracovních místech). Pro firmy a vlády znamená plán nutnost přizpůsobit strategie, pro občany může znamenat změny v dopravě, bydlení a cenách energií. Zároveň jde o snahu snížit rizika klimatických škod a posílit konkurenceschopnost udržitelných odvětví.
Co to je
Průmysl znamená výrobu v továrnách za pomoci strojů a také odvětví ekonomiky, které vyrábí výrobky nebo poskytuje průmyslové služby. Zahrnuje těžbu surovin, zpracování, výrobu zboží i výrobu energie a vody. Někdy se používá i slovo „industrie“.
Jak to funguje
Firmy v průmyslu zpracovávají suroviny (např. rudu, ropu, dřevo) pomocí strojů a pracovníků na hotové výrobky nebo energie. Statistiky sledují výrobu v kusech nebo tunách, tržby, počet zaměstnanců a nové zakázky; z těch se počítá třeba měsíční index průmyslové produkce. Průmysl se dělí na těžký (stroje, hutě, energetika) a lehký (potraviny, textil, nábytek) a také podle rolí v ekonomice (primární, sekundární, terciární, kvartérní).
Proč je to důležité
Průmysl dává práci velkému počtu lidí a tvoří velkou část HDP, takže jeho růst nebo pokles ovlivní ekonomiku, mzdy a export. Statistiky průmyslu pomáhají vládě a firmám rozhodovat o investicích, podpoře nebo opatřeních pro zaměstnanost. Změny v průmyslu také ovlivňují ceny, dostupnost zboží a technologický rozvoj.
Kvíz: Debata o cíli EU snížit emise o 90 % do roku 2040
Zelená dohoda pro Evropu
balíček opatření Evropské komise
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 12. 1. 2026 5:41:19