Zelená dohoda pro Evropu je soubor politik EU představený v roce 2019, jehož hlavní cíl je učinit Evropu klimaticky neutrální do roku 2050 a snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 % oproti roku 1990. Zahrnuje právní kroky, investice a strategie pro různé sektory (energie, doprava, průmysl, zemědělství, budovy).
Dopady Green Dealu na evropský a český průmysl
Green Deal jako neúspěšný experiment ohrožuje evropský průmysl i demokracii
Mizící téma o
společenských pravidlech a odvětví
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnější stav: Kritika článku z 23. října 2025 tvrdí, že Green Deal selhal v premisi dostupné a levné zelené energie, což podle autora vede k útlumu průmyslu a údajně „ohrožuje demokracii“ v EU [8].
V předchozím vývoji byla debata o emisních cílech do roku 2040 zaměřena na technickou proveditelnost a ekonomické náklady; někteří zástupci průmyslu, například Kateřina Kupková (Lenzing Biocel Paskov) a Burkhardt Eling (Dachser), varovali před nereálnými cíli (např. snížení emisí o 90 % do roku 2040) a vysokou byrokratickou zátěží, která podle nich ohrožuje konkurenceschopnost [1][2].
Politická a právní interpretace se liší: někteří politici upozorňovali na sociální dopady a náklady (Václav Král), zatímco právníci a aktivisté (Pavel Franc) vidí v Green Dealu příležitost pro investice do obnovitelných zdrojů; současně rozhodování o emisních cílech probíhá na úrovni orgánů EU a není plně blokovatelné jednotlivými vládami — český premiér Petr Fiala podle dřívějších zpráv nemůže sám zablokovat tento cíl a Maďarsko vetem rozhodnutí nezablokuje [7][3][4].
Ekonomické ukazatele ukazují i pozitivní trendy: český export zelených technologií roste rychleji než celkový vývoz (trojnásobně), což naznačuje komparativní výhody pro české firmy v přechodu na zelené technologie; zároveň odborníci jako Jan Krčál a Michael Liebreich volají po úpravách přísných cílů, aby byly realističtější a dosažitelné, což odráží posun k pragmatičtějším návrhům politiky [5][6].
Zdroje:
Nejnovější
Green Deal jako neúspěšný experiment ohrožuje evropský průmysl i demokracii
23. 10. 2025: Green Deal selhal v klíčové premisi levné zelené energie, což vede k útlumu průmyslu a ohrožení demokracie v EU.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
30. prosince 2024
Odmítáme návrh Evropské komise na další zpřísnění klimatických cílů pro rok 2040 na úroveň 90 procent snížení emisí
2
Vysoký dopad
8. dubna 2024
Závěry vědy říkají, že máme snižovat emise skleníkových plynů ještě rychleji než doteď, ne pomaleji. Jít proti Green Dealu by bylo jít proti faktům
3
Střední dopad
27. prosince 2021
Zelená dohoda by mohla být odpovědná za ztrátu konkurenceschopnosti Evropy, zbídačování rodin, rostoucí nezaměstnanost, astronomické ceny energií, rozpad průmyslu
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Český průmysl (energeticky náročná odvětví: ocel, chemie, cement)
Energeticky náročné sektory čelí vysokým nákladům z ETS, investičním tlakům pro dekarbonizaci a riziku ztráty konkurenceschopnosti či přesunu výroby mimo EU.
Teplárny (např. Teplárna České Budějovice)
Teplárny získají krátkodobé podpory (např. bezemisní povolenky zdarma), ale rozšíření ETS2 by pro ně mohlo znamenat dodatečné náklady a tlak na ceny tepla; politicky jsou v centru diskuse.
Česká vláda / státní instituce (Ministerstva, Úřad vlády)
Musí vyrovnat mezinárodní závazky s domácí politickou citlivostí; čelí tlaku na schválení NKEP/SEK/POK a na vyjednávání kompromisů v EU.
Svaz průmyslu a dopravy ČR
Reprezentuje byznys, který varuje, že přísné cíle (np. 90% do 2040) a regulace zhorší konkurenceschopnost a zatíží firmy dodatečnými náklady.
Lenzing Biocel Paskov
Výrobce viskózové buničiny čelí zvýšené administrativní a investiční zátěži kvůli EU regulacím (EUDR, RED III), což snižuje prostředky dostupné pro inovace a konkurenceschopnost.
Dachser (česká pobočka)
Logistická firma nese náklady spojené s byrokracií Green Dealu a omezenou předvídatelností celního prostředí; administrativní reporting snižuje provozní kapacitu.
Čeští zemědělci (rodinné farmy vs. velké agropodniky)
Zemědělství čelí změnám platební politiky a tlaku na ekologizaci; malé farmy mohou z benefitů profitovat, velcí producenti mohou čelit omezení přímých plateb.
Firmy beneficientky clean-tech exportu (Doosan Škoda Power a další)
Firmy vyrábějící zelené technologie získávají rychle rostoucí exportní příležitosti a nadprůměrné marže díky růstu poptávky v Asii a USA.
Kontext
Dříve jsme psali...
Babiš a Orbán neobstojí v diskusi o emisních cílech EU do roku 2040
Premiér Petr Fiala nemůže zablokovat emisní cíl pro rok 2040, protože rozhodování probíhá jinými orgány EU, a ani Orbán veto nepoužije. Odhalte pravdu o vetu
Odborníci na klima jako Jan Krčál a Michael Liebreich navrhují úpravy přísných zelených cílů EU.
Renomovaní experti i politici uznávají, že současné přísné zelené cíle EU jsou těžko splnitelné a volají po realističtějším přístupu ke snižování emisí. Co navrhují experti?
Český export zelených technologií roste rychleji díky poptávce mimo EU
Zelený export z Česka roste třikrát rychleji než celkový vývoz a výrazně se prosazuje na trzích mimo Evropskou unii. Kdo na zelené vlně vydělává?
Pavel Franc z Frank Bold o úspěšnosti Green Dealu a budoucnosti české energetiky
Pavel Franc označuje Green Deal za velmi úspěšný projekt a tvrdí, že Česko bude muset investovat do obnovitelných zdrojů energie. Proč Česko musí změnit směr
Poslanec ODS Václav Král kritizuje Green Deal jako ideologii přerozdělování
Václav Král označuje emisní povolenku za uhlíkovou daň a varuje před vysokými náklady a sociálními dopady Green Dealu. Náklady, které vás překvapí
Fakta
📊
90%
Cíl snížení emisí do 2040
(23. 10. 2025)
📊
37%
Dosavadní snížení emisí v EU
(16. 9. 2025)
💰
500 mld. Kč
Možné náklady přechodu v Česku
(2. 9. 2025)
📊
13%
Růst Dachseru v roce 2024
(16. 7. 2025)
📊
5–7%
Podíl silniční dopravy na emisích
(16. 7. 2025)
📊
300000 t
Roční výroba viskózové buničiny
(2. 7. 2025)
Události
Co a kdy?
23. října 2025
Evropská komise navrhla snížení emisí o 90 % oproti roku 1990 do roku 2040; návrh je blokován menšinou zemí včetně Česka a probíhají politická vyjednávání (zmíněno v článku datovaném 23.10.2025).
16. července 2025
Dachser avizoval, že v roce 2024 dosáhl třináctiprocentního růstu a uvedl, že vysoká cla v roce 2025 dosahují až 30 % (zmíněno v článku datovaném 16.7.2025).
2. července 2025
Kateřina Kupková veřejně kritizovala Green Deal a uvedla konkrétní cíle, například snížení emisí o 90 % do roku 2040, které považuje za nereálné pro průmysl (zmíněno v článku datovaném 2.7.2025).
2. září 2025
(Poznámka: V článcích jsou uvedeny další stanoviska politiků a expertů k Green Dealu v září a říjnu 2025 — např. 2.9.2025 Václav Král kritizuje náklady přechodu a uvádí odhad až 500 miliard Kč — ale texty neobsahují přesný den pro některá tvrzení; jen u datace článků je 2.9.2025 použit jako datum publikace.)
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
EU navrhuje snížení emisí o 90 % do roku 2040
Srovnání před a po
⚖️
Emisní cíl EU
PŘED
EU usilovala o klimatickou neutralitu do roku 2050 a mezicíl 55 % snížení do roku 2030
PO
Komise navrhuje mezicíl: snížení emisí o 90 % do roku 2040 (možnost 87+3 % s externími kredity)
💰
Rozsah nákladů a podpora průmyslu
PŘED
EU/členské státy řešily podporu dekarbonizace skrze dotace, Inovační fond, Modernizační fond a národní programy
PO
Komise navrhuje Clean Industrial Deal: zvýšení role EIB, nový Fond konkurenceschopnosti, cílené partnerství a finanční nástroje pro PPA, infrastrukturu a průmyslové projekty (konkrétní částky nejsou v návrhu)
📋
Metody dosažení cíle
PŘED
Dekarbonizace se soustředila hlavně na domácí snižování emisí a rozvoj OZE, ETS už fungoval pro průmysl a energetiku
PO
Návrh připouští, že část (3 %) emisí může být kompenzována prostřednictvím projektů mimo EU (model 87+3), zároveň počítá s použitím technologických řešení jako CCUS a zelený vodík | větší důraz na PPA a rozvoj sítí, bez zastropování ETS
👥
Dopady na domácnosti a firmy
PŘED
Některé regulace (ETS) zatěžovaly průmysl; zisky z povolenek částečně směřovaly na dekarbonizaci; firmy volaly po kompenzacích
PO
Firmy a části průmyslu varují, že přísnější cíl (90 % do 2040) zvýší náklady a ohrozí konkurenceschopnost; Komise navrhuje cílenou podporu investic, snížení daní na elektřinu a zjednodušení státní pomoci, ale přesné dopady na ceny nejsou v návrhu vyčísleny
Klíčové postavy
🏛️
Evropská komise (Ursula von der Leyen)
Předkladatelka návrhu emisního cíle a iniciátorka Clean Industrial Deal
👤
Česká vláda (premiér Petr Fiala)
Odmítá návrh 90 % do 2040, hledá spojence v EU pro blokaci či zmírnění
🏢
Evropský průmysl a Svaz průmyslu a dopravy ČR
Hlavní kritik přísného cíle z hlediska konkurenceschopnosti; požaduje finanční a legislativní podporu
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Jan Krčál
vedoucí analytika"Politicky by to bylo líbivé a množství dodatečných emisí, které by se kvůli tomu dostaly do atmosféry, by bylo minimální,"
Petr Pudil
"Je absurdní plýtvat politickou energií na snahu zrušit Grean Deal, čímž neříkám, že nepotřebuje úpravy,"
Kateřina Kupková
ředitelka firmy"Evropa už nemůže pokračovat stejnou cestou jako v uplynulých letech. Například požadavek na snížení emisí o 90 procent do roku 2040 je zcela mimo realitu. Dosáhnout uhlíkové neutrality je v průmyslové praxi téměř nemožné,"
Andrej Babiš
"Zelená dohoda by mohla být odpovědná za ztrátu konkurenceschopnosti Evropy, zbídačování rodin, rostoucí nezaměstnanost, astronomické ceny energií, rozpad průmyslu,"
Petr Fiala
premiér"Odmítáme návrh Evropské komise na další zpřísnění klimatických cílů pro rok 2040 na úroveň 90 procent snížení emisí,"
Svaz průmyslu a dopravy
"Cíl nepovažujeme za realistický. Ohrozil by konkurenceschopnost mnoha odvětví,"
Bas Eickhout
"Závěry vědy říkají, že máme snižovat emise skleníkových plynů ještě rychleji než doteď, ne pomaleji. Jít proti Green Dealu by bylo jít proti faktům,"
Marta Kolářová
socioložka"Překvapila mě intenzita negativity a emoční zabarvení sdělení. Odpůrci používali slova jako hrozba, šílenství, teror,"
Jak šel čas
Historický kontext
⚖️
2025
Proces: revize a politické vyjednávání o emisních cílech EU (Green Deal → návrh cíle pro rok 2040 a následné Clean/Industrial Deal iniciativy)
Vyplývá z CURRENT článků: Evropou probíhá intenzivní debata o zpřísnění (např. návrh EK na snížení emisí o 90 % do roku 2040) a o praktických dopadech na průmysl; současně Komise předkládá iniciativy (Clean Industrial Deal) a členské státy (včetně Česka) aktivně vyjednávají změny a kompenzace.
Vedlo k silnému politickému sporu, tlaku průmyslu a požadavkům na finance/kompenzace; ovlivňuje návrhy opatření (ETS2, CBAM, fondy na dekarbonizaci) a plánování národních politik.
Návrh 90% do roku 2040 vs. existující cíl 55% do roku 2030
📣
26. února 2025
Evropská komise předložila návrh cíle pro rok 2040 (snížení emisí až o 90 % oproti roku 1990)
Zdůrazněno v CURRENT: Komise povinně předkládá mezicíle podle klimatického zákona; návrh zahrnuje i možnost využití externích kreditů (87+3 rozdělení)
Vyvolal odpor některých členských států (včetně Česka) a velký odpor průmyslu; zahájil fázi intenzivního vyjednávání v EU, mobilizaci průmyslových asociací a politickou kampaň přednárodních hlasování.
Nový mezicíl nad rámec dosavadních závazků 2030 (55%) a 2050 (neutralita)
🏭
2025-02 (prezentace Clean Industrial Deal)
Evropská komise představila koncept Clean Industrial Deal na podporu konkurenceschopnosti průmyslu
V reakci na kritiku dopadů Green Dealu; dokument (Clean Industrial Deal) zaměřen na zajištění financí, PPA, EIB záruk, modernizaci sítí, CBAM a ochranu kritických surovin
Snahy snížit konkurenční nevýhody evropského průmyslu, nabídka finančních nástrojů a legislativních změn; částečně uklidnila průmyslové kruhy, zároveň nezrušila ambiciózní cíle dekarbonizace.
Doplňuje (ne ruší) Green Deal; navrhuje podpůrná opatření oproti původním regulacím
🤝
2025-02/2025-03
Zvýšená aktivita byznysu a členských států vyjednávat úlevy a kompenzace (požadavky na ETS2, CBAM, státní podpory)
CURRENT ukazuje, že průmyslové svazy, vlády i banky žádají odložené nebo upravené termíny, finanční balíčky a cílené fondy (Inovační fond, průmyslová dekarbonizační banka)
Zpomalování/úpravy některých kroků, posilování návrhů na státní a evropské pobídky, politický tlak v Radě a EP.
Silnější tlak na komisi než v dřívějších fázích Green Dealu (2019–2023)
🇨🇿
2025-04 — 2025-07
Česká vláda a domácí aktéři veřejně odmítají návrh 90% cíle a snaží se získat spojence v EU
CURRENT: Česko formuluje kritikou (premiér Fiala, Svaz průmyslu) a aktivně hledá podporu států s podobnými obavami; zároveň doma probíhá debata o NECP/SEK/POK a ETS2
Zvýšení politického napětí v EU, mobilizace domácího průmyslu a politické kampaně; zpoždění/úpravy národních dokumentů a implementace
Odlišný národní přístup k ambicím komise ve srovnání s některými západoevropskými státy
📝
2025-07-16
Publikace komentářů a odborných hodnocení (podpora i kritika cíle 2040)
CURRENT obsahuje analýzy, že cíl 2040 je ambiciózní, ale podle některých autorů nutný; jiné hlasy varují před technickými a ekonomickými riziky (nutnost nových technologií)
Formování veřejné a odborné debaty, která ovlivní rozhodování v EP a Radě; podporuje požadavky na jasnější finanční a technologická opatření
Silnější role expertního veřejného mínění než v počátečních fázích Green Dealu
💶
2025 (průběžně)
Rozvoj nástrojů matchmakingu politiky a financí: EIB záruky, PPA podpora, fondy na průmyslovou dekarbonizaci
CURRENT a Clean Industrial Deal navrhují využití EIB, Inovačního fondu, Industrial Decarbonisation Bank a záruk na PPA jako praktické nástroje pro reálnou implementaci
Zvýšení šancí na realizaci investic do OZE a dekarbonizačních technologií; částečné zmírnění obav průmyslu; nutnost detailního nastavení a transparentního cílení prostředků
Posun od čistě regulatorního přístupu k mixu regulace + silných finančních nástrojů
🔄
2025-10-23
Pokračující vyjednávání a konsolidace (stav na datum CURRENT) — politická konfrontace a tlak před národními volbami
CURRENT shrnuje, že debata vrcholí v médiích a politice (členské státy, podniky, NGO) a že další kroky budou záviset na výsledcích hlasování v Radě a EP a na domluvě o doprovodných fondech a úpravách legislativy
Rozhodnutí v následujících měsících zásadně ovlivní tempo dekarbonizace, konkurenceschopnost průmyslu a vnitropolitické dění ve státech EU (včetně Česka).
Aktuální fáze je více geopoliticky a volebně vyhrocená než počáteční přijetí Green Dealu (2019)
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
EU kombinuje cíle zákony (např. Klimatický zákon), obchodování s emisemi, uhlíkové dovozní clo a investiční programy (InvestEU, EIB) k podpoře čistých technologií. Plán tlačí na obnovitelné zdroje, energetické renovace budov, přechod na elektromobilitu a oběhové hospodářství a vyžaduje roční zvýšené investice (odhadem ~260 mld. EUR do roku 2030). Členské státy dostanou finance a výjimky podle dohod, ale některá opatření se dotknou cen energií a spotřebitelů.
Proč je to důležité
Dohoda ovlivní ekonomiku, průmysl a domácí rozpočty: přináší investice do zelených technologií, ale i náklady na přechod (např. vyšší ceny energií či změny v pracovních místech). Pro firmy a vlády znamená plán nutnost přizpůsobit strategie, pro občany může znamenat změny v dopravě, bydlení a cenách energií. Zároveň jde o snahu snížit rizika klimatických škod a posílit konkurenceschopnost udržitelných odvětví.
Co to je
Lenzing Biocel Paskov je česká továrna v Paskově, která vyrábí viskózovou buničinu — surovinu pro výrobu umělých vláken. Patří pod rakouský koncern Lenzing a surovinu dodává hlavně mateřské firmě.
Jak to funguje
Závod zpracovává dřevo, pro jehož dovoz využívá i vlastní železniční vlečku. Výroba buničiny v Paskově byla zahájena v roce 1983. Firma tak navazuje na starší tradici výroby v nedalekém Vratimově, která začala už v roce 1883.
Proč je to důležité
Firma je významným českým výrobcem specializované buničiny a je součástí mezinárodního koncernu Lenzing. Závod v Paskově je příkladem pokračování dlouhé průmyslové tradice v regionu, která sahá až do 19. století. V minulosti se zde vyráběly také vedlejší produkty, jako například krmné kvasnice.
Zelená dohoda pro Evropu
balíček opatření Evropské komise
Data pocházejí z datové položky WikiData
Otestujte se
Kvíz: Debata o Green Dealu a návrhu cíle 90 % do roku 2040
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 26. 11. 2025 11:59:16