Emisní povolenka je nástroj používaný v systémech obchodování s emisemi. Představuje právo vypustit určité množství skleníkových plynů do atmosféry. Tento koncept je spojen s uhlíkovými offsety a kredity.
Volební přístupy k energetice, emisním povolenkám a ČEZ
Předvolební debata Hospodářské komory o ČEZ, emisních povolenkách a nových zdrojích energie
Uzavřené téma o
společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Energetika a emisní povolenky se staly klíčovým tématem ve volebních programech českých politických stran. Strana STAN předložila detailní návrhy, které zahrnují návrh na zdanění uhlíku namísto emisních povolenek. Koalice Spolu se soustředí na zmírnění dopadů emisních povolenek slibem odkladu jejich zavedení a zastropováním jejich ceny, dokonce nabízí elektřinu zdarma při záporné tržní ceně[1].
Naopak opoziční SPD navrhuje úplné zrušení systému povolenek, zatímco Stačilo! prosazuje znárodnění společnosti ČEZ[1]. Tato témata se stala centrem předvolebních debat, ve kterých se politici shodují na nutnosti nových energetických zdrojů a zjednodušení povolovacích řízení, ale rozcházejí se v názoru na zestátnění ČEZ a budoucnost emisních povolenek[2].
Rozdílné přístupy stran ukazují na polarizaci názorů na energetickou politiku v České republice. Přesto autor článku naznačuje, že kvalita webových prezentací stran se výrazně liší, což pravděpodobně nebude rozhodující ve volbách[1].
Zdroje:
Nejnovější
Předvolební debata Hospodářské komory o ČEZ, emisních povolenkách a nových zdrojích energie
28. 8. 2025: Politici se shodují na nutnosti nových energetických zdrojů a zjednodušení povolovacích řízení, ale rozcházejí se v názoru na zestátnění ČEZ a budoucnost emisních povolenek.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Střední dopad
28. srpna 2025
Stále mluvíme tak, jako bychom měli mít za deset let stejnou spotřebu. Ale tak to nebude, vše přechází na elektřinu, spotřeba půjde nahoru
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Český průmysl
Zpřísnění systému emisních povolenek a případný nárůst jejich ceny zhorší konkurenceschopnost energeticky náročných podniků (ocel, chemie, cement), zvyšuje provozní náklady a riziko přesunu výroby mimo EU. Firmy čelí přímým platebním tlakům i riziku, že bez podpory klesne jejich marže či výroba.
Domácnosti
Rozšíření povinnosti platit emisní povolenky na vytápění a dopravu zvýší účty za plyn, topení a pohonné hmoty pro běžné domácnosti. Dopad bude výraznější u nízkopříjmových skupin a rodin v panelových domech bez možnosti rychlých investic do úspor.
ČEZ
Energetická skupina je vystavena politickým tlakům (diskuse o zestátnění nebo legislativních změnách) i regulatorním posunům, zatímco současně má příležitost profitovat z rostoucích cen elektřiny a plánované výstavby malých jaderných reaktorů. Celkově jde o kombinaci zvýšeného politického rizika a potenciálních obchodních benefitů.
Teplárny (dodavatelé tepla)
Teplárny mohou být donuceny pokračovat v dodávkách (i při nerentabilitě) rozhodnutím regulátora a zároveň jsou v centru debat o kompenzacích či provozních podpůrných mechanismech; to znamená finanční nejistotu i možné státní kompenzace.
Hospodářská komora
Komora bude po volbách aktivně připomínat politikům jejich sliby a tlačit na urychlení výstavby zdrojů a zjednodušení povolovacích procesů; může tak posílit politický tlak na realizaci energetických investic.
Politici a politické strany
Rozšíření povolenek a energetická témata se stávají předmětem politických sporů: části politického spektra je kritizují a jiné strany slibují změny, což ovlivňuje volební kampaně i budoucí energetickou legislativu. Politická neshoda zvyšuje nejistotu pro investory i domácnosti.
Kontext
Dříve jsme psali...
Volební programy stran odhalují rozdílné přístupy k energetice a emisním povolenkám
Analýza volebních programů ukazuje rozdílnou úroveň konkrétnosti a odvahy v energetických vizích českých politických stran Energetické nápady bez cenzury
Fakta
Události
Co a kdy?
rok 2050
ČEZ plánuje do roku 2050 postavit malé modulární reaktory o výkonu tři gigawatty.
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Návrhy stran měnit systém povolenek a urychlit výstavbu zdrojů
Srovnání před a po
💰
Systém emisních povolenek
PŘED
Platný celoevropský systém ETS (vč. plánovaného rozšíření na domácnosti - ETS2)
PO
Návrhy: náhrada národním zdaněním uhlí (STAN) | odklad/zastropování nových povolenek (Spolu) | zrušení povolenek (SPD) | zrušení pouze nových povolenek + pokuty (Motoristé)
📅
Povolovací proces a výstavba zdrojů
PŘED
Povolovací řízení je zdlouhavé a výstavba nových zdrojů se opožďuje
PO
Politici volají po zrychlení výstavby, zjednodušení povolení a podpoře výstavby (SMR, větrné, solární, přenosové sítě)
🏛️
Vlastnictví a role ČEZ
PŘED
V programech většiny stran není návrh na zestátnění dominantní
PO
Hnutí Stačilo! požaduje znárodnění ČEZ
👥
Spotřebitelské tarify
PŘED
Domácnosti platí tržní ceny; debata o kompenzacích je otevřená
PO
Některé návrhy (Spolu) slibují např. elektřinu zdarma při záporných cenách nebo opatření na zmírnění dopadů ETS2 (zastropování), technická proveditelnost je nejasná
Klíčové postavy
🏛️
STAN
Strana navrhuje nahradit emisní povolenky národním zdaněním uhlí
🏛️
Koalice Spolu
Koalice prosazuje odklad/zastropování nových povolenek a návrhy jako 'elektřina zdarma' při záporných cenách
👤
Karel Havlíček
Politik (ANO) prosazuje nahrazení uhlí plynem a výstavbu malých modulárních reaktorů
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Ivan Adamec
"Stále mluvíme tak, jako bychom měli mít za deset let stejnou spotřebu. Ale tak to nebude, vše přechází na elektřinu, spotřeba půjde nahoru,"
Jak šel čas
Historický kontext
♻️
rok 2005
Zavedení Evropského systému obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) jako klíčového nástroje unijní klimatické politiky
Evropský systém emisních povolenek byl v textu popsán jako jeden z pilířů evropské klimatické politiky a nástroj pro omezování emisí velkých producentů.
Zavedl tržní mechanismus, kterým musí velcí znečišťovatelé kupovat povolenky na tunu CO2; položil základ pro pozdější debaty o bezplatné alokaci a reformách systému.
💶
rok 2013–rok 2020
Období derogací a bezplatného přidělování povolenek určené pro modernizaci energetiky v nových členských státech
V materiálech z let 2011 a 2013 se uvádí, že některé nové členské státy měly možnost získat pro výrobce elektřiny část povolenek zdarma v období 2013–2020 výměnou za investice do snižování emisí.
Způsobilo to politickou a ekonomickou debatu o tom, zda povolenky rozdělovat výrobcům nebo prodávat a použít výnosy státem; ovlivnilo to investiční plány energetických firem.
⚖️
rok 2013
Evropský parlament zamítl návrh na tzv. backloading (odsun prodeje části povolenek)
Článek z roku 2013 popisuje zamítnutí plánu odebrat z trhu 900 milionů povolenek z let 2013–2015 a vrátit je později, které mělo za cíl snížit přebytek povolenek.
Rozhodnutí vedlo k dalšímu přebytku povolenek a k výraznému poklesu jejich ceny, což oslabilo motivační efekt systému; vyvolalo potřebu pozdějších reforem systému.
🔧
rok 2023
Vstup v platnost první vlny lex OZE I (novela energetického zákona) zaměřené na urychlení výstavby OZE
Text popisuje, že novela zvaná lex OZE I začala platit na začátku roku 2023 a měla urychlit rozvoj obnovitelných zdrojů a zjednodušit povolování.
První legislativní krok ke zvýšení podílu OZE v Česku; stal se východiskem pro další novelizace (OZE II, OZE III) a diskuse o akceleračních zónách a zjednodušení povolovacích řízení.
📉
rok 2024
První výrazné stažení přebytečných povolenek z trhu (Market Stability Reserve) – z trhu v roce 2024 zmizelo 90 milionů kusů
Evropské dohody o reformě systému ETS zahrnovaly zřetelný mechanismus stahování nadměrných objemů povolenek; text uvádí, že poprvé se tak stalo v roce 2024, kdy z trhu zmizelo 90 milionů povolenek.
Zahájení vytváření rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu s povolenkami a tlak na růst ceny povolenky, což má přímý dopad na náklady fosilních zdrojů i na ceny elektřiny.
⚛️
rok 2024
Výběr dodavatele pro projekt nového jaderného bloku (KHNP) uveden jako klíčová událost české energetiky
V přehledu energetických událostí bylo jmenováno, že v roce 2024 proběhl výběr korejské společnosti KHNP jako dodavatele pro nový blok (Dukovany), což bylo v textu označeno za hlavní událost roku 2024.
Potvrdilo to pokračování jaderného programu v Česku a ovlivnilo diskuse o financování, notifikaci modelu EU a o paralelních potřebách rozvoje OZE a sítí.
🛃
rok 2026
Zahájení vybírání uhlíkového cla (CBAM) podle unijních plánů
Texty popisují, že EU plánovala zavedení uhlíkového cla (CBAM) od roku 2026 jako nástroj pro zohlednění emisní stopy dováženého zboží.
Mělo to zajistit srovnatelnější podmínky pro evropský průmysl proti dovozům s vysokými emisemi; ovlivňuje strategii průmyslových odvětví a obchodní toky.
🏠
rok 2027
Plánované rozšíření systému emisních povolenek (ETS2) na vytápění a dopravu (povolenky pro domácnosti)
Ve více textech je explicitně zmíněno, že rozšíření povolenkového systému o sektory vytápění budov a silniční dopravy má dopadnout od roku 2027.
Povede ke zpoplatnění emisí u plynu, uhlí a pohonných hmot v domácnostech a dopravě; očekávaný efekt je zdražení těchto komodit a tlak na přechod k čistějším zdrojům, což se stalo jádrem politických debat a návrhů na zmírnění dopadů.
🚫
rok 2034
Plánované ukončení přidělování bezplatných emisních povolenek v EU
V materiálech a článcích o reformě ETS se uvádí, že dohoda počítá s tím, že bezplatné přidělování povolenek bude postupně ustupovat a do roku 2034 bude ukončeno.
Postupné odstranění bezplatných alokací zvyšuje tlak na dekarbonizaci podniků, ovlivňuje investiční rozhodnutí a vyvolává diskuse o kompenzacích a přechodových mechanismech pro citlivá odvětví.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Systém emisních povolenek stanovuje celkový limit emisí a rozděluje povolenky mezi znečišťovatele. Subjekty mohou s povolenkami obchodovat podle svých potřeb. Tento tržní mechanismus vytváří ekonomickou motivaci ke snižování emisí.
Proč je to důležité
Emisní povolenky představují ekonomický nástroj pro regulaci znečištění ovzduší. Pomáhají plnit klimatické cíle a snižovat emise skleníkových plynů. Jsou součástí širších strategií boje proti změně klimatu.
Otestujte se
Kvíz: Energetika a emisní povolenky v české politice
ČEZ
česká nadnárodní energetická holdingová společnost
Země: Česko
Založil: Fond národního majetku České republiky
CEO: Daniel Beneš (2011 - dosud)
IČO: 45274649
Zaměstnanci: 28.73 (31. prosince 2022)
Sídlo: Praha (2002 - dosud)
Kapitál: 272.8 mld. (31. prosince 2019)
Výnosy: 288.49 mld. (leden 2022)
Čistý zisk: 80.71 mld. (leden 2022)
Bilance: 1.11 bil. (31. prosince 2022)
Web: https://www.cez.cz/
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 2:31:12