Transformace české energetiky a role ČEZ

Nejaktuálnějším vývojem je varování, že případné zestátnění ČEZ by vedlo k výraznému zadlužení společnosti, poklesu jejího kreditního ratingu a zastavení výplaty dividend na několik let, což by negativně ovlivnilo financování investic firmy .

ČEZ v posledních měsících pokračuje v přechodu od uhlí k mixu jádra, plynu a obnovitelných zdrojů a realizuje konkrétní projekty: plán uzavřít důl Bílina v roce 2033, výstavbu tří solárních parků o výkonu 182,1 MW v Dolech Bílina a pilotní projekt akumulace energie do roztavené soli v Elektrárně Mělník; souběžně firma zahájila stavbu zařízení na energetické využití odpadů u Mělníka, které má od roku 2028 zpracovávat až 320 tisíc tun odpadu ročně ^{[2][12][11][1]}.

Současné hospodaření a rozdělení zisků jsou předmětem sporu: valná hromada schválila dividendu 47 Kč na akcii, stát jako většinový akcionář získal přes 17,6 miliardy Kč a minoritní akcionáři na valné hromadě kritizovali postup státu; vedení firmy si přitom vyplatilo vysoké odměny (rekordních 194 mil. Kč za rok 2023, šéf Beneš 55 mil.) a firma čelí sporu o neoprávněně vyplacené dotace solárním projektům Zemkových, což dohromady zvýrazňuje napětí kolem firemní politiky a rozdělení prostředků ^{[15][16][10][9]}.

K tomu se přidává riziko právních a regulačních dopadů: zpráva o tom, že ČEZ hospodařil s nelegální půjčkou od státu ve výši tří miliard eur bez schválení Evropské komise může vyústit v žaloby proti České republice a dále zhoršit postavení společnosti včetně ratingu, pokud by stát zvažoval zásahy jako zestátnění; tato kombinace provozních, právních a politických rizik ovlivňuje strategii financování transformace energetiky v Česku .

Zdroje:

1. Uhelná energetika v Česku skončí v roce 2033 se zavřením Dolu Bílina, tvrdí Beneš z ČEZ

2. Minoritáři dusí na valné hromadě ČEZu stát. Máme si koupit akcie abychom na tom vydělali?

3. Valná hromada ČEZ rozhodla o výši dividend. Stát si odnese téměř 18 miliard korun

4. U Mělníka letos začne stavba třetí největší spalovny odpadu v Česku. ČEZ získal povolení na staveniště

5. Tykačova Sev.en připravuje v bývalém hnědouhelném dole velkou výrobnu zeleného vodíku. Záleží na dotacích

6. Teplárny instalují obří elektrokotle. Nahradí proklínané mařiče a levnou elektřinu využijí na ohřev vody

7. ČEZ bude ukládat elektřinu a teplo do roztavené soli. V Česku půjde o premiéru

8. Dohra nejznámější solární kauzy. ČEZ přitvrzuje v insolvencích firem po Zemkovi a tlačí je do konkurzu

Energetická společnost ČEZ hospodařila s třemi miliardami eur bez schválení Evropské komise.

Plzeňská teplárenská a Elektrárna Mělník zavádějí velké elektrokotle místo uhlí.

Sev.en Pavla Tykače plánuje výrobnu zeleného vodíku v bývalém dole Centrum

Elektrárna Dukovany II získala nové členy dozorčí rady včetně zástupců státu

Vláda ztratila podporu menších akcionářů ČEZ kvůli dani z mimořádných zisků

ČEZ, a. s., neboli České energetické závody, je klíčovým hráčem a největším výrobcem elektřiny v České republice. Jako mateřská společnost Skupiny ČEZ sdružuje desítky firem a soustředí se především na výrobu, distribuci a prodej energií koncovým zákazníkům, působí zejména na trzích střední Evropy. Skupina ČEZ své portfolio rozšířila i o další služby, jako je dodávka zemního plynu či mobilní volání.

Historie ČEZ sahá do roku 1977, kdy vznikla státní hospodářská organizace, jež byla po privatizaci v roce 1992 transformována na akciovou společnost. V prvních letech se firma intenzivně věnovala ekologizaci uhelných elektráren a od roku 2003 se spojením s distribučními společnostmi formovala dnešní Skupina ČEZ. Postupně rozšiřovala své aktivity o zemní plyn a mobilní telefonii a zaměřila se na decentralizovanou energetiku, zahrnující kogenerace, elektromobilitu a inteligentní distribuční sítě.

V posledních letech se ČEZ aktivně zaměřuje na transformaci energetiky směrem k udržitelnosti. V roce 2021 představil akcelerovanou strategii "Čistá energie zítřka", jejímž cílem je přeměna výrobního portfolia na nízkoemisní do roku 2030 a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050. Součástí této vize je plán na vybudování 6000 MW obnovitelných zdrojů, převážně fotovoltaických elektráren, a pokračování v rozvoji jaderné energetiky, včetně výstavby nového bloku v Dukovanech.

ČEZ provozuje širokou škálu energetických zdrojů v České republice, včetně jaderných (Temelín, Dukovany), uhelných, vodních, větrných a fotovoltaických elektráren. Kromě toho se angažuje v inovacích a výzkumu, například prostřednictvím fondu INVEN CAPITAL, který investuje do startupů v oblasti čisté energie, a provozuje Ústav jaderného výzkumu Řež. Jako majoritní vlastník českého státu hraje ČEZ klíčovou roli v naplňování národní energetické koncepce.

• Modernizace energetických sítí v ČR a prevence výpadků
• Energetické projekty a výzvy v ČR
• Energetické projekty v ČR a hlubinné úložiště
• Rozvoj obnovitelných a dobíjecích infrastruktur v Česku
• Politika ANO: Energie, obchod a uhelné zdroje

Země: Česko

Založil: Fond národního majetku České republiky

CEO: Daniel Beneš (2011 - dosud)

IČO: 45274649

Zaměstnanci: 28.73 (31. prosince 2022)

Sídlo: Praha (2002 - dosud)

Kapitál: 272.8 mld. (31. prosince 2019)

Výnosy: 288.49 mld. (leden 2022)

Čistý zisk: 80.71 mld. (leden 2022)

Bilance: 1.11 bil. (31. prosince 2022)

Web: https://www.cez.cz/

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 78.87 tis. km²

Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)