Hledat Předplatné
Předplatné

Politika ANO: Energie, obchod a uhelné zdroje

Hnutí ANO slibuje zachování uhelných zdrojů, ale ekonomika rozhoduje jinak.

Mizící téma o společenských pravidlech a politice

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Hnutí ANO, vedené Karlem Havlíčkem a Andrejem Babišem, intenzivně prosazuje snižování regulované části ceny energií o polovinu, což by mohlo znamenat úspory čtvrtiny celkových nákladů na energie pro odběratele, ovšem analýzy ukazují, že tento plán závisí na státním rozpočtu a prostředcích z Modernizačního fondu EU, přičemž odborníci jej označují za problematický a obtížně realizovatelný[1].

ANO také slibuje zachování uhelných zdrojů, avšak ekonomické předpoklady naznačují, že spalování uhlí v českých elektrárnách přestane být výnosné před rokem 2033, což urychlí jejich konec bez ohledu na politické sliby[9]. ANO navíc slibuje snížení daní a zvýhodnění pro solární sektor tím, že nebude zvyšovat daně pro majitele solárních elektráren, čímž plánuje stabilizovat tento sektor[3].

Ano podporuje obchodní dohodu mezi EU a blokem MERCOSUR, i přes protestující evropské zemědělce a vnitřní neshody mezi členy ANO ohledně rozšíření obchodních vztahů EU mimo USA[6]. ANO rovněž odmítá debatu o vypsání referenda ohledně vystoupení z EU, označujíc tuto otázku za politicky nepřijatelnou[4]. Současné kampaně slibují další snížení nákladů na energie a hypotéky, ale konkrétní zdroje financování zůstávají nejasné a označovány za nerealistické, zatímco ANO a SPD soupeří o vliv na voliče v předvolebních slibech[7][8].

Zdroje:

  1. Havlíčkův plán, jak snížit ceny energií: více peněz ze státního rozpočtu a z EU. Podle odborníků je to mlhavé

  2. Uhelným elektrárnám nebude líp. Uhlí přestane být výnosné už před rokem 2033

  3. Havlíček: Jestli budeme vládnout, vyšší zdanění zisků solárníků už nepřijde

  4. Padne největší dohoda v dějinách kvůli jednomu steaku? EU je krok od volného obchodu s Jižní Amerikou, zemědělci se bouří

  5. Referendum o vystoupení z unie? Pro ANO červená linie, o které se nebudeme ani bavit, říká Karel Havlíček

  6. Program ANO je venku. Všem snížíme daně, zlevníme hypotéky i energie. Jeho vedení vysvětluje, kde na to chce vzít

  7. Závody v oblbování začaly. Babiš kropí voliče neexistujícími bambiliony a nabízí "zkušený tým", který ve skutečnosti pokazil, co mohl

Nejnovější
Hnutí ANO slibuje zachování uhelných zdrojů, ale ekonomika rozhoduje jinak.
26. 9. 2025: Spalování uhlí v českých elektrárnách přestane být výnosné před rokem 2033, což urychlí jejich konec bez ohledu na politické sliby.
 Konec uhlí v číslech
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Státní rozpočet (Ministerstvo financí)

Na pokrytí přesunu nákladů z domácností na stát i financování modernizace sítí bude třeba stovky miliard; státní rozpočet tak absolvuje výrazný tlak a nutnost přesměrování výdajů či zvýšení zadlužení.

Velmi silný negativní dopad

Karel Havlíček

Jako autor plánu snižování regulované složky energií bude klíčovým aktérem při vyjednávání státních kompenzací a využití evropských fondů; čelí politickým i administrativním překážkám a tuhé kritice od zájmových skupin.

Silný smíšený dopad

Domácnosti

Snížení regulované složky ceny a případné převedení nákladů POZE na stát by domácnostem snížilo účty za elektřinu a plyn; významná část úspor je ale vázaná na politická rozhodnutí a dostupnost evropských prostředků.

Silný pozitivní dopad

Modernizační fond

Má potenciál pokrýt část investic do sítí a přenosu, zároveň je vystaven nejistotě kvůli kolísajícím příjmům z aukcí emisních povolenek a složitému vázání evropských prostředků.

Silný smíšený dopad

Solární asociace

Pokud stát sníží nebo přesměruje podporu pro dříve instalované solární zdroje, výrobci a provozovatelé solárních projektů čelí riziku snížení výnosů a ztrátě důvěry investorů; asociace apeluje na stabilitu podpory.

Silný negativní dopad

ČEZ

Jako největší výrobce energie bude ČEZ profitovat z některých státních intervencí (záruky, velké projekty), zároveň pro něj představy o zestátnění a změnách podpor představují politické riziko a nejistotu pro investice.

Silný smíšený dopad

Evropská komise

Rozhodnutí a podmínky EU (včetně ETS/ETS2 a pravidel pro fondy) zásadně ovlivňují dostupnost evropských prostředků a uplatnitelnost návrhů (např. použití prostředků Modernizačního fondu), což komplikuje vnitrostátní realizaci plánů.

Silný negativní dopad
Vytvořeno 27. 9. 2025 19:06
Kontext
Dříve jsme psali...
ANO představilo program, Babiš slibuje rozdávání miliard bez krytí
Začaly závody v oblbování voličů, kde ANO i SPD soutěží v nerealistických slibech.  Kdo slibuje víc?
Andrej Babiš a Karel Havlíček představili v Ostravě volební program hnutí ANO
Hnutí ANO slibuje snížení daní, levnější energie a hypotéky, ale financování těchto slibů je podle odborníků nejasné  Kde vezmou peníze?
Evropská komise předložila ke schválení dohodu EU-Mercosur s jihoamerickými zeměmi
Schválení největší obchodní dohody EU s blokem Mercosur ohrožují protesty evropských zemědělců kvůli dovozu masa  Kdo ustoupí zemědělcům?
Stínový premiér ANO Karel Havlíček slibuje zestátnění ČEZ a levnější energie
Ceny plynu a elektřiny v EU i Česku klesají samy od sebe, bez zásahu státu, a sliby ANO o levnějších energiích jsou nereálné.  Jaké jsou reálné dopady?
Karel Havlíček z ANO odmítá debatu o referendu k vystoupení z EU
ANO považuje požadavek na referendum o vystoupení z EU za nepřijatelnou červenou linii a vylučuje o něm jakoukoliv diskusi.  ANO a EU bez cenzury
Fakta
Vytvořeno 27. 9. 2025 19:05
Události
Co a kdy?
konec roku 2010
Největší zisky z vysokých dotací plynou majitelům solárních elektráren, které byly připojeny do konce roku 2010.
rok 2021
Karel Havlíček v roce 2021 snížil podporu pro solární elektrárny.
rok 2024
V roce 2024 činily náklady na elektřinu v českém průmyslu 132 mld. Kč a mzdy 766 mld. Kč.
listopad 2024
V USA byla cena plynu podle textu nejnižší od listopadu 2024.
rok 2026
Cena plynu s dodáním v roce 2026 v EU klesla k 30 eur/MWh.
rok 2027
Podle odborníků by se případný efekt využití evropských dotací na rozvoj sítí projevil až v roce 2027 a byl by spíše v jednotkách procent.
rok 2030
Staré solární elektrárny mají nárok na podporu až do roku 2030.
před rokem 2033
Prognózy uvádějí, že spalování uhlí přestane být výnosné před rokem 2033.
Vytvořeno 27. 9. 2025 19:07
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje

Snížení regulované složky ceny energií o polovinu

Srovnání před a po
💰 Cena elektřiny a plynu
PŘED

Regulovaná složka ceny zahrnovala plné poplatky (včetně POZE) hrazené spotřebiteli

PO

Plán snižuje regulovanou část na polovinu — mělo by to přinést úsporu až ~25 % na účtech domácností a firem

💰 Financování podpory OZE (POZE)
PŘED

Podpora obnovitelných zdrojů (POZE) byla hrazena z poplatků účtovaných spotřebitelům

PO

Návrh převádí financování POZE plně na státní rozpočet (nutných ~50 mld. Kč), část se má pokrýt prostředky z Modernizačního fondu EU

🏛️ Účelové využití evropských fondů
PŘED

Modernizační fond má účelová vázání a jeho příjmy klesají vlivem nižších cen emisních povolenek

PO

Plán počítá s využitím evropských peněz na distribuční a přenosové poplatky, ale vyžaduje souhlas evropských orgánů; dostupnost a účinek jsou nejisté a projeví se spíše v roce 2027

🏢 Konkurenční prostředí pro OZE
PŘED

Vysoké provozní dotace (zejm. solárním elektrárnám z předroku 2010) zatěžovaly spotřebitele a zkreslovaly soutěž

PO

Převedení POZE na stát by mohlo narovnat konkurenční prostředí, ale vyžaduje rozpočtové úspory a působilo by riziko zhoršení stability investičního prostředí pro sektor

Klíčové postavy
👤
Karel Havlíček
Iniciátor plánu na snížení regulované části ceny energií a převedení POZE
🏛️
Státní rozpočet / vláda ČR
Má převzít financování POZE a zajistit chybějící prostředky (část odhadnuta na ~50 mld. Kč)
🏛️
Modernizační fond EU
Navrhovaný zdroj evropských peněz na distribuční a přenosové poplatky; použití vyžaduje souhlas evropských orgánů
Vytvořeno 27. 9. 2025 19:09
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
☀️
rok 2010
Schválení rozsáhlých tarifních podpor pro solární elektrárny připojené do konce roku 2010 (boom podpory OZE)
V textu je popsáno, že na konci prvního desetiletí 21. století byly schváleny vysoké podpory pro obnovitelné zdroje, zejména fotovoltaiku, a zdroje připojené do roku 2010 měly nárok na dlouhodobé výkupní ceny.
Vedlo to k masivnímu rozvoji fotovoltaiky, vysokým výplatám majitelům zdrojů a následné dlouhodobé zátěži účtů domácností a veřejných financí. Odhady v článcích hovoří o nákladech až kolem jednoho bilionu korun kvůli tomuto boomu. (hn_66555180, hn_67204160, hn_66961180, hn_59948280, hn_66686180, hn_67318800, hn_67088070, hn_66135920, hn_67312170, hn_67092500, hn_66801610, hn_66927580, hn_66969800, hn_67086370, hn_67424790, hn_67518360, hn_67533930, hn_67550590, hn_67596350, hn_67601940, hn_67751010, hn_67776620, hn_67779680, hn_67792100, ek_66801610, ek_66961180, ek_67068320, hn_67022080, hn_67203010, hn_67238140, hn_67331240, hn_67352180, hn_67392220, hn_66342880, hn_63217260, hn_60758820, hn_62321010, hn_66555180, hn_66682210, hn_66836530, hn_66854420, hn_66985320, hn_67151970)]
⚖️
1. ledna 2014
Vstup v platnost novely energetického zákona (novela č. 310/2013) o úpravě podpory OZE
Články popisují, že od 1. ledna 2014 platila novela, která měnila pravidla podpory obnovitelných zdrojů a upravovala systém vyplácení podpory nově instalovaným zdrojům.
Omezila nebo přehodnotila režim podpory pro nové zdroje, zavedla stropy a změnila právní rámec pro další rozvoj OZE v ČR.
🏠
rok 2025
Cílový termín: vláda slibovala podpořit využití solárních panelů na minimálně 100 000 střech do roku 2025
V textu vlády (programová prohlášení) je explicitně uvedeno, že do roku 2025 má být podpora směřována k instalacím fotovoltaiky na zhruba sto tisíc střech.
🏛️
26. února 2025
Evropská komise má předložit návrh s mezicílem snížit emise EU o 90 % k roku 2040
V textu je uvedeno, že Komise musí podle klimatického zákona předložit návrh s mezicílem pro rok 2040; v článku je explicitně zmíněn termín 26. února 2025 jako datum předložení.
Předložený návrh má zásadní dopady na národní plánování klimatu a energetiky a vyvolává silnou politickou debatu v členských státech včetně ČR.
💶
rok 2027
Plánované rozšíření systému emisních povolenek (ETS2) na vytápění budov a dopravu — počítá se s účinky od roku 2027
V článcích se opakovaně objevuje, že nová fáze trhu s emisními povolenkami má zasáhnout vytápění a silniční dopravu s účinností od roku 2027 (pokud se nezačne odkládat).
Změna má přímo ovlivnit náklady domácností a dopravy; v textech jsou přímo uváděny odhady dopadů (např. při ceně povolenky 30 EUR zdražení plynu a paliva v konkrétní výši).
🛑
rok 2033
Uhelné elektrárny se podle některých prognóz a rozborů mohou stát neekonomickými či být odstavovány před rokem 2033
V řadě textů je explicitně uvedeno, že ekonomické předpoklady i evropské tlaky ukazují na přibližnou hranici, kdy spalování uhlí přestane být výnosné — před rokem 2033; to je v textu prezentováno jako možné datum útlumu.
Pokud by se tento vývoj naplnil, došlo by k významnému automatickému útlumu uhelných zdrojů bez nutnosti přímého politického zásahu; vyvolává to potřebu plánované transformace regionů a energetiky.
🚗
rok 2035
Návrh zákazu prodeje nových vozidel se spalovacím motorem od roku 2035 je v evropské debatě explicitně zmíněn
V textech je přímo uvedeno navrhované datum 2035 pro ukončení prodeje nových aut se spalovacím motorem na úrovni EU; v článcích se řeší možné sociální a průmyslové dopady.
Takové opatření by zásadně urychlilo přechod automobilového průmyslu k elektromobilitě a ovlivnilo dodavatelské řetězce i energetickou poptávku.
⏳
rok 2038
Uhelná komise a řada dokumentů jako časový rozsah uvádějí rok 2038 jako jeden z variantních termínů konce uhlí v Česku
V textech je uvedeno, že některé plány a varianty (včetně německé praxe a částí uhelné debaty) uvažují o cíli odchodu od uhlí v roce 2038; toto datum se v diskusi opakovaně objevuje.
Rok 2038 je v debatách vnímán jako kompromisní či realistický horizont pro postupný útlum uhlí, s významným dopadem na regionální změny a potřebu investic do náhradních zdrojů a rekvalifikací.
🌍
rok 2040
Navrhovaný mezicíl EU: do roku 2040 snížit emise v průměru o 90 % (mezicíl zmíněný v debatách)
V článcích o evropské klimatické politice se zmiňuje závazek Komise předložit mezicíl pro rok 2040 (90% snížení emisí) v rámci klimatického zákona; rok 2040 je explicitně uváděn jako cíl diskuse.
Schválení takového mezicíle by výrazně urychlilo tlak na národní politiky a transformaci průmyslu a energetiky; v české debatě je to zdrojem kontroverzí a politických sporů.
♻️
rok 2050
Cíl EU dosáhnout klimatické neutrality (net-zero) do roku 2050
Ve více textech je uvedeno, že dlouhodobým horizontem společné unijní politiky je dosažení klimatické neutrality do roku 2050; jde o výchozí závazek, který řídí střednědobé kroky.
Rámec pro národní strategie a investice na desetiletí dopředu; slouží jako dlouhodobý referenční bod pro plánování přechodu energetiky a průmyslu.
Vytvořeno 27. 9. 2025 19:07
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Vytvořeno 27. 9. 2025 19:06
Zdroj dat: Wikipedia
ANO 2011

české politické hnutí

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/92/ANO_Logo.svg

Země: Česko

Politická orientace: politický střed, středopravice

Ideologie: populismus, konzervativní liberalismus

Počet poslanců: +71 (1. dubna 2025)

IČO: 71443339

Sídlo: Praha

Web: https://www.anobudelip.cz/

Data pocházejí z datové položky WikiData

Otestujte se
Kvíz: Energetický plán ANO a jeho dopady

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 2:37:27