Rekonstrukce v architektuře znamená přestavbu nebo obnovení stavby do starší, často zaniklé podoby — tedy vrátit něco, jak to vypadalo dřív, ne jen opravit poškození. Slovo pochází z „konstrukce“ s předponou „re-“ (znovu).
Rekonstrukce Vyšehradského mostu schválena
Šéf Správy železnic Jiří Svoboda komentuje rozhodnutí o opravě mostu pod Vyšehradem.
Mizící téma o
společenských pravidlech a undefined
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Rozhodnutí o rekonstrukci Vyšehradského železničního mostu v Praze bylo schváleno, což ukončilo dlouholeté diskuze o jeho zachování. Ministr dopravy Martin Kupka potvrdil, že most nebude bourán, ale bude podroben rozsáhlé rekonstrukci, při níž se dobuduje třetí kolej. Toto rozhodnutí bylo učiněno i na základě naléhání UNESCO, které trvalo na zachování tohoto mostu jako významného kulturního dědictví[3][4].
Před schválením rekonstrukce byly zvažovány různé návrhy včetně projektu nové konstrukce, ale byly zamítnuty ve prospěch obnovy stávajícího mostu, kterou podpořila mezinárodní i domácí odborná veřejnost[2].
Současné rozhodnutí stanovuje, že rekonstrukce musí být implementována do konce volebního období, což je v souladu s dřívějším plánem ministra dopravy[1]. Vyjádření k této situaci poskytl i šéf Správy železnic Jiří Svoboda, který vítá rozhodnutí o opravě, jež je důsledkem doporučení od UNESCO[4].
Zdroje:
Nejnovější
Šéf Správy železnic Jiří Svoboda komentuje rozhodnutí o opravě mostu pod Vyšehradem.
17. 9. 2025: Ocelový most pod Vyšehradem nebude zbourán, čeká ho oprava kvůli stanovisku UNESCO.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
16. září 2025
Ukazuje se, že nejvyšší hodnotou v projektu je pozice té konstrukce na místě
2
Střední dopad
16. září 2025
Když už jdeme do opravy, tak se vším všudy
3
Vysoký dopad
12. srpna 2024
Spekulovat o umístění železničního mostu jinde než pod Vyšehradem je snaha obejít loňské usnesení zastupitelstva o nutnosti most opravit. Je to bezprecedentní hazard, který ohrožuje zápis Prahy v seznamu světového dědictví UNESCO
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Martin Kupka
Ministr dopravy rozhoduje o osudu mostu; jeho rozhodnutí přesměrovalo projekt od demolice k rozsáhlé rekonstrukci, ale nese politické a časové riziko opětovné změny s blížícími se volbami.
Správa železnic
Jako investor a projektant původní varianty nového mostu čelí odkladu, nutnosti přepracování projektů a reputačnímu tlaku poté, co UNESCO a veřejnost prosadily rekonstrukci; pokračující přípravy demolice byly kritizovány.
Nadační fond Vyšehradský most (NF Vyšehradský most)
Fond financoval a dodal studii opravitelnosti (mezinárodní experti), což přimělo ministerstvo a Správu železnic přehodnotit postup a podpořilo zachování konstrukce.
Český národní komitét ICOMOS / památkáři (vč. Martina Horáčka a NPÚ)
Památkáři důrazně prosazovali opravu jako jedinou přijatelnou variantu z hlediska UNESCO a ochrany památky, čímž zvýšili riziko ztráty statusu Prahy v seznamu světového dědictví.
Výbor světového dědictví UNESCO
Jeho doporučení zachovat most na původním místě zásadně ovlivnilo politické rozhodnutí a vynutilo HIA a přehodnocení variant, čímž zvýšil svou váhu v procesu.
Iniciativa Nebourat most
Občanská iniciativa dlouhodobě mobilizovala veřejnost a petice, čímž ovlivnila veřejný názor a podpořila tlak na zachování mostu.
Nadační dárcové / podnikatelé (Martin Vohánka, Jan Barta, Tomáš Bistřický a další)
Finančně a veřejně podpořili studii proveditelnosti opravy mostu a zvýšili její dopad na rozhodování státu; jejich angažmá posílilo alternativní variantu rekonstrukce.
Cestující / uživatelé železnice (spotřebitelská skupina)
Omezení provozu a dlouhodobé omezení rychlostí ovlivňují cestující; rozhodnutí pro rekonstrukci přinese delší stavební harmonogram a možné výluky, ale zachová provozní trasu historicky citlivěji.
Kontext
Dříve jsme psali...
Martin Kupka rozhodl o opravě památkově chráněného Vyšehradského mostu v Praze
Vyšehradský železniční most se bourat nebude, čeká ho rozsáhlá rekonstrukce včetně stavby provizoria a třetí koleje. Podrobnosti rekonstrukce
UNESCO doporučilo Praze nebourat železniční most na Výtoni, rozhodnutí je na českých úřadech
Osud železničního mostu pod Vyšehradem zůstává po letech sporů nevyřešený a čeká na politické rozhodnutí. Kdo rozhodne o mostu?
Ministr dopravy Martin Kupka rozhodne do konce volebního období o osudu mostu na Výtoni.
Martin Kupka oznámil, že do konce volebního období rozhodne, zda bude vyšehradský železniční most opraven nebo nahrazen novou konstrukcí. Co rozhodne UNESCO?
Fakta
📅
2029–2032
oprava ocelové konstrukce
(16. 9. 2025)
💰
3,4 mld. Kč
odhad za nové bourání
(16. 9. 2025)
💰
2,5 mld. Kč
Rekonstrukce bez provizoria
(16. 9. 2025)
📊
>25 000
podepsaných petic
(16. 9. 2025)
👤
Martin Kupka
ministr dopravy (ODS)
(15. 7. 2025)
Události
Co a kdy?
2011
Památkáři povolili stavbu paralelního mostu (začátek sporu o most pod Vyšehradem).
2022
Správa železnic představila variantu nového mostu, což vyvolalo vznik iniciativy Nebourat.
2023
Ministr dopravy Martin Kupka avizoval, že rozhodnutí o osudu mostu padne do konce roku 2023.
2023
Správa železnic se dohodla s UNESCO na vypracování posouzení dopadů na kulturní dědictví (HIA).
2025
UNESCO doporučilo Praze nebourat železniční most na Výtoni (doporučení, finální rozhodnutí na českých úřadech).
15. července 2025
Ministr dopravy Martin Kupka oznámil, že do konce volebního období (před říjnovými volbami 2025) rozhodne o dalším osudu mostu; HIA má být dokončena v následujících měsících.
16. září 2025
Ministr Kupka oznámil, že most nebude zbourán, ale projde rozsáhlou rekonstrukcí; plánuje se provizorní most připravený do roku 2027 a hotový v roce 2028, oprava konstrukce plánována na roky 2029–2032.
17. září 2025
Média informovala, že rozhodnutí o opravě vrací přípravy projektu na začátek a že zpracování nového plánu potrvá nejméně dva roky; zmíněna nejistota, zda budoucí ministr rozhodnutí nezmění.
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Rozhodnutí zachovat a opravit Vyšehradský most
Srovnání před a po
📋
Technický osud mostu
PŘED
Správa železnic plánovala zbourání/odstěhování a výstavbu nového mostu na stávajících pilířích
PO
Ministr Kupka rozhodl most nezbourat, provést rozsáhlou rekonstrukci na místě s přístavbou pro třetí kolej
📅
Časový harmonogram prací
PŘED
Neexistoval jednotný harmonogram; pokračovaly přípravy na demolici a projektování nové stavby (plán 2027–2029)
PO
Plán: provizorní most připraven do roku 2027, hotov 2028; oprava ocelové konstrukce probíhá 2029–2032
💰
Finanční odhad
PŘED
Odhady stavby nového mostu kolem 3,4–3,5 mld. Kč; rekonstrukce bez provizoria odhadována ~2,5 mld. Kč
PO
Rozhodnutí zahrnuje provizorium (kritika vyšších nákladů); konkrétní konečný rozpočet není v článcích uveden|rekonstrukce preferována kvůli riziku pro zápis v UNESCO
Klíčové postavy
👤
Martin Kupka
Ministr dopravy, učinil rozhodnutí zachovat a opravit most
🏛️
Správa železnic (SŽ)
Státní podnik připravoval variantu demolice a projektoval novou stavbu; bude zpracovávat nový plán rekonstrukce a provizorní řešení
🏛️
UNESCO / Výbor světového dědictví
Doporučilo nezbourat most a zachovat ho na původním místě; vliv na rozhodnutí
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Martin Kupka
ministr dopravy"Ukazuje se, že nejvyšší hodnotou v projektu je pozice té konstrukce na místě"
Jiří Svoboda
ředitel Správy železnic"Když už jdeme do opravy, tak se vším všudy"
Martin Horáček
"Skutečně není jiná možnost než vyšehradský most opravit na stávajícím místě. Tímto jsou vyloučeny varianty stavby nového mostu i přesun současného na jiné místo, pokud Česká republika nehodlá riskovat problémy se zápisem Prahy v UNESCO"
Národní památkový ústav
"Bourání je řešením, které je (ze všech možností) spojeno s největší ztrátou kulturně-historických hodnot"
Martin Kupka
ministr dopravy"Vstoupíme do jednání s organizací UNESCO, abychom zajistili, že řešení neohrozí zápis Prahy do jejího seznamu"
Adam Scheinherr
předseda Prahy Sobě"Spekulovat o umístění železničního mostu jinde než pod Vyšehradem je snaha obejít loňské usnesení zastupitelstva o nutnosti most opravit"
Jak šel čas
Historický kontext
🏗️
15. srpna 1872
Zprovoznění původního železničního mostu na Výtoni (jednokolejný)
Historický údaj uváděný v textech kontextu (most byl původně zprovozněn 15. 8. 1872; přelomem 19. a 20. století vznikla současná konstrukce z roku 1901).
🏛️
rok 1901
Vznik stávající ocelové nýtované konstrukce mostu (uváděno jako konstrukce z roku 1901)
Články popisují most z roku 1901 jako památkově chráněnou nýtovanou ocelovou konstrukci, dílo inženýra Františka Prášila.
Poukazuje na památkovou hodnotu stavby, kterou UNESCO a památkáři hájí proti demolici.
📑
konec října 2024
Nadační fond Vyšehradský most zveřejnil studii proveditelnosti, podle níž je most opravitelný (studie byla představena na konci října)
Studii financovali čeští podnikatelé a zpracoval mezinárodní tým expertů; deklarovala možnost opravy s výměnou ~15 % ocelových prvků a doplnění třetí koleje přístavbou.
Změnila rétoriku ministerstva a Správy železnic, podnítila petice a veřejnou podporu zachování mostu.
🤝
9. prosince 2024
Nadační fond předal výsledky studie Správě železnic a ministrovi dopravy; probíhá posouzení studie a HIA
Správa železnic i ministr Kupka obdrželi studii a avizovali potřebu dalšího posouzení, včetně HIA dohodnutého s UNESCO.
Formálně zařadilo studii mezi podklady pro rozhodnutí a odložilo definitivní zahájení demoličních prací.
✊
2024 — 2025 (průběžně)
Rostoucí veřejné protesty a petice za záchranu mostu (desítky tisíc podpisů, iniciativy Nebourat a Nadační fond)
Petice a veřejné aktivity, včetně přibližně 24–25 tisíc podpisů, podporovaly variantu rekonstrukce a tlačily na politiky a Správu železnic.
Veřejná angažovanost podle politických aktérů ovlivnila rozhodnutí ministra o rekonstrukci místo demolice.
🌍
polovina července 2025
Výbor světového dědictví (UNESCO) doporučil, aby most na Výtoni nebyl bourán a byl zachován na současném místě
UNESCO upozornilo, že most je součástí panoramatu Prahy a mělo být o dalším vývoji informováno; doporučení ovlivnilo pozdější rozhodování ministerstva dopravy.
Doporučení významně omezilo variantu demolice a přesunu a posílilo argumenty pro rekonstrukci.
🗓️
13. srpna 2025
Ministr dopravy Martin Kupka oznámil, že rozhodne o osudu mostu v polovině září a představí ucelený harmonogram dalšího postupu
Kupka uvedl, že rozhodne na základě postoje UNESCO a výsledků HIA; oznámení bylo zmíněno v článcích z 13.–14. srpna 2025.
Mělo to stanovit konečný termín pro dlouhodobou diskusi a připravit veřejný harmonogram prací.
🚧
16. září 2025
Ministr Kupka oznámil, že Vyšehradský most nebude zbourán, ale projde rozsáhlou rekonstrukcí a představil harmonogram prací
Rozhodnutí bylo reakcí na kritiku UNESCO a veřejnou angažovanost; Správa železnic musí zpracovat nový plán.
Definuje očekávaný časový rámec realizace rekonstrukce a výstavby provizorního řešení během prací (provizorium 2028, oprava 2029–2032).
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Nejdříve se zjišťuje, jak budova původně vypadala (plány, fotografie, zbytky). Poté se provede stavební zásah, který může zahrnovat přestavbu částí, doplnění chybějících prvků nebo obnovení původních barev a detailů. Rekonstrukce často mění současný stav víc než běžná oprava a vyžaduje odborné rozhodnutí, co obnovit a co ponechat.
Proč je to důležité
Rekonstrukce pomáhá zachovat historickou podobu měst a památek a může vrátit kulturní hodnoty, které se jinak ztratí. Zároveň ale může zničit mladší hodnotné vrstvy nebo změnit okolní vzhled, proto se musí dělat opatrně a na základě důkazů a důvodů.
Co to je
UNESCO je specializovaná agentura OSN, která podporuje mír a spolupráci mezi státy přes vzdělávání, vědu a kulturu. Má sídlo v Paříži a 194 členských zemí. Organizace připravuje globální programy, dohody a doporučení pro ochranu kulturních památek a rozvoj školství a vědy.
Jak to funguje
Nejvyšším orgánem je Generální konference, kde každý stát má jeden hlas a schvalují se programy, rozpočet i mezinárodní dohody. Výkonná rada dohlíží na plnění programů a Sekretariát (s generálním ředitelem) zajišťuje provoz a mezinárodní projekty. UNESCO také vytváří nezávazná doporučení a seznamy (např. Světové dědictví), které státy berou v úvahu při ochraně památek.
Proč je to důležité
Rozhodnutí a doporučení UNESCO často ovlivní, jak stát zachází s památkami, školstvím nebo ochranou přírody. Organizace pomáhá získat mezinárodní pozornost a podporu pro zachování kulturního a přírodního dědictví. Pro země to znamená posílení mezinárodní spolupráce a právní ochrany jejich památek. UNESCO také pomáhá s výměnou know‑how a standardy, které zlepšují péči o dědictví a vzdělávací projekty.
Otestujte se
Kvíz: Rekonstrukce Vyšehradského železničního mostu
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 10:37:37