Umělá inteligence (zkráceně AI) je obor informatiky, který vytváří počítačové systémy schopné řešit složité úkoly podobně jako lidský mozek. Tyto systémy dokáží rozpoznávat obrazy, zpracovávat text nebo řeč a řešit komplexní problémy na základě analýzy dat.
Ghostboti a moderní vnímání smrti
Konspirační teorie o mrtvém internetu se šíří napříč sociálními sítěmi a diskuzními fóry.
Mizící téma o
technologii a společnosti
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Rozvoj ghostbotů, digitálních avatarů napodobujících zesnulé, se stává běžnou službou díky pokroku v umělé inteligenci. Společnosti jako Super Brain a DeepBrain AI nabízejí digitální klony, které mohou napodobovat vzhled, hlas i chování zemřelých, avšak kvalita a cena se mezi poskytovateli výrazně liší [1]. Právníci varují před neexistujícími pravidly a možností narušení důstojnosti, zatímco psychologové poukazují na rizika dlouhodobého prodlužování smutku a sociální izolace pro pozůstalé [1]. Komerce těchto technologií může zásadně ovlivnit společenské normy spojené se smrtí a truchlením [1].
K tématu se vztahuje i podcast Generační konflikt, v němž influencerka Anastasija Kriušenko diskutuje, jak umělá inteligence mění vnímání smrti a truchlení napříč generacemi [3]. Sci-fi autoři a vědci už desítky let zkoumají dopady umělé inteligence na lidstvo, což podtrhuje významnou roli AI jak v populární kultuře, tak v odborných debatách [2]. Navíc se objevují konspirační teorie, které tvrdí, že boti tvoří většinu webového provozu, což posiluje obavy z dominance umělé aktivity na internetu [4].
Zdroje:
Nejnovější
Konspirační teorie o mrtvém internetu se šíří napříč sociálními sítěmi a diskuzními fóry.
19. 8. 2025: Podle loňského reportu tvořili v roce 2024 boti poprvé většinu veškerého webového provozu, což posiluje obavy z dominance umělé aktivity na internetu.
Kontext
Dříve jsme psali...
Podcast Generační konflikt zkoumá vnímání smrti a truchlení s influencerkou Anastasijí Kriušenko
Podcast Generační konflikt zkoumá, jak AI ovlivňuje truchlení a vnímání smrti napříč generacemi. AI a smrt bez tabu
Sci-fi autoři a vědci už desítky let zkoumají dopady umělé inteligence na lidstvo
Článek mapuje vývoj představ o umělé inteligenci od optimismu až po obavy z dominance superinteligence a její možné expanze do vesmíru. Kam až může AI zajít?
Společnosti jako Super Brain a DeepBrain AI nabízejí ghostboty napodobující zesnulé
Digitální duchové, tedy ghostboti napodobující zesnulé osoby, jsou stále dostupnější, ale přinášejí řadu etických, právních a psychologických problémů. Etika, cena, rizika
Související
Příbuzná témata
Jak šel čas
Historický kontext
🧊
rok 1972
Vznik organizace Alcor Life Extension Foundation – počátek komerčních pokusů o „uchování“ zesnulých (kryonika).
Organizace Alcor vznikla jako nezisková skupina nabízející zmrazení zesnulých v kapalném dusíku jako formu ‚posmrtné péče‘.
Uvedla do oběhu komerční model uchovávání pozůstalých a ukázala, že existuje poptávka po technologiích souvisejících s posmrtným ‚zachováním‘ člověka.
⚖️
rok 2012
Případ berlínské dívky – rodiče požádali Facebook o přístup k jejím soukromým zprávám po její smrti.
Rodiče usilovali o přístup k digitálním údajům zesnulé (snahy zjistit okolnosti úmrtí); Facebook původně odmítl.
Ilustroval spory o přístup k digitálním pozůstalostem a vyvolal pozornost k tomu, kdo má kontrolu nad daty zemřelých.
✉️
rok 2014
Vznik komerčních služeb posmrtné komunikace (např. MyWishes / DeadSocial) nabízejících automatické či předem vyrobené zprávy po úmrtí uživatele.
Menší firmy začaly nabízet produkty pro plánování „digitálního posmrtného života“ (zprávy zasílané pozůstalým apod.).
Ukázalo to obchodní možnosti digitalizace vztahu k posmrtným datům a vedlo k rozvoji trhu služeb kolem ‚digitální pozůstalosti‘.
🎬
rok 2016
Využití digitální podoby zesnulého herce (Peter Cushing) ve filmu Rogue One (2016) pomocí CGI.
Filmová produkce začala používat CGI k zobrazení podoby zesnulých herců ve velkoprodukcích.
Ukázalo technologickou možnost ‚oživení‘ zesnulých v audiovizuálních dílech a zahájilo širší diskusi o etice a právu na podobiznu.
⚖️
rok 2018
Rozhodnutí německého nejvyššího soudu, který nařídil Facebooku předat profil zesnulé osobě (souvislost s případem z roku 2012).
Soudní spory o přístup k obsahu a účtům zemřelých uživatelů vedly k přezkoumání pravidel správy digitálních účtů.
Vytvořilo to právní precedent, který zvyšuje právní tlak na platformy ohledně přístupu k posmrtným datům.
📊
rok 2019
Publikace studie Öhmana a Watsona (2019), která upozornila, že Facebook může do konce století obsahovat data téměř pěti miliard mrtvých uživatelů.
Akademická analýza zdůraznila enormní rozsah digitálních stop, které budou po generacích zůstávat na platformách.
Poukázala na potřebu politik a standardů pro nakládání s digitálními pozůstalostmi a vyvolala diskuse o zpeněžování těchto dat.
🤖
rok 2021
Upozornění na patent Microsoftu pro vytvoření chatbota z digitálních údajů osoby (diskuse včetně prohlášení, že společnost patent neplánuje využít).
Patent a veřejné komentáře ilustrovaly technický a komerční zájem velkých firem o vytváření konverzačních replik na základě osobních dat.
Zvýraznilo to technologické možnosti a související etické problémy spojené s digitalizací osobnosti.
🧠
listopad 2022
Zpřístupnění pokročilého jazykového modelu ChatGPT veřejnosti (rychlé rozšíření generativní AI nástroje).
Uvolnění ChatGPT demonstrovalo dostupnost velkých generativních jazykových modelů pro širokou veřejnost a vývojářskou komunitu.
Urychlilo adopci nástrojů schopných rekonstruovat jazykové vzorce a tím i vznik nových služeb napodobujících osobnosti či konverzace s jejich replikami.
📝
březen 2023
Otevřený dopis podepsaný více než 1000 odborníky vyzval k moratoriu na trénink systémů výkonnějších než GPT‑4.
Skupina vědců a technologů veřejně varovala před rychlým a nekontrolovaným rozvojem vysoce výkonných AI modelů.
Signál k etické a regulační debatě o bezpečném vývoji a nasazení pokročilé umělé inteligence.
🛡️
září 2024
Kalifornie přijala zákon vyžadující výslovný souhlas dědiců pro vytvoření a užití digitální repliky zesnulého umělce.
Reakce na nárůst použití CGI a digitálních kopií zesnulých herců v kinech a tlak hereckých odborů (SAG‑AFTRA).
Zavedla právní ochranu pozůstalých proti neautorizovanému užití podoby zemřelých a nastolila precedent pro další právní úpravy.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
AI využívá různé metody, především strojové učení a neuronové sítě. Systémy se učí rozpoznávat vzory v datech a vytvářet si vlastní pravidla pro řešení úkolů. Mohou být úzce zaměřené na jeden typ úlohy (jako virtuální asistenti) nebo komplexnější pro řešení různorodých problémů.
Proč je důležité
Umělá inteligence nám pomáhá v mnoha oblastech - usnadňuje práci, zlepšuje medicínu nebo dokáže předpovídat počasí. Ale protože se učí z dat, může někdy chybovat nebo být nespravedlivá, proto je důležité ji správně řídit a sledovat její dopady na společnost.
Otestujte se
Kvíz: Digitální repliky zesnulých (ghostboti)
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 4:23:01