Dopady Green Dealu na evropský a český průmysl

Odborníci na klima jako Jan Krčál a Michael Liebreich navrhují úpravy přísných zelených cílů EU.

Mizící téma o společenských pravidlech a odvětví

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Evropský Green Deal nadále vyvolává různé názory ohledně jeho vlivu na průmyslový sektor. Kritici, jako ředitelka Lenzing Biocel Paskov, Kateřina Kupková, a CEO společnosti Dachser, Burkhardt Eling, upozorňují na nerealistické cíle, jako je snížení emisí o 90 % do roku 2040, a byrokratickou zátěž, která podle nich ohrožuje konkurenceschopnost a brzdí inovace [1][2].

Poslanec ODS Václav Král varuje před vysokými náklady a sociálními dopady, čímž zvyšuje obavy z ekonomických a sociálních důsledků [3]. Naopak Pavel Franc z Frank Bold považuje Green Deal za úspěšný projekt a zdůrazňuje potřebu investic do obnovitelných zdrojů energie, což představuje příležitost pro transformaci energetiky v Česku [4].

Nové údaje ukazují, že český export zelených technologií roste třikrát rychleji než celkový vývoz, zejména na trzích mimo EU, což může znamenat ekonomickou výhodu [5]. Odborníci na klima, včetně Jana Krčála a Michaela Liebreicha, navrhují úpravy přísných cílů EU, aby byly realističtější a dosažitelnější [6].

Zdroje:

  1. Snížení emisí o 90 procent je u průmyslu v Evropě zcela mimo realitu, říká ředitelka Lenzing Biocel Paskov

  2. Green Deal sráží enormní byrokracie. Věnovat deset procent energie jen reportingu je na pováženou, říká šéf Dachseru

  3. Emisní povolenka je uhlíková daň. Green Deal není o ekologii, ale o přerozdělování, říká poslanec ODS

  4. Green Deal je neuvěřitelně úspěšný. Česku nezbude než investovat do obnovitelných zdrojů, říká Franc z Frank Bold

  5. Česko a Green Deal: Hlavně se zelenou vaničkou nevylít zdárně rostoucí dítě

  6. Brzdit s Green Dealem navrhují už i odborníci na klima. Zelené cíle nelze splnit, co tedy udělat jinak a nezničit planetu?

Nejnovější
Odborníci na klima jako Jan Krčál a Michael Liebreich navrhují úpravy přísných zelených cílů EU.
29. 9. 2025: Renomovaní experti i politici uznávají, že současné přísné zelené cíle EU jsou těžko splnitelné a volají po realističtějším přístupu ke snižování emisí.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Vysoký dopad
16. září 2025
Green Deal je skutečně plněn, jestliže máme dosáhnout pětapadesátiprocentního snížení emisí skleníkových plynů, tak už dnes jsme na 37 procentech. Když si představíte, že Evropská unie má zhruba půl miliardy lidí, tak je tento projekt sám o sobě neuvěřitelně úspěšný,
2 Vysoký dopad
2. července 2025
Cíl nepovažujeme za realistický. Ohrozil by konkurenceschopnost mnoha odvětví,
3 Vysoký dopad
2. července 2025
Například požadavek na snížení emisí o 90 procent do roku 2040 je zcela mimo realitu. Dosáhnout uhlíkové neutrality je v průmyslové praxi téměř nemožné,
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Teplárny České Budějovice

Provozovatel centrálního zásobování teplem čelí rizikům ze změn energetické politiky; přechod k novým zdrojům a regulacím může znamenat vysoké jednorázové investice a tlak na cenu tepla. Zachování centrálního vytápění zůstává klíčovým sociálním otázníkem.

České firmy vyrábějící čisté technologie (clean‑tech)

Podniky v oblasti čistých technologií jsou v Česku dobře postavené a mohou těžit z rostoucí poptávky po komponentách dekarbonizačního systému, což zvyšuje exportní příležitosti a potenciál růstu. Hrozbou však zůstává politická nejistota a bariéry v EU, které mohou oslabit přístup na trhy.

Svaz průmyslu a dopravy ČR

Svaz zastupuje firmy, které varují, že nekonkrétní a složitá legislativa z Clean Industrial/Green Dealu zvyšuje nejistotu a investiční náklady; to může vést ke zpomalení investic do dekarbonizace a tlaku na konkurenceschopnost členských podniků.

Evropská komise

Komise tlačí na dekarbonizaci prostřednictvím regulací a zároveň představuje iniciativy (Clean Industrial Deal) na podporu konkurenceschopnosti; tato dvojí role může pomoci průmyslu prostřednictvím financí a nástrojů, ale současně zvyšuje regulatorní zátěž a nejistotu.

Spotřebitelé / domácnosti (ČR)

Zrychlená zelená politika a s ní spojené náklady (vyšší ceny energií, investice do renovací či elektromobility) zatěžují rozpočty domácností, což zvyšuje politický odpor a riziko sociálních dopadů. To může zpomalit přijetí některých opatření.

Automobilový průmysl v ČR

Výrobci čelí tlaku na rychlou dekarbonizaci a přitom slabší poptávce po elektromobilech a riziku finančních sankcí; to vyžaduje vysoké investice a přechodné úlevy, jinak hrozí ztráta konkurenční pozice. Současně dekarbonizace přináší i nové příležitosti v elektromobilitě a souvisejících technologiích.

Lenzing Biocel Paskov

Závod je již téměř energeticky soběstačný a investuje do čistých technologií, ale další regulace a administrativní požadavky Green Dealu zvyšují provozní a investiční náklady, což omezuje prostředky na inovace. To může snížit konkurenceschopnost a ziskovost podniku.

Dachser (česká pobočka)

Firma aktivně testuje elektrifikaci a alternativní paliva, ale výrazná byrokratická zátěž a reporting spojený s Green Dealem odvádějí zdroje a zvyšují provozní náklady. Celkově tak příležitosti ke zlepšení ekologického profilu narážejí na administrativní překážky.

Frank Bold (expertní skupina)

Organizace a její experti zdůrazňují, že Green Deal je navzdory negativnímu vnímání v Česku velmi úspěšný projekt a snížení emisí CO2 je pro Evropu a Česko nutností, nikoliv zbytečným sebetrýzněním.

Kontext
Dříve jsme psali...
Český export zelených technologií roste rychleji díky poptávce mimo EU
Zelený export z Česka roste třikrát rychleji než celkový vývoz a výrazně se prosazuje na trzích mimo Evropskou unii.  Kdo na zelené vlně vydělává?
Pavel Franc z Frank Bold o úspěšnosti Green Dealu a budoucnosti české energetiky
Pavel Franc označuje Green Deal za velmi úspěšný projekt a tvrdí, že Česko bude muset investovat do obnovitelných zdrojů energie.  Proč Česko musí změnit směr
Poslanec ODS Václav Král kritizuje Green Deal jako ideologii přerozdělování
Václav Král označuje emisní povolenku za uhlíkovou daň a varuje před vysokými náklady a sociálními dopady Green Dealu.  Náklady, které vás překvapí
CEO Dachseru Burkhardt Eling kritizuje enormní byrokracii spojenou s Green Dealem
Podle Burkhardta Elinga zabírá byrokratická agenda spojená s Green Dealem až deset procent energie firmy a brzdí skutečné ekologické inovace.  Jak byrokracie dusí inovace
Kateřina Kupková z Lenzing Biocel Paskov kritizuje dopady evropského Green Dealu
Ředitelka Lenzing Biocel Paskov Kateřina Kupková označuje cíle Green Dealu, zejména snížení emisí o 90 % do roku 2040, za nereálné a varuje před negativními dopady na evropský průmysl.  Realita průmyslu vs. politika
Fakta
Události
Co a kdy?
rok 2024
Dachser zaznamenal v roce 2024 třináctiprocentní růst (část růstu díky většímu tržnímu podílu, část díky akvizicím).
rok 2025
V roce 2025 dosahují cla až 30 %, což podle Dachseru komplikuje expanzi a obchodní toky.
rok 2040
V rozhovoru Kupková zmiňuje jako příklad cíle snížení emisí o 90 % do roku 2040.
rok 2040
Evropská komise navrhla snížení emisí o 87 % oproti roku 1990 pro rok 2040 (zmíněno v diskusi o cílech).
rok 2050
Michael Liebreich tvrdí, že absolutní dekarbonizace do roku 2050 není splnitelná.
Co to znamená
Co se děje

EU posun: zmírnění Green Dealu přes Clean Industrial Deal a úlevy průmyslu

Srovnání před a po
📋 Regulace a byrokracie
PŘED

Rozsáhlé regulace Green Dealu, velká administrativní zátěž pro firmy

PO

Clean Industrial Deal slibuje zjednodušení pravidel a snížení byrokracie pro průmysl

📅 Vykazování emisí u automobilů
PŘED

Roční plnění emisních cílů s okamžitými sankcemi

PO

Komise navrhuje vykazování za tříleté období (Česko požaduje pětileté)

💰 Financování dekarbonizace
PŘED

Firmy nesly velkou část nákladů samy; omezená konkrétní podpora

PO

EU/EIB/nové fondy nabízejí cílenou podporu (garance, 100 mld. EUR na průmysl apod.)

Klíčové postavy
👤
Ursula von der Leyen
Předsedkyně Evropské komise, iniciátorka změny směrem k Clean Industrial Deal
👤
Stéphane Séjourné
Komisař/výkonný místopředseda zodpovědný za návrh Clean Industrial Deal
🏛️
Svaz průmyslu a dopravy ČR
Zástupce českého průmyslu, tlakově požaduje úlevy a praktickou podporu
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Petr Pudil
Petr Pudil
ambasador Druhé ekonomické transformace

"Je absurdní plýtvat politickou energií na snahu zrušit Grean Deal, čímž neříkám, že nepotřebuje úpravy,"

Pavel Franc
Pavel Franc
ředitel expertní skupiny Frank Bold

"V prvé řadě si řekněme, že o Green Dealu se nemluví pozitivně, přestože by tak mohl být vnímán,"

Pavel Franc
Pavel Franc
ředitel expertní skupiny Frank Bold

"Green Deal je skutečně plněn, jestliže máme dosáhnout pětapadesátiprocentního snížení emisí skleníkových plynů, tak už dnes jsme na 37 procentech. Když si představíte, že Evropská unie má zhruba půl miliardy lidí, tak je tento projekt sám o sobě neuvěřitelně úspěšný,"

🏛️
Svaz průmyslu a dopravy

"Cíl nepovažujeme za realistický. Ohrozil by konkurenceschopnost mnoha odvětví,"

Kateřina Kupková
Kateřina Kupková
ředitelka Lenzing Biocel Paskov

"Evropa už nemůže pokračovat stejnou cestou jako v uplynulých letech. Například požadavek na snížení emisí o 90 procent do roku 2040 je zcela mimo realitu. Dosáhnout uhlíkové neutrality je v průmyslové praxi téměř nemožné,"

Jak šel čas
Historický kontext
🎫
rok 2024
Začalo stahování bezplatných emisních povolenek: z trhu mělo v roce 2024 zmizet prvních 90 milionů bezplatných povolenek.
Součást dohody EU o zpřísnění trhu s emisními povolenkami (rozšíření EU ETS a postupné odebírání bezplatných alokací).
Vyvolalo obavy průmyslu z růstu nákladů; zintenzivnilo debatu o konkurenceschopnosti a potřebě veřejné podpory dekarbonizace.
🛃
rok 2026
Zavedení uhlíkového hraničního mechanismu (CBAM) pro dovozy do EU: importéři mají od roku 2026 hradit uhlíkovou nákladovou složku prostřednictvím CBAM.
CBAM je součástí nástrojů EU k vyrovnání konkurenceschopnosti výrobců v EU a snížení rizika "úniku uhlíku".
Má měnit ekonomické podmínky dovozců a snižovat konkurenční výhodu dovozců vyrábějících s vyššími emisemi; průmysl kritizoval praktické i administrativní nedostatky systému.
🚢
rok 2026
Plné zapojení námořní dopravy do systému obchodování s emisními povolenkami (ETS) mělo být dokončeno do roku 2026 (postupné zavádění od roku 2024).
Rozšíření povolenkového systému na další sektory bylo součástí širších reforem trhu s emisemi.
🏠🚚
rok 2027
Plánované zapojení vytápění budov a silniční dopravy do systému emisních povolenek (EU ETS) od roku 2027.
Rozšíření EU ETS na nové sektory v rámci balíčků Fit for 55 / Green Deal.
Očekávané zvýšení nákladů na vytápění a pohonné hmoty; politické i sociální debaty o dopadech na domácnosti a regulaci přechodu.
🎯
rok 2030
Cíl EU: snížení emisí skleníkových plynů o 55 % oproti roku 1990 (cíl pro rok 2030, tzv. Fit for 55).
Závazek vyplývající z Green Dealu / klimatického rámce EU, často připomínaný v dokumentech Komise i diskusích o konkurenceschopnosti.
Podmínil rozsáhlé legislativní a investiční požadavky na členské státy a průmysl; vedl k vytvoření nových investičních programů a debatám o sociální únosnosti opatření.
❌🎫
rok 2034
Plánované zrušení bezplatných emisních povolenek pro průmysl do roku 2034 (konec bezplatných alokací).
Součást harmonizace trhu s emisními povolenkami v EU; postupné snižování bezplatných alokací během 2020. let.
Zvýšení finanční zátěže průmyslových podniků, zejména v energeticky náročných odvětvích; požadavky na státní podporu a nástroje zmírňování dopadů.
🚗⚠️
rok 2035
Plánovaný zákaz prodeje nových aut se spalovacím motorem po roce 2035 (součást diskusí o dopravě v rámci EU).
Opakovaně projednávané unijní opatření v rámci balíčků týkajících se mobilitní dekarbonizace a emisních norem.
Vyvolal politické i průmyslové spory; automobilky a některé členské státy volaly po odkladu nebo technologické neutralitě, což vedlo k tlaku na revizi pravidel.
🔭
rok 2040
Navrhovaný mezicíl: snížení emisí o 90 % do roku 2040 (zmíněný v některých dokumentech Komise/Kompasu jako ambicióznější mezicíl).
Návrhy ambicióznějších mezicílů v diskusích o dalším utváření dekarbonizační cesty Evropy (součástně zmiňováno v debatách o revizi Green Dealu/Clean Industrial Deal).
Vyvolal silný odpor některých průmyslových asociací a členských států; vedl k volání po realističtějším, sektorově diferencovaném přístupu a větší podpoře investic.
♻️
rok 2050
Cíl EU: klimatická neutralita (uhlíková neutralita) do roku 2050.
Dlouhodobý závazek vyjádřený v Green Dealu a klimatickém právu EU; základní referenční bod pro unijní politiku a investiční plánování.
Ustavil dlouhodobý rámec pro legislativu, investice a transformaci ekonomik členských států; poháněl rozsáhlé plány dekarbonizace i diskuse o sociální únosnosti opatření
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Zelená dohoda pro Evropu

balíček opatření Evropské komise

Data pocházejí z datové položky WikiData

Otestujte se
Kvíz: Evropský Green Deal a český průmysl
Lenzing Biocel Paskov

firma v České republice

Země: Česko

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/0c/Biocel_Paskov.jpg

IČO: 26420317

Zaměstnanci: 410 (leden 2019)

Sídlo: Paskov

Výnosy: 5.28 mld. (leden 2019)

Čistý zisk: 1.11 mld. (leden 2019)

Bilance: 7.36 mld. (31. prosince 2019)

Web: https://www.lenzing.com/cs/lenzing-group/locations/lenzing-biocel-paskov/o-nas

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 4:24:06