Energetická spolupráce Francie a Německa v rámci EU

Emmanuel Macron a Fridrich Merz se v Toulonu dohodli na energetické spolupráci

Mizící téma o společenských pravidlech a politice

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Evropští velvyslanci opakovaně zdůrazňují nutnost urychlení přechodu na čistou energii a varují před důsledky zpožděné energetické transformace, která může vést k oteplení o více než 3 °C do konce století[1]. Německo a Francie již podnikají kroky ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny, ale snahy jsou stále považovány za nedostatečné vzhledem k ohrožení energetické bezpečnosti Evropy[1].

Kritika klimatické politiky EU se vystupňovala, když velvyslanci varovali, že současná politika v kombinaci s byrokracií zhoršuje situaci pro podnikatele a inovace, což může brzdit hospodářský růst a technický pokrok[2]. Evropská komise navrhuje dramatické snížení emisí o 90 procent do roku 2040, avšak Česká republika vyjadřuje nesouhlas a intenzivně hledá spojence pro zablokování návrhu[4].

V kontextu rostoucího odporu uvnitř EU, nová analýza německého ekonoma upozorňuje na potřebu hledat nové cesty v klimatické politice mimo stávající Green Deal kvůli klesající podpoře veřejnosti[6].

Novým krokem v energetické politice je dohoda mezi Francií a Německem o překonání sporů ohledně jaderné energie a zaměření na spolupráci v oblasti energetiky, včetně vodíku[7].

Zdroje:

  1. Rychlejší energetická transformace znamená posílení evropské bezpečnosti

  2. Rychlejší energetická transformace znamená posílení evropské bezpečnosti

  3. Takto už to dál nejde. Klimatické cíle Evropy jsou jedna věc, v realitě ale naše podnikatele a inovace poškozuje značná byrokracie

  4. Další zelená bitva: Evropská komise přichází s novým cílem na snížení emisí, Česko je proti. Sežene spojence?

  5. Klimatické cíle jsou správné, Green Deal ne. Co musí Evropa udělat jinak?

  6. Velký rozkol překonán? Francie a Německo už se nebudou hádat o jádro. Roli v tom hraje vodík

Nejnovější
Emmanuel Macron a Fridrich Merz se v Toulonu dohodli na energetické spolupráci
03. 9. 2025: Francie a Německo překonaly své spory ohledně jádra a začnou spolupracovat v oblasti energetiky, včetně vodíku.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Vysoký dopad
2. července 2025
Pevně stojíme za naším závazkem dekarbonizovat evropskou ekonomiku do roku 2050. Cíl je jasný, cesta k němu je pragmatická a realistická
2 Střední dopad
1. července 2025
Cíl nepovažujeme za realistický. Ohrozil by konkurenceschopnost mnoha odvětví
3 Vysoký dopad
30. prosince 2024
Odmítáme návrh Evropské komise na další zpřísnění klimatických cílů pro rok 2040 na úroveň 90 procent snížení emisí
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Český průmysl (energeticky náročná odvětví)

Ocel, chemie, cement a další energeticky náročné odvětví jsou nejvíce vystaveny nákladům a nejistotě spojené s dekarbonizací; bez masivní podpory riskují ztrátu konkurenceschopnosti a útlum výroby. Potřebují sektorově cílenou pomoc a čas na zavedení nových technologií.

Ocelářský průmysl (Oceláři)

Ocelářství patří mezi kritická sektory závislá na dostupné energii a surovinách; přísné evropské cíle bez dostatečné ochrany a podpory rizikově oslabí výrobu a ohrozí strategickou suverenitu v zásadních odvětvích.

Členské státy EU (uplatňování kompromisů)

Rozdílné zájmy členských států (např. preference jádra, plynu nebo obnovitelných zdrojů) výrazně ovlivňují podobu unijních rozhodnutí. Jejich postoje mohou výsledek buď zpřesnit kompromisem, nebo projekt zablokovat.

Evropská komise

Prosazuje ambiciózní cíle dekarbonizace a návrhy (včetně cíle pro rok 2040), které tlačí členské státy k rychlé transformaci energetiky, zároveň ale zvyšují tlak na konkurenceschopnost firem a politickou polarizaci. Má silný regulativní vliv, ale čelí odporu některých států a obavám o proveditelnost.

Český byznys

Podniky v ČR konstatují, že extrémní regulace, náklady a administrativní zátěž evropské klimatické politiky oslabují jejich konkurenceschopnost a zpomalují investice a inovace. Požadují konkrétní opatření a finanční podporu místo obecné byrokracie.

Česká vláda

Vláda se staví kriticky k přehnaně ambiciózním unijním cílům a snaží se je blokovat nebo zmírnit s argumentací o riziku pro konkurenceschopnost domácích firem a domácností. To vede k napětí v jednáních s ostatními státy a komisí.

Teplárenský sektor / distribuční teplo

Přechod centrálního zásobování teplem z uhlí na jiné zdroje (plyn, vodík, OZE) vyžaduje masivní investice; brzké a přísné cíle mohou vést k sociálním dopadům a vysokým nákladům pro města a domácnosti.

Domácnosti (evropští spotřebitelé)

Vyšší ceny energií a náklady spojené s národními i unijními opatřeními (zateplování, modernizace) mohou významně zasáhnout rozpočty domácností a zvyšují sociální napětí; jsou rovněž politicky citlivé.

Kontext
Dříve jsme psali...
Německý ekonom vysvětlí, co musí Evropa v klimatické politice udělat jinak
Podpora klimatické politiky v Evropě klesá a je třeba hledat nové cesty mimo současný Green Deal.  Co navrhne ekonom?
Evropská klimatická politika čelí odporu kvůli regulacím a frustraci veřejnosti.
Evropská klimatická politika potřebuje méně zákazů a více ekonomicky motivovaných opatření, aby byla úspěšná a udržitelná.  10 pravidel pro klima
Evropská komise navrhuje do roku 2040 snížit emise o 90 procent, Česko odmítá
Česká vláda se staví proti návrhu Evropské komise na výrazné snížení emisí do roku 2040 a hledá v EU spojence pro jeho zablokování.  Kdo ustoupí v zelené bitvě?
Evropa musí rozhodnout o tempu dekarbonizace v době geopolitických změn a bezpečnostních výzev
Dekarbonizace posiluje evropskou bezpečnost tím, že snižuje závislost na dovozu fosilních paliv a zvyšuje odolnost vůči vnějším hrozbám.  Proč bezpečnost začíná energií
Evropská klimatická politika ohrožuje podnikatele a inovace, varují velvyslanci.
Klimatická politika EU v kombinaci s byrokracií zhoršuje situaci pro evropské podnikatele.  Nerealistické cíle klimatu?
Fakta
Události
Co a kdy?
rok 2021
Česko v roce 2021 hlasovalo pro klimatický zákon.
rok 2030
Německo směřuje k 80 % elektřiny z obnovitelných zdrojů do roku 2030.
rok 2040
Evropská komise navrhuje, aby státy EU do roku 2040 snížily emise o 90 % oproti roku 1990.
rok 2040
Autor varuje, že kvůli regulacím a nákladům by do roku 2040 mohlo vzniknout větší politické napětí a místo uhlíkové neutrality nové politické uspořádání Evropy.
rok 2050
Cíl klimatické neutrality Evropy je stanoven na rok 2050.
Co to znamená
Co se děje

EK navrhuje snížit emise o 90 % do roku 2040 (s 3% offsety)

Srovnání před a po
📅 Cíle snižování emisí
PŘED

EU měla závazek snížit emise o 55 % do roku 2030 a dosáhnout neutrality do 2050; žádný závazný cíl pro rok 2040

PO

Evropská komise navrhuje závazný mezicíl: snížení emisí o 90 % do roku 2040

⚖️ Možnost započítání snížení mimo EU
PŘED

Sčítání emisí se dosud uvažovalo převážně v rámci EU, bez výrazného mechanismu pro zahraniční offsety

PO

Návrh umožňuje, aby až 3 % cíle byly splněny mimo území EU (financováním projektů v zahraničí)

💰 Podpora průmyslu / financování dekarbonizace
PŘED

Podniky kritizovaly nedostatek konkrétních financí a garancí pro dekarbonizaci; kritika Green Dealu za zásahy do konkurenceschopnosti

PO

EK předkládá Clean Industrial Deal: balík opatření a nástrojů (včetně návrhu ~100 mld. EUR, záruk EIB, PPA a státních pobídek) na podporu průmyslové dekarbonizace

⚖️ Taxonomie (zařazení jádra a plynu)
PŘED

Zařazení jádra a plynu do zelené taxonomie bylo sporné a dosud nevyřešené; některé státy ho odmítaly

PO

Komise navrhuje časově omezené a podmíněné zařazení jaderné energie a plynu do taxonomie za přísných technických a časových podmínek

Klíčové postavy
👤
Ursula von der Leyen
Předsedkyně Evropské komise, prosazuje návrhy na cíle a reformy
🏛️
Evropská komise
Navrhovatel legislativních změn: cíl 90 % do 2040, Clean Industrial Deal, úpravy taxonomie
👤
Petr Fiala
Premiér ČR, kritizuje 90% cíl pro rok 2040 a upozorňuje na ekonomické dopady pro Česko
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Ursula von der Leyenová
Ursula von der Leyenová
předsedkyně komise

"Pevně stojíme za naším závazkem dekarbonizovat evropskou ekonomiku do roku 2050. Cíl je jasný, cesta k němu je pragmatická a realistická."

Ursula von der Leyenová
Ursula von der Leyenová
předsedkyně komise

"Evropští občané stále více pociťují dopady změn klimatu"

🏛️
Svaz průmyslu a dopravy

"Cíl nepovažujeme za realistický. Ohrozil by konkurenceschopnost mnoha odvětví."

Heda Čepelová
Heda Čepelová

"Firmy se budou rozhodovat mezi tím, zda umístí svou investici v Česku, nebo například v Turecku či severoafrických státech"

Petr Fiala
Petr Fiala
premiér

"Odmítáme návrh Evropské komise na další zpřísnění klimatických cílů pro rok 2040 na úroveň 90 procent snížení emisí"

René Neděla
René Neděla
náměstek pro energetiku

"Dohodnutých 55 procent je pro Česko dosažitelný cíl, ale jen pokud si budeme moci sami zvolit cestu, jak ho dosáhneme. To znamená technologickou neutralitu a nezpochybňování role plynu a jádra, bez nichž se při dekarbonizaci neobejdeme. Pokud by ke zpochybnění došlo, budeme mít problém"

Antonio Tajani
Antonio Tajani
eurokomisař pro průmysl a podnikání

"To, že neexistují závazné národní cíle, také dává flexibilitu, která je důležitá zejména nyní v době krize. Naše cíle by mohly být ještě ambicióznější, ale k tomu by byla potřeba globální úmluva"

Rainer Seele
Rainer Seele
šéf firmy Wintershall

"Je to začátek návratu k ekonomické soudnosti. Trochu víc trhu, trochu méně plánovaného hospodářství"

Angela Merkel
Angela Merkel
kancléřka

"Budeme pevně hájit naše pozice"

Jean-Louis Borloo
Jean-Louis Borloo
ministr pro životní prostředí

"rozhovory vstoupily do rozhodující fáze a že i když už je 90 procent textu hotovo, zbývá ještě dořešit hodně těžkých otázek"

Jak šel čas
Historický kontext
⚖️
rok 2021
Evropské státy schválily klimatický zákon, který závazně stanoví cíl klimatické neutrality (dosah uhlíkové neutrality) do roku 2050.
V textu se uvádí, že členské státy EU a Evropský parlament dohodly parametry klimatického zákona a že světový cíl klimatické neutrality má být vtělen do unijní legislativy.
Právně zavázal EU k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a vytvořil povinnost pro Komisi předkládat mezikroky a legislativu pro dosažení cíle.
Evropská unie se stala prvním velkým znečišťovatelem, který klimatickou neutralitu zakotvil zákonem
📉
rok 2030
EU stanovila mezitímní cíl snížit emise o 55 % oproti roku 1990 do roku 2030.
V několika článcích je explicitně zmíněn novější cíl 55 % pro rok 2030 jako krok mezi současnými závazky a konečnou neutralitou do roku 2050.
Zpřísnění krátkodobého cíle zvýšilo tlak na rychlejší dekarbonizaci, vyvolalo politickou debatu a požadavky na analýzy dopadů v členských státech.
Tento cíl je přísnější než dřívější unijní závazek 40 % pro rok 2030
🚨
rok 2040
Evropská komise navrhla mezicíl snížení emisí o 90 % oproti roku 1990 do roku 2040.
Návrh komise na mezistupeň do roku 2040 (90% redukce) je v textech opakovaně uváděn jako další ambiciózní krok na cestě k neutralitě.
Návrh vyvolal silnou politickou a průmyslovou odezvu, některé státy a odvětví ho považují za přehnaný a hrozí snahami o jeho blokaci; zvýšil spory o tempo dekarbonizace v EU.
Uvedený mezicíl je výrazně přísnější než cíl pro rok 2030 (−55 %) a předchází konečné neutralitě v roce 2050
🔲
rok 2045
V diskusi o taxonomii EU je navrhováno, že nové jaderné elektrárny postavené nejpozději v roce 2045 by mohly být považovány za přechodově udržitelné.
V textu se opakovaně zmiňuje návrh taxonomie, který podmiňuje uznání jádra tím, že nové bloky musí být dokončeny do určitého roku (2045) a splnit další podmínky (např. řízení odpadu).
Podmíněné zařazení jádra by mohlo ovlivnit možnosti financování nových projektů (přístup investorů, bank) a časově omezilo, které projekty mohou být „zeleně“ hodnoceny.
Tento časový limit představuje omezení pro budoucí jaderné investice ve srovnání s technologií obnovitelných zdrojů, které taxonomie preferuje
⛽️
rok 2027
Strategie REPowerEU zahrnuje cíl do roku 2027 snížit závislost EU na dodávkách ruské ropy a plynu a navrhne ambicióvní investice na urychlení přechodu k obnovitelným zdrojům.
Ve zdrojích se uvádí, že reakce na ruskou agresi vedla k plánu REPowerEU s cílem do roku 2027 snížit dovozní závislost a s velkými finančními alokacemi na opatření (částky v článku).
Plán urychlil investice do obnovitelných technologií, infrastruktury (LNG, rozšíření sítí) a opatření pro energetickou bezpečnost; zvýšil také objem veřejných výdajů a reorientaci politiky.
REPowerEU posunul priority rychleji od fosilních dovozů k domácím obnovitelným zdrojům a infrastruktuře, oproti dřívějším strategiím
🌍
rok 2050
EU má za cíl dosáhnout klimatické neutrality (prakticky nulové emise) do roku 2050 — cíl je opakovaně potvrzován v textech.
Cíl do roku 2050 je opakovaně citován ve více článcích jako dlouhodobý závazek celého bloku a páteř klimatické legislativy EU.
Stanovil právní a politický rámec pro sérii střednědobých cílů a politik (2030, 2040 apod.), které ovlivňují investice, regulace a priority v energetice a průmyslu v EU i členských státech.
Cíl 2050 je konečným horizontem udržitelné transformace, jemuž slouží mezikroky v letech 2030 a 2040
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Otestujte se
Kvíz: Spor o návrh EU snížit emise o 90 % do roku 2040
Francie

stát v západní Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c3/Flag_of_France.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Paříž (5. října 1789 - dosud)

Rozloha: 643.8 tis. km²

Populace: 68.37 mil. (leden 2024)

Měna: euro (leden 1999 - dosud)

HDP: 2.78 bil. EUR (2022)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Německo

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/ba/Flag_of_Germany.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Berlín (3. října 1990 - dosud)

Rozloha: 357.59 tis. km²

Populace: 84.36 mil. (31. prosince 2022)

Měna: euro (leden 2002 - dosud)

HDP: 4.12 bil. EUR (2023)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 2:33:02