Energetická spolupráce Francie a Německa v rámci EU
Emmanuel Macron a Fridrich Merz se v Toulonu dohodli na energetické spolupráci
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Evropští velvyslanci opakovaně zdůrazňují nutnost urychlení přechodu na čistou energii a varují před důsledky zpožděné energetické transformace, která může vést k oteplení o více než 3 °C do konce století[1]. Německo a Francie již podnikají kroky ke zvýšení podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny, ale snahy jsou stále považovány za nedostatečné vzhledem k ohrožení energetické bezpečnosti Evropy[1].
Kritika klimatické politiky EU se vystupňovala, když velvyslanci varovali, že současná politika v kombinaci s byrokracií zhoršuje situaci pro podnikatele a inovace, což může brzdit hospodářský růst a technický pokrok[2]. Evropská komise navrhuje dramatické snížení emisí o 90 procent do roku 2040, avšak Česká republika vyjadřuje nesouhlas a intenzivně hledá spojence pro zablokování návrhu[4].
V kontextu rostoucího odporu uvnitř EU, nová analýza německého ekonoma upozorňuje na potřebu hledat nové cesty v klimatické politice mimo stávající Green Deal kvůli klesající podpoře veřejnosti[6].
Novým krokem v energetické politice je dohoda mezi Francií a Německem o překonání sporů ohledně jaderné energie a zaměření na spolupráci v oblasti energetiky, včetně vodíku[7].
Zdroje:
Rychlejší energetická transformace znamená posílení evropské bezpečnosti
Rychlejší energetická transformace znamená posílení evropské bezpečnosti
Klimatické cíle jsou správné, Green Deal ne. Co musí Evropa udělat jinak?
Velký rozkol překonán? Francie a Německo už se nebudou hádat o jádro. Roli v tom hraje vodík
Emmanuel Macron a Fridrich Merz se v Toulonu dohodli na energetické spolupráci

Přehled citací
Pevně stojíme za naším závazkem dekarbonizovat evropskou ekonomiku do roku 2050. Cíl je jasný, cesta k němu je pragmatická a realistická
Cíl nepovažujeme za realistický. Ohrozil by konkurenceschopnost mnoha odvětví
Odmítáme návrh Evropské komise na další zpřísnění klimatických cílů pro rok 2040 na úroveň 90 procent snížení emisí
Kdo si polepší, kdo tratí?
Český průmysl (energeticky náročná odvětví)
Ocel, chemie, cement a další energeticky náročné odvětví jsou nejvíce vystaveny nákladům a nejistotě spojené s dekarbonizací; bez masivní podpory riskují ztrátu konkurenceschopnosti a útlum výroby. Potřebují sektorově cílenou pomoc a čas na zavedení nových technologií.
Ocelářský průmysl (Oceláři)
Ocelářství patří mezi kritická sektory závislá na dostupné energii a surovinách; přísné evropské cíle bez dostatečné ochrany a podpory rizikově oslabí výrobu a ohrozí strategickou suverenitu v zásadních odvětvích.
Členské státy EU (uplatňování kompromisů)
Rozdílné zájmy členských států (např. preference jádra, plynu nebo obnovitelných zdrojů) výrazně ovlivňují podobu unijních rozhodnutí. Jejich postoje mohou výsledek buď zpřesnit kompromisem, nebo projekt zablokovat.
Evropská komise
Prosazuje ambiciózní cíle dekarbonizace a návrhy (včetně cíle pro rok 2040), které tlačí členské státy k rychlé transformaci energetiky, zároveň ale zvyšují tlak na konkurenceschopnost firem a politickou polarizaci. Má silný regulativní vliv, ale čelí odporu některých států a obavám o proveditelnost.
Český byznys
Podniky v ČR konstatují, že extrémní regulace, náklady a administrativní zátěž evropské klimatické politiky oslabují jejich konkurenceschopnost a zpomalují investice a inovace. Požadují konkrétní opatření a finanční podporu místo obecné byrokracie.
Česká vláda
Vláda se staví kriticky k přehnaně ambiciózním unijním cílům a snaží se je blokovat nebo zmírnit s argumentací o riziku pro konkurenceschopnost domácích firem a domácností. To vede k napětí v jednáních s ostatními státy a komisí.
Teplárenský sektor / distribuční teplo
Přechod centrálního zásobování teplem z uhlí na jiné zdroje (plyn, vodík, OZE) vyžaduje masivní investice; brzké a přísné cíle mohou vést k sociálním dopadům a vysokým nákladům pro města a domácnosti.
Domácnosti (evropští spotřebitelé)
Vyšší ceny energií a náklady spojené s národními i unijními opatřeními (zateplování, modernizace) mohou významně zasáhnout rozpočty domácností a zvyšují sociální napětí; jsou rovněž politicky citlivé.
Dříve jsme psali...
Německý ekonom vysvětlí, co musí Evropa v klimatické politice udělat jinak

Evropská klimatická politika čelí odporu kvůli regulacím a frustraci veřejnosti.

Evropská komise navrhuje do roku 2040 snížit emise o 90 procent, Česko odmítá

Evropa musí rozhodnout o tempu dekarbonizace v době geopolitických změn a bezpečnostních výzev

Evropská klimatická politika ohrožuje podnikatele a inovace, varují velvyslanci.

Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
EK navrhuje snížit emise o 90 % do roku 2040 (s 3% offsety)
Srovnání před a po
EU měla závazek snížit emise o 55 % do roku 2030 a dosáhnout neutrality do 2050; žádný závazný cíl pro rok 2040
Evropská komise navrhuje závazný mezicíl: snížení emisí o 90 % do roku 2040
Sčítání emisí se dosud uvažovalo převážně v rámci EU, bez výrazného mechanismu pro zahraniční offsety
Návrh umožňuje, aby až 3 % cíle byly splněny mimo území EU (financováním projektů v zahraničí)
Podniky kritizovaly nedostatek konkrétních financí a garancí pro dekarbonizaci; kritika Green Dealu za zásahy do konkurenceschopnosti
EK předkládá Clean Industrial Deal: balík opatření a nástrojů (včetně návrhu ~100 mld. EUR, záruk EIB, PPA a státních pobídek) na podporu průmyslové dekarbonizace
Zařazení jádra a plynu do zelené taxonomie bylo sporné a dosud nevyřešené; některé státy ho odmítaly
Komise navrhuje časově omezené a podmíněné zařazení jaderné energie a plynu do taxonomie za přísných technických a časových podmínek
Klíčové postavy
International Comparison
Přehled citací

Ursula von der Leyenová
předsedkyně komise"Pevně stojíme za naším závazkem dekarbonizovat evropskou ekonomiku do roku 2050. Cíl je jasný, cesta k němu je pragmatická a realistická."

Ursula von der Leyenová
předsedkyně komise"Evropští občané stále více pociťují dopady změn klimatu"
Svaz průmyslu a dopravy
"Cíl nepovažujeme za realistický. Ohrozil by konkurenceschopnost mnoha odvětví."

Heda Čepelová
"Firmy se budou rozhodovat mezi tím, zda umístí svou investici v Česku, nebo například v Turecku či severoafrických státech"

Petr Fiala
premiér"Odmítáme návrh Evropské komise na další zpřísnění klimatických cílů pro rok 2040 na úroveň 90 procent snížení emisí"

René Neděla
náměstek pro energetiku"Dohodnutých 55 procent je pro Česko dosažitelný cíl, ale jen pokud si budeme moci sami zvolit cestu, jak ho dosáhneme. To znamená technologickou neutralitu a nezpochybňování role plynu a jádra, bez nichž se při dekarbonizaci neobejdeme. Pokud by ke zpochybnění došlo, budeme mít problém"

Antonio Tajani
eurokomisař pro průmysl a podnikání"To, že neexistují závazné národní cíle, také dává flexibilitu, která je důležitá zejména nyní v době krize. Naše cíle by mohly být ještě ambicióznější, ale k tomu by byla potřeba globální úmluva"

Rainer Seele
šéf firmy Wintershall"Je to začátek návratu k ekonomické soudnosti. Trochu víc trhu, trochu méně plánovaného hospodářství"

Angela Merkel
kancléřka"Budeme pevně hájit naše pozice"

Jean-Louis Borloo
ministr pro životní prostředí"rozhovory vstoupily do rozhodující fáze a že i když už je 90 procent textu hotovo, zbývá ještě dořešit hodně těžkých otázek"
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Kvíz: Spor o návrh EU snížit emise o 90 % do roku 2040
Francie
stát v západní Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Paříž (5. října 1789 - dosud)
Rozloha: 643.8 tis. km²
Populace: 68.37 mil. (leden 2024)
Měna: euro (leden 1999 - dosud)
HDP: 2.78 bil. EUR (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Německo
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Berlín (3. října 1990 - dosud)
Rozloha: 357.59 tis. km²
Populace: 84.36 mil. (31. prosince 2022)
Měna: euro (leden 2002 - dosud)
HDP: 4.12 bil. EUR (2023)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 2:33:02