Výzvy a investice v českém a evropském ocelářství

Roman Heide z Třineckých železáren popisuje krizi výroby oceli v Evropě

Málo aktivní téma o odvětví a společenských pravidlech

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Český průmysl se po dvou slabších letech stabilizuje, přestože automobilový sektor zůstává slabý a rostoucí ceny energií jsou stále významným problémem [1]. Třinecké železárny, které odložily zelenou investici kvůli nedostatku státní podpory, začaly nyní využívat bezemisní elektřinu z fotovoltaické elektrárny, čímž podporují svou dekarbonizační strategii [2],[5],. České ocelárny potřebují miliardy na modernizaci a berou si inspiraci z německého modelu státní podpory [3]. Evropský ocelářský průmysl čelí problémům s levnou asijskou konkurencí, vysokými cenami energií a nákladnou dekarbonizací [4].

Axel Eggert z Euroferu požaduje navrácení peněz z emisních povolenek a lepší ochranu před levnými dovozy [6]. ArcelorMittal ukončil plány na výstavbu ekologických pecí v Německu kvůli nízké ekonomické efektivitě, přes slíbenou dotaci 1,3 miliardy eur . Roman Heide z Třineckých železáren navrhuje stavbu malého modulárního reaktoru jako klíčové řešení pro zajištění levné a stabilní elektřiny, což je klíčové pro přežití českého ocelářství .

Zdroje:

  1. Stabilizovaný průmysl s novými výzvami

  2. České ocelářství je v útlumu. Bez větší podpory od státu to dlouhodobě nezvládne

  3. Solární energie na dálku. Ocelárna si ji nechává posílat stovky kilometrů

  4. Oceláři potřebují dostat zpět peníze za emisní povolenky. Jde o miliardy eur, které končí ve státní kase, říká šéf Euroferu

  5. Zelená ocel se nevyplatí ani s tučnou dotací. ArcelorMittal v Německu zastavil dekarbonizaci svých oceláren

  6. Klíčem k našemu přežití je elektřina za předvídatelné ceny. Klidně budu lidi přesvědčovat, že potřebujeme malý reaktor, říká šéf Třineckých železáren

Nejnovější
Roman Heide z Třineckých železáren popisuje krizi výroby oceli v Evropě
22. 9. 2025: Šéf Třineckých železáren Roman Heide prosazuje stavbu malého modulárního reaktoru jako klíč k zajištění levné a předvídatelné elektřiny pro přežití českého ocelářství.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Vysoký dopad
21. června 2025
na základně situace na trhu a nedostatečné ekonomické efektivitě nízkoemisní produkce oceli nemůže v investici pokračovat
2 Vysoký dopad
22. května 2025
Náklady bychom museli promítnout do cen. A pokud bychom to udělali, tak končíme, protože neprodáme ani kilo oceli
3 Vysoký dopad
22. května 2025
Ocelářství nepotřebuje cenové stropy ani masivní dotace, pokud budou odstraněny mezery v CBAM a hutě dostanou zpět na dekarbonizaci výnosy z povolenek, které průmysl zaplatil
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Třinecké železárny

Hlavní tuzemská huť odložila klíčovou investici do elektrické obloukové pece kvůli vysokým nákladům, nejistotě v podpoře a riziku přenesení nákladů do cen, což ohrožuje transformaci a provozní stabilitu. Firma je citelně vystavena vysokým cenám energií a nejasnostem dotačního rámce.

Evropské ocelářství

Odvětví v EU čelí souběhu tlaků: vysoké ceny energií, náklady na dekarbonizaci a masivní dovoz levné asijské oceli, což vedlo k výraznému poklesu výroby a ohrožení udržitelnosti sektoru. Strukturální změny bez účinné ochrany trhu mohou vést k trvalému oslabování kapacit v Evropě.

Moravia Steel

Skupina (včetně Třineckých železáren) požaduje vysoké dotace na dekarbonizaci; bez výrazné podpory bude omezená schopnost provádět transformační investice a zůstat konkurenceschopná. Náklady transformace ohrožují alokaci zdrojů i schopnost investovat do zvyšování přidané hodnoty.

Roman Heide

Generální ředitel Třineckých železáren je pod tlakem zajistit stovky milionů eur dotací pro transformaci; jeho rozhodnutí o investicích a komunikace s vládou budou klíčové pro budoucnost firmy. Závislost na státní podpoře zvyšuje riziko strategických rozhodnutí.

Česká vláda

Vláda stojí pod rostoucím tlakem, aby vymezila cílenou podporu pro energeticky náročné průmyslové odvětvíy; rozhodnutí o dotačních schématech a pravidlech CBAM značně ovlivní konkurenceschopnost domácích firem. Politická opatření mohou zmírnit nebo naopak zhoršit dopady transformace.

Ocelářská unie

Odborné sdružení intenzivně lobbuje za státní a evropskou podporu, pořizuje veřejné průzkumy a posiluje tlak na politiky, čímž zvyšuje šance odvětví na získání podpory. Má vliv na veřejné mínění i politickou agendu v otázkách podpory ocelářství.

Kontext
Dříve jsme psali...
Třinecké železárny odebírají zelenou elektřinu z fotovoltaické elektrárny vzdálené 380 kilometrů
Třinecké železárny začaly využívat bezemisní elektřinu z fotovoltaické elektrárny vzdálené 380 kilometrů, čímž naplňují svou dekarbonizační strategii.  Zelená energie v praxi
ArcelorMittal v Německu zastavil projekt zelené oceli navzdory miliardové dotaci
ArcelorMittal ukončil plány na výstavbu ekologických pecí v Německu kvůli nízké ekonomické efektivitě, i přes slíbenou dotaci 1,3 miliardy eur.  Skrytá úskalí zelené transformace
Evropští výrobci oceli chtějí zpět miliardy z povolenek na dekarbonizaci
Šéf sdružení Eurofer Axel Eggert požaduje navrácení peněz z emisních povolenek hutím a lepší ochranu před levnými dovozy oceli.  Budoucnost evropské oceli
Třinecké železárny odkládají zelenou investici, chybí jim podpora státu
České ocelářství se potýká s nízkou poptávkou, vysokými cenami energií a nedostatečnou státní podporou pro nutnou dekarbonizaci.  Přežije české ocelářství?
Český průmysl se stabilizuje, ale čelí výzvám drahých energií
Český průmysl se po dvou slabších letech stabilizuje, přestože automobilový sektor klesá a poptávka zůstává slabá.  Co čeká průmysl?
Fakta
📊

126 mil. t

Současná roční produkce
(22. 5. 2025)

📊

30 mil. t

Roční vývoz šrotu
(22. 5. 2025)

💰

8-10 €/kg

Cena vodíku nyní
(22. 5. 2025)

💰

1,3 mld. €

Přislíbená dotace
(21. 6. 2025)

💰

25 mld. Kč

Investice do dekarbonizace
(27. 6. 2025)

📊

60%

Využití kapacit
(12. 5. 2025)

Události
Co a kdy?
rok 1990
Rok 1990 uveden jako referenční rok pro srovnání emisí v dekarbonizační strategii.
červen 2025
Podmínka státní podpory pro projekt v Německu (ArcelorMittal): zahájení prací během června 2025 bylo stanoveno jako podmínka získání dotace 1,3 miliardy eur.
rok 2030
Cíl dekarbonizační strategie: snížit emise o 55 % oproti roku 1990 do roku 2030.
rok 2030
Instalace elektrické obloukové pece v Třineckých železárnách byla podle textu odložena do roku 2030.
Co to znamená
Co se děje

Zpřísnění ETS a rozšíření CBAM v EU

Srovnání před a po
💰 Trh s emisními povolenkami (ETS)
PŘED

Průmysl dostával částečně bezplatné povolenky; cíle snižování emisí byly mírnější

PO

EU zvýšila cíl snižování emisí (na ~62 % do 2030) a postupně ruší bezplatné povolenky až do roku 2034; 1. stažení 90M povolenek v r.2024

📅 Rozsah regulace a CBAM
PŘED

ETS se vztahoval hlavně na energetiku a těžký průmysl; CBAM byl ve fázi přípravy

PO

ETS rozšířeno i na vytápění budov a silniční/námořní dopravu; CBAM má být zaveden/implementován od r.2026 (fáze reportování dříve)

💰 Finanční kompenzace a fondy
PŘED

Existovaly fondy EU i národní zdroje, rozsah podpory byl menší

PO

Vytvořen/rozšířen klimaticko‑sociální fond pro kompenzace s částkou uvedenou kolem 86,7 mld. EUR a navýšení prostředků z Modernizačního fondu pro dekarbonizaci

👥 Konkurenceschopnost průmyslu
PŘED

Evropský průmysl již čelil drahým energiím a dovozní konkurenci

PO

Průmysl očekává vyšší provozní náklady a riziko zhoršení konkurenceschopnosti; průmyslové svazy žádají státní úlevy a cílenou podporu

Klíčové postavy
🏛️
Evropská komise
Navrhovatel legislativních změn v oblasti ETS a CBAM
🏛️
Členské státy / Rada EU
Jednaly a schvalovaly podobu dohody o ETS/CBAM
🏛️
Evropský parlament
Schválil/upevnil úpravy a pozměňovací návrhy v dohodě
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
🏢
ArcelorMittal

"na základně situace na trhu a nedostatečné ekonomické efektivitě nízkoemisní produkce oceli nemůže v investici pokračovat"

Geert Van Poelvoorde
Geert Van Poelvoorde
generální ředitel ArcelorMittal Europe

"Evropský ocelářský průmysl je v současné době pod bezprecedentním tlakem, aby si udržel svou konkurenceschopnost a to i bez dodatečných nákladů potřebných na dekarbonizaci"

Axel Eggert
Axel Eggert
generální ředitel Euroferu

"Obsahuje řadu opatření, která mohou ocelářství skutečně pomoci"

Axel Eggert
Axel Eggert
generální ředitel Euroferu

"Ta současná nedokážou zastavit masivní dovoz oceli za nízké ceny"

Roman Heide
Roman Heide
generální ředitel Třineckých železáren

"Náklady bychom museli promítnout do cen. A pokud bychom to udělali, tak končíme, protože neprodáme ani kilo oceli"

Klára Čermáková
Klára Čermáková
docentka

"Bez toho riskujeme postupnou ztrátu schopnosti konkurovat levné asijské oceli. Klíčové je zajistit rovné podmínky na trhu a podporu inovací"

Axel Eggert
Axel Eggert
generální ředitel Euroferu

"Tím se vytvoří trh, mohou se přestavět celé ocelárny a výroba zelené oceli se může rozjet"

Roman Heide
Roman Heide
generální ředitel Třineckých železáren

"Úspěch by byl získat z dotací na investice 30 miliard korun"

Daniel Urban
Daniel Urban
předseda představenstva Ocelářské unie

"Další miliardy budou stát zvýšené provozní náklady. Jsme ale jen jedno průmyslové odvětví, takže ona fantastická částka 1234 miliardy na 10 let zas tak fantastická není"

Jiří Šimara
Jiří Šimara
analytik Cyrrus

"Výroba v českých ocelárnách se za posledních pět let propadla téměř o 20 procent, což snížilo celkovou efektivitu výroby"

Vaníček
Vaníček

"Cena oceli bude do budoucna ovlivňována především vývojem globálního makroprostředí. Nedomníváme se, že by do konce roku mělo přijít výrazné oživení"

Petra Jurásková
Petra Jurásková
mluvčí Třineckých železáren

"Širší portfolio a vyšší přidaná hodnota nám pomáhají odolávat a rozvíjet se"

Jak šel čas
Historický kontext
🏭
prosinec 2023
Liberty Ostrava přestala prakticky vyrábět; provoz v Ostravě byl dlouhodobě výrazně utlumen.
V článcích je popsáno, že Liberty Ostrava od prosince 2023 prakticky nevyráběla a situace v Liberty zásadně snížila tuzemskou produkci oceli.
Přispělo to k poklesu výroby oceli v Česku a zhoršení dostupnosti dodavatelů pro další firmy.
Vedlo k výraznému propadu tuzemské produkce a oslabilo domácí ocelářský sektor
📉
rok 2024
Výroba oceli v Česku dosáhla historického minima přibližně 2,4–2,5 milionu tun.
V článcích je výslovně uvedeno, že loňská (tj. 2024) produkce klesla na historicky nízkou úroveň kolem 2,4–2,5 mil. tun.
Snížená produkce zvýšila tlak na udržení kapacit a argumenty pro státní podporu ocelářství.
Nejnižší roční výroba v moderní historii ČR
🛃
březen 2025
Spojené státy zavedly cla 25 % na dovoz oceli.
V textech je explicitně zmíněno zavedení amerických cel ve výši 25 % od března 2025.
Posílilo to tlak na evropský trh, protože část objemu, která se do USA nedostane, se může přesměrovat na evropský trh a zvýšit konkurenci pro evropské hutě.
Nové americké bariéry přispěly k přesunům objemů na evropský trh
🛑
červen 2025
ArcelorMittal oznámil zastavení projektu výstavby elektrických obloukových pecí v Německu, přestože podpora byla podmíněna zahájením prací během června 2025.
Články uvádějí, že ArcelorMittal zastavil německý projekt EAF kvůli nízké ekonomické efektivitě i přes slíbenou dotaci 1,3 mld. EUR; podmínkou bylo zahájení prací během června 2025.
Signalizuje tlak na investice do dekarbonizace i v zemích s výraznou státní podporou a posiluje argumenty o riziku nedostatečné ekonomické návratnosti zelených projektů.
🧾
leden 2026
Startuje mechanismus CBAM (uhlíkové clo) pro vyrovnání konkurenční nevýhody evropských výrobců vůči mimoevropským producentům.
V textech je výslovně uvedeno, že od ledna 2026 by měl začít fungovat CBAM pro dovozní zatížení oceli a dalších komodit.
Má za cíl snížit konkurenční nevýhodu evropských hutí, pokud bude správně fungovat; současné články ale poukazují na rizika obcházení.
🔻
rok 2026
Začíná snižování bezplatných emisních povolenek pro průmysl (začátek fáze 2026–2034).
V textech se uvádí, že od roku 2026 se bude postupně snižovat počet bezplatně přidělovaných povolenek a firmy budou muset kupovat více povolenek na trhu.
Zvýšení provozních nákladů pro energeticky náročné odvětví, zhoršení konkurenceschopnosti bez doprovodných opatření podpory.
♻️
rok 2027
Liberty Ostrava plánovala dokončení hybridní elektrické pece v horizontu 2025–2027; cílem bylo snížit emise výrazně (uvedeno jako cíl pro rok 2027).
V článcích je explicitně uvedeno, že hybridní pece pro Liberty mají být postaveny v letech 2025–2027 a že v roce 2027 má být dosaženo zvýšeného výkonu přípojky.
Příklady individuálních projektů ukazují možnosti přechodu k méně emisní výrobě, pokud je projekt ekonomicky a infrastrukturně realizovatelný.
🗓️
rok 2028
Původně plánované zprovoznění elektrické obloukové pece Třineckých železáren do konce roku 2028 (plán podle dřívějších dotačních podmínek).
V textech je uvedeno, že podle dřívějších dotačních podmínek měla být elektrická oblouková pec Třinců hotova a zprovozněna do konce roku 2028.
Plánovaná výrazná investice do dekarbonizace s obdobnými nároky na infrastrukturu a elektřinu jako u jiných hutí.
🎯
rok 2030
Cíl: snížit emise o 55 % oproti roku 1990 do roku 2030 (EU / Green Deal) – a zároveň Třinecké železárny odložily dokončení EAF na rok 2030.
Mnohé články explicitně zmiňují závazek EU (Green Deal) snížit emise o 55 % do roku 2030 vůči roku 1990. Také je v textech uvedeno, že Třinecké železárny posunuly termín elektrické pece na nejdříve rok 2030 (odložení investice).
Cíle vyžadují masivní investice; současně odklady investic ukazují na problém s návratností bez výrazné veřejné podpory.
🛂
rok 2034
CBAM a související mechanismy mají být plně uplatněny až do roku 2034 (postupné zvyšování zatížení dovozů).
V textech je uvedeno, že zahájení CBAM nastupuje v letech 2026–, přičemž plné vyrovnání dopadů u dovozu se předpokládá od roku 2034.
Postupné úplné nasazení by mělo dlouhodobě měnit cenové podmínky dovozů, pokud bude plně a efektivně implementováno.
🌍
rok 2050
Závazek Evropské unie dosáhnout klimatické neutrality (uhlíkové neutrality) do roku 2050.
V textu je opakovaně zmíněno, že EU cílí na uhlíkovou neutralitu do roku 2050 (součást Green Dealu a dlouhodobých klimatických cílů).
Dlouhodobý rámec, který postupně přetváří investiční priority i energetickou infrastrukturu v EU; vyžaduje transformaci průmyslu, s dopadem na investice, trhy i zaměstnanost.
Otestujte se
Kvíz: Český ocelářský průmysl a dekarbonizace
Třinecké železárny - Moravia Steel

firma v České republice

Země: Česko

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c7/Třinecké_železárny.jpg

IČO: 18050646

Zaměstnanci: 7.13 (leden 2018)

Sídlo: Třinec

Výnosy: 1.57 mld. (leden 2018)

Čistý zisk: 129.6 mil. (leden 2018)

Web: https://www.trz.cz/

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 2:34:34