Dluhopis (někdy obligace) je cenný papír, který říká, že emitent dluží držiteli určitou částku a obvykle platí úrok. Emitentem může být stát, obec, banka nebo firma. Držitel má právo na vrácení jmenovité hodnoty v dohodnutém termínu a často i na pravidelné úrokové platby (kupóny).
Rostoucí zlaté rezervy a výnosy dluhopisů
Cena zlata překonala 3800 dolarů za unci, komentuje Pavel Ryba
Málo aktivní téma o
ekonomice a politice
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Centrální banky po celém světě zaznamenaly výrazné zvýšení nákupů zlata, které nyní dosahují historických maxim. V loňském roce centrální banky nakoupily přes tisíc tun zlata, což představuje přibližně pětinu celosvětové poptávky. K hlavním kupcům patří Čína, Indie a Turecko, přičemž Česká národní banka plánuje do roku 2028 zvýšit své zlaté rezervy na 100 tun[1]. Zlato dosáhlo nového cenového rekordu, když jeho cena překročila 3800 dolarů za trojskou unci[4].
Nákupy zlata jsou často zdůvodněny potřebou diverzifikace rezerv a snižování závislosti na dolaru. Tento fenomén je patrný již od začátku konfliktu na Ukrajině, kdy ekonomická nejistota dosáhla rekordní úrovně[2].
Globální výprodej na dluhopisových trzích vede k tomu, že výnosy na dlouhodobých státních obligacích ve Velké Británii, USA, Francii a Japonsku dosáhly historických maxim, což zvyšuje obavy investorů[3]. Zlato je vnímáno jako bezpečný přístav v době zvýšeného rizika, proto centrální banky považují jeho držení za strategický krok v rámci svých rezerv. Dolary i nadále hrají klíčovou roli v globálním finančním systému, ale jejich dominance je částečně omezována zvyšující se poptávkou po zlatě jako alternativě[1].
Zdroje:
Nejnovější
Cena zlata překonala 3800 dolarů za unci, komentuje Pavel Ryba
24. 9. 2025: Zlato dosáhlo nového rekordu, když jeho cena překročila 3800 dolarů za trojskou unci.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Střední dopad
16. dubna 2025
V minulém roce to bylo téměř 1050 tun, což je přibližně stejná úroveň jako o rok dříve
2
Střední dopad
5. února 2025
Zlato je především pojistka a dlouhodobý ochránce kupní síly peněz
3
Vysoký dopad
20. května 2024
To naznačuje, že nákupy kovu ze strany některých centrálních bank mohou být způsobeny obavami ze sankcí
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Centrální banky (globálně)
Centrální banky výrazně navyšují nákupy zlata jako diverzifikaci rezerv a ochranu proti geopolitickým a sankčním rizikům, čímž posilují poptávku a tlačí cenu zlata na rekordy.
Čína, Indie, Turecko (centrální banky a státy)
Velcí národní kupci zlata (Čína, Indie, Turecko) významně zvyšují rezervy zlata jako ochranu proti zmrazení rezerv a dedolarizaci, čímž dramaticky zvyšují globální poptávku.
Česká národní banka (ČNB)
ČNB aktivně navyšuje zlaté rezervy (cíl 100 tun do 2028), pravidelně nakupuje tuny zlata a zvyšuje tak hodnotu a diverzifikaci svých rezerv.
Investoři (drobní a profesionální)
Drobní i profesionální investoři zvyšují nákupy zlata (fyzického i ETF) jako ochranu proti inflaci a geopolitické nejistotě, podporují tak růst ceny zlata.
Americký dolar / držitelé dolarových aktiv (rezervy/investoři)
Rostoucí nákupy zlata (a dedolarizační tlaky) naznačují pokles poptávky po dolaru jako rezervní měně a přesuny aktiv do zlata, což oslabuje hodnotu dolarových rezerv.
Zlatý těžební průmysl (těžaři)
Vyšší ceny zlata zlepšují výnosnost těžařů a vedou ke konsolidacím a fúzím, ale produkci nelze rychle navýšit.
Šperkařský a maloobchodní sektor (Česko)
Vyšší ceny zlata zvyšují náklady na šperky a hodinky (vyšší maloobchodní ceny), zároveň rostoucí poptávka po fyzickém zlatě zvyšuje prodeje a tržby pro prodejce.
World Gold Council (analytické instituce)
Organizace monitoruje nákupy centrálních bank a poskytuje odhady podílu zlata v rezervách, ovlivňuje očekávání trhu a investiční sentiment.
Kontext
Dříve jsme psali...
Výnosy státních dluhopisů ve Velké Británii, USA, Francii a Japonsku dosáhly historických maxim
Globální výprodej na dluhopisových trzích žene výnosy na dlouhodobých státních obligacích na historická maxima a zvyšuje obavy investorů. Dopady na akcie
Centrální banky masivně nakupují zlato kvůli rekordní ekonomické nejistotě
Ekonomická nejistota dosáhla rekordní úrovně a centrální banky zvyšují své zlaté rezervy na historická maxima. Proč zlato táhne?
Centrální banky masivně navyšují zlaté rezervy kvůli geopolitické nejistotě a diverzifikaci
Navzdory rekordním nákupům zlata centrálními bankami dolar zůstává dominantní světovou rezervní měnou. Proč zlato nestačí
Fakta
📊
20%
Podíl zlata v rezervách
(16. 6. 2025)
📊
>40%
Roční růst ceny zlata
(24. 9. 2025)
💰
≥3800 $
Cena za unci (rekord)
(24. 9. 2025)
📊
100 t
ČNB plán na rok 2028
(16. 6. 2025)
📊
>1000 t
Roční nákupy CB
(28. 7. 2025)
📊
46%
Podíl dolaru v rezervách
(16. 6. 2025)
Související
Příbuzná témata
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
📈
rok 2022
Centrální banky nakoupily rekordních 1136 tun zlata (nejvíce od 50. let)
Nákupy byly reakcí na invazi Ruska na Ukrajinu a následné zmrazení ruských devizových rezerv, což zvýšilo geopolitickou nejistotu a potřebu diverzifikace mimo dolar.
Vedlo k trvalému nárůstu nákupů zlata centrálními bankami a změně vnímání zlata jako strategického aktiva, které nepodléhá sankcím. (1136 tun je nejvyšší objem v historii časové řady od 50. let.)
🇨🇿
červenec 2022
ČNB zahájila intenzivní nákupy zlata pod vedením guvernéra Aleše Michla
Michl nastoupil v červenci 2022 a dlouhodobě mluvil o záměru navýšit zlaté rezervy na 100 tun do roku 2028 pro diverzifikaci a zvýšení důvěry.
ČNB se stala aktivním kupujícím a začala trvale navyšovat zásoby; česká rezerva se začala rychle zvyšovat z nízkých úrovní (ke konci roku 2022 měla 11,97 tuny). (Plán dosáhnout 100 tun, což by bylo nejvíce od meziválečného období.)
💰
rok 2023
Globální nákupy zlata centrálními bankami dosáhly 1037 tun (druhý nejvyšší roční nákup)
Nákupy pokračovaly v reakci na přetrvávající geopolitickou nejistotu a obavy z inflace. Mezi největší kupce patřila Čína, Polsko a Turecko.
Potvrzení trendu de-dolarizace a posílení globální poptávky po zlatě. (Druhý nejvyšší roční nákup v historii, po rekordních 1082 tunách v roce 2022.)
🇵🇱
rok 2023
Polsko a další centrální banky výrazně navyšují zlaté rezervy
Polsko rozšířilo své zlaté rezervy o 130 tun, což je jeden z největších jednorázových nákupů v moderní historii, v reakci na geopolitickou nejistotu.
Posílilo to trend 'de-dolarizace' a podpořilo globální poptávku po zlatě. (Polsko přikoupilo 130 tun.)
💵➡️🥇
31. ledna 2025
Cena zlata překročila 2800 USD za unci (nový rekord v reakci na Trumpova cla)
Investoři reagovali na zvýšené obavy z amerických cel, které prezident Trump hrozil zavést na dovoz zboží z Mexika a Kanady, což vyvolalo nejistotu.
Vyšší cena zlata posílila zájem investorů a ETF; zvýšila se i poptávka po fyzickém zlatě v ČR. (Nové rekordy cen překračují předchozí maxima.)
📅
14. března 2025
Zlato překonalo hranici 3000 USD za troyskou unci
Investoři byli nervózní z vyhlídky eskalace napětí mezi USA a EU po odvetných opatřeních EU proti americkým clům na ocel a hliník.
Symbolický milník potvrzující silný růst a posílení role zlata jako bezpečného aktiva. (První překročení 3000 USD.)
📈
16. dubna 2025
Cena zlata dosáhla 3300 USD za unci (nový rekord)
Růst byl tažen geopolitickou nejistotou a obavami z další eskalace obchodních válek. (Cena se zhodnotila o více než 40 % meziročně.)
Dále zvýšilo maloobchodní poptávku po fyzickém zlatě a nákupní aktivitu obyvatelstva. (Výrazný meziroční nárůst.)
🏷️
3. září 2025
Cena zlata vystoupala na nový rekord nad 3600 USD za unci
Růst byl způsoben globálním výprodejem na dluhopisových trzích a rostoucí politickou nejistotou, zejména v USA.
Potvrzení pokračujícího růstu ceny a silné institucionální poptávky. (Zlato vystoupalo na nový rekord nad 3600 dolarů za unci.)
🥇
24. září 2025
Cena zlata překonala 3800 USD za unci (historické maximum)
Pokračující nejistota kvůli politikám Donalda Trumpa a válce na Ukrajině udržuje poptávku po zlatu u historických maxim.
Potvrzení pokračujícího růstu ceny i silné institucionální poptávky; zvyšuje tlak na centrální banky a investory k dalším nákupům. (Nejvyšší historické maximum v dostupných textech.)
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Emitent vydá dluhopis, investor mu zaplatí a emitent platí pravidelné úroky nebo žádné (u dluhopisů se s nulovým kupónem) a na konci splatnosti vrátí jistinu. Cena dluhopisu na trhu se mění podle úrokových sazeb, rizika emitenta a likvidity — když rostou sazby, cena dluhopisu obvykle klesá. Existují různé druhy: státní, municipální, korporátní, s pevným nebo proměnným úrokem, indexované nebo konvertibilní apod.
Proč je to důležité
Dluhopisy poskytují emitentům levnější a rozložené financování a investorům stabilnější příjem než akcie. Státní dluhopisy slouží jako referenční „bezpečná“ investice; korporátní dluhopisy zase ukazují riziko firem. Pro běžné investory znamenají dopad na spoření, úrokové sazby a hodnotu portfolia — špatná emise může být riziková, proto je důležité ověřit důvěryhodnost emitenta.
Co to je
Centrální banka je hlavní banka státu, která má výhradní právo vydávat místní měnu a dohlíží na celý bankovní systém. V Česku to je Česká národní banka (ČNB).
Jak to funguje
Centrální banka stanovuje základní úrokové sazby, které ovlivňují úroky komerčních bank a ceny půjček pro firmy i lidi. Sleduje množství peněz v oběhu, spravuje devizové a zlaté rezervy a může obchodním bankám poskytovat úvěry nebo je kontrolovat a udělovat jim licence. Také může zasahovat do měnového kurzu (např. vůči euru) a nakupovat nebo prodávat dluhopisy, aby ovlivnila peníze v ekonomice.
Proč je to důležité
Rozhodnutí centrální banky ovlivňují inflaci, růst ekonomiky a úrokové sazby, tedy i to, kolik zaplatíte za hypotéku nebo kolik dostanete na spoření. Nezávislá centrální banka pomáhá zabránit politickému zneužití tisku peněz, které by mohlo vést k vysoké inflaci nebo ekonomickému chaosu.
Otestujte se
Kvíz: Nárůst nákupů zlata centrálními bankami
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 8:59:03