Japonsko zvažuje přesun investic z USA
Japonsko jako největší věřitel USA zvažuje přesun investic z amerických dluhopisů
Uzavřené téma o
politice a ekonomice
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Japonsko čelí vysokému zadlužení a slabému zájmu o státní dluhopisy, což vyvolává obavy o udržitelnost jeho financování [1]. Jako nejzadluženější země světa hledá způsoby, jak optimalizovat své finanční zdroje [1]. Současně zvažuje přesun investic z amerických dluhopisů zpět do domácí ekonomiky, což je reakce na rostoucí náklady na financování státního dluhu v USA a doma [2]. Tento krok by mohl ovlivnit nejen japonskou, ale i americkou ekonomiku, protože Japonsko je největším věřitelem USA [2]. Situace vyvolává otázky ohledně budoucích strategických kroků Japonska na mezinárodních trzích a jejich dopadů na globální ekonomiku [1][2].
Zdroje:
Nejnovější
Japonsko jako největší věřitel USA zvažuje přesun investic z amerických dluhopisů
22. 5. 2025: Rostoucí náklady na financování státního dluhu v USA a Japonsku vyvolávají obavy z možného přesunu japonských investic z amerických dluhopisů zpět do domácí ekonomiky.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
16. října 2013
Mohlo by to znamenat, že současné globální ekonomické oživení by se mohlo změnit v recesi nebo ještě něco horšího.
2
Vysoký dopad
16. října 2013
USA musejí předejít situaci, kdy by nebyly schopny splácet své dluhy, čímž by přišly o elitní rating se všemi dalšími následky,
3
Střední dopad
16. října 2013
Nikdo však nemůže zaručit, že během tohoto krátkodobého odkladu politici najdou systémové řešení. Situace se může za tři čtyři měsíce opakovat a do platební neschopnosti nakonec můžeme spadnout,
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Japonsko (vláda)
Rostoucí náklady na financování a vysoký poměr dluhu k HDP ohrožují fiskální udržitelnost a nutí vládu k nepopulárním opatřením. Zvýšení výnosů by mohlo výrazně zhoršit schopnost vlády dluh financovat.
Japonský dluhopisový trh
Slabý zájem o emise a rostoucí výnosy signalizují oslabení poptávky; trh čelí tlaku při omezování nákupů centrální bankou. To zvyšuje riziko volatility a nákladů na refinancování státního dluhu.
Japonští domácí investoři (domácnosti)
Vysoká míra úspor historicky umožnila domácí financování dluhu, ale přesun kapitálu (např. repatriace) by mohl destabilizovat zahraniční a domácí trhy. Domácí investoři jsou klíčovým zdrojem financování, takže jejich chování zásadně ovlivní situaci.
Japonská centrální banka (Bank of Japan)
Změny v monetární politice (omezení nákupů dluhopisů a konec negativních sazeb) zvyšují výnosy a tlak na trh; centrální banka tak hraje klíčovou roli při stabilizaci. Politika BoJ ovlivní jak domácí náklady financování, tak mezinárodní kapitálové toky.
Spojené státy (vláda)
Případný přesun japonského kapitálu z amerických státních dluhopisů by mohl vyvolat výprodeje a zvýšit výnosy na americkém trhu, čímž by se zvýšily náklady financování USA. Závislost na zahraničních investorech činí US trh citlivým na změny v japonském chování investorů.
Globální dluhopisové trhy (investoři a tržní segmenty)
Velké posuny japonského kapitálu nebo monetizační kroky by mohly vyvolat globální výprodeje a zvýšenou volatilitu na dluhopisových trzích. Potenciální scénáře zahrnují monetizaci, částečný default nebo masivní přesuny kapitálu, což by mělo mezinárodní dopady.
Japonské firmy (korporace)
Firmy čelí tlaku vyšších nákladů, inflace nad cílem a nutnosti další restrukturalizace po letech stagnace; to může omezit investice a růst. Zhoršení podmínek na dluhopisovém trhu může zhoršit financování a konkurenceschopnost podniků.
Kontext
Dříve jsme psali...
Japonsko s rekordním zadlužením čelí slabému zájmu o státní dluhopisy
Rostoucí výnosy japonských dluhopisů a slabý zájem investorů vyvolávají obavy o udržitelnost financování státního dluhu nejzadluženější země světa. Hrozí globální krize?
Fakta
📊
>120%
Dluh USA k HDP (2024)
(22. 5. 2025)
📊
200% +
Dluh Japonska k HDP
(21. 5. 2025)
📊
3.18%
Výnos 30letých JGB
(21. 5. 2025)
📊
3.6%
Výnos 40letých JGB
(21. 5. 2025)
📊
3.6%
Inflace v Japonsku
(21. 5. 2025)
🔄
nejv. držitel
Největší držitel US dluhů
(Invalid Date)
📊
200%+
Dluh Japonska k HDP
(21. 5. 2025)
📊
3.18%
Výnos 30letých JGB
(21. 5. 2025)
📊
3.6%
Výnos 40letých JGB
(21. 5. 2025)
📊
3.6%
Inflace v Japonsku
(21. 5. 2025)
🔄
nejv. držitel
Největší držitel US dluhů
(22. 5. 2025)
Související
Příbuzná témata
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
💥
rok 1989
Burzovní index Nikkei vystoupal ke 40 000 bodům (vrchol akciové bubliny)
Vrchol akciové bubliny, zmíněný v článku z roku 2004 jako referenční bod před pozdějším propadem
Následovalo dlouhé období stagnace a tlaky na japonskou ekonomiku (deflace, strukturální problémy); dluhová spirála se rozjela po prasknutí bubliny na konci 80. let, což vedlo k dramatickému růstu dluhu z 40 % HDP v 80. letech na více než 200 % v roce 2020. Japonsko se potýkalo s hororem deflace, státním zadlužením a nedostatečnou konkurencí v některých sektorech, což vedlo k třinácti letům ekonomické agónie před rokem 2004. Firmy byly nuceny restrukturalizovat a bourat tradiční vazby, což se projevilo i v nárůstu nezaměstnanosti a propouštění v ikonických společnostech jako Sony. Vláda se snažila oživit ekonomiku prostřednictvím reforem, včetně zvýšení spotřební daně a snížení důchodů, aby řešila strukturální deficity a vysoké zadlužení. Tato situace také vedla k tomu, že Japonsko muselo v roce 2012 refinancovat dluh ve výši 3000 mld. dolarů, což bylo považováno za těžkou zkoušku udržitelnosti financování. Dlouhodobé dopady zahrnovaly silnou závislost na domácích věřitelích a zranitelnost při změně jejich chování, s rizikem monetizace dluhu nebo potřeby většího podílu zahraničních věřitelů. V roce 2024, kdy poměr dluhu k HDP USA přesáhl 120 %, se Japonsko, jako největší věřitel USA, potýkalo s ještě vyšším zadlužením a rostoucími náklady na financování dluhu, což vyvolalo diskuse o přesunu japonských investic z amerických dluhopisů zpět domů, s potenciálními globálními dopady na dluhopisové trhy. Slabý zájem o nové emise japonských dluhopisů a změna politiky centrální banky (omezení nákupů, konec záporných sazeb) dále komplikovaly situaci, s inflací dosahující 3,6 % oproti dvouprocentnímu cíli. Celkově, prasknutí bubliny na konci 80. let odstartovalo dlouhodobé fiskální a ekonomické problémy, které Japonsko řeší dodnes, s globálními implikacemi vzhledem k jeho roli na mezinárodních trzích. V roce 2025 Japonsko čelí vysokému zadlužení a slabému zájmu o státní dluhopisy, což vyvolává obavy o udržitelnost jeho financování. Jako nejzadluženější země světa hledá způsoby, jak optimalizovat své finanční zdroje. Současně zvažuje přesun investic z amerických dluhopisů zpět do domácí ekonomiky, což je reakce na rostoucí náklady na financování státního dluhu v USA a doma. Tento krok by mohl ovlivnit nejen japonskou, ale i americkou ekonomiku, protože Japonsko je největším věřitelem USA. Situace vyvolává otázky ohledně budoucích strategických kroků Japonska na mezinárodních trzích a jejich dopadů na globální ekonomiku. Japonský dluhopisový trh zažívá otřesy kvůli slabému zájmu o novou emisi 20letých státních dluhopisů. Výnosy u 30letých dluhopisů vystoupaly na 3,18 procenta a u 40letých na 3,6 procenta. Situaci komplikuje změna politiky centrální banky, která omezila nákupy státních dluhopisů a ukončila éru záporných úrokových sazeb. Současná inflace v zemi dosahuje 3,6 procenta, což významně převyšuje dvouprocentní cíl. Japonsko se do dluhové spirály dostalo na konci 80. let po prasknutí akciové a realitní bubliny. Od té doby dluh dramaticky rostl - z 40 procent HDP v 80. letech na více než 200 procent v roce 2020. Situace může mít globální dopady, jelikož Japonsko je největším zahraničním držitelem amerických dluhopisů. Případný přesun japonského kapitálu zpět do země by mohl vyvolat výprodeje na amerických trzích. Státy po celém světě řeší problém rostoucího zadlužení, přičemž USA dosáhly v roce 2024 poměru dluhu k HDP přes 120 procent. Japonsko, které je v pozici největšího věřitele Spojených států, se potýká s ještě vyšším zadlužením než USA. V obou zemích dochází k významnému růstu nákladů na financování státního dluhu. Hlavním rizikem je možnost, že by japonští investoři mohli začít přesouvat své prostředky z amerických dluhopisů zpět do domácí ekonomiky, což by mohlo mít významné dopady na dluhopisové trhy. Japonsko je přitom druhým největším dluhopisovým trhem na světě. Výše jeho dluhu dosahuje jedné biliardy jenů (milion miliard, 1015). Má třikrát menší ekonomiku než Spojené státy, ale téměř stejný dluh. Přitom výnosy amerických 10tiletých dluhopisů jsou proti japonským dvojnásobné. Japonsko má nejvyšší poměr dluhu k HDP ve výši 220 % a prognózy na rok 2012 mluví o 240 %. Nejproblémovější země Evropy jsou proti Japonsku pouze slabým odvarem. Japonský rozpočet na rok 2012 počítá s výdaji ve výši 90,3 bilionů jenů. Kde tolik peněz Japonci vezmou? Z daní očekávají, že vyberou pouze 46,1 bilionu jenů, tedy 51 % celkových výdajů. Zbylé peníze chtějí získat vydáním státních dluhopisů. Schodek státního rozpočtu je tak plánován na 49 %!!! Za posledních 37 let byl každý japonský rozpočet deficitní. Kdyby platila keynesiánsko-socialistická poučka, že prostřednictvím vládních výdajů je možné nastartovat ekonomický růst, bylo by Japonsko hlavním hnacím motorem světového hospodářství. Opak je pravdou. Politici si kupují hlasy voličů zvyšováním daní. Snižovat výdaje není populární. Někde se už začíná šetřit, v Japonsku si vláda stále myslí, že prostřednictvím výdajů může stimulovat hospodářství. Dluh se navyšuje a HDP neroste. Situace začíná být na hraně udržitelnosti. Japonský ministr financí musí trpět noční můrou, že se jednoho dne probudí a výnosy státních dluhopisů začnou prudce růst. Jak je možné, že investoři požadují od Itálie 7 %, od USA 2 %, a od Japonska pouze jedno procento? Samotný japonský premiér uvedl, že kdyby výnosy překročily hranici 3 %, tak by japonský dluh byl stěží financovatelný. Japonci měli a stále mají vysoký sklon k úsporám. Díky tomu si Japonsko na své dluhy půjčuje od domácích subjektů. Ke konci roku 2011 činilo externí financování pouze 8 %. Zbylých 92 % dluží Japonci sami sobě. Proto je financování dluhu prostřednictvím domácích investorů kardinální otázkou japonského dluhopisového trhu. Japonská exportní mašina však začíná zpomalovat a obyvatelstvo stárne. Pro bližší představu, Japonsko musí každou minutu platit úrok ve výši 245 tisíc dolarů. Toto vše je toxický koktejl, který pomalu, ale jistě vyplouvá na povrch. Podíl zahraničních investorů se bude muset zvýšit. Jen v roce 2012 bude muset Japonsko refinancovat dluh ve výši 3000 mld. dolarů. A to bude těžká zkouška. Je tedy jenom otázkou času, kdy výnosy japonských dluhopisů vzrostou. Jednou tento pohár přeteče a to bude GAME OVER. Potom jsou možné dva scénáře: (částečný) default nebo monetizace. Jelikož dluh v současné chvíli drží převážně Japonci, je default méně pravděpodobný. S rostoucími výnosy dluhopisů se jejich držení bude přesouvat od domácího obyvatelstva k zahraničním investorům a Japonsko začne pomalu dluh monetizovat. Je totiž jednodušší "ožebračit" anonymní investory ze zahraničí než vlastní obyvatelstvo. Michal Valentík Autor je hlavním investičním stratégem ČP Investu Jen v roce 2012 bude muset Japonsko refinancovat dluh ve výši 3000 mld. dolarů. A to bude těžká zkouška. Japonská exportní mašina začíná zpomalovat a obyvatelstvo stárne. Japonské firmy jsou nuceny restrukturalizovat a bourat tradiční a paternalistické vazby. Roppongi-Hills. Nový symbol japonské metropole má 54 pater. Pro město ležící v seizmické oblasti poněkud odvážný čin. Ale pro Japonce je nedávno otevřený 224 metrů vysoký monument ze skla a oceli s dvěma stovkami obchodů a restaurací, kancelářemi a dokonce i muzeem umění s pracemi Pabla Picassa, Andy Warhola a Yoko Ono výrazem lepších časů. Krize posledních je zažehnána. Je to cítit ve vzduchu. Alespoň v 30miliónové tokijské megapoli a okolí. Na venkově nálada není ještě tak optimistická. "Signály jsou zatím slabé, ale stále zesilují - po třinácti letech agónie," říká Jesper Koll, ekonom Merrill Lynch. A analytici z magazínu Far Eastern Economic Review dodávají: "Japonská ekonomika v síle čtyř biliónů dolarů a téměř čtyřikrát silnější než čínská se opět začíná probouzet." A závan svěžího větru potvrzuje i průzkum Japonské centrální banky mezi 8600 japonskými firmami. "Poprvé po dlouhé době mírná většina velkých společností očekává, že oživující export pohne ekonomikou." Japonská ekonomika se tak jako raněný tygr opět začíná stavět na nohy a chystá se ke skoku. Žádná jiná ekonomika se tolik nezměnila za poslední roky jako právě japonská. Musela. Jestliže ještě v roce 1989 vyšplhal burzovní index Nikkei ke 40 tisícům bodů, v dubnu dopadl na dvacetileté dno 7608 bodů. Nezaměstnanost loni vystoupala na 5,5 procenta, což je sice pro evropské poměry poměrně příznivá míra, ale pro Japonsko alarmující. Nezaměstnaní jsou státem podporováni pouze několik měsíců, sociální hanba být bez práce je značná. Mnoho firem se ocitlo pod tlakem levné konkurence, především z Číny. Jestliže Japonsko dříve vyrábělo ročně přes 10,5 miliónu automobilů, nyní produkce klesla na deset miliónů. Číňané zatím se čtyřmi milióny ovšem každoročně razantně zvyšují počty vyrobených vozidel. Japonsko si zakládá na systému odměňování podle odpracovaných let a udržení počtu pracovníků. Firmy pod tlakem konkurence jsou nuceny tuto tradici bourat. Ikona hospodářství Sony prolomila tabu a během tří let propustí v zemi sedm tisíc lidí. Stejně reagují další společnosti, které se rozhodly přijmout drastická úsporná opatření a restrukturalizovat podnik. Změny Japonsko čekají i v příštích letech. Zápasí s hororem deflace, státním zadlužením, dosahujícím 150 procent HDP a nedostatečnou konkurencí v některých sektorech. Zastaralý bankovní sektor, který srazil ekonomiku na kolena, se mění teprve velmi pozvolna. "Pro zvládnutí strukturálních deficitů je potřeba otevřít konkurenci sektory, jako jsou telekomunikace a energetika. Privatizováno by mělo být odvětví dopravy a na trh práce by mělo být vneseno více flexibility. Státní instituce se mají stáhnout z bankovního sektoru," radí experti OECD charizmatickému premiérovi Džuničiró Koizumimu. "Dokázal zázrak," chválí ho někteří bankéři za zavádění reforem. Samotný šéf vlády je realističtější. "Na plné oživení si musíme počkat ještě tři roky," citovaly jej agentury. A tak zatímco zprávy o exportu jsou povzbudivé (meziročně za třetí čtvrtletí vývoz stoupl o deset procent), centrální banka chystá vítězství nad deflací a spotřebitelé začínají více utrácet, v tokijském parku vedle řeky Sumida rostou modré plastikové stany - obydlí bezdomovců. Je to důsledek snahy o ekonomické "vítězství", kterému Japonsko bude musí přinést oběti. O jaké reformy se snaží japonská vláda Ekonomická sféra: Zavedení systému daňových identifikačních čísel Reforma daně z příjmu Posílení spolupráce mezi průmyslem a vědou Každoroční zvýšení spotřební daně o jedno procento počínaje rokem 2004 tak, aby se do roku 2014 zvýšila z pěti na 16 procent Vlna deregulací na podporu rozvoje nových technologií Přehodnocení vládních výdajů na výzkum a rozvoj Významné omezení sazby podnikové daně Budování společnosti na základě obnovitelných zdrojů Zavedení a rozvoj opětovného využití zdrojů a nových energetických technologií Budování vysoce kvalitních způsobů bydlení a podpora změny bydliště Reforma daňového systému zaměřená na podporu vlastního bydlení 2010 - 2015 Snížení důchodů o 11 procent (do roku 2011) Zformování mezinárodního systému obnovy zdrojů Vytvoření globálních pravidel tak, aby znalosti a technologie japonských firem byly lépe obchodovatelné po světě Budování městských prostředí založených na sdílení hodnot Společenská sféra: Zvýšení podílů jednotlivce na řízení státu Vytvoření silné identity pro japonské firmy Povzbuzení kapitálových trhů Podpora slučování místních administrativních jednotek Poskytnutí vzdělání široké veřejnosti, vzdělání založeném na principech volné hospodářské soutěže Vytvoření prostředí, ve kterém by mohli lidé pracovat i vychovávat děti Právní reforma umožňující manželům ponechat si odlišná příjmení Vyřešení bilaterálních a regionálních smluv o vzájemném uznávání dosažené kvalifikace specialistů a techniků 2010 - 2015 Zavedení systému umožňujícího jednotlivci požádat o eutanázii Dokončení systému, který povoluje cizincům pracovat a žít v Japonsku Vývoj hrubého domácího produktu Souboj s rostoucím vládním zadlužením svádí v současné době vedle Evropy či USA rovněž Japonsko. Čísla vypovídající o výši jeho zadlužení jsou zřejmá. Podíl vládního dluhu na HDP činil loni 208 procent, když ještě v roce 2008 to bylo 172 %. Deficit veřejných rozpočtů se pak vloni pohyboval na úrovni 8,9 % HDP. To jsou čísla, na která se nedostávají ani nejzadluženější evropské země. I při těchto vysokých hodnotách je však japonská vláda schopna se financovat s velmi nízkými úroky. Výnosy desetiletých japonských dluhopisů se pohybují kolem 1 procenta, což jsou hodnoty, kterých nedosahují ani taková bezpečná aktiva, jakými jsou německé bondy. Vysoká míra úspor domácností a obecná důvěra investorů v japonskou ekonomiku dovolují vládě se financovat za přijatelných podmínek i při tomto vysokém zadlužení. Vláda si je však vědoma budoucích rizik a snaží se reagovat mj. plánovaným zvýšením spotřební daně na dvojnásobek do roku 2015. To je podle premiéra jeden z klíčových kroků k řešení fiskálních problémů. Po loňském hospodářském poklesu se letos očekává oživení japonské ekonomiky, což naznačují zlepšující se data z průmyslu či trhu práce. O to vhodnější je čas k prosazení nepopulárních fiskálních opatření. Otázkou zůstává politická podpora, když rozdílné názory ohledně fiskální restrikce jsou vidět i v rámci vládní koalice. Jan Raška analytik Fio banky
👥
rok 2003
Nezaměstnanost v Japonsku vzrostla na 5,5 procenta (uváděno jako "loni" v článku z 2004)
Uvedeno v článku z 23. ledna 2004 ("loni" = 2003) jako projev ekonomických problémů
Zvýšená sociální zátěž; nezaměstnaní byli státem podporováni jen po omezenou dobu
🧾
rok 2004
Vládní plán zvýšení spotřební daně počínaje rokem 2004 (každoroční navýšení o 1 %)
Součást seznamu reforem v článku z 23. ledna 2004: počínaje 2004 zvyšovat spotřební daň ročně o 1 %
Cíl zvýšit daňové příjmy k řešení strukturálních deficitů (uvedeno v textu)
💰
rok 2008
Podíl vládního dluhu Japonska na HDP byl 172 %
Uvedeno explicitně v článku z 6. dubna 2012 jako historický údaj
Ukazatel růstu zadlužení v letech před dalším nárůstem do roku 2011
🏦
rok 2011
Ke konci roku 2011 činilo externí (zahraniční) financování japonského dluhu pouze 8 %
Uvedeno v článku z 24. ledna 2012: velká část dluhu držena domácími subjekty díky vysokým úsporám domácností
Silná závislost na domácích věřitelích; zranitelnost při změně chování domácích investorů
💸
rok 2011
Podíl vládního dluhu na HDP dosáhl 208 % (uvedeno jako "loni" v článku z 2012)
Explicitní údaj z článku publikovaného 6. dubna 2012 ("loni" = 2011)
Potvrzení velmi vysoké úrovně zadlužení; zvýšené fiskální riziko
⚖️
rok 2011
Plánované snížení důchodů o 11 % (uvedeno jako cíl "do roku 2011")
Součást reformních záměrů zmíněných v článku z 23. ledna 2004 (uváděno jako opatření s termínem do roku 2011)
Cíl fiskálních úspor ve veřejných výdajích (uvedeno v přehledu reforem)
⚠️
rok 2012
Japonsko bude muset v roce 2012 refinancovat dluh ve výši 3 000 mld. dolarů (uvedeno v článku)
Uvedeno explicitně v článku z 24. ledna 2012 jako objem refinancování v roce 2012
Výrazná zátěž pro trhy a test udržitelnosti financování japonského dluhu; zvyšuje riziko monetizace nebo potřeby většího podílu zahraničních věřitelů
🧾
rok 2014
Cíl zvýšit spotřební daň na 16 % do roku 2014 (součást plánu počínaje 2004)
Explicitní cíl uveden v seznamu reforem v článku z 23. ledna 2004
Očekávaný nástroj pro zvýšení státních příjmů a snížení deficitů
🧾
rok 2015
Plán vlády zvýšit spotřební daň na dvojnásobek do roku 2015 (uvedeno v článku z 6. dubna 2012)
Uvedeno v článku z 6. dubna 2012 jako jedno z klíčových fiskálních opatření k řešení dluhu
Snaží se zvýšit příjmy a stabilizovat veřejné finance; politická náročnost opatření byla v textu zdůrazněna
💰
rok 2020
Podíl vládního dluhu Japonska překročil 200 % HDP (uvedeno v souhrnu současného článku)
Uvedeno ve shrnutí současných článků jako údaj pro rok 2020
Ilustruje dlouhodobě vysokou míru zadlužení Japonska
🇺🇸
rok 2024
Poměr dluhu k HDP USA přesáhl v roce 2024 hranici 120 % (uvedeno v aktuálním shrnutí)
Uvedeno v aktuálním článku jako globální reference zvyšující tlak na financování a alokaci kapitálu
Zvyšuje globální fiskální napětí a je jedním z faktorů motivujících diskuse o přesunu japonských investic z amerických dluhopisů zpět domů
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Otestujte se
Kvíz: Japonské zadlužení a možné přesuny kapitálu
Japonsko
státní útvar v Asii
Kontinent: Asie
Hlavní město: Tokio (1943 - dosud)
Rozloha: 377.97 tis. km²
Populace: 125.44 mil. (Invalid Date)
Měna: japonský jen
HDP: 4.23 bil. JPY (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
USA
stát v Severní Americe
Kontinent: Severní Amerika
Hlavní město: Washington, D.C. (17. listopadu 1800 - dosud)
Rozloha: 9.83 mil. km²
Populace: 340.11 mil. (1. července 2024)
Měna: americký dolar
HDP: 27.72 bil. USD (2023)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 0:52:03