Hledat Předplatné
Předplatné

Změny ve vymáhání dluhů a poplatky za spalování odpadu

Ministerstvo varuje obce před možnými poplatky za nadměrné spalování odpadu

Mizící téma o společenských pravidlech a undefined

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Vláda České republiky připravuje zásadní změny ve vymáhání dluhů obcí a měst. Celní správa vedle exekutorů získá pravomoc zasahovat do této oblasti, přičemž náklady na vymáhání budou hrazeny z rozpočtu státu a mohou dosáhnout až 500 milionů korun ročně. Tento mechanismus má sice nižší náklady než exekutoři, ale výrazně nižší úspěšnost vymáhání činící 12 %, zatímco exekutoři dosahují 28 %. Tato změna by mohla oslabit osobní odpovědnost dlužníků a vytlačit efektivnější soukromé exekutory, což vyvolává debaty o její efektivitě a dopadech na právní systém a rozpočet státu[1].

Vedle toho stát zvažuje zavedení nových poplatků na obce a svozové firmy, pokud budou spalovat příliš mnoho komunálního odpadu namísto recyklace. Tento krok je zamýšlen jako opatření pro zvýšení míry recyklace a snížení závislosti na spalování, což by mohlo ovlivnit náklady na nakládání s odpady pro obce a podniky[2].

Zdroje:

  1. Stát jako exekutor. Proč nesvěřovat vymáhání pohledávek celní správě

  2. Stát chystá opatření proti obcím, které by spalovaly příliš mnoho komunálního odpadu. Hrozí zavedením nových poplatků

Nejnovější
Ministerstvo varuje obce před možnými poplatky za nadměrné spalování odpadu
19. 8. 2025: Stát zvažuje zavedení nových poplatků na obce a svozové firmy, pokud budou spalovat příliš mnoho komunálního odpadu místo recyklace.
 Dopad na vaše poplatky
Řeklo se...
Přehled citací
1 Střední dopad
3. dubna 2014
Dříve jsme nevymožené dluhy předávali exekutorovi, ale ten si účtoval třeba pět nebo šest tisíc korun navíc. Pokud je nevymohl přes dlužníka, chtěl je zaplatit od města,
Jindřich Frydrych
vedoucí ekonomického odboru Hradce Králové
Ukazuje vysoké náklady exekucí
2 Střední dopad
3. dubna 2014
Jen za letošek jde o desítky nových měst a obcí,
Jiří Barták
tiskový mluvčí Generálního ředitelství cel
Ilustruje rychlý nárůst adopce
Vytvořeno 27. 9. 2025 19:44
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Celní správa

Celní správa získává rozšířené pravomoci pro vymáhání dluhů, což uleví soudům. Nicméně, její efektivita je nižší než u exekutorů a náklady se přesouvají na veřejné rozpočty.

Silný smíšený dopad

Soudní exekutoři

Soukromí exekutoři mohou být vytlačeni nebo oslabeni přesunem vymáhací agendy na celní správu, což ohrozí jejich příjmy a postavení na trhu. Uvedená reformní opatření slibují snížení odměn a zúžení prostoru pro jejich činnost.

Silný negativní dopad

Obce

Obce čelí dvojímu tlaku: změnou vymáhání mohou ztratit konkurenční tlaky vyvolané exekutory a v oblasti odpadů jim hrozí vyšší náklady a nejistota kvůli navrhovaným poplatkům a přísným podmínkám třídění. To může vést k navýšení výdajů obcí a tlakům na místní rozpočty nebo poplatky pro občany.

Silný negativní dopad

Stát (veřejné finance)

Převodem vymáhání na celní správu stát přebírá náklady procesu, přestože výsledky (výběr v praxi) mohou být nízké, což zhoršuje fiskální efektivitu. Současně plánované zásahy do odpadového hospodářství (dotace na spalovny, poplatky) znamenají rozložení rizik na veřejné rozpočty.

Silný negativní dopad

Recyklační průmysl

Návrhy na podporu spalování (a nastavení vysokých skládkovacích poplatků bez dostatečných nástrojů pro recyklaci) ohrožují rozvoj recyklačních investic a mohou upřednostnit spalování před materiálovým využitím. To zvyšuje riziko, že recyklační kapacity nebudou dostatečně rozvíjeny.

Silný negativní dopad

Občané

Občané mohou nést náklady změn — skrze daně na provoz celní správy či vyšší poplatky za odvoz a likvidaci odpadu, pokud obce náklady promítnou do místních poplatků. Zároveň jsou ohroženi nerovnostmi v dopadech (sociálně slabší domácnosti).

Střední negativní dopad

Investoři do spaloven (ČEZ, EPH, AVE)

Vyšší skládkovací poplatky a podpora energetického využití odpadu vytvářejí příležitosti pro investory do spaloven. Tyto projekty však čelí riziku nedostatku odpadu, veřejného odporu a nejisté regulace.

Střední smíšený dopad

Soudy

Převedení vymáhání soudních pohledávek na celní správu má soudům uvolnit administrativní zátěž, ale zároveň znamená ztrátu přímé kontroly nad výsledky vymáhání a menší transparentnost procesu. Dopad je proto kombinací úlevy a oslabení přehledu nad agendou.

Střední smíšený dopad
Vytvořeno 27. 9. 2025 19:45
Kontext
Dříve jsme psali...
Stát chce přes celní správu vymáhat dluhy obcí místo soukromých exekutorů
Stát plánuje umožnit obcím využívat k vymáhání pohledávek celní správu namísto exekutorů, což přenese náklady na daňové poplatníky a sníží efektivitu vymáhání.  Dopady na společnost
Fakta
💰

500 mil. Kč

Roční náklady státu
(2. 6. 2025)

📊

28%

Úspěšnost exekutorů
(2. 6. 2025)

📊

12%

Úspěšnost celní správy
(2. 6. 2025)

🔄

Plánováno

Zavedení celní správy
(2. 6. 2025)

📅

2035

Plán odpadů do 2035
(19. 8. 2025)

📊

7

Podpořeno 7 ZEVO projektů
(19. 8. 2025)

Vytvořeno 27. 9. 2025 19:44
Události
Co a kdy?
červenec 2025
Vláda schválila nový Plán odpadového hospodářství, který obsahuje návrh poplatků za spalování.
rok 2035
Plán odpadového hospodářství má časový horizont do roku 2035.
Vytvořeno 27. 9. 2025 19:43
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje

Vymáhání dluhů obcí celní správou; návrh poplatků za spalování odpadů

Srovnání před a po
📋 Kdo vymáhá pohledávky
PŘED

Exekutoři (soukromí soudní vykonavatelé) vymáhali pohledávky pro obce a soudy.

PO

Obce budou moci předávat vymáhání celní správě.

💰 Náklady vymáhání
PŘED

Náklady nese exekutor a odměna se hradí z vymožené částky dlužníka.

PO

Náklady vymáhání by nesl stát (daňoví poplatníci); odhad až 500 mil. Kč ročně.

💰 Efektivita vymáhání
PŘED

Podle dat dosahují exekutoři ~28% úspěšnosti při vymáhání.

PO

Podle dat dosahuje celní správa při stejném typu pohledávek ~12% úspěšnosti.

💰 Poplatky za spalování
PŘED

Existují poplatky za skládkování; poplatek za spalování se běžně neuplatňoval.

PO

MŽP navrhuje možnost zavedení poplatků za spalování v Plánu odpadového hospodářství; poplatky by musel schválit zákon a jejich podoba se má ještě analyzovat.

Klíčové postavy
🏛️
Celní správa
Nový orgán, který může dostat pravomoc vymáhat pohledávky soudů a obcí
🏛️
Obce a města
Subjekty, které mohou předávat vymáhání dluhů celní správě a které by byly dotčeny poplatky za spalování
🏛️
Ministerstvo životního prostředí
Předkladatel Plánu odpadového hospodářství, navrhuje možnost poplatků za spalování a podpořilo dotacemi sedm projektů ZEVO
Vytvořeno 27. 9. 2025 19:44
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Jindřich Frydrych
Jindřich Frydrych
vedoucí ekonomického odboru Hradce Králové

"Dříve jsme nevymožené dluhy předávali exekutorovi, ale ten si účtoval třeba pět nebo šest tisíc korun navíc. Pokud je nevymohl přes dlužníka, chtěl je zaplatit od města"

O rozdílu nákladů mezi exekutory a celní správou při vymáhání drobných dluhů. 3. 4. 2014
Komentář
Jiří Barták
Jiří Barták
tiskový mluvčí Generálního ředitelství cel

"Jen za letošek jde o desítky nových měst a obcí"

O rostoucím zájmu obcí a měst o služby celní správy při vymáhání pohledávek. 3. 4. 2014
Komentář
Vytvořeno 27. 9. 2025 19:43
Jak šel čas
Historický kontext
⚖️
rok 2001
Zavedení soukromých exekutorů — převod některých exekučních agend z úředníků na soukromé exekutory
Podle textu se do roku 2001 vykonávaly exekuce převážně úředními exekutory; po roce 2001 stát svěřil vymáhání větší část agendy soukromým exekutorům.
Změnila se struktura vymáhacího systému v ČR, vznikl trh soukromých exekutorských úřadů a následně debata o jejich efektivitě a odměňování.
🧾
30. června 2012
Platnost dřívějšího znění zákona o místních poplatcích, které umožňovalo zadlužení nezletilých (úprava platila do této doby)
Články konstatují, že sporné ustanovení zákona o místních poplatcích platilo do 30. června 2012 a vedlo k situacím, kdy vznikaly dluhy u nezletilých.
Vedlo to k tisícům případů, kdy se mladí lidé později potýkali s exekucemi z dluhů vzniklých v dětství; pozdější judikatura a legislativní změny částečně napravily důsledky.
🏛️
leden 2013
Veřejné vyjádření bývalého ministra spravedlnosti ve prospěch častějších peněžitých trestů místo výkonu vězení
V článku je citováno vyjádření bývalého ministra spravedlnosti Jiřího Pospíšila z ledna 2013, že by dal přednost finančním trestům před pobytem ve vězení.
Součást dlouhodobé debaty o tom, zda více trestů měnit na peněžité sankce a jak vymáhat peněžitá plnění.
📈
rok 2014
Údaje celní správy o vysoké úspěšnosti vymáhání některých typů pohledávek (60–85 % podle typu)
Článek poukazuje na informaci z roku 2014, že celní správa vykazovala u některých typů pohledávek úspěšnost v rozmezí 60–85 %; tyto údaje byly citovány v debatě o přesunu vymáhání na celní správu.
Tato data sloužila jako argument pro návrhy, aby celní správa přebrala vymáhání některých justičních pohledávek; zároveň je v debatě zmiňováno, že se jedná o jiné typy dluhů a jiné dlužníky než u exekutorů.
📣
rok 2016
Společné prohlášení Nejvyššího soudu a Nejvyššího státního zastupitelství k většímu využívání peněžitých trestů
V textech je uvedeno, že v roce 2016 Nejvyšší soud a Nejvyšší státní zastupitelství vydaly společné prohlášení vyzývající k častějšímu ukládání peněžitých trestů.
Podpořilo politickou a odbornou diskusi o rozšířeném použití peněžitých trestů místo odnětí svobody a o otázkách jejich vymáhání.
♻️
rok 2020
Cíl ministerstva životního prostředí: třídit alespoň 35 % komunálních odpadů do roku 2020
Konkrétní cíl pro rok 2020 (třídění 35 %) je uveden v článku o odpadové politice jako součást dřívějších plánů ministerstva.
Součást postupného přehodnocení nakládání s odpady, které vede k debatám o podpoře recyklace versus energetického využití nebo spalování.
🚫
rok 2024
Plánovaný zákaz skládkování směsného komunálního odpadu (uveden v materiálech MŽP jako termín zákazu skládkování)
Více zdrojů v kontextu uvádí, že legislativní změny měly počítat se zákazem skládkování směsného komunálního odpadu od roku 2024 a s vyšším zpoplatněním skládkování.
Nastavení tohoto termínu bylo hybnou silou pro návrhy na zdražení skládkovacích poplatků a pro debaty o výstavbě spaloven a recyklačních kapacit.
📊
rok 2021
Objem peněžitých trestů udělených soudy v ČR v roce 2021 (376 milionů korun) — ukazatel diskuse o vymáhání
Článek uvádí, že v roce 2021 uložily tuzemské soudy peněžité tresty v celkové výši 376 milionů korun; údaj slouží k posouzení rozsahu peněžitých trestů a jejich vymáhání.
Statistika byla použita při argumentaci, zda by vymáhání těchto trestů měla přebírat specializovaná státní instituce (např. celní správa) a jaký by to mělo dopad na vězeňskou populaci a rozpočet.
🏢
leden 2024
Celní správa začala v praxi vymáhat pohledávky soudů (předání agendy, počet případů přebraných od soudů)
Podle článku celní správa od loňského ledna (leden 2024) převzala agendu vymáhání justičních pohledávek; v období leden–listopad 2024 bylo předáno přes 220 tisíc případů v objemu cca 1,5 mld. Kč.
V praxi se ukázalo, že u soudních pohledávek byla vykázaná nižší úspěšnost než u soukromých exekutorů (v článcích uváděny nižší procentní ukazatele); zároveň státní rozpočet nese náklady na vymáhání.
V kontextu se porovnávala úspěšnost: exekutoři ~28 % (v některých textech) versus celní správa ~12 % (u některých kategorií pohledávek) — tato čísla jsou v současných zprávách zmiňována jako srovnání efektivity.
💸
rok 2030
Navrhovaná výše skládkovacího poplatku až 1 850 Kč/t do roku 2030 (součást návrhů MŽP/Plánu odpadového hospodářství)
Více článků uvádí, že v návrzích MŽP nebo v Plánu odpadového hospodářství se objevuje varianta, podle níž by skládkovací poplatek mohl růst až k 1 850 Kč za tunu do roku 2030; jde o motivaci k odklonu od skládek.
Navrhované zdražení má potenciál výrazně ovlivnit náklady obcí i svozových firem, stimulovat investice do recyklace či spaloven a změnit tržní vztahy mezi provozovateli zařízení na odpad.
V textech je tato sazba diskutována v kontrastu k dosavadnímu poplatku (500 Kč/t) a k různým variantám navýšení, které by vedly k rozdílným investičním rozhodnutím.
♻️
rok 2035
Cílový horizont Plánu odpadového hospodářství: 65% míra recyklace a maximálně 10% skládkování komunálního odpadu do roku 2035
Plán odpadového hospodářství a související materiály zmiňují cíl dosáhnout do roku 2035 recyklační míry až 65 % a snížit skládkování na max. 10 %.
Tyto cíle určují strategii nakládání s odpady na delší období a jsou podkladem pro diskuse o nastavení poplatků, dotací a preferencí (recyklace vs. energetické využití/spalování).
📜
červenec 2025
Schválení Plánu odpadového hospodářství vládou (schválený koncem července 2025 podle souhrnného textu)
Současné shrnutí udává, že Plán odpadového hospodářství do roku 2035 byl vládou schválen koncem července 2025; plán obsahuje i návrh možnosti zavedení poplatků za spalování a podporu některých projektů ZEVO dotacemi.
Schválení plánu otevírá možnost legislativních kroků (zákonem stanovené poplatky za spalování, EPR apod.), které by mohly v budoucnu zvýšit náklady obcí a ovlivnit trh s odpady.
Vytvořeno 27. 9. 2025 19:50
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Vytvořeno 27. 9. 2025 19:44
Zdroj dat: Wikipedia
Otestujte se
Kvíz: Vymáhání dluhů celní správou a odpadová politika

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 2:31:19