Kritika koncentrace AI technologií u gigantů

Antropoložka Sara Polak varuje před předsudky a koncentrací AI v rukou technologických gigantů

Mizící téma o technologii a společnosti

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Daron Acemoglu, držitel Nobelovy ceny za ekonomii, kritizuje současný směr vývoje umělé inteligence a digitálních technologií, který podle něj nepřinesl výrazný růst produktivity a prohloubil společenskou nerovnost. Polovina demografických skupin v USA z technologického pokroku nemá žádný prospěch, a technologie jen podporují úzkou technologickou elitu. Acemoglu navrhuje změnit směr vývoje AI tak, aby podporovala spolupráci člověka a stroje a zvyšovala produktivitu.[1]

Antropoložka Sara Polak varuje před tím, že AI odráží lidské předsudky a kulturní dominanci, čímž může prohlubovat stávající nerovnosti. Důraz klade na to, že kontrola AI zůstává v rukou velkých technologických firem, což může zvýšit koncentraci moci a ohrozit demokratické procesy.[2]

Oba experti upozorňují na potřebu demokratizace a férovějšího rozdělení výhod z vývoje AI technologie, aby byla zajištěna větší inkluze a spolupráce ve společnosti.[1][2]

Zdroje:

  1. Technologie nemusí přinášet jen dobro a víc peněz aneb Jiná vize budoucnosti podle třetího nejcitovanějšího ekonoma světa

  2. AI je jako zrcadlo. Čerpá z našich předsudků, lží i touhy po uznání, říká antropoložka Sara Polak

Nejnovější
Antropoložka Sara Polak varuje před předsudky a koncentrací AI v rukou technologických gigantů
22. 7. 2025: AI odráží lidské předsudky, kulturní dominanci a může prohlubovat nerovnosti, pokud zůstane v rukou několika firem.
Kontext
Dříve jsme psali...
Nobelista Acemoglu varuje před špatným směrem vývoje umělé inteligence a technologií
Současný vývoj umělé inteligence prospívá jen úzké technologické elitě, místo aby technologie pomáhaly zvyšovat produktivitu ve spolupráci s lidmi a vedly ke sdílené prosperitě.  Jak zachránit demokracii?
Jak šel čas
Historický kontext
📚
rok 2015
České vydání knihy „Proč státy selhávají“ (Acemoglu a Robinson) vyšlo v češtině.
Uvedeno v článku jako součást šíření poznatků o vlivu institucí na prosperitu.
Zvýšila se dostupnost klíčového díla o institucích českému publiku, které autor používá i v debatě o vlivu technologií.
🐦🤖
rok 2016
Microsoft spustil Twitterový účet řízený umělou inteligencí, projekt byl po 16 hodinách zastaven kvůli ofenzivním tweetům.
Popisováno v souvislosti s problémy tréninkových dat a veřejného nasazení chatbotů.
Ilustrovalo rizika použití neredigovaných uživatelských dat při tréninku AI a vyvolalo PR a etické otázky.
💼
rok 2016
V USA se v roce 2016 uskutečnilo přibližně 40 akvizic AI firem (zhruba 140 akvizic od roku 2011).
Uvedeno jako důkaz, že AI se přesunula do centra zájmu velkých IT společností.
Podpořilo konsolidaci technologií a koncentraci know‑how u velkých hráčů.
🇨🇳💰
rok 2017
Čínské start‑upy zaměřené na umělou inteligenci získaly od investorů v roce 2017 přibližně 5 miliard USD.
Zmíněno jako součást investičního rozmachu v Číně a spolupráce státu a soukromého sektoru.
Urychlilo rozvoj AI v Číně a zesílilo obavy z autoritářského či státem řízeného využití dat a technologií.
✍️
březen 2023
Více než 1000 technologů (včetně Elona Muska a Stevea Wozniaka) podepsalo otevřený dopis vyzývající k šestiměsíčnímu moratoriu na trénink modelů silnějších než GPT‑4.
Reakce na rychlé zvyšování kapacit generativní AI a volání po bezpečnostních protokolech.
Zintenzivnila veřejnou a odbornou debatu o regulaci a bezpečnosti pokročilých modelů AI.
🏛️📜
rok 2024
Evropská unie přijala nařízení o umělé inteligenci označené jako 2024/1689; některá opatření již platí a celé nařízení má být účinné do roka.
Uvedeno jako evropská odpověď na rizika a externality spojené s rozmachem AI.
Vytvoření právního rámce pro řízení rizik AI v EU; podpora regulace a dohledu nad technologiemi.
🏅
rok 2024
Daron Acemoglu obdržel v roce 2024 Nobelovu cenu za ekonomii (spolu s kolegy) za výzkum role institucí, včetně analýz dopadů technologického rozvoje.
Ocenění zmíněné v souvislosti s debatou o institucích, nerovnosti a technologiích.
Posílilo váhu Acemogluových argumentů v veřejné a odborné diskusi o tom, jak technologie ovlivňují produktivitu a nerovnost.
🧪
jaro 2024
Na jaře 2024 Národní banka Slovenska souhlasila s experimentem, který proměnil jedno patro budovy v 'lidskou laboratoř' k testování dopadu AI na pracovní výkony.
Experiment měl porovnat výkon zaměstnanců s přístupem k ChatGPT‑4o a bez něj.
Ukázal, že AI významně zvyšuje kvalitu a rychlost práce u některých pracovníků a mění rozložení produktivity v týmu (výsledky popsané v článku).
📈
rok 2025
Analytická společnost Research and Markets odhadla, že trh s umělou inteligencí dosáhne v roce 2025 objemu 23,4 miliardy USD.
Projekce citovaná v článku o počátcích masivního zájmu velkých IT firem o AI.
Signalizuje očekávaný růst komerčního trhu s AI a ekonomickou atraktivitu odvětví.
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

Umělá inteligence (zkráceně AI) je obor informatiky, který vytváří počítačové systémy schopné řešit složité úkoly podobně jako lidský mozek. Tyto systémy dokáží rozpoznávat obrazy, zpracovávat text nebo řeč a řešit komplexní problémy na základě analýzy dat.

⚙️
Jak to funguje

AI využívá různé metody, především strojové učení a neuronové sítě. Systémy se učí rozpoznávat vzory v datech a vytvářet si vlastní pravidla pro řešení úkolů. Mohou být úzce zaměřené na jeden typ úlohy (jako virtuální asistenti) nebo komplexnější pro řešení různorodých problémů.

📝
Proč je důležité

Umělá inteligence nám pomáhá v mnoha oblastech - usnadňuje práci, zlepšuje medicínu nebo dokáže předpovídat počasí. Ale protože se učí z dat, může někdy chybovat nebo být nespravedlivá, proto je důležité ji správně řídit a sledovat její dopady na společnost.

Otestujte se
Kvíz: Debata o vlivu AI na produktivitu a nerovnost (Acemoglu & Polak)
Daron Acemoğlu

turecko-americký ekonom

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/7/75/Acemoglu_2016.png

Povolání: ekonom, vysokoškolský učitel, autor

Narození: 3. září 1967

Místo narození: Istanbul

Státní občanství: Turecko

Data pocházejí z datové položky WikiData

Nobelova cena

sada každoročně udělovaných ocenění

Data pocházejí z datové položky WikiData

USA

stát v Severní Americe

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/a4/Flag_of_the_United_States.svg

Kontinent: Severní Amerika

Hlavní město: Washington, D.C. (17. listopadu 1800 - dosud)

Rozloha: 9.83 mil. km²

Populace: 340.11 mil. (1. července 2024)

Měna: americký dolar

HDP: 27.72 bil. USD (2023)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 3. 10. 2025 8:57:10