Státní podíly a investice v klíčových firmách

Trumpova administrativa získá podíl v těžební firmě Lithium Americas jako podmínku úvěru.

Málo aktivní téma o firmě a společenských pravidlech

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Americká vláda se dohodla na poskytnutí dotací ve výši 8,9 miliardy dolarů pro Intel výměnou za téměř desetiprocentní podíl ve firmě [1]. Tento krok přichází v době, kdy Intel zaostává za konkurencí, zejména v oblasti čipů pro umělou inteligenci, a vykázal ztrátu 18,8 miliardy dolarů v roce 2024 [1]. Dohoda zahrnuje i dříve přislíbené subvence z programu CHIPS a Secure Enclave, čímž celková státní podpora dosáhne 11,1 miliardy dolarů [1]. Podpora má své zastánce i kritiky; senátor Bernie Sanders ji vítá, zatímco investorka Nancy Tenglerová ji odmítá [1].

Trumpova administrativa prosazuje státní podíly v klíčových firmách a propojuje byznys s politikou, čímž přibližuje USA modelu státního kapitalismu známému z autoritářských režimů [2]. Součástí této politiky je i dohoda, kdy americká vláda získává desetiprocentní podíl v těžební firmě Lithium Americas jako podmínku pro restrukturalizaci úvěru ve výši 2,26 miliardy dolarů [4].

Nvidia investuje pět miliard dolarů do Intelu a získá čtyřprocentní podíl ve firmě. Obě firmy budou spolupracovat na vývoji čipů pro PC a datová centra [3]. Tato investice přichází v době, kdy Intel čelí problémům s konkurencí a vývojem nových technologií [3].

Zdroje:

  1. Americká vláda zadotuje Intel 8,9 miliardy dolarů. Získá za to 10 procent firmy

  2. Americká vláda zadotuje Intel 8,9 miliardy dolarů. Získá za to 10 procent firmy

  3. Americká vláda zadotuje Intel 8,9 miliardy dolarů. Získá za to 10 procent firmy

  4. Americká vláda zadotuje Intel 8,9 miliardy dolarů. Získá za to 10 procent firmy

Nejnovější
Trumpova administrativa získá podíl v těžební firmě Lithium Americas jako podmínku úvěru.
24. 9. 2025: Americká vláda získá desetiprocentní podíl v Lithium Americas jako podmínku restrukturalizace úvěru 2,26 miliardy dolarů.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Vysoký dopad
18. září 2025
Společně rozšíříme naše ekosystémy a položíme základy pro novou éru výpočetní techniky,
2 Vysoký dopad
25. srpna 2025
Za Intel jsem nezaplatil nic a hodnota je zhruba 11 miliard dolarů,
3 Střední dopad
23. srpna 2025
Tato investice ve výši 8,9 miliardy dolarů je doplňkem k subvencím 2,2 miliardy dolarů z programu CHIPS, které již Intel obdržel. Celková investice tak činí 11,1 miliardy dolarů,
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Intel

Státní vstup a velké externí investice krátkodobě zajistí likviditu a zákazníky, ale prohloubí závislost na politických rozhodnutích, oslabí důvěru zahraničních odběratelů a zkomplikuje řízení firmy.

Americká vláda

Ziskem kapitálového podílu a nastavením exportních pravidel vláda posiluje strategickou kontrolu nad domácím polovodičovým průmyslem a možnost budoucích fiskálních výnosů.

Donald Trump

Prezidentova politika státních investic a exportních pravidel radikálně přepisuje vztah státu a podniků; pro něj to přináší posílení moci, pro trhy vyšší nejistotu.

Nvidia

Investicí do Intelu a partnerstvím posiluje strategickou pozici v AI ekosystému a potenciálně rozšiřuje vliv na dodavatelské řetězce i trhy datových center.

Lithium Americas

Spekulované či plánované vládní vstupy zvyšují hodnotu společnosti a umožňují restrukturalizaci dluhů, což vedlo k prudkému nárůstu tržní ceny akcií.

Investoři / akcionáři Intelu

Diluce akcií prodaných pod tržní cenou a větší politická expozice snižují hodnotu a zvyšují riziko pro menšinové akcionáře.

Evropské a české technologické firmy

Přísnější americká pravidla pro vývoz pokročilých čipů (Tier 2) omezují přístup k výkonným komponentám a ztěžují výzkum a vývoj v EU a ČR.

americký polovodičový průmysl

Zákony a velké státní pobídky (CHIPS) poskytují sektoru velké veřejné financování, které má stabilizovat výrobu a posílit domácí kapacity.

TSMC (Taiwan Semiconductor Manufacturing Company)

Rozšíření investic v USA i geopolitické napětí přináší TSMC příležitosti i rizika; tlak na „reshoring“ zvyšuje její závazky i konkurenci v USA.

Kontext
Dříve jsme psali...
Nvidia investuje pět miliard dolarů do Intelu, který čelí problémům
Nvidia získá čtyřprocentní podíl v Intelu a obě firmy budou spolupracovat na vývoji čipů pro PC a datová centra  Kdo ohrozí TSMC?
Trump mění americký kapitalismus, stát vstupuje do firem jako Intel
Trumpova administrativa prosazuje státní podíly v klíčových firmách a propojuje byznys s politikou, čímž přibližuje USA modelu státního kapitalismu známému z autoritářských režimů.  Amerika po čínsku?
Americká vláda podle dohody získá téměř desetiprocentní podíl v Intelu za dotace.
Intel získá od americké vlády dotaci 8,9 miliardy dolarů výměnou za 9,9% podíl ve firmě.  Kdo na tom vydělá?
Fakta
💰

8,9 mld. $

Státní dotace pro Intel
(23. 8. 2025)

📊

10%

Státní podíl v Intelu
(18. 9. 2025)

💰

5 mld. $

Investice Nvidie do Intelu
(18. 9. 2025)

📊

26%

Růst akcií po zprávě
(18. 9. 2025)

📊

80%

Růst akcií Lithium Am.
(24. 9. 2025)

📊

40 000 t/rok

Plánovaná produkce
(Invalid Date)

📊

10%

Státní podíl v Intelu
(18. 9. 2025)

💰

5 mld. $

Investice Nvidie do Intelu
(18. 9. 2025)

📊

26%

Růst akcií po zprávě
(18. 9. 2025)

📊

80%

Růst akcií Lithium Am.
(24. 9. 2025)

📊

40 000 t/rok

Plánovaná produkce
(24. 9. 2025)

Události
Co a kdy?
červenec 2024
Akcie Intelu byly naposledy nad hranicí 30 dolarů (zmíněno jako referenční bod).
rok 2024
Intel vykázal ztrátu 18,8 miliardy dolarů při tržbách 53,1 miliardy dolarů.
rok 2024
Čína v roce 2024 vytěžila 230 000 tun lithia.
září 2025
První část úvěru pro Lithium Americas měla být čerpána už v září 2025, ale dosud nebyla vyplacena.
rok 2028
Po otevření v roce 2028 má důl Thacker Pass dosáhnout plánované produkce 40 000 tun lithia ročně.
Profil
Skok kupředu

Intel Corporation je největším světovým výrobcem polovodičových obvodů se sídlem v kalifornském Santa Clara v oblasti Silicon Valley; centrála je v budově pojmenované po Robertu Noyceovi a v areálu sídlí i muzeum mikroprocesorů. Firma zaměstnává přes 96 500 lidí po celém světě a je kotována na světových burzách (NASDAQ: INTC, SEHK: 4335); v roce 2008 dosáhla tržeb 37,6 miliardy USD a v červnu 2006 měla hodnotu přibližně 127 miliard USD.

Intel je mezi uživateli nejznámější díky svým procesorům — ročně vyrobí přes 100 milionů čipů, což v roce 2000 představovalo zhruba 75 % světové produkce x86 procesorů. Kromě procesorů pro osobní počítače firma vyrábí také čipy pro PDA, čipsety, flash paměti, telekomunikační čipy a spotřební multimediální vybavení (např. dětské elektronické mikroskopy a webkamery). Značení Centrino pak garantuje, že zařízení obsahuje procesor, čipset s grafikou a Wi‑Fi od Intelu.

V produktovém portfoliu Intel uvedl v letech 2008–2013 řadu generací procesorů: Core i7 (Nehalem, 2008, paticе 1366), Atom pro netbooky, Core i5 (2009, paticе 1156), druhou generaci Sandy Bridge (2011, paticе 1155) včetně výkonných Sandy Bridge‑E (2011, paticе 2011), Ivy Bridge (duben 2012, paticе 1155) a Haswell (červen 2013, paticе 1150). Pro Core 2 Duo/Quad používá čipové sady řady x4x (např. P45, G43) a pro Core i7 řadu X58. Na poli grafiky se Intel dlouhodobě zaměřuje na integrované čipy Intel GMA (např. X4500 v čipsetech x45) a pracoval i na projektu Larrabee — grafické kartě založené na mnoha jednoduchých x86 jádrech s vektorovými jednotkami, které byly plánovány pro vydání ve 4. čtvrtletí 2012.

Firma se potýkala s právními a bezpečnostními výzvami: Evropská komise jí 13. května 2009 uložila rekordní pokutu 1,06 miliardy eur za poskytování slev pod podmínkou omezování čipů konkurence, Intel obvinění popírá. Intel se dohodl s AMD mimosoudně na vyrovnání 1,25 miliardy USD, zatímco AMD odhadla své ztráty způsobené omezováním konkurence na zhruba 30–50 miliard USD. V posledních letech byly také odhaleny bezpečnostní zranitelnosti procesorů, například Meltdown a Spectre.

Co to znamená
Co se děje

Federální vláda USA začíná získávat kapitálové podíly ve firmách

Srovnání před a po
🏛️ Vlastnictví firem
PŘED

Stát nebyl akcionářem klíčových technologických firem

PO

Federální vláda vstupuje do firem (např. Intel ~9,9% výměnou za dotace)

💰 Export a podmínky
PŘED

Export pokročilých AI čipů do Číny byl omezen nebo zakázán

PO

Vývoz povolen za podmínek (např. 15% podíl ze zisku pro stát u exportů Nvidia/AMD do Číny)

📋 Podpora průmyslu / financování
PŘED

Podpora poloprováděna formou dotací/subvencí (program CHIPS apod.)

PO

Část dotací konvertována na kapitálový vstup; diskuse o státním investičním fondu a nových kapitálových vstupech

Klíčové postavy
👤
Donald Trump
Prezident USA, iniciátor politiky vládních kapitálových vstupů a změn v průmyslové politice
👤
Lip-Bu Tan
Generální ředitel Intelu; protistrana v dohodách a příjemce státní podpory/vstupu
🏛️
Federální vláda USA
Investor/administrativa provádějící kapitálové vstupy a nastavující nové exportní podmínky
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Lip-Bu Tan
Lip-Bu Tan
generální ředitel Intelu

"Naše vynikající technologie pro datová centra i klientské počítače a pokročilé výrobní závody doplní vedoucí pozici Nvidie v oblasti umělé inteligence a umožní posunout hranice celého čipového průmyslu"

Jensen Huang
Jensen Huang
generální ředitel Nvidia

"Společně rozšíříme naše ekosystémy a položíme základy pro novou éru výpočetní techniky"

Donald Trump
Donald Trump
prezident USA

"Za Intel jsem nezaplatil nic a hodnota je zhruba 11 miliard dolarů"

Donald Trump
Donald Trump
prezident USA

"Všechno jde Spojeným státům"

Kevin Hassett
Kevin Hassett
ekonomický poradce

"Jsem si jist, že v určitém okamžiku přijdou další transakce. Pokud ne v tomto odvětví, tak v dalších"

🏢
Intel

"Tato investice ve výši 8,9 miliardy dolarů je doplňkem k subvencím 2,2 miliardy dolarů z programu CHIPS, které již Intel obdržel. Celková investice tak činí 11,1 miliardy dolarů"

Scott Bessent
Scott Bessent
ministr financí USA

"Náš podíl by vznikl konverzí přislíbených dotací v majetkový podíl, abychom pomohli stabilizovat tuto společnost pro výrobu čipů v USA, ale poslední věcí, kterou chceme udělat, je získat podíl a potom pomáhat jejich byznysu. O nucení firem nakupovat od Intelu se vůbec nemluví"

🏢
BlackRock

"Některé nedávné výzkumy zpochybňují, zda příjmy ze samotné AI nakonec ospravedlní tuto vlnu kapitálových výdajů na ni"

🏢
Elliott Management

"Výrobce čipů Nvidia je bublina a umělá inteligence je přepálená"

Todd Sohn
Todd Sohn
stratég ETF ve Strategas Securities

"V posledních dvanácti měsících se do technologických a polovodičových titulů nalilo tak obrovské množství peněz, že je obchodování zcela zkreslené"

Chuck Schumer
Chuck Schumer
předseda demokratické většiny v Senátu

"Pandemie nemilosrdně odhalila, jak nedostatek čipů v Americe vytváří krizi"

Jak šel čas
Historický kontext
⚖️
rok 2009
Nvidia podala v roce 2009 miliardovou žalobu proti Intelu; spor se urovnal mimosoudně a Intel zaplatil 1,5 miliardy dolarů.
Stalo se v reakci na dlouhodobé konkurenční spory mezi návrháři grafických čipů a výrobcem procesorů; obě firmy si po vyrovnání vzájemně licencovaly patenty.
Vyrovnání ukončilo konkrétní právní spor mezi firmami a vedlo k dohodám o licencích, nicméně rivalita mezi nimi přetrvávala.
💸
rok 2018
V roce 2018 se objevila možnost, že by Intel za 1 miliardu USD získal 15 % v OpenAI, k dohodě ale nedošlo.
Jednání o majetkové účasti a dodávkách čipů probíhala několik měsíců; rozhodnutí padlo na straně Intelu.
Nevysloveně vedlo k tomu, že strategický přístup k umělé inteligenci a partnerstvím získaly jiné firmy (v textu je jmenován Microsoft jako pozdější investor do OpenAI).
🚨
rok 2020
V roce 2020 zasáhl svět tzv. „čipový hladomor“, který ukázal zranitelnost dodavatelských řetězců.
Pandemie a přerušení dodávek způsobily dramatický nedostatek čipů a upozornily politiky na strategický význam polovodičů.
Podnítilo to tlak na státní podporu domácí výroby polovodičů a prosazování legislativy na podporu výroby (v textu zmíněná velká veřejná podpora pro čipy).
🏗️
rok 2021
V roce 2021 Pat Gelsinger představil čtyřletý plán na oživení Intelu, zahrnující velké investice a stavbu továren v Evropě.
Plán měl vrátit Intelu konkurenční sílu v oblasti výrobních procesů a zahrnoval rozvoj divize Foundry a továrny v EU.
Plán vedl k velkým kapitálovým závazkům a stál se jedním z faktorů pozdějších debat o dotacích, restrukturalizaci a mezinárodních investicích.
🤖
podzim 2022
Na podzim 2022 se v projektu OpenAI prosadila veřejná premiéra ChatGPT, která výrazně zrychlila zájem o generativní umělou inteligenci.
Uvedení ChatGPT veřejnosti představilo praktické možnosti velkých jazykových modelů a vyvolalo rozsáhlý zájem investorů i průmyslu.
Zvýšilo to poptávku po výkonných akcelerátorech pro trénink a provoz modelů, z čehož těžily firmy vyrábějící tyto čipy.
🏭
rok 2023
V roce 2023 Intel oznámil záměr utratit přes 33 miliard eur na výstavbu dvou špičkových závodů u Magdeburgu.
Oznámení bylo součástí širší strategie posílit výrobní kapacity Intelu v Evropě a přitáhnout státní dotace; Německo nabídlo významné pobídky.
Závazek vyvolal debaty o evropských investicích, ochotě států dotovat továrny a o dopadech na konkurenční uspořádání v odvětví.
⛏️
rok 2028
Důl Thacker Pass (projekt společnosti Lithium Americas) má být po otevření v roce 2028 největším zdrojem lithia na západní polokouli s plánovanou roční produkcí 40 tisíc tun.
V textu je Thacker Pass uveden jako klíčový projekt pro americkou soběstačnost v těžbě lithia; projekt byl diskutován v souvislosti s vládní podporou a restrukturalizacemi úvěrů.
Plánované otevření je v diskusi o státních investicích a o propojení veřejné podpory s vlastnickými podíly (zmíněno v článcích o státních vstupech do firem).
Otestujte se
Kvíz: Státní vstup do Intelu a dopady na čipový průmysl
Intel

americká společnost vyrábějící polovodiče

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/8/85/Intel_logo_2023.svg


Země: Spojené státy americké

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/13/2200_Mission_College_Boulevard.jpg

Založil: Robert Noyce

CEO: Michelle Johnston Holthaus

Zaměstnanci: 121.1 (2021)

Sídlo: Santa Clara

Kapitál: 183.4 mld. (18. února 2022)

Výnosy: 63.05 mld. (2022)

Čistý zisk: 8.01 mld. (2022)

Bilance: 168.41 mld. (2021)

Web: https://www.intel.com

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 2. 10. 2025 23:18:39