Úrokové sazby a role centrálních bank v roce 2025–2026

Česká národní banka možná zvýší úroky, premiér Babiš volá po snížení

Dlouhodobé téma o ekonomice a politice

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Nejaktuálnějším stavem je, že guvernér ČNB Aleš Michl na červnovém zasedání naznačil možnost zvýšení základní úrokové sazby o čtvrt procentního bodu, přestože premiér Andrej Babiš opakovaně volá po jejím snížení na úroveň eurozóny; toto napětí zvyšuje pravděpodobnost náhlého zpřísnění měnové politiky, které by ovlivnilo dostupnost úvěrů a trh s bydlením.

V předchozích měsících ČNB držela základní sazbu na 3,5 % po sérii snížení na jaře 2025; centrální banka zdůraznila ochotu sazby zpřísnit v případě proinflačních rizik a ponechala sazby na této úrovni i po ropném šoku u Hormuzu[1][24][25].

Dlouhodobější kontext zahrnuje rozhodnutí radních upřesnit pravidla pro odvody zisku do státního rozpočtu (odvody možná až po vymazání kumulativní ztráty a naplnění rezervního fondu, odhad ~10 let) a varování bývalého guvernéra Jiřího Rusnoka, že inflace by mohla zůstat kolem 3 % v roce 2027, což zvyšuje riziko pozdějšího zpřísnění měnové politiky[22][21].

Politický tlak na ČNB sílí veřejnými výzvami premiéra Babiše a debatou o nezávislosti centrální banky; zároveň ČNB vyvíjí nové modely pro řízení inflace a naznačuje, že je připravena přijmout i silná opatření k potlačení inflace, pokud to bude nutné[23][17][27].

Zdroje:

  1. ČNB snížila základní úrokové sazby. Analytici očekávají do konce roku ještě jeden pokles

  2. Co se to vaří v ČNB? Pracuje se na změnách, které mohou mít dopad na sazby a inflaci

  3. Guvernér ČNB prý klidně zdrtí ekonomiku. Proč tak tvrdá slova, proč zrovna teď?

  4. "Jestřábí" ČNB je v klidu: tříapůlprocentní sazba byla optimum před Hormuzem a je i po něm

  5. Budou kvůli válce na Blízkém východě drahé úvěry? Napovědět může tento týden

  6. Optimismus ČNB neopouští ani v době surovinového šoku

  7. Poučení z inflace aneb Proč centrální banky musí zůstat nezávislé

  8. ČNB místo varování vypráví pohádky, inflace bude příští rok vyšší, než centrální banka připouští, říká bývalý guvernér Jiří Rusnok

Nejnovější
Česká národní banka možná zvýší úroky, premiér Babiš volá po snížení
17. 6. 2026: Guvernér ČNB Aleš Michl naznačil možnost zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu na červnovém zasedání navzdory tlaku premiéra Babiše k jejich snížení.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Vysoký dopad
5. ledna 2026
Budeme přísní. To znamená, že se budeme snažit držet sazby nad inflací.
2 Střední dopad
3. srpna 2023
Všechny možnosti jsou otevřené. Rizika jsou stále proinflační, jádrová inflace bude příští rok přes tři procenta, a tudíž tento výhled nedovoluje uvažovat o snižování sazeb.
3 Vysoký dopad
29. září 2022
Pokud se mzdové požadavky utrhnou ze řetězu, budou opravdu vysoké, a pokud deficit státního rozpočtu se dále bude navyšovat, tak toto jsou pro nás velmi vysoká rizika a je velmi pravděpodobné, že pak zvýšíme úrokové sazby.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Česká národní banka (ČNB)

Rozhodnutí o snížení základní sazby na 3,5 % a následné ponechání nebo možné přehodnocení nastavení ovlivňuje měnovou politiku, finanční výsledky a reputaci instituce. Banka čelí tlaku vyvážit boj s inflací a riziko přehřátí trhu nemovitostí.

Bankovní rada ČNB

Rozdílné názory členů (někteří pro snížení, jiní pro ponechání nebo zvýšení) určují směr sazeb; jejich rozhodnutí má přímý dopad na úvěrové podmínky, kurz koruny a inflaci.

Guvernér Aleš Michl

Jako tvář a hlas ČNB formuje rozhodnutí o sazbách a komunikaci; jeho opatrný a někdy jestřábí tón zvyšuje politické napětí a ovlivňuje vnímání měnové politiky veřejností i trhy.

Hypoteční dlužníci a kupující bydlení (spotřebitelská skupina)

Snížení sazeb a pokles hypotečních úroků pod 5 % zlevňuje financování bydlení a zvyšuje poptávku po úvěrech na bydlení; zároveň však riziko přehřátí trhu zvyšuje cenové tlaky v nemovitostech.

Trh s nemovitostmi (odvětví)

Nižší sazby zvyšují poptávku a vedou k dalšímu růstu cen a nájmů; to zvyšuje riziko vzniku cenové bubliny a politického tlaku na ČNB i vládu.

Vláda ČR / státní rozpočet (institution)

Nová pravidla pro převod zisků ČNB a fiskální politika ovlivňují měnové rozhodování; vyšší sazby zvyšují náklady na obsluhu dluhu, snížení sazeb by snížilo úrokové náklady státu.

Komerční banky (komerční banky)

Snížení sazeb obvykle snižuje marže na depozitech, ale může zvýšit objem úvěrů (hypoték) a poptávku po bankovních produktech; reakce bank na marže ovlivní rychlost přenosu snížení klientům.

Premiér Andrej Babiš / vláda (politická skupina)

Politický tlak na ČNB k nižším sazbám zvyšuje politické napětí; otevřená kritika může oslabit důvěru v nezávislost centrální banky a ovlivnit tržní očekávání.

Kontext
Dříve jsme psali...
Na zasedání ČNB 18. června se může rozhodnout o zvýšení úrokových sazeb
Na červnovém večeru bankovní rady České národní banky může dojít k překvapivému zvýšení úrokových sazeb, které ovlivní ekonomiku Česka.  napínavá hra sazeb
Premiér Babiš viní z nedostatku bytů šéfa ČNB Aleše Michla před červnovým zasedáním
Premiér Andrej Babiš obviňuje guvernéra ČNB Aleše Michla z příčin vysokých úrokových sazeb, které podle něj zhoršují dostupnost bydlení v Česku.  Zjistit pravdu o bydlení
Bývalý guvernér Rusnok varuje, že inflace bude příští rok vyšší, než ČNB připouští
Inflace v Česku bude podle Jiřího Rusnoka v roce 2027 pravděpodobně kolem tří procent, což je více, než za současné prognózy připouští ČNB.  Odhalte inflaci na vlastní oči
Premiér Babiš vyzval guvernéra Michla ke snížení úrokových sazeb v Česku
Premiér Babiš požaduje snížení úrokové sazby ČNB z 3,5 % na úroveň eurozóny kvůli dražším hypotékám.  Proč jsou hypotéky drahé?
Guvernér ČNB Aleš Michl v podcastu Insider prohlásil, že klidně zdrtí ekonomiku pro zastavení inflace
Aleš Michl je připraven zpřísnit měnovou politiku natolik, že může způsobit pokles ekonomiky, aby zastavil inflaci.  Proč tak drsně?
Fakta
📊

3,5%

Základní úrok ČNB
(7. 5. 2025)

📊

1,8%

Dubnová inflace (meziročně)
(13. 5. 2025)

💰

185 mld.

Rezervní fond (5% bilance)
(31. 3. 2026)

📊

5–10–20%

Růst cen nemovitostí (lokálně)
(7. 5. 2025)

🔄

6/7

Hlasování pro snížení sazby
(7. 5. 2025)

📅

9.5.2025

Účinnost nových sazeb
(9. 5. 2025)

Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
📉
květen 2025
ČNB snížila základní úrokovou sazbu o 0,25 p.b. na 3,5 %
Stalo se v reakci na pokračující pokles inflace (dubnová inflace 1,8 %) a zlevnění energií a pohonných hmot.
Vedlo k poklesu mezibankovních sazeb a mírnému tlaku na zlevnění hypotečních sazeb; zvýšilo poptávku po úvěrech na bydlení.
Nejnižší úroveň za poslední tři a půl roku
📆
9. května 2025
Změna sazeb ČNB (repo 3,50 %, diskont 2,50 %, lombard 4,50 %) nabyla účinnosti
Oficiální oznámení o snížení všech základních sazeb s účinností od 9. května 2025.
Právní a tržní účinek: úrokové podmínky bank a ceny úvěrů se začaly přizpůsobovat novým sazbám.
🛑
květen 2025 (počátek měsíce)
ČNB držela sazby na 3,5 % od začátku května 2025
Po sérii snížení na jaře 2025 se sazba ustálila na této úrovni.
Poskytlo to trhům signál stabilizace nastavení měnové politiky; zároveň ČNB varovala před riziky v jádrové inflaci a realitním trhu.
⚖️
červen 2026 (očekávání/oznámení)
Guvernér Michl naznačil možnost zvýšení sazeb o 0,25 p.b. na červnovém zasedání
V reakci na proinflační rizika (růst mezd, ceny služeb, geopolitické šoky) guvernér veřejně naznačil, že zvýšení je reálnou možností.
Zvyšuje pravděpodobnost náhlého zpřísnění měnové politiky a nejistotu pro hypoteční a úvěrové sazby.
Kontrast s voláním premiéra po snížení sazeb na úroveň eurozóny
🔎
květen 2026
ČNB ponechala sazby na 3,5 % a zdůraznila připravenost je zvýšit
Rozhodnutí přišlo i přes snížení sazeb ECB; důvody: riziková přirážka za českou ekonomiku, silné ceny služeb a aktivita na trhu nemovitostí.
Udržení relativně restriktivní politiky; pokračující tlak na dostupnost hypoték.
🌍
květen–červen 2026 (kontext dlouhodobě)
ČNB avizovala ochotu zpřísnit politiku při proinflačních šocích (Hormuz/ropy)
Po ropném šoku u Hormuzu ČNB uvedla, že ponechává sazby, ale nevylučuje zvýšení, pokud sekundární inflační dopady narostou.
Zvýšená pozornost trhu na geopolitická rizika; možnost rychlé reakce ČNB na vnější šoky.
🏛️
březen–duben 2026 (kontext)
ČNB upřesnila pravidla pro odvody zisku do státního rozpočtu (rezervní fond ~185 mld. Kč)
Rozhodnutí ovlivňuje fiskální vztah mezi ČNB a státem a dlouhodobé očekávání příjmů státního rozpočtu.
Dlouhodobé fiskální důsledky; nepřímý vliv na měnovou politiku skrze fiskální rizika.
🧭
2027 (oznámeno)
ČNB plánuje zveřejnit novou strategii měnové politiky a nasadit nové modely (SEMi-Q, Mefisto)
V reakci na zkušenosti z vysoké inflace byla avizována větší modelová diverzita a nová strategie v roce 2027.
Může změnit rozhodovací rámec ČNB a její reakční funkci na inflační a nabídkové šoky; dlouhodobě ovlivní šíři nástrojů a komunikaci.
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

Úroková sazba je procento, které dlužník platí věřiteli za půjčení peněz za určité období. Říká, kolik navíc zaplatíte k vypůjčené částce ročně nebo za jinak stanovené období. Je to základní parametr úvěru nebo spoření.

⚙️
Jak to funguje

Banky a centrální banky stanoví různé sazby: fixní (nemění se po dohodnutou dobu) nebo variabilní (mění se podle trhu). Centrální banka ovlivňuje krátkodobé sazby (např. repo sazba), které pak určují mezibankovní sazby jako PRIBOR a nakonec sazby pro klienty. K úrokové sazbě se často přidávají poplatky, proto pro porovnání úvěrů sledujte RPSN.

🎯
Proč je to důležité

Úroková sazba ovlivní, kolik reálně zaplatíte za půjčku nebo kolik vyděláte na spoření; nižší sazba znamená levnější úvěr. Změny sazeb ovlivňují ceny aktiv, investiční rozhodnutí a výkonnost fondů (včetně private equity), protože ovlivňují náklady financování a ocenění firem. Pro domácnosti jsou důležité při hypotékách, úvěrech a plánování rozpočtu.

💡
Co to je

Inflace znamená, že ceny zboží a služeb v ekonomice rostou, takže za stejné peníze koupíte méně než dřív. Jinými slovy, hodnota peněz klesá a klesá tak jejich kupní síla. Míra inflace ukazuje, o kolik procent ceny vzrostou za určitou dobu, obvykle za rok.

⚙️
Jak to funguje

Centrální banky ovlivňují inflaci množstvím peněz v oběhu a nastavením úrokových sazeb. Inflace může vzniknout, když peněz v ekonomice přibývá rychleji než zboží a služeb, nebo když rostou náklady firem (například na suroviny). Lidé také mohou očekávat růst cen, a proto více utrácejí, což inflaci může dál podporovat. Pokud je inflace příliš vysoká, lidé mohou spěchat s nákupy, což zboží rychleji vyčerpá.

🎯
Proč je to důležité

Inflace ovlivňuje, jak daleko vám vaše peníze vydrží, a může zasáhnout váš životní standard, hlavně pokud mzdy nerostou tak rychle jako ceny. Vysoká inflace komplikuje podnikům plánování nákladů a zisků, a proto brzdí investice a růst ekonomiky. Naopak mírná a stabilní inflace dává centrálním bankám prostor snížit úroky při problémech v ekonomice a podpořit tak její růst.

Otestujte se
Kvíz: Rozhodnutí ČNB a dopady na sazby a trh s bydlením
Česká národní banka

centrální banka České republiky

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/c7/Česká_národní_banka_logo.svg


Země: Česko

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/e/e7/Praha_ČNB_vstup.jpg

IČO: 48136450

DIČ: CZ48136450

Sídlo: Praha

Web: https://www.cnb.cz/

Data pocházejí z datové položky WikiData

Andrej Babiš

český politik a podnikatel slovenského původu

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2a/Andrej_Babiš_2025_(cropped).jpg

Povolání: byznysmen, politik, ekonom, podnikatel

Pozice:

  • poslanec Parlamentu České republiky (21. října 2017 - dosud)
  • poslanec Parlamentu České republiky (9. října 2021 - dosud)
  • předseda vlády České republiky (6. prosince 2017 - 17. prosince 2021)
  • poslanec Parlamentu České republiky (26. října 2013 - 26. října 2017)
  • místopředseda vlády České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
  • ministr financí České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)

Narození: 2. září 1954

Místo narození: Bratislava

Státní občanství: Slovensko (leden 1993 - dosud)

Politická strana: ANO 2011 (2012 - dosud)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 17. 6. 2026 14:30:38