Rozpory v legislativním plánu a personální zásahy vlády Babiše

Ministerstvo pro místní rozvoj a Alena Schillerová plánují zrušit klíčovou IT sekci úřadu

Živé téma o společenských pravidlech a krizi

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Nejaktuálnější stav: Ministerstvo pro místní rozvoj plánuje zrušit interní IT sekci, což podle odhadů povede k nárůstu nákladů (trojnásobně dražší provoz) a ke ztrátě kontroly nad klíčovými státními informačními systémy; to rozšiřuje obavy o pokračování digitalizace a vývoj AI ve státní správě[5][3].

Současně je projednávání vládního legislativního plánu na rok 2026 přerušeno kvůli desítkám připomínek krajů a ombudsmana; premiér Andrej Babiš zastavil schvalování, dokud se připomínky nevyřeší. Původní přerušení bylo způsobeno interními rozpory mezi resorty a kraji[2][1].

Dále vláda zrychluje schvalování zákonů obcházením obvyklého připomínkového řízení tím, že je často předkládá přes poslance, což opozice kritizuje jako riziko pro kvalitu právních norem; tento postup spolu s personálními kroky v MMR posouvá téma z čistě legislativních rozporů k institucionálním dopadům na schopnost státní správy legislativu a digitální projekty prosadit[4][3].

Zdroje:

  1. Nechceme slevu zadarmo aneb Jak podle know-how hnutí ANO ušetřit miliony a utratit trojnásobek

  2. Pro stát byli dlouho nedosažitelní, teď se jich zbavuje. Čistky nové vlády se týkají i zkušených IT expertů

  3. Kraje nebo ombudsman atakovali legislativní plán vlády. Které zákony jim v dokumentu chybí a o co dalšího je spor?

  4. "Rozpory v rámci resortů a krajům se něco nelíbí." Kabinet přerušil jednání o svém legislativním plánu, Babiš chce další diskuzi

  5. Zákony rychle, nebo kvalitně? Babišova vláda v tom má jasno a posílá návrhy rovnou do sněmovny přes své poslance

Nejnovější
Ministerstvo pro místní rozvoj a Alena Schillerová plánují zrušit klíčovou IT sekci úřadu
13. 3. 2026: Zrušení interní IT sekce na MMR povede k trojnásobně dražším nákladům a ztrátě kontroly nad klíčovými systémy.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) - interní IT sekce

Plánovaná likvidace interní IT sekce vede k výpovědím klíčových expertů, ztrátě strategické kontroly a riziku zvýšených nákladů a vendor lock‑in při rozsáhlých projektech digitálního stavebního řízení.

IT experti státní správy (např. Michal Cerin, Eva Pavlíková)

Hromadné propouštění IT odborníků ohrožuje kontinuitu, know‑how a termíny pro digitalizaci klíčových projektů, včetně digitálního stavebního řízení.

Vláda Andreje Babiše

Přerušení legislativního plánu a vnitroresortní rozpory oslabují schopnost vlády rychle a jednotně prosazovat priority, zároveň vláda používá zrychlené postupy k obcházení připomínkového řízení.

Ministerstva (např. MMR, MF, MZ, MZV)

Meziresortní neshody a personální čistky narušují připravenost ministerstev plnit zákonné úkoly a realizovat klíčové projekty, zejména v oblasti digitalizace a čerpání EU dotací.

Agentura pro sociální začleňování (zaměstnanci)

Plánované propouštění desítek lidí sníží kapacity agentury a ohrozí poskytování sociálních služeb a programů integrace.

Evropská komise / čerpání NPO

Navrhované změny (zrušení služebního zákona, akceleračních zón apod.) zvyšují riziko krácení či zdržení evropských dotací a poškození reputace při auditech NPO.

Kraje (např. Zlínský, Pardubický, Ústecký)

Kraje uplatnily zásadní výhrady k legislativnímu plánu, čímž zdržují schválení priorit a komplikují koordinaci mezi centrální vládou a regiony.

Ombudsman (Stanislav Křeček a Dětský ombudsman Vít Alexander Schorm)

Spor o obsah legislativního plánu (např. chybějící zákon o ochraně dětí, neshody o snížení soudních poplatků) oslabuje postavení ombudsmana a komplikuje zákonodárný proces.

Velcí dodavatelé IT (např. TescoSW, firmy v ICT Unii)

Zrušení interních IT týmů státní správy by pro ně znamenalo příležitost získat zakázky, což zvýší jejich tržby, zároveň to může posílit jejich vyjednávací pozici vůči státu.

Kontext
Dříve jsme psali...
Vláda Andreje Babiše zrychluje schvalování zákonů přes poslance bez obvyklého připomínkování
Babišova vláda často předkládá zákony přes poslance, čímž obchází připomínkové řízení a zkracuje legislativní proces, což opozice kritizuje jako riziko pro kvalitu zákonů.  rozklíčovat legislativu
Vláda Andreje Babiše plánuje propouštění zkušených IT expertů na ministerstvu pro místní rozvoj
Vláda chystá rozsáhlé propouštění IT expertů včetně klíčových pracovníků, což ohrožuje digitalizaci a vývoj AI ve státní správě.  Proč stát vyhazuje experty
Premiér Andrej Babiš přerušil schvalování legislativního plánu vlády kvůli desítkám připomínek krajů
Vláda přerušila projednávání svého legislativního plánu kvůli připomínkám krajů a ombudsmanů k chybějícím a kontroverzním zákonům.  Které zákony chybí?
Premiér Andrej Babiš přerušil jednání o vládním legislativním plánu kvůli rozporům mezi resorty a kraji
Vláda zastavila projednávání legislativního plánu, dokud se ministerstva a kraje nedohodnou na prioritách a neodstraní rozpory.  Proč vláda blokuje plán?
Fakta
📊

118

Počet legislativních úkolů
(23. 2. 2026)

📊

16

Počet nových zákonů
(24. 2. 2026)

📊

75

Počet novel v plánu
(24. 2. 2026)

📊

300+

Plánované zrušení míst ve státní správě
(12. 3. 2026)

💰

110 tis. Kč

Měsíční náklady interních IT
(13. 3. 2026)

📊

~3×

Externí sazba vs interní hod.
(13. 3. 2026)

Události
Co a kdy?
23. února 2026
Vláda přerušila projednávání svého legislativního plánu na zbytek roku 2026 a dalších let kvůli rozporům mezi ministerstvy a kraji; premiér Andrej Babiš odmítl materiál obsahující nesouhlas některých hejtmanů a požaduje, aby ministři předložili jasné priority (v článku uvedeno, že rozhlasové a televizní poplatky by měly být vyřešeny k 1. lednu příštího roku).
březen 2026
V systému bylo evidováno 47 poslaneckých návrhů k urychlení legislativy, z toho 17 předložili vládní poslanci včetně ministrů; vláda používá poslanecké návrhy k obcházení standardního připomínkového řízení.
Co to znamená
Co se děje

Přerušení a přepracování vládního legislativního plánu

Srovnání před a po
📅 Průběh projednávání legislativy
PŘED

Vláda schvalovala a zveřejňovala vlastní legislativní plán pro následující roky

PO

Projednávání plánu přerušeno až do konsenzu mezi ministry a kraji

📋 Obsah priorit v plánu
PŘED

Plán obsahoval 118 úkolů (včetně ústavní novely o referendu) a konkretizované změny s termíny (např. EET, důchodový věk, zrušení poplatků za média, zpřísnění migrace, zákon o sportu od 2027)

PO

Tyto úkoly zůstávají v dokumentu, ale jejich schválení a harmonogram budou znovu přezkoumány a upraveny podle dohod mezi ministerstvy a kraji

📋 Způsob předkládání zákonů
PŘED

Vláda běžně předkládala vládní návrhy a používala meziresortní připomínkové řízení

PO

Vláda častěji využívá poslanecké návrhy svých poslanců k urychlení legislativy, čímž obchází připomínkové řízení a zkracuje proces (např. nominační zákon, penzijní spoření, stavební zákon)

👥 Personální dopady na státní správu
PŘED

Ministerstva měla interní IT týmy a relativní stabilitu odborných míst

PO

Plánované rozsáhlé propouštění ve státní správě (zrušení 300+ tabulkových míst), likvidace interní IT sekce MMR a přesuny agend na externí dodavatele, riziko ztráty odborníků a ohrožení digitalizace

Klíčové postavy
👤
Andrej Babiš
Premiér, rozhodl o přerušení projednávání a vyžaduje jasné priority
👤
Ministryně Zuzana Mrázová
Ministryně pro místní rozvoj — dotčena likvidací interní IT sekce na MMR a projekty digitalizace
👤
Jeroným Tejc / Legislativní rada vlády
Předseda Legislativní rady vlády, má dopracovat dokument tak, aby byl v souladu s programovým prohlášením
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
📅
1. leden 2027
Návrh legislativního plánu obsahuje několik opatření s účinností od ledna 2027 (např. zavedení elektronické evidence tržeb, zastropování důchodového věku na 65 let, zrušení poplatků za média).
Uvedeno v currentArticles: legislativní plán vlády pro rok 2026 s účinností některých opatření od ledna 2027.
Stanovuje termín účinnosti vybraných reforem plánovaných vládou.
💻
1. červenec 2026
Plánované odchody vedení IT sekce MMR (včetně Evy Pavlíkové) — skončení funkce k 1. červenci 2026.
CurrentArticles uvádějí, že vedení IT sekce má skončit k 1. červenci 2026 v návaznosti na požadavky státního rozpočtu.
Má vést k likvidaci interní IT kapacity MMR a přesunům agend externím dodavatelům; odborníci varují o ohrožení digitálních projektů.
🔧
2026
Plán výrazného propouštění IT odborníků včetně hlavního IT architekta Michala Cerina (uvedeno jako plán v roce 2026).
CurrentArticles popisují, že po vzniku klastru IT expertů hlavní IT architekt Michal Cerin dostal výpověď a další odborníci ji brzy obdrží v roce 2026.
Zhoršení kapacit státní správy v IT, riziko ohrožení digitalizačních projektů (např. stavební řízení 2027–2029).
⚖️
březen 2026
Nadužívání poslaneckých návrhů vládními poslanci k urychlení legislativy (47 poslaneckých návrhů v systému, z toho 17 od vládních poslanců).
CurrentArticles uvádějí, že vláda používá poslanecké předlohy, aby obcházela standardní připomínkové řízení; v březnu 2026 bylo v systému 47 poslaneckých návrhů.
Kritika opozice, riziko snížení kvality zákonů kvůli vynechání meziresortního připomínkového procesu.
⏸️
23. února 2026
Přerušení projednávání vládního legislativního plánu z důvodu desítek připomínek krajů a ombudsmana; premiér zastavil schvalování dokud se připomínky nevypořádají.
CurrentArticles uvádějí, že vláda v pondělí (23. 2. 2026) přerušila projednávání legislativního plánu kvůli rozporům mezi resorty a kraji.
Odložení schvalování plánu; nutnost dopracování materiálu a dosažení konsenzu mezi ministerstvy a krajskými představiteli.
💸
13. března 2026
Upozornění na téměř trojnásobné zvýšení hodinových sazeb při přesunu IT práce z interních specialistů MMR na externí dodavatele (z ~680 Kč/h na 1800–2000 Kč/h bez DPH).
CurrentArticles uvádějí odhad nákladů interních IT specialistů ~110 tis. Kč měsíčně (~680 Kč/h) vs. externí sazby 1800–2000 Kč/h bez DPH.
Odhadované zvýšení nákladů provozu IT po zrušení interní IT sekce a riziko vendor lock‑in.
Téměř trojnásobné zvýšení sazby za hodinu
⚠️
2026
Varování odborníků, že propouštění IT odborníků ohrozí digitalizaci klíčových projektů (např. digitální stavební řízení plánované 2027–2029).
CurrentArticles: odborníci uvádějí, že čistky a ztráta interních odborníků ohrozí plánované projekty digitalizace stavebního řízení v letech 2027–2029.
Riziko zpoždění nebo snížení kvality digitálních projektů státní správy.
🏗️
13. března 2026
MMR plánuje přesun části agendy IT a tržní konzultace vedené interním týmem; návrh zrušení IT sekce zvýší výhodu pro velké dodavatele (např. TescoSW, firmy v ICT Unii).
CurrentArticles popisují, že interní tým MMR dosud vedl tržní konzultace a zrušení sekce je výhodné pro některé velké dodavatele.
Riziko snížení transparentnosti soutěží, možné zvýšení nákladů a závislost na vybraných dodavatelích.
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) je ústřední státní úřad, který v ČR rozhoduje o regionální politice, bydlení a souvisejících oblastech jako územní plánování nebo cestovní ruch. Bylo založeno v roce 1996 a sídlí na Staroměstském náměstí v Praze.

⚙️
Jak to funguje

MMR připravuje zákony, dotace a strategie pro rozvoj regionů a bydlení, spravuje peníze určené na tyto účely a koordinuje ostatní ministerstva a místní samosprávy. Řídí organizační složky a fondy (např. Centrum pro regionální rozvoj, Ústav územního rozvoje) a funguje jako národní koordinátor fondů EU pro regionální rozvoj a kohezi. Pomáhá obcím s plánováním, rozdělováním peněz a zapojením do evropských programů.

🎯
Proč je to důležité

Rozhodnutí MMR ovlivňují, kde se staví nové byty, jaké projekty dostanou dotace a jak se rozvíjejí regiony — tedy i dostupnost bydlení a pracovní příležitosti pro lidi. Když MMR nastaví priority nebo rozdělí finance, města a obce to pocítí v praxi při plánování infrastruktury a investic.

💡
Co to je

Elektronická evidence tržeb (EET) je systém, kdy obchodník při každé platbě pošle údaje o transakci online finanční správě. Ta zašle zpět unikátní kód (FIK) a obchodník ho vytiskne na účtenku.

⚙️
Jak to funguje

Pokladna nebo mobil po uskutečnění prodeje odešle informace přes internet do centrálního systému, který do pár sekund odpoví FIK. Pokud systém neodpoví do dvou sekund, obchodník může účtenku vydat i bez kódu. Pro provoz jsou potřeba internet, software a tiskárna na účtenky.

🎯
Proč je to důležité

EET má snížit šedou ekonomiku tím, že stát lépe sleduje tržby a vybírá daně, což může zvýšit výběr daní a ovlivnit ceny. Pro malé podniky to znamená další administrativu a náklady, ale i možnost daňových odpočtů (např. jednorázově až 5 000 Kč).

Otestujte se
Kvíz: Přerušení legislativního plánu a změny v MMR
Andrej Babiš

český politik a podnikatel slovenského původu

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2a/Andrej_Babiš_2025_(cropped).jpg

Povolání: byznysmen, politik, ekonom, podnikatel

Pozice:

  • poslanec Parlamentu České republiky (21. října 2017 - dosud)
  • poslanec Parlamentu České republiky (9. října 2021 - dosud)
  • předseda vlády České republiky (6. prosince 2017 - 17. prosince 2021)
  • poslanec Parlamentu České republiky (26. října 2013 - 26. října 2017)
  • místopředseda vlády České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
  • ministr financí České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)

Narození: 2. září 1954

Místo narození: Bratislava

Státní občanství: Slovensko (leden 1993 - dosud)

Politická strana: ANO 2011 (2012 - dosud)

Data pocházejí z datové položky WikiData

elektronická evidence tržeb

systém

Data pocházejí z datové položky WikiData

Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky

ministerstvo České republiky

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2a/MRDCZ.jpg


Země: Česko

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/32/Altstädter_Ring_-_Ministerium_Gesamt.jpg

IČO: 66002222

DIČ: CZ66002222

Sídlo: Praha

Web: https://mmr.gov.cz

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 13. 3. 2026 20:58:24