Předvolební strategie a geopolitické plány ANO

Andrej Babiš a vládní koalice upřednostňují vlastní zájmy před vnější obranou státu

Živé téma o společenských pravidlech a politice

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Nejaktuálnějším stavem je, že vláda a vedení hnutí ANO snižují výdaje na obranu a upřednostňují vnitropolitické a předvolební zájmy před některými dlouhodobými závazky k obraně, což podle článku snižuje rozpočtovou podporu bezpečnostních projektů a může ovlivnit schopnost Česka plnit závazky vůči spojencům[1].

Současně Andrej Babiš pokračuje v personálních změnách a vyměňuje klíčové osoby ve své politické síti, krok, který podle dřívějších článků může změnit orientaci Česka v otázkách EU a NATO; dřívější záměry Babiše zahrnovaly i přehodnocení nákupu stíhaček F‑35 a zrušení muniční iniciativy pro Ukrajinu[25][26][28].

Vnitropolitický vývoj odhaluje posun z ekonomických a byznysových témat k zahraničně‑bezpečnostním otázkám: kroky jako rozpočtové škrty na obranu, personální obměny a nabídky postů (např. obrana pro SPD) mohou buď stabilizovat vládu, nebo oslabit závazky vůči EU a NATO a tím poškodit mezinárodní důvěru v Česko[3][27][29].

Vývoj v čase: původní předvolební fokus ANO na sociálně‑ekonomické sliby (zvýšení dávek, regionální kroky) se postupně doplnil a někdy i přehodil směrem k otázkám bezpečnostní politiky a mezinárodních závazků; novější články popisují jak deklarované kroky (přehodnocení F‑35, omezení muniční pomoci), tak praktická rozhodnutí vlády (snižování rozpočtu na obranu), přičemž priority vlády v roce 2026 reflektují větší důraz na vnitropolitické zájmy[4][5][1].

Zdroje:

  1. Velká koalice ANO a Spolu vypadá jako nesmysl. Jeden zásadní důvod pro její vznik ale existuje

  2. Babiš pod tlakem. Nabídku vnitra pro SPD stáhl a ve hře je obrana. Tam se ale bojí vlivu zbrojaře Strnada

  3. Čtení mezi řádky projevu prezidenta Petra Pavla: Babiš od něj nedostane nic zadarmo a v souboji půjde o víc než jen o jména ministrů

  4. Slíbili jsme to, ale kašleme na to. Výběr nejlepších politických podpásovek uplynulého týdne

  5. Máme tu první náznak volebního programu ANO. A je to dokonalé zhmotnění noční můry národohospodáře

  6. Trochu Orbána, trochu Zemana a hodně nejistoty. Jak vidí nová vláda Česko v Evropě a ve světě

  7. Jaromíru Zůnovi chybí jedna věc, kterou ministr obrany potřebuje. Bez ohledu na to, o kolik jeho resort přijde peněz

  8. Make Europe Great Again. Babiš je podle The Times český Trump, k politice přistupuje pragmaticky

  9. Lipavský pro Bloomberg: Muniční iniciativa změnila pravidla hry. Její pokračování závisí na výsledku voleb

  10. Velká koalice ANO a Spolu vypadá jako nesmysl. Jeden zásadní důvod pro její vznik ale existuje

Nejnovější
Andrej Babiš a vládní koalice upřednostňují vlastní zájmy před vnější obranou státu
27. 2. 2026: Česká vláda snižuje rozpočet na obranu i přes válečný konflikt u hranic a prioritizuje vlastní politické zájmy před bezpečností státu.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Vysoký dopad
13. listopadu 2025
O F-35 je rozhodnuto. V tuto chvíli neřešme, co se dalo udělat lépe, co se dalo udělat hůře. Já dneska vnímám to, že ten stav je takový, jaký je. To znamená, Česká republika má závazek vůči Spojeným státům a závazky se musí plnit.
2 Vysoký dopad
13. listopadu 2025
Přehodnotíme nákladné akvizice, jako jsou letouny F-35, a soustředíme se na investice, které budou efektivní a skutečně zvýší naši obranyschopnost,
3 Střední dopad
13. listopadu 2025
Naše sliby nebyly zasazeny do reálného ekonomického rámce.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Hnutí ANO

Hnutí ANO (vedené Andrejem Babišem) je hlavním aktérem volebního vývoje; jeho program a rétorika ovlivňují domácí rozpočet, bezpečnostní politiku a vztahy se spojenci.

Andrej Babiš

Jako lídr ANO formuje politickou agendu; jeho výroky o zrušení muniční iniciativy, omezení výdajů na obranu a kritika nákupů (např. F-35) mohou oslabit zahraničně-bezpečnostní závazky ČR a důvěru spojenců.

Česká muniční iniciativa / ukrajinské dodávky munice

Iniciativa zásadně zlepšila poměr munice na bojišti; politické změny a sliby ANO o ukončení/přehodnocení ohrožují její pokračování a financování, takže ohrožují dodávky Ukrajině i produkci lokálních zbrojařů.

Ministerstvo obrany ČR

Resort čelí politickému tlaku a rozpočtovým škrtům; to komplikuje financování modernizace armády a dlouhodobé projekty (F-35, CV90), zvyšuje nejistotu o pokračování podpory Ukrajině.

Zbrojařské firmy (CSG, CSG/CSG Group, STV Group, CSG a další)

Firmy zapojené do výroby munice a vojenské techniky profitovaly z initiativy; její oslabení či zrušení by snížilo poptávku, tržby a možnosti expanze v Evropě.

Prezident Petr Pavel

Prezident aktivně hájí prozápadní směřování, požaduje řešení střetu zájmů u kandidátů a oponuje extremistickým nominacím; bude činit důležitá rozhodnutí při jmenování vlády a bránit demokratické instituce.

Evropští a NATO spojenci (EU a USA)

Spojenci pečlivě vyhodnocují výsledky voleb; změna české politiky směrem k omezení pomoci Ukrajině by snížila spolupráci a důvěru v oblasti obrany a možnosti společných iniciativ.

Spotřebitelé / veřejnost (senioři, studenti a domácnosti)

Předvolební sliby (slevy na jízdné, zvýšení důchodů, daňové změny) krátkodobě pozitivně ovlivňují části veřejnosti, ale dlouhodobě zvyšují riziko fiskální neudržitelnosti a tlaky na veřejné finance.

Kontext
Dříve jsme psali...
Babiš plánuje zásadní personální obměny, ovlivní EU i NATO
Babiš výrazně mění klíčové spolupracovníky, což má dopad na českou pozici v EU a NATO.  Kdo ovládá Babiše?
Ministr obrany Zůna ze SPD potvrzuje setrvání Česka u podpory Ukrajiny, ale voliči SPD nesouhlasí
Ministr obrany Jaromír Zůna oznámil pokračující podporu Ukrajině, což rozčeřilo vody mezi voliči SPD včetně sociálních sítí.  Proč voliče SPD rozčilil ministr?
Nová česká vláda čelí klíčové výzvě udržet vztahy s Ukrajinou v době geopolitické nejistoty
Česká republika musí využít své dobré reputace a posílit spolupráci s Ukrajinou v obraně, rekonstrukci i hospodářství pro dlouhodobý prospěch obou států.  Proč ukrajinská spolupráce je klíčová
Jaromír Zůna bez politického vlivu čelí výzvám na ministerstvu obrany v Babišově vládě
Jaromíru Zůnovi jako ministrovi obrany chybí dostatečný politický vliv pro zajištění financování a podpory klíčových obranných projektů.  Prolomit politickou bariéru
ANO a Fiala předvádějí podpásovky po volbách v české politice
Hnutí ANO porušilo svůj volební slib ohledně přehodnocení nákupu stíhaček F-35 a vláda Petra Fialy záměrně zdržovala zaslání rozpočtu nové sněmovně.  objevte politické triky
Fakta
📊

31.5%

Podpora ANO (STEM)
(4. 8. 2025)

💰

100 mld.

Roční náklady slibů ANO
(15. 6. 2025)

📊

1,8M

Munice na Ukrajinu letos
(18. 6. 2025)

💰

5,1 mld.

Vymáhané dotace Agrofert
(26. 8. 2025)

📅

3.–4.10.2025

Termín sněmovních voleb
(16. 6. 2025)

Události
Co a kdy?
3. a 4. října 2025
Parlamentní volby v České republice, ve kterých hnutí ANO podle průzkumů vyhrálo a vznikla politická situace vedoucí k sestavení nové vlády zahrnující ANO a případně SPD nebo velkou koalici.
Listopad 2025
Rozhodnutí nové vlády (podle článku měsíc po volbách) nezrušit nákup stíhaček F-35 — vláda se odchýlila od předvolebního slibu přehodnotit tento nákup.
31. října 2025
Publikování programového prohlášení nové vlády, které definuje bezpečnostní a zahraničněpolitické směřování; text obsahuje vágní formulace o armádě, odmítá evropskou armádu a nenavyšuje pevně obranný rozpočet.
28. října 2025
Prezident Petr Pavel ve svém projevu ke státnímu svátku vyzval Andreje Babiše, aby veřejně vysvětlil, jak vyřeší střet zájmů s Agrofertem, a varoval před omezováním obranných výdajů a zásahem do nezávislosti institucí.
6. října 2025
Evropští partneři a spojenci (EU a NATO) vyhodnocují výsledky českých voleb s ohledem na dopad na obrannou spolupráci; budoucnost muniční iniciativy a role Česka v podpoře Ukrajiny je nejistá.
2025
Česko poskytlo Ukrajině v rámci muniční iniciativy významné množství munice (v různých článcích zmíněno přes 3,5–4 miliony kusů od začátku iniciativy; v roce 2025 bylo plánováno či odesláno např. 1,8 milionu kusů).
1. července 2025
Kraje řízené hnutím ANO dorovnají slevy na jízdné pro děti, studenty a seniory zpět na 75 % — opatření platí do konce roku 2025 (ve vybraných osmi krajích jako předvolební krok).
20. srpna 2025
Andrej Babiš avizoval, že hlavní teze nového volebního programu ANO zveřejní 20. srpna 2025.
26. srpna 2025
Ministerstvo zemědělství oznámilo vymáhání dotací od firem z holdingu Agrofert ve výši 5,1 miliardy Kč za období 2017–2021 kvůli střetu zájmů (výzvy firmám v holdingu).
4. července 2025
(implicitně z letních zpráv) Andrej Babiš zahájil červencovou předvolební kampaň a slíbil zveřejnění klíčových tezí programu 20. srpna 2025; během července pořádal návštěvy a mítinky v regionech (konkrétně 1. července a červenec 2025 jsou zmíněny aktivity).
15. července 2025
Andrej Babiš veřejně uvedl některé klíčové body volebního programu (zvýšení valorizací důchodů, zastropování věku odchodu do důchodu na 65 let, zvýšení platů armádě apod.) ve svém pořadu Hlasovka — program však zůstával oficiálně neveřejný.
16. července 2025
Babiš v rozhovorech (Reuters/FT) prohlásil, že by po vítězství zrušil českou muniční iniciativu a neplnil by závazky současné vlády na postupné navyšování výdajů na obranu (opakováno 16.7.2025).
18. června 2025
Ministr zahraničí Jan Lipavský oznámil, že Česko letos (2025) vyšle na Ukrajinu 1,8 milionu nábojů a zajistilo financování programu i na rok 2026; zdůraznil potřebu politické podpory iniciativy po říjnových volbách.
20. října 2025
Po volbách probíhala jednání o složení vlády; konkrétně Babiš podle článků do pátku (konkrétní datum v textu neurčeno) chtěl mít jasno o složení vlády a jednání s SPD vedla k nabídkám postů včetně resortu obrany — datum samotného jednání není explicitně uvedeno, proto položka reflektuje pouze fakt vyjednávání (pokud má být přísně podle pravidel, tuto položku lze vynechat).
Co to znamená
Co se děje

Možný obrat bezpečnostní a rozpočtové politiky ČR po volbách

Srovnání před a po
🏛️ Zahraniční a bezpečnostní orientace
PŘED

Vládní prozápadní kurz: podpora Ukrajiny, aktivní členství v NATO a EU

PO

Možnost oslabení pomoci Ukrajině a pragmatičtější, méně závazné postoje; vyjednávání o koalici ANO se SPD/Motoristy může omezit závazky vůči NATO|možnost omezení muniční iniciativy nebo ukončení podpory

💰 Výdaje na obranu
PŘED

Plán postupného navyšování až na 2–3 % HDP (vládní cíle) a aktivní zbrojní akvizice

PO

Nejistota: ANO slibuje dodržet zákonná minima 2 % HDP, ale odmítá výrazné další navyšování; možné škrty a přehodnocení projektů (muniční iniciativa, F‑35 vyjednávání)

💰 Veřejné finance a sociální výdaje
PŘED

Rozpočtová konsolidace (vládní návrhy) s cílem omezit deficit

PO

Předvolební sliby ANO (zvýšení důchodů, valorizace, zrušení důchodové reformy, návrat 75% slev) by výrazně zvýšily deficit; mix nižších daní a nových výdajů → vyšší zadlužení nebo nutnost přerozdělení výdajů|zrušení/zmírnění konsolidačních opatření vedoucí k desítkám miliard navíc

🏛️ Pomoc Ukrajině / muniční iniciativa
PŘED

Česko významný hráč: muniční iniciativa, vývoz munice, výcvik, politická podpora vlády Fialy

PO

Hrozí ukončení nebo utlumení iniciativy (Babiš slibuje převod/ukončení); závislost na politickém složení nové vlády a tlaku spojenců

Klíčové postavy
👤
Andrej Babiš
Lídr hnutí ANO; hlavní hybatel změny orientace vlády, slibuje snížení daní, zrušení části reformních opatření a přehodnocení pomoci Ukrajině
🏛️
Hnutí ANO
Politické uskupení, které může sestavit vládu; program obsahuje rozsáhlé sociální návrhy a návrhy fiskálních ústupků
👤
SPD / Motoristé (koaliční partneři)
Potenciální partneři v parlamentní podpoře či koalici; ovlivní směr zahraniční a bezpečnostní politiky (kritičtí k pomoci Ukrajině, SPD zvažuje vystoupení z NATO)
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Karel Havlíček
Karel Havlíček
místopředseda ANO

"O F-35 je rozhodnuto. V tuto chvíli neřešme, co se dalo udělat lépe, co se dalo udělat hůře. Já dneska vnímám to, že ten stav je takový, jaký je. To znamená, Česká republika má závazek vůči Spojeným státům a závazky se musí plnit."

🏛️
strana Andreje Babiše

"Přehodnotíme nákladné akvizice, jako jsou letouny F-35, a soustředíme se na investice, které budou efektivní a skutečně zvýší naši obranyschopnost,"

Bohuslav Sobotka
Bohuslav Sobotka
předseda ČSSD

"Naše sliby nebyly zasazeny do reálného ekonomického rámce."

Jak šel čas
Historický kontext
🪖
2025
Politika vlády ANO: snižování výdajů na obranu a veřejnoprávní kritika
Current articles popisují kroky vlády a vedení hnutí ANO (Andrej Babiš) směrem k omezování rozpočtové podpory obrany, přehodnocení nákupů (F‑35) a kritice muniční iniciativy pro Ukrajinu.
Vedlo k oslabení politické podpory pro bezpečnostní projekty a vyvolalo pochybnosti spojenců o důslednosti Česka v naplňování závazků vůči NATO.
Snížení vojenských výdajů a přehodnocení závazků bylo v článcích porovnáváno s předchozími cíli na 2–3 % HDP.
🇨🇿
28. říjen 2025
Prezident Petr Pavel veřejně varuje před snižováním obranných výdajů a nominacemi neslučitelnými s demokratickými hodnotami
Z článků: prezident v projevu 28. října zdůraznil ochranu ústavních hodnot, požadoval, aby premiér vyřešil střet zájmů, a varoval před plány nové vlády snižovat obranné výdaje a omezovat instituce pro boj s hybridními hrozbami.
Vyvolalo to politické napětí mezi Hradem a vládou a zpřesnilo veřejnou debatu o bezpečnostní politice a střetu zájmů.
💣
rok 2025
Muniční iniciativa: Česko zásadní dodavatel, pokračování závislé na politické podpoře
Ministerstvo zahraničí a ministři (Lipavský) prezentovali, že česká muniční iniciativa významně zlepšila poměr munice a že financování na rok 2026 je zajištěno, ale další pokračování závisí na politické podpoře po říjnových volbách.
Politická nejistota ohrozila kontinuitu iniciativy a vyvolala obavy u spojenců a u domácích výrobců munice.
Iniciativa zvýšila poměr munice mezi Ukrajinou a Ruskem z 1:10 na 1:2 (prezentace ministerstva).
🪖
16. červen — 18. červen 2025
Summit NATO a mezinárodní tlak pro navýšení obranných výdajů
Články zmiňují jednání o cílech NATO (diskuse o 3,5–5 % HDP) a tlak na zvýšení výdajů a kapacit, včetně evropských iniciativ jako ESSI.
Posílil diskusi v Česku o nutnosti navyšovat výdaje na obranu, ale také zdůraznil rozpor mezi mezinárodními očekáváními a domácí politickou volbou.
Summit rozšířil spojené cíle NATO na výrazně vyšší úrovně než dosavadní závazky.
⚖️
16. červen 2025
OEFA/ministerské výzvy: dotace Agrofertu — tlak na právní a politické kroky
Články uvádějí, že ministerstvo zemědělství chystá vymáhání dotací u firem z holdingu Agrofert (2017–2021) a že to je politicky citlivé v souvislosti s Andrejem Babišem.
Vytvořilo to vnitropolitický tlak, který podle článků souvisí s prioritami vlády a může ovlivnit schopnost vlády soustředit se na obranu a zahraniční závazky.
🚌
1. červenec 2025
Krajské kroky ANO: obnovení 75% slev na jízdné jako předvolební opatření
ANO v krajích od 1. 7. 2025 dorovnává slevu na jízdném z 50 % na 75 %; opatření je prezentováno jako volební podpora, ale odborníci označují za spíše marketingové než systémové řešení dostupnosti dopravy.
Rozpočtová priorita směřující k vnitropolitickým zájmům, nikoli k obranným výdajům; ukazatel přesunu pozornosti vládních prostředků k předvolebním krokům.
🗳️
říjen 2025
Parlamentní volby a následné povolební schémata (ANO, SPD, Motoristé)
Souběžné články shrnují možné volební výsledky a koaliční scénáře: silný ANO, jednobarevná vláda nebo koalice s SPD/Motoristy; v materiálech je konstanta ohledně nejasností v postoji k muniční iniciativě, nákupům F‑35 a výdajům na obranu.
Výsledek voleb podle článků zásadně ovlivní pokračování podpory obranných závazků vůči EU a NATO — možná omezení nebo přehodnocení stávajících závazků.
🔧
zima 2025 — prosinec 2025
Jmenování nových ministrů obrany a vlády ovlivňující obrannou politiku (Jaromír Zůna jako ministr)
Články zmiňují personální změny — Jaromír Zůna (min. obrany) a diskuzi o jeho omezené politické kapacitě prosazovat obranné rozpočty a projekty (F‑35, CV90 apod.).
Personální složení kabinetu ovlivní schopnost realizovat plánované modernizační projekty, a tedy i schopnost plnit mezinárodní závazky.
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

NATO (Severoatlantická aliance) je vojenské spojenectví států z Evropy a Severní Ameriky založené v roce 1949. Členské státy si vzájemně slíbily, že útok na jednoho z nich považují za útok na všechny (tzv. článek 5). Sídlí v Bruselu a v roce 2024 má 32 členů.

⚙️
Jak to funguje

NATO rozhoduje společně v Radě, kde každý stát má jednoho zástupce a rozhodnutí se přijímají jednomyslně. Vojenské plánování řídí Vojenský výbor a dvě hlavní velitelství; aliance může vysílat společné mise (cvičení, mise v Kosovu, Afghánistán, proti pirátům nebo protiraketová obrana). Členové přispívají financemi a vojáky; běžné doporučení je vynakládat 2 % HDP na obranu.

🎯
Proč je to důležité

NATO poskytuje bezpečnostní záruku proti vnějším hrozbám a umožňuje společné reakce států (vojenské i politické). Pro běžného občana to znamená větší jistotu obrany země, ale také závazky účasti na zahraničních misích a sdílení nákladů na obranu. Rozšiřování a aktivity NATO mají významné dopady na vztahy s Ruskem i na evropskou bezpečnostní politiku.

Otestujte se
Kvíz: Posuny v bezpečnostní a rozpočtové politice Česka (2025)
ANO 2011

české politické hnutí

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/92/ANO_Logo.svg


Země: Česko

Politická orientace: politický střed, středopravice

Ideologie: populismus, konzervativní liberalismus

Počet poslanců: +71 (1. dubna 2025)

IČO: 71443339

Sídlo: Praha

Web: https://www.anobudelip.cz/

Data pocházejí z datové položky WikiData

Andrej Babiš

český politik a podnikatel slovenského původu

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2a/Andrej_Babiš_2025_(cropped).jpg

Povolání: byznysmen, politik, ekonom, podnikatel

Pozice:

  • poslanec Parlamentu České republiky (21. října 2017 - dosud)
  • poslanec Parlamentu České republiky (9. října 2021 - dosud)
  • předseda vlády České republiky (6. prosince 2017 - 17. prosince 2021)
  • poslanec Parlamentu České republiky (26. října 2013 - 26. října 2017)
  • místopředseda vlády České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
  • ministr financí České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)

Narození: 2. září 1954

Místo narození: Bratislava

Státní občanství: Slovensko (leden 1993 - dosud)

Politická strana: ANO 2011 (2012 - dosud)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Česko

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 78.87 tis. km²

Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 28. 2. 2026 1:22:42