Menšinová vláda je vláda, kterou tvoří politická strana nebo koalice, která nemá v parlamentu více než polovinu křesel. Vládní strany tak potřebují při hlasování podporu dalších poslanců z jiných stran nebo nezávislých. Není to výjimka — v některých zemích se to stává po volbách, když nikdo nezíská jasnou většinu.
České politické postoje k podpoře Ukrajiny
Andrej Babiš a Karel Havlíček interpretují průzkumy k omezení podpory Ukrajině
Mizící téma o
lidech a politice
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
V současnosti ANO argumentuje zmenšováním pomoci Ukrajině pomocí vybraných průzkumů veřejného mínění; podle nového článku hnutí ANO (Andrej Babiš a Karel Havlíček) interpretuje data tak, aby ospravedlnilo omezení podpory a přehlíží širší veřejné názory na jiné otázky[4].
Dřívější vývoj ukazuje opakované obraty a rozdílné postoje klíčových aktérů: Andrej Babiš na summitu v Bruselu nejprve slíbil podporu Ukrajině, později však přijal podobné postoje jako Viktor Orbán a Robert Fico, čímž jeho závazek k jednotné evropské podpoře oslabil[2].
Současné vládní kroky vykazují institucionální změny — odmítání finanční podpory Ukrajině a reorganizace krizových oddělení na ministerstvu zahraničí — které analytici hodnotí jako posun, jež může napomáhat ruským zájmům v Evropě[3].
V rámci tématu se také sledují individuální obraty veřejných osobností: Jiří Ovčáček tvrdí, že po návštěvě Ukrajiny změnil postoj a nyní ji podporuje, avšak jeho upřímnost a praktické kroky zůstávají předmětem pochybností[1].
Zdroje:
Nejnovější
Andrej Babiš a Karel Havlíček interpretují průzkumy k omezení podpory Ukrajině
04. 1. 2026: Hnutí ANO používá vybrané průzkumy veřejného mínění, aby ospravedlnilo zmenšování pomoci Ukrajině a ignoruje širší veřejné názory na jiné důležité politické otázky.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
4. září 2025
Češi mají pocit, že když budeme my vyzbrojovat Ukrajinu, ohrozí to naši bezpečnost, protože na sebe můžeme přitáhnout pozornost Ruska
2
Střední dopad
4. září 2025
V něčem máme zajímavou roli, ale rozhodně nevedeme. Spíše jsme přišli s některými nápady, ale odmítáme na to dát prostředky.
3
Střední dopad
5. května 2025
bychom měli dávat víc a mohli jsme dávat víc. Naráží to na politickou vůli, která je spojena s poptávkou občanů
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Andrej Babiš
Opakované změny stanoviska k podpoře Ukrajiny a spojování s Orbánem a Ficem oslabují pozici Česka v EU, zvyšují vnitřní polarizaci a riskují oslabení jednotné evropské podpory Ukrajině.
Hnutí ANO
Hnutí ANO selektivně interpretuje veřejné mínění a prosazuje omezení pomoci Ukrajině, což narušuje jednotu EU a podkopává důvěryhodnost české zahraniční politiky.
Česká vláda (koalice ANO–SPD–Motoristé sobě)
Koaliční postoje a programové prohlášení zmiňující Rusko méně výrazně ohrožují plnění spojeneckých závazků a oslabují jednotnou podporu Ukrajině v EU a NATO.
Ministerstvo zahraničí ČR
Personální změny a rušení oddělení proti dezinformacím oslabují schopnost čelit ruským hybridním hrozbám a snižují efektivitu zahraničněbezpečnostní strategie.
Veřejnost / české voličské skupiny
Rozdílné názory na pomoc Ukrajině (část veřejnosti podporuje, část je skeptická) ovlivňují politické preference a umožňují politické využití tématu; průzkumy ukazují proměnlivou a manipulovatelnou podporu.
Jiří Ovčáček
Změna postoje k Ukrajině z proruského na podporu vyvolává rozporuplné reakce veřejnosti; důvěryhodnost je omezená kvůli chybějící omluvě a aktivní nápravě škod.
Motoristé sobě (AUTO)
Politika strany kritizující pomoc Ukrajině a zelené regulace přispívá k polarizaci a prosazování opatření s potenciálně škodlivými dopady na zahraniční politiku ČR.
Český obranný průmysl
Na jedné straně má příležitosti z veřejných investic a spolupráce s Ukrajinou; na druhé straně nejistota vládních postojů a preference „domácích" firem mohou omezit zahraniční spolupráci a financování projektů.
Kontext
Dříve jsme psali...
Jak chování vlády ANO a Babiše napomáhá ruským zájmům v Evropě
Vláda vedená Andrejem Babišem vytváří rozkol v EU odmítáním finanční pomoci Ukrajině a reorganizací krizových oddělení na ministerstvu zahraničí. Odhalte vládní hru
Jak Andrej Babiš na summitu v Bruselu několikrát změnil stanovisko k podpoře Ukrajiny
Andrej Babiš původně slíbil podporu Ukrajině na summitu v Bruselu, ale nakonec se postavil na stranu Orbána a Fica, čímž zpochybnil prosazování českých zájmů. Zajímavé zákulisí
Bývalý Zemanův mluvčí Jiří Ovčáček tvrdí, že po návštěvě Ukrajiny změnil postoj
Ovčáček prohlašuje, že prozřel a podporuje Ukrajinu, ale jeho upřímnost je široce zpochybňována. Opravdová změna, nebo jen póza?
Události
Co a kdy?
prosinec 2025
Na evropském summitu se Andrej Babiš přidal k postojům Maďarska a Slovenska (Orbán, Fico) odmítajícím finanční podporu Ukrajině; Česko tak narušilo jednotnou evropskou pozici.
18. prosince 2025
Průzkum MNS (citovaný Babišem a Havlíčkem) potvrdil omezenou veřejnou podporu Čechů k finanční a vojenské pomoci Ukrajině.
květen 2025
Průzkumy CVVM ukázaly, že 52 % Čechů by podpořilo zavedení trestu smrti (uváděno jako údaj z května a června 2025).
červen 2025
Průzkumy CVVM (květen a červen 2025) zaznamenaly zvýšenou podporu trestu smrti, zmiňované v článcích jako 52 %; slouží jako indikátor proměnlivosti veřejného mínění používaného v politické debatě.
15. července 2025
Jiří Ovčáček v textu pro Fórum 24 popsal svou změnu postoje po návštěvě Ukrajiny a začal veřejně podporovat Ukrajinu; reakce veřejnosti byla rozdělená a autor požadoval konkrétní kroky (veřejná omluva, aktivní náprava škod).
19. prosince 2025
Podcast 'Bruselský diktát' zveřejnil analýzu Babišova pohybu v Bruselu (přechod od původního plánu pomoci Ukrajině k připojení se k postojům Orbána a Fica) a širšího kontextu vlivu EU na českou politiku; dostupný na platformách HeroHero, Opinio a Forendors.
Profil
Andrej Babiš — podnikatel, který vystoupal až na premiérský post
Andrej Babiš (nar. 2. září 1954 v Bratislavě) je český politik a podnikatel slovenského původu. Je zakladatelem koncernu Agrofert, iniciátorem a předsedou hnutí ANO 2011 a od října 2013 poslancem Parlamentu ČR; v letech 2017–2021 působil jako předseda vlády České republiky. V letech 2014–2017 byl prvním místopředsedou vlády a ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky.
Po pádu komunismu založil z aktivit v zahraničním obchodě holding Agrofert, který se pod jeho vedením rozrostl v rozsáhlý agrochemický, potravinářský a mediální koncern (včetně akvizice MAFRA v roce 2013). Do svých firem převedl v únoru 2017 majetek do svěřenských fondů; kvůli souběhu podnikání a veřejných funkcí je dlouhodobě označován za oligarchu a čelil obviněním ze střetu zájmů. Evropská komise po auditech konstatovala, že po převodu do fondů zůstal ve střetu zájmů, a Evropská unie kvůli tomu zamítla proplacení některých dotací (částka 285 milionů Kč).
Babiš je ústřední postavou několika vyšetřovacích kauz. V kauze Čapí hnízdo byl opakovaně vydán k trestnímu stíhání; po několika fázích vyšetřování a zrušení některých rozhodnutí byl Městským soudem v Praze 9. ledna 2023 zproštěn obžaloby a tento verdikt soud potvrdil v únoru 2024. Politicky dosáhl vítězství ve volbách 2017, stal se premiérem (nejprve vláda nezískala důvěru, po složení druhé vlády v červenci 2018 důvěru získala) a v říjnu 2022 oznámil kandidaturu na prezidenta; v lednových volbách 2023 postoupil do druhého kola (1. kolo 34,99 % hlasů) a ve druhém kole nezvítězil (41,67 % hlasů, prezidentem zvolen Petr Pavel).
Osobně pochází z Bratislavy, část dětství prožil ve Francii a ve Švýcarsku; vystudoval Vysokou školu ekonomickou v Bratislavě (s červeným diplomem) a v 80. letech pracoval jako zahraniční delegát v Maroku. Má dvě dospělé děti z prvního manželství a další dvě děti s dlouhodobou partnerkou Monikou; s Monikou se v červenci 2017 oženil, v dubnu 2024 uvedl, že se rozcházejí. Podle archivních dokumentů Státní bezpečnosti byl od roku 1980 evidován jako důvěrník a později figuroval ve spisech jako agent s krycím jménem „Bureš“; Babiš jakoukoli vědomou spolupráci se StB opakovaně popíral a otázka evidence byla předmětem soudních řízení. V říjnu 2024 slovenské vnitro uznalo, že byl v dokumentech StB evidován neoprávněně jako její agent a vědomě s ní nespolupracoval.
Související
Příbuzná témata
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Martin Buchtík
ředitel ústavu pro výzkum veřejného mínění STEM"Češi mají pocit, že když budeme my vyzbrojovat Ukrajinu, ohrozí to naši bezpečnost, protože na sebe můžeme přitáhnout pozornost Ruska"
Pavel Havlíček
"V něčem máme zajímavou roli, ale rozhodně nevedeme. Spíše jsme přišli s některými nápady, ale odmítáme na to dát prostředky. A to jak v minulosti, tak ještě více v současnosti"
Pavel Havlíček
"bychom měli dávat víc a mohli jsme dávat víc. Naráží to na politickou vůli, která je spojena s poptávkou občanů"
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Vláda navrhuje zákony a rozpočet, ale k jejich schválení potřebuje získat hlasy mimo svou sestavu. To znamená dohodovat se u každého důležitého hlasování — nabídnout ústupky, kompromisy nebo dočasnou podporu. Pokud se podpora ztratí u klíčového hlasování (např. o důvěře nebo rozpočtu), může vláda padnout a následovat povolební vyjednávání nebo předčasné volby.
Proč je to důležité
Menšinová vláda ovlivňuje stabilitu a rychlost rozhodování — může vést k častějším kompromisům, ale i k politické nejistotě. Pro občany to znamená, že některé reformy mohou být pomalejší nebo rozmělněné, zatímco krátkodobé dohody mohou měnit priority vlády. V kontextu povolebních jednání je proto klíčové vědět, s kým vláda jedná o podpoře.
Co to je
Ministerstvo zahraničních věcí (MZV) je státní úřad, který zastupuje Českou republiku v zahraničí. Tvoří zahraniční politiku, řídí velvyslanectví a stará se o Čechy v zahraničí.
Jak to funguje
MZV připravuje a koordinuje mezinárodní smlouvy, komunikuje s jinými státy a mezinárodními organizacemi a řídí práci diplomatů v zahraničí. Zajišťuje i praktické věci, jako ochranu občanů v cizině, správu majetku státu v zahraničí a vydávání souhlasů pro obchod s vojenským materiálem. Má personální oddělení, které obsazuje místa na ambasádách a připravuje pracovníky zahraniční služby.
Proč je to důležité
MZV je klíčové pro mezinárodní postavení Česka, protože ovlivňuje obchodní vztahy, bezpečnostní spolupráci i rozdělování zahraniční pomoci. Kontroverze, například ohledně netransparentního obsazování míst na ambasádách, mohou poškodit jeho pověst a důvěryhodnost v zahraničí. Pro občany je ministerstvo důležité, protože jim zajišťuje ochranu a zastoupení, když jsou v cizině.
Otestujte se
Kvíz: ANO a změny v podpoře Ukrajiny
Ukrajina
stát ve východní Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Kyjev
Rozloha: 603.55 tis. km²
Populace: 41.17 mil. (leden 2022)
Měna: ukrajinská hřivna (2. září 1996 - dosud)
HDP: 160.5 mld. UAH (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
ANO 2011
české politické hnutí
Země: Česko
Politická orientace: politický střed, středopravice
Ideologie: populismus, konzervativní liberalismus
Počet poslanců: +71 (1. dubna 2025)
IČO: 71443339
Sídlo: Praha
Data pocházejí z datové položky WikiData
Andrej Babiš
český politik a podnikatel slovenského původu
.jpg)
Povolání: byznysmen, politik, ekonom, podnikatel
Pozice:
- poslanec Parlamentu České republiky (21. října 2017 - dosud)
- poslanec Parlamentu České republiky (9. října 2021 - dosud)
- předseda vlády České republiky (6. prosince 2017 - 17. prosince 2021)
- poslanec Parlamentu České republiky (26. října 2013 - 26. října 2017)
- místopředseda vlády České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
- ministr financí České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
Narození: 2. září 1954
Místo narození: Bratislava
Státní občanství: Slovensko (leden 1993 - dosud)
Politická strana: ANO 2011 (2012 - dosud)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 11. 2. 2026 6:20:56