Strategie je plán nebo způsob, jak dosáhnout dlouhodobých cílů. Pomáhá nám rozhodnout, jak nejlépe využít omezené zdroje, abychom uspěli. V podnikání nebo ve válce znamená mít jasnou představu, co chceme dosáhnout a jak toho dosáhnout.
Nová hospodářská strategie vlády Babiše
Vláda Andreje Babiše představila ambiciózní plán s riziky v rozpočtové realitě
Živé téma o
společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Současný stav: Vláda Andreje Babiše schválila novou hospodářskou strategii zaměřenou na rozvoj privátního sektoru a mobilizaci soukromých investic; strategie počítá s celkovými náklady přibližně tří bilionů korun do roku 2030, přičemž implementace a fiskální udržitelnost jsou zpochybněny[5][1].
Klíčová opatření: Strategické nástroje zahrnují postupné nahrazení přímých dotací systémem daňových úlev a zrychlených odpisů od roku 2028 a další pobídky pro firmy; vláda zároveň zdůrazňuje podporu soukromého sektoru, investice a digitalizaci[4][1].
Financování a konkrétní kroky: Analytici varovali před vysokými plánovanými výdaji bez kompletního financování; vláda však potvrdila konkrétní dotační závazek — letos uvolní na program Nová zelená úsporám čtyři miliardy Kč (a možná více)[2][3].
Vývoj: Původní zaměření na rozvoj privátního sektoru a zlepšení podnikatelského prostředí zůstává, avšak diskuse se přesunula k rozsahu výdajů (do 2030 ~3 bil. Kč), fiskální udržitelnosti a načasování přechodu na daňové nástroje (od 2028), které ovlivní proveditelnost strategie[1][5][4].
Zdroje:
Nejnovější
Vláda Andreje Babiše představila ambiciózní plán s riziky v rozpočtové realitě
23. 2. 2026: Nová hospodářská strategie počítá s náklady tří bilionů korun do roku 2030 a klade důraz na mobilizaci soukromých investic, ale její implementace a fiskální udržitelnost jsou vážně zpochybněny.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Střední dopad
20. února 2026
Musí být takové, aby příští generace byly zdravé, lidé se dožili vysokého věku ve zdraví. Tomu věnuji čas od rána do večera
2
Vysoký dopad
20. února 2026
Jsme urputní, uděláme vše pro to, abychom to změnili
3
Střední dopad
20. února 2026
Průměr přitom byl 87 eur
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
ČEZ (energetická skupina)
Plánované vykoupení minoritních akcionářů a zestátnění vede k riziku nucených transakcí a velké fiskální zátěže pro stát; ovlivní minoritní investory a korporátní správu společnosti.
Minoritní akcionáři ČEZ
Budou vystaveni nucenému odkupu akcií státem a nejisté valuaci, což může znamenat ztrátu hodnoty a omezení likvidity.
Vláda České republiky (kabinet Andreje Babiše)
Představená hospodářská strategie posiluje roli vlády v řízení energetiky, investic a vzdělávání, umožňuje aktivní fiskální politiku a přímé kroky (zestátnění ČEZ, podpora bytové výstavby).
Průmyslové a energeticky náročné firmy (český průmysl)
Možné zlevnění energie (odpuštění poplatků POZE, tlak na emisní povolenky) snižuje jejich náklady; zároveň státní zásahy a fiskální náklady mohou zvýšit nejistotu a nebývalé legislativní zásahy.
Soukromé firmy a investoři (domácí kapitál a penzijní fondy)
Strategie cílí na mobilizaci domácího kapitálu (daňové pobídky, zrychlené odpisy), což může zvýšit investice; nejasné financování a fiskální rizika však zvyšují investiční nejistotu.
Domácnosti (vlastníci bytů a spotřebitelé energie)
Plánované zvýšení prostředků do programu Nová zelená úsporám a možné odpuštění poplatků za OZE snižují náklady na energie a podporují energetické úspory v domácnostech.
Ministerstvo životního prostředí / program Nová zelená úsporám
Získává vyšší financování a prioritu při stabilizaci dotačního programu, což zvýší poptávku po energetických modernizacích a administrativní zátěž programu.
Vysoké školy a výzkumné instituce
Strategie slibuje internacionalizaci vysokého školství, zvýšení výdajů na výzkum a daňové pobídky (odpočty, patent box), což může zvýšit financování a spolupráci s byznysem.
Ministerstvo průmyslu a obchodu / Karel Havlíček
MPO a ministr Havlíček získávají klíčovou roli v řízení a implementaci strategie včetně řízení týmu a koordinace investic do energetiky, AI a průmyslu.
Kontext
Dříve jsme psali...
Ministr Karel Havlíček představil novou strategii s důrazem na zrychlené odpisy a nižší daně
Vláda plánuje od roku 2028 nahradit přímé dotace systémem daňových úlev a zrychlených odpisů pro firmy. Dilema mezi odpisy a daní
Havlíček potvrzuje čtyřmiliardové financování Nové zelené úsporám v roce 2026
Vláda letos plánuje na dotační program Nová zelená úsporám uvolnit čtyři miliardy korun a možná i více prostředků. pochopit financování dotací
Ekonom Tomáš Holub hodnotí novou hospodářskou strategii kabinetu Andreje Babiše
Tomáš Holub upozorňuje, že vládní hospodářská strategie počítá s enormními výdaji, ale chybí jí konkrétní plán řešení financování. Odhalte skutečný účet
Vláda Andreje Babiše schválila novou hospodářskou strategii s důrazem na rozvoj privátního sektoru
Vláda představila plán rozvoje privátního sektoru a zlepšení podnikatelského prostředí včetně investic a digitalizace. rozumět změnám
Fakta
💰
3 bil. Kč
Plánované investice do 2030
(20. 2. 2026)
💰
55 mld. Kč
Investice do úspor energií od 2021
(16. 2. 2026)
📊
600000
Podpořené domácnosti NZÚ
(22. 2. 2026)
👤
Karel Havlíček
Ministr průmyslu, autor strategie
(16. 2. 2026)
📊
0,05%
Podíl tuz. kapitál. trhu globálně
(22. 2. 2026)
🔄
zestátnění ČEZ
Plánovaný státní převod kontroly
(22. 2. 2026)
Události
Co a kdy?
16. února 2026
Vláda schválila novou komplexní hospodářskou strategii s důrazem na rozvoj privátního sektoru a opatřeními v energetice, vzdělávání, výstavbě, dopravě, digitalizaci a surovinové bezpečnosti; řízení a kontrolu plnění strategie pověřil ministr průmyslu specializovaný tým.
20. února 2026
Kabinet představil plán investic tří bilionů korun do roku 2030; ekonom Tomáš Holub veřejně kritizoval nedostatek jasné vize financování a varoval před přeceněním pákového efektu státních prostředků.
22. února 2026
Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček potvrdil, že Nová zelená úsporám může letos získat čtyři miliardy korun (možná více) a popsán záměr využít úvěrů, záručních instrumentů a vyřídit nevypořádané žádosti podle starých pravidel; nové pravidla čerpání má projednat ministr životního prostředí a premiér.
22. února 2026
Strategie explicitně počítá s plánovaným vykoupením minoritních akcionářů ČEZ a se zestátněním ČEZ s cílem získat plnou kontrolu nad výrobou energie; dokument také představil odklon od dotací k daňovým úlevám a zrychleným odpisům.
23. února 2026
Vláda zdůraznila vznik centrální řídicí jednotky, jež bude dohlížet na plnění cílů jednotlivých ministerstev, a připustila rizika nedostatečného upřesnění fiskálních dopadů a proveditelnosti velkých finančních závazků strategie.
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Vláda schválila novou hospodářskou strategii s přesunem k podpoře soukromých investic a zestátněním ČEZ
Srovnání před a po
🏛️
Energetika (vlastnictví ČEZ)
PŘED
Stát vlastní přibližně 70 % akcií ČEZ, majoritní podíl s minoritními akcionáři
PO
Vláda plánuje vykoupit akcie minoritních akcionářů a získat 100% kontrolu nad ČEZ
💰
Podpora investic a pobídek
PŘED
Hlavní nástroje: přímé dotace a dosavadní mix podpory
PO
Přechod od přímých dotací k nepřímým daňovým pobídkám (zrychlené odpisy, daňové úlevy) a levnější energie pro průmysl
📋
Dotační program Nová zelená úsporám
PŘED
Program čerpal dostupné prostředky, příjem žádostí byl dočasně uzavřen kvůli vyčerpání prostředků
PO
Vláda plánuje znovuspuštění a stabilizaci programu s alokací cca 4 mld. Kč letos, využitím úvěrů a záručních instrumentů; nové čerpání projedná ministr životního prostředí a premiér
📅
Bydlení a stavebnictví
PŘED
Délka schvalovacích řízení a stavební režimy brzdily výstavbu; nižší roční počet nových bytů
PO
Plán změn stavebního zákona a zrychlení řízení; cíl ~50 tis. bytů ročně do 5 let (včetně 10 tis. dostupných obecních bytů)
Klíčové postavy
👤
Karel Havlíček
Vicepremiér a ministr průmyslu; hlavní autor strategie a odpovědný za řízení implementace přes tým na MPO
👤
Alena Schillerová
Ministryně financí; prosazuje daňové úpravy, zrychlené odpisy a daňové pobídky pro výzkum a inovace
🏛️
Vláda Andreje Babiše (koalice ANO, SPD, Motoristé)
Schválila hospodářskou strategii a politicky stanovuje priority (energetika, bydlení, investice)
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Andrej Babiš
premiér"Musí být takové, aby příští generace byly zdravé, lidé se dožili vysokého věku ve zdraví. Tomu věnuji čas od rána do večera,"
Andrej Babiš
premiér"Průměr přitom byl 87 eur,"
Andrej Babiš
premiér"Jsme urputní, uděláme vše pro to, abychom to změnili,"
Andrej Babiš
premiér"zazdil"
Jak šel čas
Historický kontext
📑
2026
Představení a schválení nové vládní hospodářské strategie „Česko: Země pro budoucnost 2.0“
Vláda Andreje Babiše schválila komplexní strategii zaměřenou na rozvoj privátního sektoru, energetiku (včetně záměru na ovládnutí ČEZ), digitalizaci, vzdělávání a bytovou výstavbu. Dokument vznikal přes dva a půl roku a byl konzultován s experty a byznysem.
Stanovil hlavní směry politiky do roku 2030, včetně cíle mobilizovat soukromé investice a celkových nákladů ~3 bil. Kč do roku 2030.
Finanční objem strategie (cca 3 bil. Kč do roku 2030) je dominantním bodem veřejné debaty.
💼
2026
Strategie stanoví přechod od přímých dotací k daňovým pobídkám a zrychleným odpisům (s plánovaným nástupem od 2028)
Dokument explicitně počítá s postupným nahrazením přímých dotací systémem daňových úlev a zrychlených odpisů; tato změna má motivovat investice soukromého sektoru.
Očekávané zvýšení motivace firem k investicím; zároveň vyvolalo diskusi o fiskální udržitelnosti a o tom, jak snížení korporátní daně na 19 % ovlivní efektivitu těchto nástrojů.
Navrhované zrychlené odpisy jsou preferovány experty před plošným snižováním sazeb daně.
💰
2026
Veřejné oznámení odhadovaných nákladů strategie: přibližně tři biliony Kč do roku 2030
V několika článcích vláda i analýzy opakovaně uvádějí cifru cca 3 bil. Kč jako souhrn potřebných investic pro dosažení cílů strategie.
Vyvolalo otázky o zdrojích financování, fiskální udržitelnosti a realistickém pákovém efektu veřejných prostředků na soukromé investice.
Analytici varují, že bez jasného financování jde o největší plánovanou fiskální závazek od nedávné doby.
🌱
2026
Potvrzení konkrétního dotačního závazku: uvolnění 4 mld. Kč pro program Nová zelená úsporám v roce 2026
Vicepremiér Karel Havlíček oznámil, že letos (2026) může jít na program Nová zelená úsporám čtyři miliardy Kč, možná i více; program dosud podpořil přes 600 000 domácností.
Krátkodobé oživení čerpání dotačního programu, znovuspuštění a stabilizace; politický signál pokračující podpory energetických úspor.
Program dříve čerpal prostředky v desítkách miliard (od 2021 ~55 mld. Kč do roku 2026).
⚛️
do roku 2029
Plán zahájení výstavby dvou jaderných bloků v Dukovanech (uvedeno v kontextu strategie)
Strategie uvádí, že do roku 2029 má začít výstavba dvou jaderných bloků v Dukovanech; součást širšího energetického pilíře dokumentu.
Dlouhodobě posílí energetickou soběstačnost a podpoří přechod od uhlí; vyžaduje významné investice a legislativní kroky.
Výstavba jaderných zdrojů je klíčovou součástí energetické části strategie vedle obnovitelných zdrojů.
🔌
2026
Záměr státem ovládnout ČEZ a zahájení procesu vykupování minoritních akcionářů
Ministr průmyslu Havlíček oznámil, že stát připraví kroky k vykoupení minoritních akcií ČEZ s cílem získat plnou kontrolu; proces má být zahájen letos (2026) a podle dřívějších odhadů by mohl trvat ~2,5 roku.
Potenciální velký jednorázový fiskální výdaj (dřívější odhady zmiňovaly stovky miliard Kč) a zásah do energetického sektoru a kapitálového trhu.
Odhady nákladů na zestátnění byly v minulosti uváděny kolem stovek miliard Kč (např. v článcích připomínáno ~250 mld. Kč).
🤖
2026
Zavedení opatření na podporu AI a velkých datacenter (AI Gigafactory)
Strategie podporuje vznik AI centra a zapojení do projektu AI Gigafactory; projekt AI Gigafactory má odhad investice ~100 mld. Kč (70 mld. od investora, 15 mld. stát, 15 mld. EU).
Možný impulz pro digitalizaci a výzkum; vládní zapojení bude mít fiskální a podpůrný rozměr.
Investice do AI Gigafactory jsou jedním z výrazných jednotlivých bodů inovační části strategie.
🌞
od 2026 do roku 2030
Cíle výstavby obnovitelných zdrojů: do roku 2030 dosáhnout 10 GW instalovaného výkonu
Strategie uvádí cíl vybudovat do roku 2030 10 GW instalovaného výkonu ve slunci, větru a dalších obnovitelných zdrojích; současný stav byl kolem 7,2 GW (bez velkých vodních a přečerpávacích elektráren).
Podpoří přechod k zelené energetice, zvyšuje potřebu doplňkových zdrojů a kapacitních mechanismů; součást širší energetické transformace spojené s Dukovany a možným ovládnutím ČEZ.
Cíl rozšíření OZE na 10 GW je měřitelný milník strategie do roku 2030.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Nejprve si stanovíme jasné cíle. Pak plánujeme kroky, které nám pomohou těch cílů dosáhnout, a rozhodujeme, jak rozdělit zdroje – třeba peníze nebo čas. Strategie může být předem připravená, ale také se může měnit podle situace a nových informací. V praxi to znamená například držet se plánu, ale také být připraven reagovat na změny.
Proč je to důležité
Strategie pomáhá firmám a organizacím nepřijít zbytečně o peníze nebo čas. Díky ní mají větší šanci uspět, i když okolnosti nejsou vždy jasné a jsou omezené zdroje. Dobře zvolená strategie také umožňuje lépe konkurovat a přizpůsobit se změnám na trhu nebo ve společnosti.
Co to je
Menšinová vláda je vláda, kterou tvoří politická strana nebo koalice, která nemá v parlamentu více než polovinu křesel. Vládní strany tak potřebují při hlasování podporu dalších poslanců z jiných stran nebo nezávislých. Není to výjimka — v některých zemích se to stává po volbách, když nikdo nezíská jasnou většinu.
Jak to funguje
Vláda navrhuje zákony a rozpočet, ale k jejich schválení potřebuje získat hlasy mimo svou sestavu. To znamená dohodovat se u každého důležitého hlasování — nabídnout ústupky, kompromisy nebo dočasnou podporu. Pokud se podpora ztratí u klíčového hlasování (např. o důvěře nebo rozpočtu), může vláda padnout a následovat povolební vyjednávání nebo předčasné volby.
Proč je to důležité
Menšinová vláda ovlivňuje stabilitu a rychlost rozhodování — může vést k častějším kompromisům, ale i k politické nejistotě. Pro občany to znamená, že některé reformy mohou být pomalejší nebo rozmělněné, zatímco krátkodobé dohody mohou měnit priority vlády. V kontextu povolebních jednání je proto klíčové vědět, s kým vláda jedná o podpoře.
Otestujte se
Kvíz: Nová hospodářská strategie vlády Andreje Babiše
Andrej Babiš
český politik a podnikatel slovenského původu
.jpg)
Povolání: byznysmen, politik, ekonom, podnikatel
Pozice:
- poslanec Parlamentu České republiky (21. října 2017 - dosud)
- poslanec Parlamentu České republiky (9. října 2021 - dosud)
- předseda vlády České republiky (6. prosince 2017 - 17. prosince 2021)
- poslanec Parlamentu České republiky (26. října 2013 - 26. října 2017)
- místopředseda vlády České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
- ministr financí České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
Narození: 2. září 1954
Místo narození: Bratislava
Státní občanství: Slovensko (leden 1993 - dosud)
Politická strana: ANO 2011 (2012 - dosud)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 26. 2. 2026 13:09:12