Strategie je plán nebo způsob, jak dosáhnout dlouhodobých cílů. Pomáhá nám rozhodnout, jak nejlépe využít omezené zdroje, abychom uspěli. V podnikání nebo ve válce znamená mít jasnou představu, co chceme dosáhnout a jak toho dosáhnout.
Nová hospodářská strategie vlády Babiše
Vláda Andreje Babiše snížila schodek rozpočtu a zároveň zvýšila finance většině resortů
Živé téma o
společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnější stav: Vláda Andreje Babiše upravila návrh rozpočtu pro rok 2027 snížením plánovaného schodku na 386 miliard korun, přičemž zároveň zvýšila rozpočtové prostředky pro většinu resortů oproti původnímu plánu — tuto změnu oznámila vláda v říjnu 2026 při revidování návrhu rozpočtu.
Vývoj a klíčové změny: Původní návrhy a propočty během roku se pohybovaly mezi přibližně 310 až více než 400 miliardami korun; ministryně Schillerová a kabinet nakonec představili návrh se schodkem 389 miliard, který byl po politickém tlaku a vyjednávání následně snížen na 386 miliard, přičemž dřívější odhady a kritika zůstávají jako kontext rozhodnutí[23][31].
Implementace a finanční nástroje: Strategie i nadále klade důraz na masivní investice financované mixem veřejných prostředků a stimulů pro soukromý sektor (daňové úlevy, zrychlené odpisy, přesun části dotací na bezúročné půjčky); změna schodku na 386 miliard nezměnila hlavní implementační nástroje, ale vláda zároveň přidala více peněz do rozpočtů resortů, což komplikuje fiskální konsolidaci a udržitelnost plánu[3][4][9][10][23].
Politické a veřejné dopady: Návrh rozpočtu a následné úpravy vyvolaly pokračující politické napětí, veřejné odmítnutí vysokého zadlužení a debaty o nutnosti dalších úspor (včetně omezení některých sociálních výdajů), přičemž průzkumy a komentáře ukazují pokles důvěry u části veřejnosti a tlak koaličních partnerů na další škrty[29][31][32].
Zdroje:
Ministryně Schillerová jde ve stopách Margaret Thatcherové. Jen v opačném směru
Na dotace v Nové zelené úsporám půjdou letos čtyři miliardy korun, možná víc, řekl Havlíček
Motivující odpisy, nebo nižší daň? Na všechno ani Babišova vláda mít nebude
Ministryně Schillerová jde ve stopách Margaret Thatcherové. Jen v opačném směru
Nejnovější
Vláda Andreje Babiše snížila schodek rozpočtu a zároveň zvýšila finance většině resortů
01. 10. 2026: Vláda snížila schodek státního rozpočtu na 386 miliard, ale přidala skoro všem resortům více peněz než původně plánovala.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
21. září 2026
Stát bude příští rok hospodařit s deficitem 386 miliard korun
2
Střední dopad
2. září 2026
Výsledkem je návrh, který je o desítky miliard nižší než původní požadavky resortů
3
Střední dopad
11. února 2026
My žádný takový závazek nemáme, to si pletete se stávající opozicí
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Vláda Andreje Babiše
Předkladatelé a hlavní realizátoři navržené hospodářské a rozpočtové politiky; návrh strategií a rozpočtu zvyšuje fiskální rizika i investiční ambice státu.
Ministerstvo financí (Alena Schillerová)
Zodpovídá za návrh státního rozpočtu a taktiku financování (vyšší deficity, přesuny plateb za OZE na stát); jeho kroky přímo ovlivňují fiskální udržitelnost.
Stát (veřejné finance)
Veřejné finance čelí vysokým deficitům a rostoucím výdajům (obrana, důchody, investice), což zvyšuje riziko dluhové zátěže a budoucích škrtů nebo daní.
ČEZ (minorističtí akcionáři/stát)
Strategie obsahuje plán vykoupení minoritních akcionářů a zestátnění, což ohrožuje minoritní akcionáře a trh s cennými papíry.
Domácnosti (spotřebitelé)
Budou dotčeny změnami ve financování energií a programem Nová zelená úsporám (přechod dotací na půjčky), zároveň dostanou cílené podpory; kombinace zvýší nejistotu a distribuční dopady.
Domácnosti žadatelé o Nová zelená úsporám (nízkopříjmové skupiny)
Změna z dotací na půjčky rizikuje zhoršení přístupu k obnovitelným zdrojům pro chudší domácnosti, i když zůstanou cílené dotace.
Podniky / průmysl
Strategie i rozpočet slibují investice, daňové úlevy a zrychlené odpisy, ale rostoucí schodky a nejisté financování zvyšují provozní rizika a možné budoucí daňové změny.
Obyvatelstvo voličské skupiny (veřejné mínění)
Vysoké schodky a změny v programech (energie, dotace) vedou k výraznému veřejnému nesouhlasu a politickému napětí, s dopadem na sociální stabilitu.
Kontext
Dříve jsme psali...
Trable Andreje Babiše ukazují, jak ztrácí kontrolu a podvádí voliče
Podcast Podpáska glosuje, jak Andrej Babiš ztrácí přehled, přichází s nesmyslnými nápady a hnutí ANO porušuje své vlastní programové sliby. Poslechnout si epizodu
Tomio Okamura: Koalice směřuje k dohodě na rozpočtu s úsporami
Koalice plánuje schodek rozpočtu 389 miliard korun a směřuje k omezení sociálních dávek Ukrajincům. Poznejte koaliční kompromis
Lidovci navrhují druhé hlasování o nedůvěře vládě kvůli schodku Andreje Babiše
Expert lidovců Benjamin Činčila tvrdí, že rozpočtový schodek mohl být o sto miliard nižší a požaduje konec vlády. Proč shodit vládu
Koalice řeší, kde škrtat v rozpočtu mezi školstvím, zdravotnictvím a dalšími oblastmi
Koaliční strany jednájí o snížení schodku rozpočtu 389 miliard Kč, přičemž diskutují omezení výdajů ve školství, zdravotnictví i dalších příspěvcích státního rozpočtu. podívej se, kde se škrtá
Návrh rozpočtu na rok 2027 ukazuje problém se státním dluhem a investicemi
Navržený rozpočet ČR na rok 2027 plánuje deficit 389 miliard korun, z nichž necelých 290 miliard tvoří investice, jejichž efektivitu a potřebnost odborníci zpochybňují. Pozor na dluhy
Fakta
💰
3 bil. Kč
Plánované investice do 2030
(20. 2. 2026)
💰
389 mld.
Návrh schodku rozpočtu 2027
(31. 8. 2026)
📊
310 mld.
Plánovaný deficit státu 2026
(28. 7. 2026)
📊
2,0 %
Výdaje na obranu jako podíl HDP
(31. 8. 2026)
💰
4 mld.
Možné prostředky pro NZÚ letos
(22. 2. 2026)
📊
600k+
Domácností podpořených NZÚ
(22. 2. 2026)
Události
Co a kdy?
16. února 2026
Vláda schválila novou komplexní hospodářskou strategii zaměřenou na rozvoj privátního sektoru, včetně plánů na výkup akcií minoritních akcionářů ČEZ, investice do jádra a plynu a přesunu od přímých dotací k daňovým pobídkám. Řízení plnění strategie pověřil ministr průmyslu Karel Havlíček specializovaným týmem pod ministerstvem průmyslu a obchodu.
20. února 2026
Kabinet představil cíl mobilizovat investice ve výši tří bilionů korun do roku 2030; ekonom Tomáš Holub kritizoval nedostatek konkrétního financování a realistického pákového efektu veřejných prostředků.
22. února 2026
Vicepremiér Karel Havlíček potvrdil možnost alokace čtyř miliard korun na program Nová zelená úsporám v roce 2026; uvedl také, že od roku 2021 byly do úspor energií investovány přibližně 55 miliard korun a program podpořil přes 600 000 domácností.
22. února 2026
Byly zveřejněny konkrétní důsledky strategie: odklon od dotací k daňovým úlevám a zrychleným odpisům, závazek k zestátnění ČEZ a poznámka o slabosti tuzemského kapitálového trhu (podíl 0,05 %).
23. února 2026
Analytické a veřejné ohlasy shrnuly rizika strategie: nedostatečná specifikace fiskálního dopadu a obavy z proveditelnosti rozsáhlých opatření při současném napjatém fiskálním stavu.
9. března 2026
Ministr životního prostředí Igor Červený oznámil transformaci programu Nová zelená úsporám na systém bankovních úvěrů s nulovým úrokem pro žadatele; zároveň oznámil kompenzační podporu do 100 000 Kč za projektovou přípravu pro žadatele, kteří nestihli podat žádost dříve (žádosti možné od 25. března).
6. března 2026
Ve veřejném průzkumu Hnutí Duha bylo zjištěno, že 78 % veřejnosti si přeje zachování programu Nová zelená úsporám; premiér má oznámit finální podobu řešení po jednání Rady pro využití výnosů z emisních povolenek.
4. března 2026
Při druhém čtení návrhu státního rozpočtu se objevily spory: Babišova vláda navrhuje deficit 310 miliard Kč pro rok 2026 (v textech uváděno jako plánovaný), opozice a Národní rozpočtová rada kritizují; opozice navrhuje škrtání 64 miliard Kč.
31. srpna 2026
Ministerstvo financí předložilo návrh státního rozpočtu na rok 2027 s deficitem 389 miliard Kč; rozpočet počítá s růstem investic a s tím, že návrh bude odeslán Poslanecké sněmovně do konce září.
1. září 2026
Prezident Petr Pavel veřejně označil návrh rozpočtu s deficitem 389 miliard Kč za nežádoucí a varoval před důsledky zadlužování; koaliční strany se zapojily do jednání o možné redukci schodku.
5. září 2026
Průzkum median z počátku září ukázal, že 62 % veřejnosti považuje navrhovaný schodek 389 miliard Kč za nepřijatelný; ministryně financí plánovala uzavřít jednání o rozpočtu 21. září.
9. září 2026
Opoziční KDU-ČSL zahájila iniciativu o hlasování o nedůvěře vládě s hlavním argumentem vysokého rozpočtového schodku.
14. září 2026
Koaliční jednání pokračovala s cílem dohodnout kompromisy ke snížení schodku; vláda deklarovala záměr poslat návrh Sněmovně následující týden.
18. září 2026
Veřejné a mediální debaty kritizovaly vládu za porušení předvolebních slibů a nedomyšlené kroky v souvislosti se sestavováním rozpočtu; politická komunikace byla předmětem satirických pořadů.
1. října 2026
Vláda upravila návrh rozpočtu snížením schodku z 389 na 386 miliard Kč a zároveň zvýšila prostředky pro většinu resortů (přerozdělení částky z kapitoly Všeobecná pokladní správa mezi ministerstva).
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Vláda představila novou hospodářskou strategii a změny v národním rozpočtu
Srovnání před a po
💰
Energetika (výkup ČEZ, financování NZÚ)
PŘED
Dosavadní financování programů jako Nová zelená úsporám kombinací přímých dotací a výnosů z emisních povolenek; část podpory hrazená částečně domácnostem
PO
Plánovaný výkup minoritních akcionářů ČEZ; Nová zelená úsporám: přechod od přímých dotací k bezúročným bankovním úvěrům s úhradou úroků státem a cílenější dotace pro nízkopříjmové domácnosti; financování z Modernizačního fondu a postupné zapojení výnosů z emisních povolenek
💰
Daňová/rozpočtová politika
PŘED
Vyšší daňové zatížení nebylo v koaličních slibech preferováno; část příjmů snížena zrušením superhrubé mzdy (výpadek ~90 mld.)
PO
Směřování od přímých dotací k daňovým úlevám a zrychleným odpisům v hospodářské strategii; vládní rozpočtové varianty počítají s vysokými schodky (2026 plán: 310 mld.; návrh 2027: 389 mld.) a s různými návrhy konsolidace, včetně možných daňových změn (EET, boj s šedou ekonomikou, úpravy DPH)
📋
Rozpočtová pravidla a řízení výdajů
PŘED
Pravidla rozpočtové odpovědnosti a střednědobé výhledy; část investic byla do rozpočtu účtována běžně
PO
Navrhované uvolnění pravidel (únikové doložky) umožňuje vyloučit vybrané investice a obranu z limitu; vzniká tlak na využití výjimek a větší zadlužování; plán fiskálně‑strukturálního plánu počítá s vyšším schodkem v krátkém období a následným poklesem do roku 2030
💰
Dotační/půjčkové schémata (NZÚ)
PŘED
Program Nová zelená úsporám primárně fungoval formou přímých dotací financovaných výnosy z emisních povolenek
PO
Program přechází na bankovní úvěry se státním hrazením úroků, možnost čerpání až 25 let, návštěva certifikovaného poradce a renovační pas jako procesní podmínky; přímé dotace zůstávají cíleně pro nízkopříjmové domácnosti
Klíčové postavy
👤
Karel Havlíček
Ministr průmyslu a obchodu; hlavní tvůrce hospodářské strategie a pověřil řízením implementace týmem na ministerstvu
👤
Alena Schillerová
Ministryně financí; připravuje státní rozpočet, obhajuje rozpočtové parametry a fiskální jednání s resorty
👤
Igor Červený
Ministr životního prostředí; odpovědný za projednání a vedení změn dotačního programu Nová zelená úsporám
👤
Andrej Babiš
Premiér; politický aktér prosazující části strategie vlády a schodky v rozpočtu
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Alena Schillerová
ministryně financí"Všichni ministři s výjimkou jediného tak mohou pomyslně říct: "Pro náš resort se mi podařilo vyjednat víc peněz, než původně navrhovala ministryně financí Alena Schillerová.""
Alena Schillerová
ministryně financí"Výsledkem je návrh, který je o desítky miliard nižší než původní požadavky resortů,"
Alena Schillerová
ministryně financí"Musí ale jít o skutečné úspory, které neohrozí klíčové investice ani nepovedou například k neefektivnímu zakonzervování rozestavěných staveb,"
Ševčík
"Pro takový schodek bych ruku určitě nezvedl,"
Pikora
"O tom se nedá začít bavit v lednu, na tom se musí začít dělat hned,"
Boris Šťastný
ministr pro sport za Motoristy"Samozřejmě že do toho chceme hovořit,"
Andrej Babiš
"My žádný takový závazek nemáme, to si pletete se stávající opozicí,"
Alena Schillerová
ministryně financí"Rozpočet připravený předchozí vládou podle ní není reálný a pravdivý"
Národní rozpočtová rada
"přebývají výdaje, které nejsou kryty ani prognózovanými příjmy a ani schodkem"
David Marek
ekonom společnosti Deloitte"Fiskální konsolidace je neodvratná. Fiskální konsolidace bude obtížná. Fiskální konsolidace bude bolet,"
Jak šel čas
Historický kontext
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Nejprve si stanovíme jasné cíle. Pak plánujeme kroky, které nám pomohou těch cílů dosáhnout, a rozhodujeme, jak rozdělit zdroje – třeba peníze nebo čas. Strategie může být předem připravená, ale také se může měnit podle situace a nových informací. V praxi to znamená například držet se plánu, ale také být připraven reagovat na změny.
Proč je to důležité
Strategie pomáhá firmám a organizacím nepřijít zbytečně o peníze nebo čas. Díky ní mají větší šanci uspět, i když okolnosti nejsou vždy jasné a jsou omezené zdroje. Dobře zvolená strategie také umožňuje lépe konkurovat a přizpůsobit se změnám na trhu nebo ve společnosti.
Co to je
Investice znamená odložit část svého příjmu nebo úspor do něčeho, co teď nevyužijete, aby to v budoucnu přineslo užitek nebo peníze. Může jít o stavbu továren, nákup akcií, nemovitostí nebo jiných aktiv. Cílem je získat budoucí výnos nebo vyšší spotřebu později.
Jak to funguje
Jednotlivec, firma nebo stát místo okamžité spotřeby použije peníze na dlouhodobý majetek nebo finanční nástroje. Tento majetek pak umožní vyšší produkci nebo přinese příjem (například dividendy, nájem nebo zisk z prodeje). Investice vždy nese riziko — hodnota může růst, ale i klesnout; platí vztah mezi výnosem, bezpečností a možností peníze rychle prodat.
Proč je to důležité
Investice zvyšují budoucí produkci a zaměstnanost a ovlivňují ekonomiku jako celek. Pro jednotlivce znamenají možnost vyššího bohatství nebo dosažení cílů (dům, důchod), pro firmy rozvoj a pro stát růst ekonomiky. Volba investic ovlivní riziko a likviditu osobních nebo fondových portfolií.
Otestujte se
Kvíz: Návrh státního rozpočtu ČR na rok 2027 a související strategie
Andrej Babiš
český politik a podnikatel slovenského původu
.jpg)
Povolání: byznysmen, politik, ekonom, podnikatel
Pozice:
- poslanec Parlamentu České republiky (21. října 2017 - dosud)
- poslanec Parlamentu České republiky (9. října 2021 - dosud)
- předseda vlády České republiky (6. prosince 2017 - 17. prosince 2021)
- poslanec Parlamentu České republiky (26. října 2013 - 26. října 2017)
- místopředseda vlády České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
- ministr financí České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
Narození: 2. září 1954
Místo narození: Bratislava
Státní občanství: Slovensko (leden 1993 - dosud)
Politická strana: ANO 2011 (2012 - dosud)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 3. 10. 2026 0:27:58