Inflace znamená, že ceny zboží a služeb v ekonomice rostou, takže za stejné peníze koupíte méně než dřív. Jinými slovy, hodnota peněz klesá a klesá tak jejich kupní síla. Míra inflace ukazuje, o kolik procent ceny vzrostou za určitou dobu, obvykle za rok.
Inflace, ekonomický růst a vliv čínské deflace v Česku 2025–2026
Česká národní banka sleduje dvě tváře inflace a růst cen v sektoru služeb
Dlouhodobé téma o
ekonomice a politice
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnějším stavem je, že celková inflace v Česku v prvních měsících 2026 výrazně zpomalila; podle ČSÚ meziroční růst spotřebitelských cen v únoru klesl na 1,4 % a v březnu byl celkový indikátor kolem 1,6 % (vliv zlevnění energií), zatímco jádrová inflace (bez energií a potravin) zůstávala vyšší, kolem 2,7 % podle ČNB [25][24].
Česká ekonomika v roce 2025 vykázala silný růst poháněný domácí poptávkou: ČSÚ revidoval odhad růstu na 2,6 %, což potvrzuje, že spotřeba domácností a interní poptávka tahaly výkon navzdory slabšímu průmyslu a exportu[26][19].
Externí deflační tlaky z Číny — klesající spotřebitelské a výrobní ceny a rekordní obchodní přebytek — snižují globální cenové tlaky a mohou tlumit importovanou inflaci v Česku, ale domácí faktory (rychlý růst mezd, vyšší veřejné výdaje a fiskální impulsy) představují protichůdné riziko, které omezuje prostor pro rychlé snižování sazeb ČNB[3][21][20].
Během roku 2025 se inflace pohybovala výše (v červnu dosáhla 2,9 % a přes léto a podzim se držela kolem 2,5 %), ČNB proto udržovala sazby beze změny kvůli inflačním rizikům; následné měsíce přinesly postupné snižování celkové inflace, avšak přetrvávající jádrové tlaky budou určovat tempo reálného uvolňování měnové politiky[6][5][22][25].
Zdroje:
Čína láme rekordy. Skutečný problém je ale pod povrchem, říká investor a radí, co sledovat
Zkrocená inflace. Ceny by letos mohly růst o méně než dvě procenta, dočkáme se i poklesu sazeb?
Meziroční inflace v Česku v říjnu zrychlila na 2,5 procenta, potvrdili statistici
Ekonomika v roce 2025: Česko rostlo zhruba o 2,5 procenta, příští rok ale čekejme zpomalení
Inflace blízko cíle, úrokové sazby ale neklesají. Kdy se Češi dočkají změny?
Inflace pod jedním procentem, ruský útok na Estonsko a další (ne)šokující predikce pro rok 2026
Čína láme rekordy. Skutečný problém je ale pod povrchem, říká investor a radí, co sledovat
Nejnovější
Česká národní banka sleduje dvě tváře inflace a růst cen v sektoru služeb
03. 3. 2026: Jádrová inflace v Česku zůstává zvýšená na 2,7 %, přestože celková inflace zpomalila na 1,6 % díky poklesu cen energií.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
3. května 2023
strategie ČNB funguje, ale jádrová inflace je stále na nepřijatelných hodnotách.
2
Střední dopad
29. září 2022
Pokud se mzdové požadavky utrhnou ze řetězu, budou opravdu vysoké, a pokud deficit státního rozpočtu se dále bude navyšovat, tak toto jsou pro nás velmi vysoká rizika a je velmi pravděpodobné, že pak zvýšíme úrokové sazby.
3
Vysoký dopad
10. května 2007
Takzvané inflační jádro je v Česku pravděpodobně na vzestupu a do roka by mohlo růst více než dvojnásobným tempem než dnes.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Spotřebitelé domácnosti
Růst cen potravin, nájemného a služeb zhoršil kupní sílu domácností a zatěžuje rozpočty, zejména nízkopříjmových skupin.
Česká národní banka (ČNB)
ČNB čelí tlaku udržet cenovou stabilitu; vysoká jádrová inflace a fiskální expanze omezují prostor pro rychlé snižování sazeb a zvyšují riziko nutnosti další restrikce.
Domácnosti na hypotékách (majitelé/nájemníci)
Rostoucí nájemné a pomalejší dostupnost vlastního bydlení zvyšují náklady domácností; hypotéční trh reaguje na úrokové sazby ČNB.
Vláda a veřejné finance
Rozpočtové sliby a fiskální expanze zvyšují schodek a zadlužení, což komplikuje boj s inflací a zvyšuje tlak na sazby ČNB.
Spotřebitelské očekávání (inflační očekávání domácností a firem)
Vyšší a méně ukotvená inflační očekávání prodlužují setrvačnost inflace a ztěžují práci ČNB; zvyšují riziko mzdově-inflační spirály.
Domácí potravinářské firmy a maloobchod
Profitují z vyšších cen potravin, ale čelí volatilním vstupním nákladům a klesající poptávce při růstu cen; marže a tržby se liší napříč subjekty.
Firmy orientované na export (průmysl)
Trpí slabší zahraniční poptávkou a vyššími náklady (cla, silná koruna), což snižuje ziskovost a vede k nižším investicím.
Banky a finanční sektor
Zachováním sazeb ČNB jsou úrokové marže stabilní; vyšší sazby omezují poptávku po úvěrech, ale zvyšují výnosy z vkladů a úvěrovou opatrnost bank.
Kontext
Dříve jsme psali...
Česká ekonomika loni vzrostla o 2,6 procenta, ČSÚ upravil odhad
Český statistický úřad potvrdil růst HDP o 2,6 % za rok 2025, nejvyšší od roku 2022. Chcete vědět proč?
Český statistický úřad oznámil nejnižší růst spotřebitelských cen od roku 2016
Meziroční inflace v únoru 2026 klesla na 1,4 procenta, k čemuž přispělo zejména zlevnění energií a potravin. Pochopte inflační rizika
Investor Dan Vořechovský: Čínský rekord skrývá vnitřní slabiny. Co sledovat v roce 2026
Čína sice zaznamenala rekordní obchodní přebytek, ale její ekonomika čelí vnitřním strukturálním problémům, zejména v sektoru nemovitostí a spotřebě domácností. odhalit skutečnou tvář Číny
Jan Bureš z ČSOB komentuje letošní předpokládané tempo inflace a sazby ČNB
V roce 2026 by růst cen mohl klesnout pod dvě procenta a ekonom Jan Bureš z ČSOB zvažuje možné snížení úrokových sazeb ČNB. proč sazby půjdou dolů
Miroslav Singer hodnotí dopady rostoucích výdajů na zbrojení na inflaci v ČR
Rostoucí výdaje na zbrojení mohou zvýšit tlak na inflaci v české ekonomice, která aktuálně vykazuje zlepšené ekonomické ukazatele. Jak zbrojení ovlivní ceny?
Fakta
📊
2,9%
Meziroční inflace v červnu
(4. 7. 2025)
📊
2,4%
Meziroční inflace v květnu
(10. 6. 2025)
💰
286 mld.
Návrh rozpočtového deficitu
(5. 9. 2025)
📊
43,5%
Zadlužení veřejného sektoru
(8. 8. 2025)
👤
Aleš Michl
Guvernér ČNB (strnulý postoj)
(26. 11. 2025)
Související
Příbuzná témata
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
📉
únor 2026
Pokles meziroční inflace v Česku na 1,4 % (únor 2026)
ČSÚ zveřejnil předběžný odhad, že meziroční inflace v únoru 2026 klesla na 1,4 %; hlavní rolí bylo zlevnění energií a převedení plateb za obnovitelné zdroje na stát.
Vedlo to ke snížení celkové inflace na historicky nízké hodnoty a posílilo očekávání, že tlak na okamžité zvyšování sazeb není akutní.
Nejnižší inflace od října 2016 (uvedeno v textech).
📊
březen 2026
Průměrný roční růst inflace za rok 2025: 2,5 % (údaj ČSÚ)
ČSÚ potvrdil, že průměrná roční míra inflace v roce 2025 činila 2,5 %.
Potvrdilo to, že rok 2025 skončil mírně nad cílem ČNB a poskytlo základ pro prognózy dalšího mírného poklesu inflace v roce 2026.
O 0,1 p. b. více než rok 2024 (texty uvádějí).
⚖️
březen 2026
Jádrová inflace zůstává zvýšená ~2,6–2,7 % (začátek 2026)
Zdroje ČNB a analytici uvádějí, že jádrová inflace (bez energií a potravin) na počátku roku 2026 setrvá kolem 2,6–2,7 %, tedy nad cílem.
Omezuje prostor pro rychlé snížení úrokových sazeb ČNB a znamená, že měnová politika zůstává ostražitá.
Jádrová inflace výrazně převyšuje celkovou inflaci 1,4–1,6 % (počátek 2026).
💱
leden–březen 2026
Silnější koruna a pokles dovozních cen (počátek 2026)
Posílení koruny a pokles dovozních a importních cen (vliv deflace v Číně a slabších světových komodit) přispěly k tlumení importované inflace.
Pomohlo to snížit celkovou inflaci v počátku roku 2026 a podpořilo očekávání nižších cenových tlaků z vnějšího sektoru.
Importní ceny v předchozích měsících klesaly (texty uvádějí vliv od února).
🔺
květen–červen 2025 (vybrané měsíce)
Opětovné zrychlení inflace na ~2,4–2,9 % v květnu–červnu 2025
V průběhu roku 2025 inflace v květnu dosáhla 2,4 % a v červnu 2,9 %; tlačily na ni potraviny a bydlení; energie zlevňovaly.
Tento vzestup vedl ČNB k udržení sazeb a zvyšoval obavy o setrvalé inflační tlaky zejména v sektoru služeb.
Vrchol roku 2025 byl kolem 2,9 % (červen 2025).
📈
2025 (celý rok)
Silný růst ekonomiky (ČR) + reálné mzdy rostly — tlak na inflaci
Česká ekonomika v roce 2025 rostla kolem 2,5–2,6 % a reálné mzdy rostly (např. 4,5 % ve 3. čtvrtletí), což umocňovalo domácí inflační tlaky, zejména ve službách a bydlení.
Tyto domácí faktory omezovaly prostor pro rychlé snižování sazeb ČNB i přesto, že dovozní inflace klesala.
Domácí faktory kontrastovaly s deflačním tlakem z Číny a poklesem dovozních cen.
🌏
květen–červen 2025 (Čína)
Prodlouřená deflace v Číně v první polovině 2025
V roce 2025 čínská spotřebitelská inflace klesala (deflace), průmyslové ceny rovněž klesaly, což snížilo globální cenové tlaky a působilo protiimportní inflaci v ČR.
Pomohlo to zmírnit importovanou inflaci v Česku a částečně vyvažovalo domácí inflační tlaky.
Čína vykazovala deflaci více měsíců v roce 2025 (texty uvádějí).
⚖️
leden 2024 – březen 2026 (trendy)
Dvojtvářná inflace: zlevnění energií vs. setrvalé zdražování služeb
V letech 2024–2026 se projevovala struktura, kdy energie a pohonné hmoty často zlevňovaly (tlumily inflaci), zatímco ceny služeb (nájemné, ceny stravování, ubytování) zůstávaly výrazně vyšší.
Tato struktura udržovala jádrovou inflaci nad cílem a zpomalovala možnost rychlého snížení sazeb ČNB.
Energie klesaly i o několik procent, zatímco služby rostly kolem 4–5 % meziročně.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Centrální banky ovlivňují inflaci množstvím peněz v oběhu a nastavením úrokových sazeb. Inflace může vzniknout, když peněz v ekonomice přibývá rychleji než zboží a služeb, nebo když rostou náklady firem (například na suroviny). Lidé také mohou očekávat růst cen, a proto více utrácejí, což inflaci může dál podporovat. Pokud je inflace příliš vysoká, lidé mohou spěchat s nákupy, což zboží rychleji vyčerpá.
Proč je to důležité
Inflace ovlivňuje, jak daleko vám vaše peníze vydrží, a může zasáhnout váš životní standard, hlavně pokud mzdy nerostou tak rychle jako ceny. Vysoká inflace komplikuje podnikům plánování nákladů a zisků, a proto brzdí investice a růst ekonomiky. Naopak mírná a stabilní inflace dává centrálním bankám prostor snížit úroky při problémech v ekonomice a podpořit tak její růst.
Co to je
Deflace znamená, že celková cenová hladina v ekonomice klesá — lidé za stejné zboží a služby platí méně. Měří se obvykle pomocí indexu spotřebitelských cen; opakem je inflace.
Jak to funguje
Když ceny klesají, firmy vydělávají méně a musí šetřit, což vede k propouštění nebo snižování mezd. Kvůli tomu lidé méně utrácejí, což dál snižuje poptávku a ceny a může se rozvinout do „deflační spirály“. Důsledkem je vyšší reálné zatížení dluhů — dluhy zůstávají stejné v korunách, ale jejich hodnota roste vzhledem k nižším cenám.
Proč je to důležité
Dlouhodobá deflace zhoršuje ekonomiku: klesá export, roste nezaměstnanost a klesá investiční aktivita, což může vést k finanční nestabilitě. Centrální banky a vlády proto zasahují úrokovými sazbami nebo stimuly, aby deflaci předešly nebo jí čelily.
Otestujte se
Kvíz: Inflace a ekonomika ČR (2025–2026)
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Česká národní banka
centrální banka České republiky
Data pocházejí z datové položky WikiData
Český statistický úřad
ústřední orgán státní správy České republiky
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 8. 3. 2026 3:51:41