NATO (Severoatlantická aliance) je vojenské spojenectví států z Evropy a Severní Ameriky založené v roce 1949. Členské státy si vzájemně slíbily, že útok na jednoho z nich považují za útok na všechny (tzv. článek 5). Sídlí v Bruselu a v roce 2024 má 32 členů.
Jakub Landovský a výdaje ČR na obranu
Ministr Zůna o rozpočtu obrany: 191 miliard a naplnění spojeneckého cíle v roce 2027
Živé téma o
lidech a společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnějším stavem je, že ministerstvo obrany plánuje na příští rok rozpočet 191 miliard korun, který by podle ministerstva zajistil naplnění cíle 2 % HDP na obranu v roce 2027[3].
Vládní zmocněnec Jakub Landovský uvedl, že Česko letos zvýšilo výdaje na obranu na 1,85 % HDP a že vláda plánuje další zvyšování výdajů s cílem překročit tuto úroveň; podle dostupných informací však dosažení 2 % v roce 2026 dle tehdejšího stavu stále nebylo reálné[2][1].
Původní části tématu se soustředily na Landovského jmenování do funkce vrchního ředitele sekce obranné politiky a strategie a na jeho roli jako zmocněnce pro dosažení dvouprocentního cíle; článek o rozpočtu doplňuje konkrétní plán ministerstva na částku 191 miliard a posouvá očekávané splnění závazku na rok 2027[1][3].
Zdroje:
Nejnovější
Ministr Zůna o rozpočtu obrany: 191 miliard a naplnění spojeneckého cíle v roce 2027
20. 8. 2026: Ministerstvo obrany plánuje na příští rok rozpočet 191 miliard korun, čímž splní zákonný závazek 2 % HDP na obranu.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
7. července 2026
Příští rok navýšíme rozpočet obrany o 36 miliard korun, a měli bychom tedy poprvé dosáhnout dvou procent
2
Střední dopad
25. června 2026
Výdaje na obranu by měly být součástí běžných výdajů, nikoli na úkor vyššího zadlužování
3
Střední dopad
22. června 2026
Do plánů se spíš promítl realismus, tedy co se dá ještě letos stihnout
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Ministerstvo obrany (ČR)
Zvýšení rozpočtu a ustanovení pozic (vrchní ředitel, zmocněnec) posiluje kapacitu ministerstva pro řízení strategických materiálů, akvizic a dosažení cíle 2 % (a přesahujícího) HDP.
Vláda ČR / kabinet Andreje Babiše
Vládní rozhodnutí o zvýšení rozpočtu na obranu a využití půjček/EU programů umožňují rychlé navýšení výdajů, ale současně zvětšují fiskální deficit a politické riziko spojené s udržením veřejných financí.
Ozbrojené síly ČR / Generální štáb
Plánované navýšení rozpočtu znamená významné akviziční a personální investice, umožňující modernizaci vybavení a zvýšení operačních schopností armády.
Český obranný průmysl
Vyšší výdaje na obranu představují příležitost pro domácí zbrojní firmy zvýšit výrobu, tržby a dodávky, zvlášť pokud se upřednostní domácí dodavatelé a infrastruktura.
Daňoví poplatníci / veřejné finance (stát)
Navýšení výdajů na obranu vyžaduje buď vyšší daně, vyšší deficit či přesuny výdajů, což zvyšuje zátěž veřejných financí a riziko dlouhodobého zadlužení.
Ministerstvo financí (Zbyněk Stanjura)
Ministerstvo financí řídí možnost financování navýšení obranných výdajů (schodky, půjčky, výjimky z pravidel) a ovlivní tempo a udržitelnost navyšování rozpočtu.
Jakub Landovský
Jako nový vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie a vládní zmocněnec získává významné pravomoci k řízení obranných výdajů a koordinaci naplnění závazků vůči NATO.
Spojenci NATO (EU/USA) / programy EU jako SAFE
Možnost využití evropských programů (např. SAFE) a podpora spojenců zvyšuje dostupnost financí a možnosti akvizic, ale není stoprocentně garantovaná a podmiňuje strategická očekávání.
Kontext
Dříve jsme psali...
Zmocněnec Landovský plánuje překonat Fialu v obranných výdajích Česka v roce 2026
Česko letos zvýšilo výdaje na obranu na 1,85 % HDP a plánuje překročit tuto úroveň, i když dvouprocentní cíl pro rok 2026 stále nebude splněn. Jak Česko vyhraje nad Fialou
Jakub Landovský upevnil svou pozici a získal vlivný post na ministerstvu obrany
Jakub Landovský se stal vrchním ředitelem sekce obranné politiky a strategie a zároveň pokračuje jako vládní zmocněnec pro splnění závazků NATO. Poznej Landovského plán
Fakta
📊
1,85 %
Výdaje na obranu 2025
(22. 6. 2026)
💰
191 mld. Kč
Plán rozpočtu MO 2027
(20. 8. 2026)
💰
154,79 mld. Kč
Rozpočet MO pro rok 2026
(20. 8. 2026)
💰
36,2 mld. Kč
Nárůst rozpočtu MO 2027
(20. 8. 2026)
🔄
do 06/2026
Požadavek na prověrku
(19. 6. 2026)
👤
Jakub Landovský
Vrchní ředitel & zmocněnec
(19. 6. 2026)
Události
Co a kdy?
květen 2026
Jakub Landovský byl jmenován vládním zmocněncem pro naplnění závazků ČR vůči NATO v oblasti obranných výdajů.
2026
Česko podle vládního zmocněnce investovalo v roce 2025 do obrany 1,85 % HDP; v roce 2026 se očekává růst výdajů, ale nedosáhne 2 % HDP.
do konce června 2026
Jakub Landovský podal žádost o prověrku na stupeň „přísně tajné“, aby mohl nastoupit do funkce vrchního ředitele sekce obranné politiky a strategie.
19. června 2026
Jakub Landovský byl vybrán a získal místo vrchního ředitele sekce obranné politiky a strategie na ministerstvu obrany po úspěšném výběrovém řízení (článek o výběru publikován 19. 6. 2026).
22. června 2026
Vládní zmocněnec Landovský veřejně potvrdil číslo 1,85 % HDP za rok 2025 a diskutoval o financování obrany, včetně půjček a využití programů EU (článek publikován 22. 6. 2026).
červenec 2026
Premiér Andrej Babiš avizoval plán vlády navýšit rozpočet obrany o 36 miliard korun a poprvé splnit závazek NATO (uveřejněno v souvislosti s rozpočtovým plánem na rok 2027).
20. srpna 2026
Ministerstvo obrany uvedlo, že rozpočet pro rok 2027 by měl činit 191 miliard korun — navýšení o 36,2 miliardy oproti roku 2026 — s cílem splnit 2 % HDP (článek publikován 20. 8. 2026).
říjen 2026
Ministr obrany plánuje předložit koncepci armády v říjnu po odeslání vládního návrhu rozpočtu do sněmovny (uvedeno v článku o rozpočtu 20. 8. 2026).
Profil
Jakub Landovský — právník, diplomat a odborník na obranu s mezinárodním rozhledem
Jakub Landovský (nar. 5. září 1976 v Praze) je český advokát, politolog a vysokoškolský pedagog, který se v posledních letech profiloval jako odborník na obrannou politiku a mezinárodní vztahy.
Vzdělání získal na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy (Mgr., Ph.D., PhDr.) a na Právnické fakultě Západočeské univerzity v Plzni (Mgr.). Od roku 2014 přednáší na FSV UK. Profesně působil na Ministerstvu zahraničních věcí, jako vědecký pracovník v USA a později jako advokát (advokátní koncipient 2008–2013, advokát od 2014).
V letech 2015–2019 byl náměstkem ministra obrany pro řízení sekce obranné politiky a strategie, v srpnu 2019 až červenci 2024 zastával funkci velvyslance ČR při NATO. V srpnu 2024 nastoupil jako výkonný ředitel Aspen Institute Central Europe (funkci vykonával do srpna 2025), následně se vrátil na Ministerstvo obrany, kde byl zařazen do sekce akvizic a později se stal vládním zmocněncem pro plnění závazků vůči NATO a vedoucím sekce obranné politiky a strategie.
Politicky byl dlouhodobě spjat s ČSSD (od roku 2006; členství přerušil v roce 2021 a ukončil v říjnu 2024). Je synem Pavla Landovského. Soukromě je ženatý, má tři děti a ve volném čase se věnuje silniční cyklistice a basketbalu.
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Navýšení obranného rozpočtu a koordinace výdajů na 2–3% HDP
Srovnání před a po
💰
Rozpočet na obranu (absolutní částka)
PŘED
Rozpočet MO pro rok 2026 cca 154,79 mld. Kč (stávající rok 2026: 154,79 mld.)
PO
Plán pro rok 2027: 191 mld. Kč (nárůst o 36,2 mld.), cíl dosažení 2 % HDP v roce 2027 a postupné zvyšování směrem k 3 % HDP do roku 2030
📋
Metoda financování nad 2 % HDP
PŘED
Výdaje nad 2 % HDP se dříve započítávaly do běžných výdajových limitů a rozpočtových pravidel
PO
Změna rozpočtových pravidel dovoluje výdaje nad 2 % HDP nezapočítávat do výdajových limitů (výjimka na 2026–2033 prodloužená na 8 let); vláda počítá s půjčkami a programy EU (např. SAFE) k financování
🏛️
Koordinace a řízení obranných výdajů
PŘED
Řízení obranných výdajů oddělené mezi ministerstvem obrany a vládou, bez centrálního zmocněnce s volebními zkušenostmi
PO
Souběh funkcí: Jakub Landovský jmenován vrchním ředitelem sekce obranné politiky a strategie a vládním zmocněncem pro naplnění závazků vůči NATO; má koordinovat výdaje na úrovni ministerstva i vlády
💰
Zdroje financování a priority výdajů
PŘED
Diskuse o možnostech (zvýšení daní, půjčky, škrty); ministerstvo mělo omezené připravené projekty na úrovni cca 154–160 mld.
PO
Vláda plánuje kombinaci půjček, evropských programů (SAFE), možné navýšení schodku a přesuny v rozpočtu; priority: protivzdušná obrana proti dronům, nábor/udržení vojáků, komunikační a zpravodajské systémy, podpora domácího průmyslu
Klíčové postavy
👤
Jakub Landovský
Vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie MO + vládní zmocněnec pro naplnění závazků ČR vůči NATO
👤
Jaromír Zůna
Ministr obrany (předkládá rozpočet MO na 2027 a navýšení na 191 mld. Kč)
🏛️
Zbyněk Stanjura / vláda
Ministerstvo financí a vláda – změna rozpočtových pravidel, navrhování zdrojů (půjčky, výjimky, rozpočtové rámce) a schvalování rozpočtu
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Andrej Babiš
premiér"Příští rok navýšíme rozpočet obrany o 36 miliard korun, a měli bychom tedy poprvé dosáhnout dvou procent"
Petr Pavel
prezident"Považuji za reálné dosáhnout minimálně dvou procent, nakonec to bylo reálné už v tomto roce"
Jakub Landovský
vládní zmocněnec pro plnění závazků vůči NATO"Rok 2026 je ale stále otevřený a já se domnívám, že finální číslo bude někde nad úrovní vlády Petra Fialy, tedy 1,85 procenta HDP v roce 2025, ale pod očekáváním dvou procent HDP"
Jan Pavel
"Výdaje na obranu by měly být součástí běžných výdajů, nikoli na úkor vyššího zadlužování"
Jakub Landovský
vládní zmocněnec pro plnění závazků vůči NATO"Do plánů se spíš promítl realismus, tedy co se dá ještě letos stihnout"
Jakub Landovský
vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie"Je důležité, aby člověk, který má na starosti obrané výdaje napříč vládním sektorem, byl zároveň schopný je opřít o smysluplný plán uvnitř ministerstva obrany"
Jakub Landovský
vrchní ředitel sekce obranné politiky a strategie"Nebylo to odpracované"
Zbyněk Stanjura
ministr financí"Rozpočet také zachovává sociální smír, mírně zvyšuje úroveň financování vědy a výzkumu, tvoří ho rekordní objem národních investic a přitom plní všechny zákonné požadavky včetně poklesu strukturálního schodku"
Josef Bernard
předseda rozpočtového výboru"Záleží na tom, jak odpovíme na otázku, zda by konec Ukrajiny ohrožoval i naše zájmy. A pokud odpovíme, že ano, tak je potřeba s tím něco dělat"
Jana Černochová
ministryně obrany"Dvě procenta nejsou strop, ale podlaha"
Jak šel čas
Historický kontext
👤
květen 2026
Jmenování Jakuba Landovského vládním zmocněncem pro naplnění závazků ČR vůči NATO (zmocněnec) a jeho slib koordinace výdajů a cíle 2 %/2027
Landovský byl v květnu 2026 jmenován vládním zmocněncem pro dosažení dvouprocentního cíle a později vyhrál výběrové řízení na vrchního ředitele sekce obranné politiky a strategie.
Zvýšení politické a administrativní koordinace přípravy a plánování obranných výdajů; Landovský uvedl, že cíl 2 % bude dosažitelný v roce 2027.
📈
rok 2025
Česko dosáhlo investic do obrany na úrovni 1,85 % HDP v roce 2025 (oznámeno 2026)
Jakub Landovský potvrdil, že v roce 2025 Česko investovalo do obrany 1,85 % HDP; článek z června 2026 to konstatuje.
Potvrzení meziročního nárůstu výdajů a základ pro plánované další zvyšování směrem k 2 % a více.
🧾
26. června 2025
Prezident podepsal úpravu rozpočtových pravidel umožňující zvyšovat obranné výdaje nad 2 % HDP (výjimka 2026–2033)
Úprava pravidel doprovodnou novelou zákona o řízení a kontrole veřejných financí umožnila, že rozdíl mezi 2 % a skutečnými výdaji na obranu se nebude započítávat do výdajových limitů.
Právní rámec pro postupné navyšování výdajů na obranu až do cca 3 % do roku 2030; usnadnění financování mimo běžné limity výdajů.
⚖️
2024 (uváděno v kontextu)
Vznik zákonného závazku vyčlenit minimálně 2 % HDP na obranu (schválení v předchozích letech; prováděno od 2023–2025)
Nové zákonné ukotvení a politické závazky uvedené v kontextových článcích, včetně dřívějších zmínek o uzákonění dvou procent.
Právní a politická základna, která od roku 2023/2024 tlačí na zvýšení rozpočtu obrany a umožnila následné plánování navýšení.
💶
leden 2027 (plánováno podle oznámení)
Ministerstvo obrany plánuje rozpočet 191 miliard Kč pro rok 2027 s cílem naplnit 2 % HDP
Ministerstvo obrany (oznámeno v článku publikovaném 20. 8. 2026) uvedlo, že v roce 2027 plánuje hospodařit s výdaji 191 miliard korun, které by měly zajistit dosažení 2 % HDP.
Konkrétní finanční plán posouvá očekávané splnění dvouprocentního závazku na rok 2027.
📣
srpen 2026 (publikováno 20. 8. 2026)
Ministr Zůna oznámil plán rozpočtu 191 mld. Kč pro rok 2027 a posun cíle na rok 2027
V článku z 20. srpna 2026 ministr Jaromír Zůna uvedl částku 191 miliard a uvedl, že cílem je splnit 2 % v roce 2027; současný rozpočet 2026 je 154,79 mld. Kč.
Oficiální vládní plán, který konkretizuje rozpočtovou linku pro dosažení cíle v roce 2027 a ukazuje meziroční navýšení o 36,2 mld. Kč.
Navýšení o 36,2 miliardy oproti roku 2026
💬
květen–červen 2026 (červen 19. a 22. 2026 články)
Veřejné vyjádření, že dvouprocentní cíl nebude splněn v roce 2026, pokračující plán navyšování výdajů a využití půjček/EU programů (SAFE)
Červnové články z roku 2026 uvádějí, že vláda plánuje další zvyšování výdajů, ale 2 % v roce 2026 reálně nesplní; financování bude zahrnovat půjčky a programy EU jako SAFE.
Uznání zpoždění a konkretizace způsobů financování (půjčky, EU programy), což ovlivní tempo plnění cíle.
📊
rok 2024 (statistika uváděná v kontextu)
Pravděpodobné překročení 2 % HDP v roce 2024 (poprvé od roku 2003/2005 podle dat) – datový kontext
Datové přehledy a analýzy uvádějí, že pokud se potvrdí odhad ministerstva, Česko překročilo 2 % HDP v roce 2024 (první překročení od začátku 2000s podle dostupných statistik).
Historické označení roku 2024 jako klíčového bodu, odkud vláda dále plánuje navyšovat výdaje; podklad pro politická rozhodnutí v letech 2025–2027.
Poprvé nad 2 % od roku 2003/2005
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
NATO rozhoduje společně v Radě, kde každý stát má jednoho zástupce a rozhodnutí se přijímají jednomyslně. Vojenské plánování řídí Vojenský výbor a dvě hlavní velitelství; aliance může vysílat společné mise (cvičení, mise v Kosovu, Afghánistán, proti pirátům nebo protiraketová obrana). Členové přispívají financemi a vojáky; běžné doporučení je vynakládat 2 % HDP na obranu.
Proč je to důležité
NATO poskytuje bezpečnostní záruku proti vnějším hrozbám a umožňuje společné reakce států (vojenské i politické). Pro běžného občana to znamená větší jistotu obrany země, ale také závazky účasti na zahraničních misích a sdílení nákladů na obranu. Rozšiřování a aktivity NATO mají významné dopady na vztahy s Ruskem i na evropskou bezpečnostní politiku.
Co to je
Ministerstvo obrany ČR je hlavní státní úřad, který odpovídá za obranu země a řízení armády. Zřídilo se v roce 1992 a řídí ho ministr obrany spolu s vedením ministerstva a podřízenými organizacemi.
Jak to funguje
Ministerstvo připravuje obrannou politiku, plánuje a koordinuje činnost armády a dalších institucí důležitých pro bezpečnost státu. Má oddělení pro personální záležitosti, ekonomiku, akvizice zbraní, zpravodajství a další služby; také vede mobilizaci, správu vojenských újezdů a dohled nad speciálními oblastmi (např. radiační ochrana). Ministerstvo rovněž řídí Vojenské zpravodajství a má vlastní neveřejnou telefonní síť.
Proč je to důležité
Ministerstvo rozhoduje o nákupu vybavení, o nasazení armády a o opatřeních, která ovlivňují bezpečnost celé země. Jeho kroky mají dopad na veřejné finance, obranné kontrakty a na to, jak rychle stát dokáže reagovat v krizích.
Jakub Landovský
český advokát, politolog a vysokoškolský pedagog
._Arrivals_Jakub_Landovský_(36908879062).jpg)
Povolání: advokát, politolog, vysokoškolský učitel, politik, státní úředník
Pozice: Assistant Secretary (2. března 2015 - 5. srpna 2019)
Narození: 5. září 1976
Místo narození: Praha
Státní občanství: Československo
Politická strana: Sociální demokracie (2006 - Invalid Date)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Otestujte se
Kvíz: Plán rozpočtu obrany ČR a cíl 2 % HDP
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Ministerstvo obrany České republiky
ministerstvo České republiky
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 27. 8. 2026 0:07:18