Daň je peníze, které musí lidé a firmy platit státu podle zákona. Tyto peníze stát používá k financování důležitých věcí jako jsou nemocnice, školy, policie nebo silnice. Je to povinný příspěvek, který není vratný a za jeho zaplacení nedostanete přímo něco na oplátku.
Evropská a globální fiskální výzvy v obraně
Babiš žádá von der Leyenovou o navýšení české půjčky z obranného fondu SAFE
Mizící téma o
společenských pravidlech a politice
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejnověji Andrej Babiš žádá předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou o možnost dodatečně navýšit českou půjčku z unijního obranného fondu SAFE, což ukazuje pokračující snahu Česka zajistit externí financování pro obranné potřeby.[1]
Geopolitická nejistota a diskuse o daňových nástrojích zvyšují tlak na vlády a investory: investoři se více zajímají o zahraniční nemovitosti a ožívá debata o daňových hrozbách v Evropě, která rozšiřuje téma o dopady daňových opatření na realitní trhy a chování investorů.[14]
V širším kontextu se evropské diskuse o financování obrany soustředí na růst obranných výdajů a možné daňové nástroje; některé státy už zvažují nebo zavádějí konkrétní daňové kroky (Polsko plánuje zvýšit bankovní daň, Rusko zvyšuje DPH) a experti doporučují financovat vyšší výdaje převážně daněmi spíše než dluhem.[17][19]
V českém kontextu platí od roku 2026 možnost zvyšovat výdaje na obranu až na 3 % HDP mimo běžné rozpočtové limity po podepsané úpravě rozpočtových pravidel; ministerstvo financí varuje před vyšším schodkem (odhady kolem 280–286 mld. Kč) a navrhuje nástroje jako spořicí státní dluhopisy; ministr Zbyněk Stanjura klade podmínky pro předání rozpočtu a trvá na garancích výdajů na Dukovany a obranu.[4][12][11][6]
Zdroje:
Rusko musí pokračovat ve válce, řekl mluvčí Kremlu. Putin chce kvůli financování armády zvednout DPH
Cesta ke třem procentům HDP na obranu je volná, prezident podepsal úpravu rozpočtových pravidel
Evropská komise chce výrazně zvýšit sedmiletý rozpočet: z 1,2 na dva biliony eur
Schodek státního rozpočtu bude příští rok vyšší než letos, připustil Stanjura
Nejnovější
Babiš žádá von der Leyenovou o navýšení české půjčky z obranného fondu SAFE
11. 12. 2025: Andrej Babiš požádal Evropskou komisi o možnost dodatečně navýšit částku půjčky z unijního obranného fondu SAFE pro Česko.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Střední dopad
26. června 2025
Nejpravděpodobnější bude kombinace jednoho až dvou z těchto nástrojů
2
Střední dopad
19. března 2025
je ochoten podpořit výdaje na obranu do výše tří procent
3
Vysoký dopad
5. března 2025
Záleží na tom, jak odpovíme na otázku, zda by konec Ukrajiny ohrožoval i naše zájmy. A pokud odpovíme, že ano, tak je potřeba s tím něco dělat
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Česká vláda
Plánuje zvýšit obranné výdaje na 3 % HDP a schválila novelu rozpočtových pravidel umožňující navyšování obrany bez dopadu do rozpočtových limitů; zároveň čelí vyššímu schodku a nutnosti konsolidace veřejných financí.
Ministerstvo financí ČR
Bude muset kombinovat zvýšení výdajů na obranu s konsolidací rozpočtu, čelit rostoucímu schodku a rozhodnout o mixu financování (daně, dluh, škrty).
Ministerstvo obrany ČR
Získá významné navýšení rozpočtu a legislativní jistotu pro strategické projekty, ale bude pod tlakem rychlého čerpání a efektivního využití prostředků.
Český obranný průmysl (např. Czechoslovak Group, Sellier & Bellot a další)
Očekává zvýšenou poptávku, lepší přístup k financování a příležitosti v evropských programech, ale čelí kapacitním omezením a byrokratickým překážkám.
Čeští daňoví poplatníci / domácnosti
Budou čelit možnému zvýšení daní nebo snížení jiných veřejných služeb kvůli financování rostoucích obranných výdajů a vyššímu dluhu.
Evropská komise / EU (rozpočet a programy jako SAFE/ReArm)
Nabízí nové nástroje financování (SAFE, ReArm, návrh rozpočtu 2028–2034) a podporu společných nákupů a průmyslové koordinace, čímž dává šanci financovat a koordinovat rostoucí obranné potřeby.
Investoři a držitelé státního dluhu (banky, zahraniční investoři)
Vyšší emise dluhopisů a rostoucí dluh mohou zvýšit nabídku investičních příležitostí, ale dlouhodobě zvyšují rizika a úrokové náklady; domácí i zahraniční věřitelé mají větší roli v financování.
Banky (české a zahraniční působící v ČR)
Některé banky omezují financování zbrojního průmyslu z ESG důvodů, ale rostoucí poptávka po financování obranných zakázek může změnit jejich postoj a nabídnout nové příležitosti.
Kontext
Dříve jsme psali...
Polsko tvrdě brání vzdušný prostor a daňové hrozby znovu ožívají v Evropě
Investice do nemovitostí v zahraničí získávají na atraktivitě kvůli geopolitické nestabilitě a hrozbám nových daní v Evropě. Získejte klid s investicemi
Stanjura klade podmínky pro předání rozpočtu o výdajích na Dukovany a obranu
Ministr Stanjura odmítá poslat návrh státního rozpočtu do sněmovny bez garance zachování výdajů na jadernou elektrárnu Dukovany a obranu. Kdo bere rozpočet jako rukojmí?
Evropské země včetně Francie a Německa hledají nové daně kvůli deficitům
Francie, Německo a další evropské státy zvažují zvýšení daní, včetně digitální daně a zavedení nových opatření, kvůli rostoucím veřejným výdaji a deficitu rozpočtů. poznat nové daně
Putin zvyšuje daně v Rusku kvůli válečným nákladům a ekonomickým problémům v roce 2025
V reakci na prohlubující se rozpočtový deficit, který letos dosáhl 3,2 % HDP, plánuje Rusko v roce 2025 výrazné zvýšení daní, včetně DPH a daní z příjmů, aby zajistilo financování válečných výdajů. Poznej dopad války
Rusko zvýší od roku 2026 DPH na 22 procent kvůli financování války
Rusko plánuje od roku 2026 zvýšit DPH na 22 procent, aby mohlo financovat pokračující válku na Ukrajině. Detaily daňových změn
Fakta
📊
3% HDP
Cíl obranných výdajů do 2030
(15. 1. 2025)
💰
100 mld. Kč
Roční navýšení výdajů
(15. 1. 2025)
💰
286 mld. Kč
Plánovaný schodek rozpočtu 2026
(1. 9. 2025)
📊
2,3% HDP
Navržené obranné výdaje (Stanjura)
(30. 6. 2025)
💰
350–450 mld.
Prodej státních dluhopisů ročně
(11. 7. 2025)
💰
2 mld. EUR
Česko požádalo z fondu SAFE
(11. 12. 2025)
Události
Co a kdy?
rok 2025
Čeští ekonomové a studie (CERGE‑EI) doporučují financovat zvýšené obranné výdaje spíše zvýšením daní než dluhem a navrhují „vyhlazování daní“, přičemž ideálním rokem pro zvýšení daní uvádějí rok 2026.
21. května 2025
Publikace studie zmiňující, že české výdaje na obranu mají během pěti let dosáhnout 3 % HDP a že ideálně by se daně měly zvyšovat již v roce 2026.
2. června 2025
Debata předních ekonomů včetně Jana Švejnara a prezidenta Pavla o financování evropské obrany; očekávání, že evropské státy přislíbí navýšení obranných výdajů až na 5 % HDP na nadcházejícím summitu NATO.
26. června 2025
Prezident Petr Pavel podepsal novelu rozpočtových pravidel umožňující vládě v letech 2026–2033 zvyšovat výdaje na obranu nad 2 % HDP bez započítání do rozpočtových limitů; výjimka platí osm let.
30. června 2025
Ministr financí Zbyněk Stanjura oznámil, že schodek státního rozpočtu v příštím roce bude vyšší (až ~280 mld. Kč) zejména kvůli vyšším výdajům na obranu a naplánoval navýšení obranných výdajů na 2,3 % HDP.
11. července 2025
Informace o potřebě prodat státní dluhopisy v rozsahu 350–450 mld. Kč a o struktuře držitelů dluhu jako součást diskuse o financování státního dluhu a výdajů (včetně obrany).
3. července 2025
Oznámeno, že Evropská komise brzy předloží návrh nového víceletého finančního rámce na léta 2028–2034, což ovlivní dostupné prostředky pro členské státy (včetně možného financování obrany).
16. července 2025
Evropská komise navrhla sedmiletý rozpočet EU na období 2028–2034 (dva biliony eur); jeho schválení vyžaduje jednomyslnou shodu států a ovlivní dostupnost prostředků na obranu a další priority.
21. srpna 2025
Polsko oznámilo plán od roku 2026 zvýšit daň z příjmu právnických osob bankám na 30 % (s následným snižováním), s cílem financovat rostoucí výdaje na obranu; Polsko očekává výdaje na obranu 5 % HDP v roce 2026.
1. září 2025
Ministerstvo financí představilo návrh státního rozpočtu na rok 2026 se schodkem 286 mld. Kč, z čehož 49 mld. tvoří mimořádné výdaje na obranu a dostavbu Dukovan; v textu se varuje před možným rozpočtovým provizoriem a vysokým deficitem.
24. září 2025
Ruské ministerstvo financí oznámilo, že od roku 2026 zvýší DPH na 22 % za účelem financování obrany a bezpečnosti související s invazí na Ukrajinu.
16. října 2025
Ruský vládní plán pro rok 2025 zahrnuje zvýšení daní (firemní i DPH) s cílem zvýšit příjmy pro financování válečných výdajů; výslovně je uvedeno plánované zvýšení DPH od roku 2026 (viz výše).
6. listopadu 2025
Sněmovna dosud nepřijala státní rozpočet 2026; ministr financí Zbyněk Stanjura podal demisi a požaduje zachování výdajů na Dukovany a obranu jako podmínku pro opětovné zaslání návrhu rozpočtu, čímž vzniká politické napětí ohledně financování obrany.
11. prosince 2025
Designovaný premiér Andrej Babiš jednal s Ursulou von der Leyenovou o žádosti Česka o až 2 mld. EUR z unijního fondu SAFE; Komise posoudí plány do ledna 2026 a dohoda o půjčce by měla být hotova v březnu 2026.
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Zvýšení výdajů na obranu nad 2 % HDP a výjimka z rozpočtových limitů
Srovnání před a po
📅
Rozpočtová pravidla
PŘED
Výdaje nad 2 % HDP se započítávaly do rozpočtových limitů a dluhových ukazatelů
PO
Novela umožní 2026–2033 navyšovat obranu nad 2 % HDP bez započítání rozdílu do rozpočtových limitů
💰
Objem výdajů na obranu
PŘED
Česko vynakládalo zhruba 2 % HDP na obranu
PO
Vláda plánuje postupně zvyšovat až na ~3 % HDP do roku 2030, s výjimkou umožňující překročit 2 % v letech 2026–2033
💰
Způsoby financování
PŘED
Financování navyšování obrany vázáno na běžný rozpočet (škrtání, daně, dluh)
PO
Studie doporučují kombinaci: stabilní zvýšení daní, menší škrty, případně mimorozpočtový obranný fond a vyhlazování daní; vláda počítá s kombinací deficitu, daní a škrtů
🏛️
Možnosti investic z EU
PŘED
Česko mělo omezené možnosti čerpat unijní půjčky/programma na obranu
PO
Existuje možnost žádat o půjčky z unijních programů (SAFE/ReArm) a EU navrhuje společné financování a půjčky na obranné projekty
Klíčové postavy
👤
Prezident Petr Pavel
Podepsal novelu rozpočtových pravidel
👤
Zbyněk Stanjura
Ministr financí — uvádí možnosti financování (deficit, daně, škrty) a varuje k 3% limitu deficitu
🏛️
Vláda ČR / Ministerstvo obrany
Navrhuje postupné navýšení obranných výdajů na ~3 % do roku 2030 a předkládá projekty k financování
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Zbyněk Stanjura
ministr financí"K podobnému kroku v této chvíli přistoupilo šestnáct států Evropské unie"
Zbyněk Stanjura
ministr financí"Nejpravděpodobnější bude kombinace jednoho až dvou z těchto nástrojů"
Zbyněk Stanjura
ministr financí"i při započítání zvýšených výdajů na obranu nepřesáhne deficit státních rozpočtů v příštích letech tři procenta HDP"
Josef Bernard
předseda rozpočtového výboru"Záleží na tom, jak odpovíme na otázku, zda by konec Ukrajiny ohrožoval i naše zájmy. A pokud odpovíme, že ano, tak je potřeba s tím něco dělat"
Josef Bernard
předseda rozpočtového výboru"Situace se radikálně mění a je třeba reagovat"
Jak šel čas
Historický kontext
💶
leden 2026
Evropská komise posoudí žádosti států o půjčky z fondu SAFE a rozhodne o dohodách o půjčkách (včetně Česka)
Designovaný premiér Andrej Babiš uvedl, že EK posoudí plány do ledna 2026; dohoda o půjčce by měla být hotova v březnu 2026.
Umožní případné dodatečné financování nákupu vojenské techniky z unijního fondu SAFE; určí, zda Česko může navýšit částku půjčky.
🧾
rok 2026
Možnost zvýšit daňové výnosy a financovat obranné výdaje; Polsko plánuje zvýšit bankovní daň od roku 2026
CURRENT články uvádějí, že některé země (Polsko, Rusko) plánují daňové změny od roku 2026 a experti doporučují financovat vyšší výdaje hlavně daněmi.
Ukazuje se jako jedna z hlavních cest financování zvýšených výdajů na obranu v Evropě.
📜
2026
Možnost v Česku vydávat vyšší obranné výdaje nad limity díky novele rozpočtových pravidel (platí 2026–2033)
Prezident podepsal novelu rozpočtových pravidel umožňující navyšovat obranné výdaje nad 2 % HDP v letech 2026–2033 bez započítání do rozpočtových limitů.
Dává právní rámec pro dočasné navyšování výdajů na obranu až do 3 % HDP bez porušení pravidel; zvyšuje fiskální flexibilitu vlády.
🏛️
2026
Evropský obranný fond SAFE / ReArm – členské státy mohou žádat o půjčky na obranu (termíny podání a výběru projektů)
Program SAFE nabízí výhodné půjčky; státy měly do 30. listopadu předložit plány a EK posoudí žádosti (zmíněno v souvislosti s termíny čerpání a českým záměrem).
Umožňuje financování velkých obranných projektů přes společné evropské nástroje; zvyšuje možnost EU jako zdroje financí místo výhradního spoléhání na dluh či domácí daně.
🪖
2026
Česko plánuje zvýšit výdaje na obranu na 3 % HDP do roku 2030 podle vládních závazků
Více článků uvádí vládní záměr postupně navyšovat na 3 % HDP do roku 2030 (tempo 0,2 p.b. ročně).
Potřeba stovek miliard Kč navíc; vyvolává debatu o financování (daně, dluh, škrty) a o dopadech na rozpočet a dluh.
Upozornění: v některých článcích se diskutují i cíle NATO až 3,5–5 % HDP
📈
14. května 2025
Studie CERGE‑EI: ideální načasování zvýšení daní na obranu je rok 2026
CURRENT: studie zmiňuje, že pro trvalé zvýšení výdajů je nejefektivnější zvýšit daně co nejdříve, ideálně v roce 2026, aby se vyhladily daňové šoky.
Navrhuje časový bod pro fiskální konsolidaci financování obrany; ovlivňuje veřejnou debatu o načasování daňových reforem.
🇪🇺
březen 2025
Ursula von der Leyenová představila plán ReArm Europe / možnosti uvolnění rozpočtových pravidel a společné půjčky
CONTEXT: Komise navrhla nástroje pro přezbrojení Evropy včetně rozvolnění rozpočtových pravidel a společných půjček (150 mld. eur) na vojenské kapacity.
Zvýšila politický tlak na členské státy, aby využily unijní nástroje pro financování obrany; poskytuje alternativní zdroj financí k národním dluhům.
💼
11. července 2025
Evropská komise předložila návrh nového víceletého finančního rámce 2028–2034 se zvýšeným důrazem na obranu (představen 16.–17. července 2025)
CURRENT/CONTEXT: Komise navrhla rozpočet 2 biliony EUR s výrazně větší alokací na obranu, konkurenceschopnost a krizové mechanismy; návrh předpokládá nové zdroje vlastních příjmů a úpravy kohezních fondů.
Dlouhodobý zdroj pro financování obranných priorit EU, mění rozdělení peněz mezi členské státy a podporuje společné projekty (vliv na české plánování a priority).
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Stát stanoví, kdo a kolik má platit na daních, podle různých pravidel. Například daň z příjmu platí lidé ze svých výdělků, daň z nemovitosti zase vlastníci domů nebo pozemků. Daně se platí pravidelně, třeba ročně nebo při nákupu zboží. Když někdo daň nezaplatí, stát může uložit pokutu nebo jiné sankce.
Proč je to důležité
Daně jsou hlavním zdrojem peněz pro fungování státu a veřejných služeb, které využívá každý z nás. Díky nim financujeme třeba školství, zdravotnictví nebo obranu země. Bez daní by stát nemohl zajistit zákony, bezpečnost i rozvoj infrastruktury, což by ovlivnilo život všech obyvatel.
Otestujte se
Kvíz: Financování české obrany a rozpočtové změny
Andrej Babiš
český politik a podnikatel slovenského původu
.jpg)
Povolání: byznysmen, politik, ekonom, podnikatel
Pozice:
- poslanec Parlamentu České republiky (21. října 2017 - dosud)
- poslanec Parlamentu České republiky (9. října 2021 - dosud)
- předseda vlády České republiky (6. prosince 2017 - 17. prosince 2021)
- poslanec Parlamentu České republiky (26. října 2013 - 26. října 2017)
- místopředseda vlády České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
- ministr financí České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
Narození: 2. září 1954
Místo narození: Bratislava
Státní občanství: Slovensko (leden 1993 - dosud)
Politická strana: ANO 2011 (2012 - dosud)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Ursula von der Leyenová
německá politička
Povolání: lékař, politik, jezdec
Pozice:
- předseda Evropské komise (1. prosince 2019 - dosud)
- poslanec Spolkového sněmu (24. října 2017 - 31. července 2019)
- spolkový ministr obrany (17. prosince 2013 - 17. července 2019)
- poslanec Spolkového sněmu (22. října 2013 - 24. října 2017)
- Federal Minister of Labour and Social Affairs (30. listopadu 2009 - 17. prosince 2013)
- poslanec Spolkového sněmu (27. října 2009 - 22. října 2013)
- Federal Minister of Education, Family Affairs, Senior Citizens, Women and Youth (22. listopadu 2005 - 30. listopadu 2009)
- Member of the Landtag of Lower Saxony (4. března 2003 - 7. prosince 2005)
Narození: 8. října 1958
Místo narození: Ixelles
Státní občanství: Německo
Politická strana: Křesťanskodemokratická unie (1990 - dosud)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 12. 1. 2026 1:35:43