Státní rozpočet je plán, který ukazuje, kolik peněz stát za rok získá a kolik utratí. Je to zákon schválený parlamentem, podle kterého stát hospodaří. Rozpočet zahrnuje všechny příjmy, například daně, a výdaje na věci jako školy nebo zdravotnictví.
Evropská a globální fiskální výzvy v obraně
Polsko tvrdě brání vzdušný prostor a daňové hrozby znovu ožívají v Evropě
Mizící téma o
společenských pravidlech a politice
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Evropské diskuse o financování obrany se soustředí na růst obranných výdajů a možné daňové nástroje; některé státy už zvažují nebo zavádějí konkrétní daňové kroky (Polsko zvyšuje daň z příjmů bank, Rusko plánuje zvýšit DPH) a experti doporučují financovat vyšší výdaje převážně daněmi spíše než dluhem [2][18].
V Česku platí od roku 2026 možnost zvyšovat výdaje na obranu až na 3 % HDP mimo běžné rozpočtové limity poté, co prezident podepsal úpravu rozpočtových pravidel; odborníci navrhovali včasné zvýšení daní (už v roce 2026), aby bylo navýšení udržitelné bez nadměrného zadlužení [4][1].
Zvýšené výdaje na obranu spolu s investicemi do dostavby jaderné elektrárny Dukovany vedou k odhadovanému růstu schodku státního rozpočtu (odhady kolem 280–286 mld. Kč) a ministerstvo financí navrhuje nástroje jako spořicí státní dluhopisy jako možné zdroje financování; ministr financí Zbyněk Stanjura rovněž trvá na garancích výdajů na Dukovany a obranu před odesláním rozpočtu do sněmovny [6][11][12][17].
Nový článek doplňuje, že geopolitická nejistota posiluje zájem investorů o zahraniční nemovitosti a opět otevírá debatu o daňových hrozbách v Evropě, což rozšiřuje tematický záběr k dopadům daňových opatření na realitní trhy a chování investorů .
Zdroje:
Tvrdý postoj Polska, nové daňové hrozby aneb Proč se mi líbí nemovitosti v zahraničí
Cesta ke třem procentům HDP na obranu je volná, prezident podepsal úpravu rozpočtových pravidel
Schodek státního rozpočtu bude příští rok vyšší než letos, připustil Stanjura
Evropská komise chce výrazně zvýšit sedmiletý rozpočet: z 1,2 na dva biliony eur
Nejnovější
Polsko tvrdě brání vzdušný prostor a daňové hrozby znovu ožívají v Evropě
14. 11. 2025: Investice do nemovitostí v zahraničí získávají na atraktivitě kvůli geopolitické nestabilitě a hrozbám nových daní v Evropě.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Střední dopad
6. listopadu 2025
Do roku 2028 máme spolu s dalšími 16 zeměmi výjimku, že tyto výdaje na obranu mohou jít nad povolený deficit
2
Střední dopad
26. června 2025
K podobnému kroku v této chvíli přistoupilo šestnáct států Evropské unie
3
Vysoký dopad
5. března 2025
Záleží na tom, jak odpovíme na otázku, zda by konec Ukrajiny ohrožoval i naše zájmy. A pokud odpovíme, že ano, tak je potřeba s tím něco dělat
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Česká republika (stát)
Vyšší obranné výdaje (cílem 3 % → 3,5–5 % HDP podle scénářů) výrazně zatíží veřejné finance, zvýší schodek a dluh nebo vyžádají vyšší daně či škrty jinde.
Ministerstvo financí ČR
Bude pod tlakem zajistit financování navýšených obranných výdajů bez porušení rozpočtových pravidel — nutnost vyšších daní, větších deficitů nebo škrtů jinde; roste politický i analytický tlak.
Ministerstvo obrany ČR
Získá trvalé navýšení rozpočtu (zákonně kryté výdaje, plány na 2–3 % a rostoucí prostředky na modernizaci a výzkum), ale musí čelit termínovým i výkonnostním tlakům.
Český obranný průmysl
Vyšší obranné výdaje a evropské programy (EDF, společné zakázky) zvýší poptávku, investice a možnosti exportu, ale průmysl čelí kapacitním a finančním překážkám.
Domácnosti / spotřebitelé
Možné zvýšení daní nebo omezení veřejných služeb kvůli financování obrany sníží disponibilní příjem a zasáhne životní úroveň; riziko vyšší inflace a úroků.
České malé a střední zbrojní firmy (výrobci munice/subdodavatelé)
Mohou těžit z nárůstu poptávky, ale čelí kapacitním překážkám, bankovní averzi a nutnosti rychlých investic; vyžadují přístup k financím a integraci do evropských konsorcií.
Banky a finanční instituce
Rostoucí emise státního dluhu znamenají obchodní příležitost (výnosy z emisí), ale zároveň politický tlak na sektory (daňové návrhy) a volatilitu trhu; vyšší úrokové náklady ovlivní bankovní sektor.
Evropská komise / EU instituce
Má možnost nabídnout společné nástroje (EDF, eurobondy, MFF) na financování obrany a koordinaci nákupů; posílí roli v evropské obranné politice.
Kontext
Dříve jsme psali...
Stanjura klade podmínky pro předání rozpočtu o výdajích na Dukovany a obranu
Ministr Stanjura odmítá poslat návrh státního rozpočtu do sněmovny bez garance zachování výdajů na jadernou elektrárnu Dukovany a obranu. Kdo bere rozpočet jako rukojmí?
Evropské země včetně Francie a Německa hledají nové daně kvůli deficitům
Francie, Německo a další evropské státy zvažují zvýšení daní, včetně digitální daně a zavedení nových opatření, kvůli rostoucím veřejným výdaji a deficitu rozpočtů. poznat nové daně
Putin zvyšuje daně v Rusku kvůli válečným nákladům a ekonomickým problémům v roce 2025
V reakci na prohlubující se rozpočtový deficit, který letos dosáhl 3,2 % HDP, plánuje Rusko v roce 2025 výrazné zvýšení daní, včetně DPH a daní z příjmů, aby zajistilo financování válečných výdajů. Poznej dopad války
Rusko zvýší od roku 2026 DPH na 22 procent kvůli financování války
Rusko plánuje od roku 2026 zvýšit DPH na 22 procent, aby mohlo financovat pokračující válku na Ukrajině. Detaily daňových změn
Ministerstvo financí představilo návrh státního rozpočtu na rok 2026 se schodkem 286 miliard korun
Návrh rozpočtu na rok 2026 počítá s nadhodnocenými příjmy, výraznými škrty a nejistotou ohledně růstu platů ve veřejné sféře. Kdo na změnách tratí?
Fakta
📊
3 % HDP
Cíl výdajů na obranu do 2030
(15. 1. 2025)
💰
100 mld. Kč
Roční navýšení o ~100 mld.
(15. 1. 2025)
💰
286 mld. Kč
Návrh schodku rozpočtu 2026
(1. 9. 2025)
📊
2,3 % HDP
Navržená výdaje na obranu (Stanjura)
(30. 6. 2025)
💰
350–450 mld.
Prodej státních dluhopisů letos
(11. 7. 2025)
📊
90 %
Podíl českých firem na zakázkách
(3. 6. 2025)
Události
Co a kdy?
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Zvýšení výdajů na obranu nad zákonnou úroveň (2 % HDP)
Srovnání před a po
💰
Financování obrany
PŘED
Obranné výdaje ~2 % HDP a závazek navyšovat postupně (0,2 p.b. ročně)
PO
Možnost navyšovat nad 2 % HDP do ~3 % (cíl 2030) a výjimka z rozpočtových limitů 2026–2033; návrhy až na 3,5–5 % HDP|Financování: kombinace zvýšení daní, půjček a škrty v jiných kapitolách
📋
Rozpočtová pravidla
PŘED
Výdaje nad 2 % se započítávaly do rozpočtových limitů
PO
Novela zákona umožňuje v letech 2026–2033 nezapočítávat výdaje nad 2 % HDP do rozpočtových limitů; lze využít zvýšení schodku a mimorozpočtových instrumentů
📅
Časový rámec
PŘED
Postupné navyšování plánované do roku 2030 (0,2 p.b./rok)
PO
Rychlejší harmonogram diskutován; doporučení ekonomů zvýšit dříve (např. 2026) nebo cíle NATO požadují 3–5 % v delším horizontu
💰
Možné dopady na veřejné finance
PŘED
Schodky a dluhy na stávající trajektorii (střednědobé plány)
PO
Vyšší roční výdaje na obranu (řádově desítky až stovky mld. Kč) vedou k vyššímu schodku, nutnosti hledat zdroje: daně|dluh|škrtání; doporučení CERGE‑EI preferuje vyhlazování daní (stabilní zdanění)
Klíčové postavy
👤
Zbyněk Stanjura
Ministr financí — navrhuje mix financování (schodek, daně, škrty) a předložil rozpočtové plány
👤
Prezident Petr Pavel
Podepsal novelu rozpočtových pravidel umožňující výjimky pro obranu
🏛️
CERGE‑EI (Marek Kapička, Daniel Münich)
Ekonomové — doporučují princip „vyhlazování daní“ a preferují zvýšení daní před trvalým zadlužováním
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
David Prušvic
ředitel hospodářské sekce ministerstva financí"Do roku 2028 máme spolu s dalšími 16 zeměmi výjimku, že tyto výdaje na obranu mohou jít nad povolený deficit"
David Prušvic
ředitel hospodářské sekce ministerstva financí"Pokud je budoucí vláda bude garantovat, tak nevidím důvod, proč bychom rozpočet neposlali"
Zbyněk Stanjura
ministr financí"K podobnému kroku v této chvíli přistoupilo šestnáct států Evropské unie"
Zbyněk Stanjura
ministr financí"Nejpravděpodobnější bude kombinace jednoho až dvou z těchto nástrojů"
Andrej Babiš
"je ochoten podpořit výdaje na obranu do výše tří procent"
Josef Bernard
"Záleží na tom, jak odpovíme na otázku, zda by konec Ukrajiny ohrožoval i naše zájmy. A pokud odpovíme, že ano, tak je potřeba s tím něco dělat"
Josef Bernard
"Situace se radikálně mění a je třeba reagovat"
David Marek
hlavní ekonom (Deloitte)"Před dalšími vládami bude stát složitá otázka, jak konečně dostat veřejné finance pod kontrolu, znovu nastartovat hospodářský růst a přenastavit výdajové priority v čele s výdaji na obranu"
Daniel Münich
ekonom (Cerge-EI)"Určitě to v silách české ekonomiky je. V roce 2026 navýšení na 2,5 procenta a v roce 2027 na tři"
Daniel Münich
ekonom (Cerge-EI)"Takže nevím, o čem se bavíme"
Jak šel čas
Historický kontext
⚖️
2026
Zavedení pravidla umožňující Česku zvyšovat výdaje na obranu nad pravidelný rozpočtový limit (výjimka z rozpočtových pravidel)
Prezident podepsal novelu rozpočtových pravidel, která umožní v letech 2026–2033 navyšovat obranné výdaje nad dosavadní limity bez započítání do rozpočtového rámce (součást zákona o řízení a kontrole veřejných financí).
Umožňuje vládě rychle navyšovat výdaje na obranu mimo běžné rozpočtové limity; zároveň zvyšuje potřebu najít trvalé zdroje financování (daně, dluh nebo škrty).
Podobné kroky již učinilo 16 států EU
💶
rok 2026
Plánované zvýšení některých daňových sazeb v jiných státech za účelem financování obrany (Polsko: bankovní daň; Rusko: DPH)
Polsko plánuje od roku 2026 zvýšit sazbu daně z příjmů bank na 30 % (s postupným snižováním v následujících letech). Ruské ministerstvo financí oznámilo zvýšení DPH na 22 % od roku 2026 s cílem financovat obranu.
Ukazuje, že některé země volí daňové nástroje k pokrytí rostoucích výdajů na obranu; modely se liší mezi státy.
Polsko očekává v roce 2026 dodatečné příjmy 6,5 mld. zlotých
📉
rok 2026
Návrh státního rozpočtu ČR na rok 2026 se schodkem ~286 mld. Kč (vč. mimořádných položek na Dukovany a obranu)
Ministerstvo financí předložilo rozpočet na 2026 se schodkem 286 mld. Kč; součástí jsou mimořádné výdaje 49 mld. Kč na obranu a Dukovany (včetně půjčky 18,3 mld.).
Zvyšuje veřejný dluh a zdůrazňuje tlak na fiskální konsolidaci; vyvolává debatu o zdrojích financování obrany (daně vs. dluh).
Odhady MF uvádějí schodek 286 mld., zatímco bez mimořádných položek by byl ~237 mld.
📊
rok 2026
Doporučení odborníků (CERGE‑EI) — včasné zvýšení daní jako preferovaný způsob financování trvalého navýšení výdajů na obranu
Studie CERGE‑EI analyzovala scénáře financování nárůstu obranných výdajů a doporučila ‚vyhlazování daní‘ — tedy zvýšit daně dříve (ideálně 2026) místo financování dluhem.
Posiluje argument za strukturálním zvýšením daňových příjmů, aby bylo navyšování výdajů udržitelné bez nadměrného zadlužení.
Autoři varují, že odkládání zvýšení daní vede k nutnosti větších budoucích úprav
🪖
2025–2030 (cíl)
Vládní závazek postupného navyšování výdajů na obranu na ~3 % HDP do roku 2030
Vláda plánuje zvyšovat obranné výdaje tempem 0,2 pp HDP ročně s cílem dosáhnout ~3 % HDP do roku 2030; novela rozpočtových pravidel má tento proces podpořit výjimkou 2026–2033.
Zvýší tlak na státní finance; nutí hledat zdroje (daně, dluh, škrty) a zvyšuje význam domácího obranného průmyslu a společné evropské koordinace.
Tento cíl byl odborníky doporučován dříve jako udržitelnější alternativa k náhlému skoku na vyšší podíly
🇪🇺
2025–2028 (evropský rámec)
Evropské diskuse o víceletém rozpočtu EU a nových zdrojích pro obranu (víceletý finanční rámec 2028–2034)
Evropská komise navrhla rozpočet 2028–2034; současně probíhá debata o nových zdrojích příjmů EU (emisní povolenky, digitální daň) a o podpoře investic do obrany a průmyslu.
Mohlo by to poskytnout dodatečné prostředky nebo nástroje pro financování evropských obranných projektů; zároveň to komplikuje národní fiskální plánování.
Komise navrhla rámec pro 2028–2034 s vyššími objemy než dosavadní období
💳
2025 (aktuální)
Rostoucí zájem o obranné dluhopisy a státní spořicí dluhopisy jako nástroj financování
Ministerstvo financí zvažuje nástroje jako spořicí státní dluhopisy pro oslovení domácích investorů; předchozí emise měly různé podmínky a zájem investorů kolíše.
Může nabídnout státem řízený způsob získání prostředků bez přímého zvýšení daní; zároveň jde o zadlužení, které musí být obslouženo v čase.
Historicky měly spořicí dluhopisy různá daňová zvýhodnění, dnes jsou výnosy tržní a atraktivní pro určitý segment střadatelů
⚠️
2025–2027 (krátkodobě)
Růst rozpočtových tlaků kvůli kombinaci zvýšených výdajů na obranu a velkých investic (Dukovany) a demografickému tlaku
Zvýšené obranné výdaje spolu s půjčkami a investicemi na Dukovany vedou k odhadovanému růstu státního schodku (odhady kolem 255–286 mld. Kč); demografické tlaky zvyšují střednědobé výdaje.
Nutí vládu k volbě mezi vyššími daněmi, vyšším dluhem nebo škrty; zvyšuje riziko rozpočtových provizorií a politických sporů.
Ministerstvo financí predikuje, že i při navýšených výdajích deficit nebude přesahovat 3 % HDP (evropský limit), ale názor odborníků je skeptičtější
🏭
2026–2034 (evropské iniciativy)
Evropské iniciativy pro společné financování a posílení průmyslové základny obrany (EDF, 3SI, evropské iniciativy na výrobu munice a kapacit)
Programy jako Evropský obranný fond (EDF), Iniciativa Tří moří a návrhy na speciální investiční nástroje směřují k posílení průmyslových kapacit a společných projektů (munice, drony, radarové systémy).
Sníží závislost na dovozech, podpoří domácí průmysl a umožní efektivnější využití vyšších obranných rozpočtů přes společné zakázky.
EDF alokoval cca 8 mld. EUR pro 2021–2027; nové iniciativy cílí na další desítky miliard eur v investicích
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Vláda navrhne, kolik peněz stát získá a utratí, a návrh pak schválí parlament. Příjmy nejčastěji pocházejí z daní a sociálního pojistného. Výdaje jsou rozděleny do kapitol podle toho, co stát musí zajistit (například důchody) a co chce podporovat (například infrastrukturu). Pokud stát utratí více, než získá, musí si půjčit, a tím se zvyšuje státní dluh.
Proč je to důležité
Státní rozpočet rozhoduje o tom, na co stát vydá peníze – například na opravy silnic, školství či sociální podporu. Pomáhá udržet ekonomiku v pořádku tím, že plánuje příjmy a výdaje. Nesprávná rozpočtová politika může vést k dluhům, inflaci nebo horším veřejným službám, což ovlivňuje každého z nás.
Co to je
Jaderná elektrárna je zařízení, které vyrábí elektřinu pomocí tepla z jaderné štěpné reakce v palivu (obohacený uran). Reaktor zahřívá vodu, vyrábí páru, ta pohání turbínu a generátor, které vyrábějí proud.
Jak to funguje
V typickém tlakovodním reaktoru teplo vzniká ve „primárním“ okruhu, horká voda nepřechází do turbín; v parogenerátoru přehřeje vodu ve „sekundárním“ okruhu na páru. Pára roztáčí turbínu a generátor vyrábí elektřinu; přebytečné teplo se odvede do chladicího okruhu (věže nebo řeky). Palivo zůstává v reaktoru 3–5 let, potom se vyjme jako vyhořelé palivo, které je radioaktivní a musí se bezpečně skladovat nebo přepracovat.
Proč je to důležité
JE dodávají stabilní základní zdroj elektřiny (vysoký kapacitní faktor přes 90 %) a pomáhají snižovat emise CO2, ale stavba je velmi drahá a trvá roky. Pro veřejné finance a rozpočet projektu (např. Dukovany) to znamená velké jednorázové investice, dlouhou dobu návratnosti a nutnost řešit bezpečnost a skladování odpadu.
Otestujte se
Kvíz: Financování obrany a dopady rozpočtových změn v Česku
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Polsko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Varšava (1795 - dosud)
Rozloha: 312.68 tis. km²
Populace: 37.56 mil. (30. června 2024)
Měna: zlotý (11. ledna 1924 - dosud)
HDP: 688.18 mld. PLZ (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Rusko
stát v Evropě a Asii
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Petrohrad (do 11. března 1918)
Rozloha: 17.13 mil. km² (leden 2017)
Populace: 146.12 mil. (leden 2025)
Měna: ruský rubl (leden 1992 - dosud)
HDP: 2.24 bil. RUB (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 26. 11. 2025 12:17:40