Omezení ekonomického růstu pro spravedlnost a klima

Stiglitz, Piketty a další ekonomové znovu požadují zastavení ekonomického růstu

Uzavřené téma o ekonomice a společnosti

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Několik předních ekonomů v čele s Josephem Stiglitzem a Thomasem Pikettym znovu volá po omezení ekonomického růstu a spotřeby v bohatých zemích jako nástroji ke snížení nerovností a tlaku na klima; autoři navrhují mimo jiné omezení pracovní doby a spotřeby.[1]

Kritici a empirické příklady ale ukazují, že zastavení nebo dlouhodobá stagnace růstu nemusí přinést očekávané environmentální či sociální výhody: zmíněná Itálie, kde reálný HDP stagnuje téměř 30 let, slouží jako varování, že nerůst sám o sobě nevede automaticky k lepšímu životu nebo rychlejšímu poklesu emisí.[1][2]

Nový článek potvrzuje hlavní návrhy ekonomů (omezení růstu a spotřeby) a současně zdůrazňuje historické zkušenosti, které zpochybňují jejich účinnost v praxi; tedy téma zůstává otevřené mezi teoretickými návrhy a empirickými důsledky.[1][2]

Zdroje:

  1. Zbohatli jsme až moc, růst musí přestat, žádají po Západu slavní ekonomové. Měli by se ale podívat na stav země, které se to už povedlo

  2. Zbohatli jsme až moc, růst musí přestat, žádají po Západu slavní ekonomové. Měli by se ale podívat na stav země, které se to už povedlo

Nejnovější
Stiglitz, Piketty a další ekonomové znovu požadují zastavení ekonomického růstu
18. 6. 2026: Skupina významných ekonomů včetně Nobelovy ceny navrhuje limitovat růst ekonomiky a spotřebu, ale praxe Itálie ukazuje, že zastavení růstu nevede k požadovaným environmentálním nebo společenským přínosům.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Západní ekonomiky (EU a další bohaté státy)

Návrh omezení růstu by výrazně ovlivnil politiku, obchod a dekarbonizaci; rizika zahrnují potlačení obchodu a negativní dopady na rozvoj chudších zemí.

Soukromé firmy / investoři

Budoucí politika omezování růstu by omezila investiční možnosti; naopak podpora růstu pro zelené inovace nabízí příležitosti k masivním investicím.

Rozvojové země / chudší státy

Omezení růstu v bohatých zemích by snížilo poptávku a ochromilo růst chudších zemí, omezilo tak jejich možnosti vymanit se z chudoby.

Alessio Terzi

Jeho názor, že řešením je urychlení zelených inovací a nikoli omezování růstu, je v rozporu s apelovými návrhy a oslabuje pozici návrhů na limity růstu.

Itálie (vláda/ekonomika)

Použita jako případová „laboratoř“ nerůstu, ukazuje, že dlouhodobá stagnace HDP nepřinesla vyšší štěstí ani razantní snížení emisí, čímž zpochybňuje návrhy nerůstu.

Obyvatelstvo / mzdy a veřejné služby

Navrhované opatření omezení růstu by mohlo vést ke stagnaci mezd a škrtení veřejných služeb, což by snížilo životní úroveň mnoha lidí.

Joseph Stiglitz

Jako signatář výzvy k uvažování o limitech růstu se zviditelnil a posílil svou roli v debatě o ekonomické politice a nerůstu.

Thomas Piketty

Účastí na iniciativě omezování růstu potvrzuje své postavení jako hlavní autority v debatě o nerovnosti a růstu.

Akademická veřejnost / veřejná debata

Iniciativa prominentních ekonomů oživila veřejnou a odbornou debatu o hranicích růstu, klimatu a sociální spravedlnosti.

Kontext
Dříve jsme psali...
Slavní ekonomové varují před nutností zastavit růst v bohatých zemích pro klima i spravedlnost
Podle předních ekonomů jako Stiglitz a Piketty růst HDP bohatých zemí podporuje nerovnost a klimatickou krizi, ale jeho omezení je v demokracii téměř nereálné a příklady jako Itálie ukazují negativní důsledky stagnace.  proč nerůst nefunguje
Fakta
👤

Joseph Stiglitz

Nobelův laureát v ekonomii
(16. 6. 2026)

👤

Thomas Piketty

Nobelův laureát v ekonomii
(18. 6. 2026)

🔄

nerůst Itálie

Reálný HDP Itálie stagnuje
(16. 6. 2026)

📊

>20 let

Délka italské stagnace HDP
(18. 6. 2026)

🔄

návrh limitů

Navrhované stropy růstu a spotřeby
(18. 6. 2026)

🔄

riziko autority

Možné omezení svobod a demokracie
(16. 6. 2026)

Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

Podnebí (klima) je dlouhodobý stav počasí v určité oblasti, ovlivněný energií slunce, pohybem vzduchu, typem povrchu a lidskou činností. Neznamená to krátkodobé počasí, ale průměry a vzorce za desetiletí. Rozlišujeme různé úrovně — od celosvětového po místní a mikroklima.

⚙️
Jak to funguje

Podnebí se popisuje pomocí statistických ukazatelů jako průměrná teplota a roční úhrn srážek, často v klimatogramech. Ovlivňují ho proudění vzduchu, vliv oceánu nebo kontinentu, nadmořská výška a pokrytí terénu (lesy, města). Pro studium historie klimatu vědci používají záznamy v ledech, letokruhy, usazeniny a historické dokumenty (tzv. proxy data).

🎯
Proč je to důležité

Podnebí určuje, jaké plodiny lze pěstovat, jaké půdy vznikají a kde lidé mohou bezpečně žít. Změny klimatu ovlivňují vodní režim, zemědělství a riziko povodní či sucha, což má přímý dopad na ekonomiku a politiku dekarbonizace. Pro čtenáře ekonomických zpráv to znamená, že opatření proti změně klimatu a investice do adaptace přímo ovlivní náklady a plánování.

Otestujte se
Kvíz: Debata o omezení růstu a nerůstu v bohatých zemích
Joseph Stiglitz

americký ekonom

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/9/9e/Joseph_E._Stiglitz,_2019_(cropped).jpg

Povolání: ekonom, vysokoškolský učitel, vědecký spisovatel, spisovatel literatury faktu, profesor, kritik, spisovatel

Pozice:

  • Chief Economist of the World Bank (13. února 1997 - 1. února 2000)
  • Chair of the Council of Economic Advisers (28. června 1995 - 13. února 1997)

Narození: 9. února 1943

Místo narození: Gary

Státní občanství: Spojené státy americké

Politická strana: Demokratická strana

Web: http://www.josephstiglitz.com/

Data pocházejí z datové položky WikiData

Itálie

stát v jižní a západní Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/0/03/Flag_of_Italy.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Řím (2. června 1946 - dosud)

Rozloha: 302.07 tis. km²

Populace: 58.85 mil. (2023)

Měna: euro (leden 2002 - dosud)

HDP: 2.01 bil. EUR (2022)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 14. 7. 2026 17:34:25