Demokracie znamená „vládu lidu“: o tom, kdo a jak bude vládnout, rozhoduje většina oprávněných občanů, nejčastěji volbami. Může být přímá (lidé hlasují přímo) nebo zastupitelská (lidé volí zástupce), dnes převládá kombinace obou forem. Ústava a zákony upravují, jak se volí a jak se chrání práva menšin.
Vliv demokracie na ekonomický růst
Ředitel Knihovny Václava Havla vysvětluje, jak svoboda a dobrovolná spolupráce vytvořily bohatý Západ
Mizící téma o
vývoji a společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Současný stav: Dobrovolná spolupráce a svobodné volby přispěly k dlouhodobému bohatství západních společností; to doplňuje dosavadní zjištění, že prvky demokracie (svoboda slova, svoboda asociací, legislativní brzdy moci) vytvářejí příznivé podmínky pro trvalý ekonomický růst[2][1].
Vývoj: Studie ukázala, že ekonomický růst se začíná zrychlovat po zhruba 15 letech fungující demokracie a kumulovaný pozitivní efekt může po 40–50 letech dosahovat více než 20 % HDP na hlavu; oslabení klíčových demokratických komponent vede k poklesu ekonomického výkonu[1].
Důsledky pro Česko: Po přibližně 30 letech demokracie v ČR jsou hlavními faktory pro další růst svoboda slova a efektivní legislativní kontrola – nové zdůraznění role dobrovolné spolupráce potvrzuje, že sociální a institucionální kapitál (ochota spolupracovat) je dalším významným kanálem, kterým demokracie podporuje prosperitu[1][2].
Zdroje:
Nejnovější
Ředitel Knihovny Václava Havla vysvětluje, jak svoboda a dobrovolná spolupráce vytvořily bohatý Západ
26. 2. 2026: Dobrovolná spolupráce a svobodné volby podle liberalismu vedly k výjimečnému bohatství a spokojenosti západní společnosti.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
16. listopadu 2025
bez svobody slova je demokracie ekonomicky slepá, bez svobody asociací chromá
2
Střední dopad
16. listopadu 2025
turbulentní mládí demokracie
3
Střední dopad
16. listopadu 2025
perpetual dividend
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Česká ekonomika (stát/občané)
Studie varuje, že oslabení demokratických institucí (útoky na média, občanský sektor, soudní brzdy) zvyšuje informační tření, zvyšuje rizikovou prémii a snižuje dlouhodobý investiční horizont, což ohrožuje budoucí růst a produktivitu v Česku.
Politici (vládní představitelé a zákonodárci)
Autoři studie upozorňují, že politická rozhodnutí oslabující svobodu projevu, sdružování a institucionální brzdy poškozují demokratickou dividendu a tím i ekonomický růst; politici proto nesou zodpovědnost za institucionální rizika.
Média a občanský sektor (neziskovky, sdružení)
Studie konstatuje, že útoky a omezení jejich svobody poškozují informační toky, což má přímý negativní dopad na efektivitu trhu a ekonomický růst.
Investoři (domácí i zahraniční)
Horší kvalita demokracie zvyšuje rizikovou prémii a snižuje investiční horizont, což vede k nižšímu objemu a kvalitě dlouhodobých investic ze strany investorů.
Byznys / domácí podniky
Lepší demokratické instituce zlepšují investiční klima a snižují informační tření, ale oslabení demokracie zvyšuje rizikovou prémii a krátí investiční horizont, což omezuje dlouhodobé investice a konkurenceschopnost firem.
Soudy a instituce brzdící moc (judikatura)
V Česku se podle studie mění vliv soudních brzd na legislativu; oslabení těchto brzdičů snižuje kvalitu demokracie a následně negativně ovlivňuje dlouhodobou produktivitu.
Ekonomičtí poradci a analytici (vědecká komunita)
Nová studie rozšiřuje rámec porozumění vztahu demokracie a růstu a poskytuje argumenty pro politiky a byznys k posilování institucí a ochraně svobod.
Voliči a veřejnost
Lepší informační prostředí a silné instituce podporují kvalifikovanější rozhodování voličů, což může vést k politickým volbám zaměřeným na ochranu demokracie a dlouhodobého růstu.
Kontext
Dříve jsme psali...
David Navrátil vysvětluje, proč demokracie zvyšuje ekonomický výkon a co když její prvky selžou
Studie ukazuje, že demokracie zvyšuje ekonomický růst trvale díky svobodě slova, asociacím a kontrolám moci, a její oslabení vede ke ztrátě prosperity. pochopit ekonomický význam demokracie
Fakta
📊
157 zemí
Rozsah analýzy studie
(16. 11. 2025)
📅
1959–2018
Studované roky v analýze
(16. 11. 2025)
📊
40–50 let
Horizont kumulované dividendy
(16. 11. 2025)
📊
>20%
Kumulativní nárůst produktivity
(16. 11. 2025)
🔄
30+ let
Doba trvání demokracie v ČR
(16. 11. 2025)
🔄
útočí na média
Riziko poškození ekonomiky
(16. 11. 2025)
Události
Co a kdy?
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Žádná konkrétní legislativní změna
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
"“turbulentní mládí demokracie” (politické přetahování, konflikt očekávání, institucionální chaos)"
"“volební demokracie” (polyarchie)"
"“nižší riziková prémie”"
"“vyšší investiční horizont”"
"“perpetual dividend”"
"“součástka”"
Jak šel čas
Historický kontext
📈
rok 1959–2018
Analýza 157 zemí v letech 1959–2018 ukázala, že kvalitní demokracie postupně zvyšuje HDP na hlavu; každý rok v kvalitní demokracii přispívá k růstu a kumulovaný efekt za 40–50 let může překročit 20 % produktivity
Vyplývá ze studie zmiňované v CURRENT: autoři analyzovali data 157 zemí za období 1959–2018.
Dlouhodobý pozitivní vliv demokracie na ekonomickou výkonnost; potvrzuje roli svobody projevu, sdružování a institucionálních brzd.
⏳
rok 15 let po zavedení demokracie
Zpomalený nástup efektu demokracie: studie zmiňuje, že ekonomický růst se začíná zrychlovat po zhruba 15 letech fungující demokracie
CURRENT: autoři uvádějí, že pozitivní účinky demokracie nejsou okamžité, ale akcelerují po cca 15 letech trvání demokratických institucí.
Vysvětluje časový odstup mezi politickou změnou a měřitelným efektem na produktivitě a HDP na hlavu.
🏛️
rok 40–50 let demokracie
Kumulovaný pozitivní efekt demokracie dosahuje podle studie po 40–50 letech více než 20 % vyšší produktivity na hlavu
Výsledky studie shrnuté v CURRENT: dlouhodobá „demokratická dividenda“ se kumuluje desetiletími.
Dlouhodobý přírůstek HDP na obyvatele v demokraciích; význam pro strategické plánování institucí a politik.
🇨🇿
přes 30 let (Česká republika)
V Česku, po více než 30 letech demokracie, se podle studie mění význam jednotlivých demokratických komponent — hlavními hybateli růstu jsou svoboda slova a svoboda asociací; oslabení těchto prvků poškozuje ekonomiku
CURRENT a CONTEXT články o české transformaci a 30+ letech demokracie uvádějí, že institucionální kvalita a svoboda jsou klíčové pro další růst.
Upozornění na ekonomické riziko útoků na média a občanský sektor; doporučení posilovat institucionální brzdy a sociální kapitál.
🔄
po roce 1989 (transformace ČR)
Po roce 1989 proběhla trvalá ekonomická transformace (liberalizace, privatizace, otevření trhu), která vedla ke zdvojnásobení HDP na hlavu v následujících třech dekádách
CONTEXT články popisují transformaci od roku 1989, liberalizační reformy a příchod zahraničních investic.
Zásadní strukturální přeměna umožnila dlouhodobý růst a konvergenci k bohatším západním ekonomikám; stála u zrodu institucionálních změn, které studie spojuje s demokratickou dividendou.
📊
rok 1990–2020 (měření změn)
Mezi lety 1990 a 2020 se v Česku reálně výrazně zvýšila produktivita a životní úroveň (v textech uváděné nárůsty HDP na hlavu a produktivity za dekády transformace)
CONTEXT články používají empirická data (HDP na hlavu, PPP, produktivita) k popisu dopadů dlouhodobých politických a ekonomických změn.
Podklady podporují tvrzení studie o dlouhodobých efektech institucí a demokracie na ekonomický výkon.
📰
současnost (publikace studie a komentáře 2025–2026)
Publikace a šíření studie v komentářích (např. David Navrátil, 2025) přinesly pozornost k myšlence, že demokracie funguje jako dlouhodobá „růstová technologie“ a upozornily na potřebu posílit svobodu projevu, sdružování a institucionální brzdy
CURRENT: texty z roku 2025 a 2026 shrnují a propagují závěry studie a její dopady pro dnešní politiku a byznys.
Zvýšená pozornost veřejnosti a politiků na institucionální rizika; doporučení pro udržení demokratické dividendy.
⚖️
(doporučení pro politiku)
Zprávy a analýzy z kontextu opakovaně zdůraznily, že bez dalších reforem (investice, vzdělání, legislativní kontrola) může Česko vyčerpat současný růstový potenciál — studie potvrzuje, že oslabení demokratických prvků vede k nižšímu ekonomickému výkonu
Syntéza z CONTEXT článků o potřebě reforem a z CURRENT studie, která spojuje institucionální kvalitu s dlouhodobým růstem.
Výzva k politickým rozhodnutím zaměřeným na posilování institucí, ochranu svobody slova a asociací a na prorůstové investice.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
V praxi lidé volí politiky ve svobodných a rovných volbách; ti pak přijímají zákony a spravují stát. Ústava omezuje moc většiny a zaručuje základní svobody (např. svobodu projevu, shromažďování). Někdy se používají i referenda nebo místní hlasování — ale čistá přímá demokracie se ve státech běžně nepoužívá.
Proč je to důležité
Demokracie dává občanům možnost ovlivňovat veřejná rozhodnutí a mění politickou odpovědnost. Ovlivňuje každodenní věci — daně, školství, zdravotnictví — a chrání základní svobody. Kvalita demokracie se měří indexy (např. jak svobodné jsou volby); oslabení demokracie má přímý dopad na svobody a ekonomické prostředí.
Generuji kvíz...
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 27. 2. 2026 0:35:56