Klimatická změna znamená dlouhodobé změny v klimatu Země, zejména současné globální oteplování. Hlavní příčinou je lidská činnost – spalování uhlí, ropy a plynu, odlesňování a některé zemědělské postupy, které zvyšují množství skleníkových plynů (hlavně CO2 a metan). Tyto plyny zachycují více tepla v atmosféře, takže se planeta zahřívá.
Globální oteplování a neefektivní snižování emisí
Evropa je nejrychleji se oteplující kontinent, experti z ECMWF varují před úbytkem ledu
Mizící téma o
krizi a společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
V roce 2025–2026 Evropa zažila výrazné oteplení s tropickými teplotami i za polárním kruhem a znatelným úbytkem sněhu a ledu; experti z ECMWF upozorňují na zrychlený úbytek ledu v Evropě [2].
Globální oteplování probíhá rychleji, než se předpokládalo; klimatolog Radim Tolasz varoval, že bez celosvětového a efektivního snižování emisí skleníkových plynů hrozí vážné dopady na klima i společnost [1].
Důsledky, které téma zahrnuje, jsou mimo jiné zvýšená migrace, nedostatek vody, častější a intenzivnější extrémní počasí a ztráta ledovců; rozdílné kapacity rozvinutých a rozvojových zemí znamenají nerovnoměrnou schopnost adaptace a ochrany obyvatelstva [1].
Opakovaná pozorování a novější data (např. z ECMWF) potvrzují, že regionální projevy oteplování (extrémní letní teploty, úbytek sněhu) se zintenzivňují, což vyžaduje rychlejší a cílenější snižování emisí a adaptivní opatření; dřívější upozornění vědců zůstávají relevantní, ale nová data indikují rychlejší tempo změn [1][2].
Zdroje:
Nejnovější
Evropa je nejrychleji se oteplující kontinent, experti z ECMWF varují před úbytkem ledu
29. 4. 2026: V roce 2025 Evropa zaznamenala extrémní oteplování, s tropickými teplotami i za polárním kruhem a výrazným úbytkem sněhu a ledu.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
29. dubna 2026
Téměř celý region zaznamenal nadprůměrné roční teploty. V roce 2025 zaznamenaly subarktické Norsko, Švédsko a Finsko nejhorší vlnu veder v historii měření, kdy po 21 dní v kuse překračovaly teploty 30 stupňů Celsia i uvnitř samotného polárního kruhu,
2
Střední dopad
28. června 2021
Vědci desítky let upozorňují, že se planetární klima mění, a to právě v důsledku zvyšujícího se skleníkového efektu zemské atmosféry.
3
Střední dopad
28. června 2021
Přímým důsledkem byla také nucená migrace okolo 10 milionů lidí.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Obyvatelé Evropy (spotřebitelé)
Evropané jsou vystaveni častějším extrémům (vlny veder, sucho, požáry) s rostoucími náklady na zvládání a zdravotními a ekonomickými dopady.
Zemědělci v Česku
Změna klimatu přináší pro některé plodiny (vinná réva, chmel) příležitosti, ale obecně zvyšuje riziko výnosových ztrát, sucho a potřebu investic do závlah a adaptací.
Pojišťovny a veřejné finance (státy)
Nárůst povodní, požárů a dalších extrémů zvyšuje náklady na obnovu, pojištění a veřejné výdaje, zvyšuje tlak na rozpočty států.
Evropská unie
EU čelí kritice, že jejím současným závazkům nestačí k zajištění globálního snížení emisí; zároveň nese odpovědnost jako příklad pro ostatní státy.
Energetické společnosti (např. ČEZ, EPH)
Energetika je pod tlakem na dekarbonizaci: některé firmy plánují neutralitu do 2050, což vyžaduje investice a transformaci provozu.
Obnovitelné energetické společnosti / výrobci solárních systémů
Zlepšené podmínky (jasnější obloha) a potřeba dekarbonizace zvyšují poptávku po solární energii a dalších obnovitelných zdrojích.
Turistický sektor v Česku
Měnící se klima mění poptávku po destinacích (zvýšení letních návštěv), ohrožuje zimní turistiku a vyžaduje investice do adaptací (zasněžování, rozšíření nabídky).
Radim Tolasz
Klimatolog Radim Tolasz je hlavní odborník v CURRENT článcích a jeho varování zvyšují tlak na vědu, vzdělávání a opatření proti změně klimatu; jeho popularita posiluje dosah odborných doporučení.
Kontext
Dříve jsme psali...
Klimatolog Radim Tolasz varuje před rychlým globálním oteplováním a nutností snižovat emise
Globální oteplování postupuje rychleji, než se předpokládalo, a bez celosvětového snižování emisí skleníkových plynů hrozí vážné dopady na klima i společnost. Co radí klimatolog?
Fakta
📊
95%
Území Evropy s nadprůměrnými teplotami
(29. 4. 2026)
📊
21 dní
Rekordní vlna veder v subarktických zemích
(29. 4. 2026)
📊
31%
Méně sněhu v březnu než průměr
(29. 4. 2026)
📊
70%
Řek s podprůměrným průtokem
(29. 4. 2026)
📊
12.5%
Podíl solární energie na výrobě elektřiny
(29. 4. 2026)
📊
>1 mil. ha
Plocha zasažená lesními požáry
(29. 4. 2026)
Události
Co a kdy?
březen 2025
Sněhová pokrývka v březnu byla o 31 % menší než průměr (třetí nejhorší výsledek od roku 1983).
rok 2025
Evropa v roce 2025 zaznamenala nejrychlejší oteplování mezi kontinenty; nadprůměrné teploty zasáhly 95 % území.
rok 2025
V subarktických částech Norska, Švédska a Finska trvala vlna veder s teplotami nad 30 °C rekordních 21 dní v kuse.
rok 2025
V roce 2025 došlo k podprůměrnému průtoku u 70 % evropských řek (souvisí s úbytkem sněhu a ledu).
rok 2025
Extrémní sucho přispělo k lesním požárům, které zničily přes milion hektarů plochy, zejména ve Španělsku.
rok 2025
Teplota povrchu moří v evropské části oceánů byla loni (2025) nejvyšší v historii měření, ohrožující mořskou biodiverzitu.
rok 2025
Solární energie dosáhla rekordního podílu 12,5 % na výrobě elektřiny (rok 2025).
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Žádná konkrétní legislativa — zdůraznění potřeby snižovat emise
Srovnání před a po
⚖️
Mezinárodní klimatické cíle
PŘED
Pařížská dohoda cílí na uhlíkovou neutralitu kolem poloviny století; dosahování cíle bylo považováno za možné podle některých politiků
PO
Podle expertů (Radim Tolasz, ECMWF) je dosažení neutrality do poloviny století nepravděpodobné; hovoří se o posunu cíle i větší naléhavosti snižování emisí
👥
Klima v Evropě a dopady
PŘED
Historické průměry vykazovaly méně extrémů; některé modely předpokládaly pozvolné změny
PO
Evropa 2025–2026 zažila rekordní oteplení, rozsáhlé sucho, miliony hektarů požárů, sněhová pokrývka −31% a rekordní podíl solární energie (12,5 %); očekává se častější a dražší zvládání extrémů
📋
Politické/strategické postoje
PŘED
EU měla závazek snížení emisí (např. Fit for 55, neutralita 2050) a některé státy oznamovaly vlastní cíle
PO
Experti vyzývají k radikálnějšímu snižování emisí; zároveň se v praxi nedaří globálně — některé státy upřednostňují hospodářský růst; diskutuje se i potřeba kombinovat vědu s rozumem v adaptačních opatřeních
Klíčové postavy
👤
Radim Tolasz
Klimatolog (ČHMÚ), komentátor současného vývoje a varovatel o neuspokojivém tempu redukcí emisí
🏛️
Samantha Burgessová / ECMWF
Odbornice z ECMWF, poukazuje, že klimatická změna je současná realita vyžadující naléhavá opatření
🏛️
Evropská unie
Instituce s dosavadními závazky (např. snížení emisí do roku 2030, neutralita 2050), uváděná jako příklad nebo platforma pro další politiku
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Florian Pappenberger
generální ředitel ECMWF"Téměř celý region zaznamenal nadprůměrné roční teploty. V roce 2025 zaznamenaly subarktické Norsko, Švédsko a Finsko nejhorší vlnu veder v historii měření, kdy po 21 dní v kuse překračovaly teploty 30 stupňů Celsia i uvnitř samotného polárního kruhu,"
Jak šel čas
Historický kontext
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Sluneční záření ohřívá povrch Země, ten vyzařuje teplo zpět do vesmíru; skleníkové plyny tento odchod tepla zpomalí a vrací část zpět k zemi. Více CO2 a metanu znamená silnější „přikrývku“ a vyšší průměrné teploty. Oteplování mění počasí: častěji jsou vlny veder, sucha, silné deště a tajfuny, taje led, stoupá hladina moří a mění se výnosy plodin.
Proč je to důležité
Klimatická změna ohrožuje lidi i ekonomiku: snižuje dostupnost vody a potravin, zvyšuje riziko povodní, požárů a nemocí a může způsobit migraci a ztráty majetku. Omezit rizika lze snižováním emisí (více větru a slunce, efektivita, elektromobily, ochrana lesů) a adaptací (protipovodňové hráze, odolné plodiny), přičemž zpoždění omezuje možnosti zabránit některým dlouhodobým dopadům.
Otestujte se
Kvíz: Oteplování Evropy 2025–2026
Radim Tolasz
český klimatolog a meteorolog
Povolání: klimatolog
Narození: 19. března 1964
Místo narození: Frýdek-Místek
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 29. 5. 2026 19:21:47