Strategie je plán nebo způsob, jak dosáhnout dlouhodobých cílů. Pomáhá nám rozhodnout, jak nejlépe využít omezené zdroje, abychom uspěli. V podnikání nebo ve válce znamená mít jasnou představu, co chceme dosáhnout a jak toho dosáhnout.
Debata nad strategií klimapolitiky EU
Česko jako jediný stát EU se zdrželo hlasování o klimatické rezoluci OSN v roce 2026
Uzavřené téma o
společenských pravidlech a politice
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálněji: Česká republika se na valném shromáždění OSN v roce 2026 zdržela hlasování o rezoluci, která podporovala právní odpovědnost států za plnění klimatických závazků; tento krok vyvolává diskusi o postoji ČR k mezinárodním klimatickým závazkům[2].
Původní debata v tématu se soustředila na otázku, zda je primárním cílem politiky aktivně ovlivňovat klima snížením emisí, nebo zda se soustředit na adaptační opatření pro společnost. Profesor Miroslav Kutílek zpochybnil dominanci člověkem způsobeného globálního oteplování a navrhl větší důraz na přípravu společnosti místo snah o přímé ovlivňování klimatu[1].
V diskusi je rovněž zmíněno, že EU usiluje o rozsáhlou klimatickou transformaci a přesto její přímý podíl na globálních emisích činí přibližně 6 %; kritici argumentují, že některá opatření jsou nákladná a mohou přehlížet sociální a geopolitické souvislosti[1].
Vývoj ukazuje posun od vnitrostátních a vědeckých debat (otevřených skeptiky) k diplomatickým krokům na mezinárodní úrovni, kde se hlasování v OSN stává indikátorem politického postoje jednotlivých členských států; zdržení České republiky doplňuje předchozí názory a může ovlivnit vnímání tuzemské klimapolitiky v mezinárodním kontextu[2][1].
Zdroje:
Nejnovější
Česko jako jediný stát EU se zdrželo hlasování o klimatické rezoluci OSN v roce 2026
21. 5. 2026: Česká republika se na valném shromáždění OSN ve 2026 zdržela hlasování o rezoluci podporující právní odpovědnost států za plnění klimatických závazků.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Česká republika (vláda a státní zastoupení)
Zdržení při hlasování o klimatické rezoluci OSN a časté vnitrostátní pochybení vůči EU snižuje mezinárodní důvěryhodnost a ztěžuje vyjednávání o klimatu i financích.
Ministerstvo životního prostředí ČR / ministr životního prostředí
Je zmiňováno v kontextu domácí politiky, kde české postoje a postoje vlády oslabují mezinárodní klimatickou iniciativu a vyvolávají pochybnosti u partnerů.
Evropská unie
Pokračuje v ambiciózní klimatické agendě s cíli omezit oteplení; současné rozhodnutí OSN rezoluce posiluje její právní a politický rámec, ale zároveň se proti ní mohou stavět jednotlivé členské státy.
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ)
Posiluje právní rámec pro odpovědnost států za neplnění klimatických závazků, což zvyšuje tlak na státy k plnění závazků a otevírá cestu k mezinárodním sporům o odškodnění.
Česká veřejnost / domácí spotřebitelé
Domácí zdržování klimatických závazků a spory o náklady dekarbonizace mohou zvýšit jejich ekonomickou a společenskou zranitelnost (ceny energií, sociální dopady).
Profesor Miroslav Kutílek
Autor skeptických názorů o klimatu, jehož starší publikace jsou zmiňovány jako příklad klimaskepticismu v české debatě; nezpůsobuje přímo politickou změnu, spíše ovlivňuje veřejnou diskusi.
Generální tajemník OSN António Guterres
Veřejně označil přijetí rezoluce za právní povinnost států a významné vítězství pro ochranu planety, posiluje tak mezinárodní tlak na klim. akci.
Obyvatelé a regiony s potenciálním ziskem z oteplování (např. Kanada, Skandinávie)
Autoři zmiňují, že dopady oteplování nejsou uniformní a některé regiony by mohly mít lokální přínosy, což komplikuje mezinárodní konsenzus o nákladech a opatřeních.
Kontext
Dříve jsme psali...
Profesor Miroslav Kutílek a debata o tom, zda klima ovlivňovat, nebo se na něj připravit
Článek zpochybňuje dominanci lidské činnosti v klimatických změnách a navrhuje, aby se politika soustředila na přípravu společnosti na změny místo marné snahy o jejich ovlivnění. Změňte pohled na klima
Fakta
📊
141
Počet států, které rezoluci schválily
(21. 5. 2026)
📊
8
Státy hlasující proti rezoluci
(21. 5. 2026)
📊
28
Státy, které se zdržely hlasování
(21. 5. 2026)
📅
do 2100
Cíl: nepřekročit +1,5 °C
(21. 5. 2026)
📍
EU:6%
Podíl EU na globálních emisích
(12. 5. 2026)
👤
Miroslav Kutílek
Autor klimaskeptických názorů
(12. 5. 2026)
Události
Co a kdy?
2026
V knize (2008) profesor Miroslav Kutílek zpochybnil dominantní roli lidské činnosti v globálním oteplování; jeho názory však nebyly široce přijaty a v následujících letech převládl konsenzus o nutnosti omezování emisí oxidu uhličitého. (rok uveden v článku: 2008 a následný konsenzus v obecné formulaci 2026)
květen 2026
Valné shromáždění OSN schválilo klimatickou rezoluci podporující loňské stanovisko Mezinárodního soudního dvora (ICJ) k právní odpovědnosti států za neplnění klimatických závazků; rezoluce byla schválena s 141 hlasy pro, 8 proti a 28 zdržením včetně České republiky.
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Česko se zdrželo u hlasování o klim. rezoluci OSN
Srovnání před a po
🏛️
Mezinárodní postoj ČR k odpovědnosti za klima
PŘED
Česko se dříve účastnilo mezinárodních klimatických hlasování aktivně a někdy podporovalo závazky (viz dřívější pozice v EU)
PO
V květnu 2026 se Česko zdrželo při hlasování o rezoluci OSN podporující stanovisko ICJ o právní odpovědnosti států za neplnění klimatických závazků
⚖️
Právní rámec mezinárodního klimatu
PŘED
ICJ vydalo stanovisko upozorňující na možnost žádat odškodnění států za nedodržení klimatických závazků (není závazné)
PO
OSN rezoluce (schválena 141 státy) podpořila toto stanovisko a ponechala možnost sporů o odškodnění mezi státy; návrh mezinárodního registru škod byl odstraněn
👥
Domácí veřejné a politické vnímání
PŘED
V Česku probíhá veřejná a politická debata o ambicích klim. politiky, přítomny skeptické hlasy a diskutované revize Green Dealu
PO
České zdržení při OSN vyvolává otázky o postoji k mezinárodnímu klim. úsilí a může posílit vnímaní Česka jako méně ochotného plnit mezinárodní klimatické závazky
Klíčové postavy
🏛️
Česká republika (vláda)
Stát, který se zdržel při hlasování na valném shromáždění OSN
⚖️
Mezinárodní soudní dvůr (ICJ)
Vydal stanovisko upozorňující na právní odpovědnost států za neplnění klimat. závazků
👤
Generální tajemník OSN António Guterres
Ocenil schválení rezoluce jako právní povinnost států a významné vítězství pro ochranu planety
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Nejprve si stanovíme jasné cíle. Pak plánujeme kroky, které nám pomohou těch cílů dosáhnout, a rozhodujeme, jak rozdělit zdroje – třeba peníze nebo čas. Strategie může být předem připravená, ale také se může měnit podle situace a nových informací. V praxi to znamená například držet se plánu, ale také být připraven reagovat na změny.
Proč je to důležité
Strategie pomáhá firmám a organizacím nepřijít zbytečně o peníze nebo čas. Díky ní mají větší šanci uspět, i když okolnosti nejsou vždy jasné a jsou omezené zdroje. Dobře zvolená strategie také umožňuje lépe konkurovat a přizpůsobit se změnám na trhu nebo ve společnosti.
Otestujte se
Kvíz: Česká republika a hlasování o klimatické rezoluci OSN (květen 2026)
Miroslav Kutílek
český vysokoškolský pedagog
Povolání: pedagog, hydrolog, fyzik, vysokoškolský učitel, spisovatel
Narození: 8. října 1927
Místo narození: Trutnov
Úmrtí: 4. října 2016
Státní občanství: Česko
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 29. 5. 2026 19:33:12