Referendum je hlasování, ve kterém všichni občané (nebo obyvatelé daného území) rozhodují o konkrétní otázce, nikoli o tom, kdo bude vládnout. Jde o formu přímé demokracie, kdy lidé přímo schvalují nebo zamítají návrhy zákonů, ústavní změny nebo místní záležitosti.
Navrhovaný zákon o celostátním referendu a pravomoci soudů
Vláda chce, aby státní zástupci postupovali podle jejích priorit, uvedl Tejc
téma o
společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnějším stavem je, že vláda schválila nové priority trestní politiky a podle Tejce se plánuje, aby státní zástupci postupovali v souladu s těmito vládními prioritami, s personální rolí Lenky Bradáčové při jejich prosazování [4].
Současně ministr Jeroným Tejc pokračuje v přípravě širších novelizací justice včetně zákona o celostátním referendu, návrhů na omezení vlivu odvolacích soudů při hodnocení důkazů a návrhů na modernizaci soudnictví včetně využití AI; tyto kroky Tejc opakovaně spojuje s potřebou zachování nezávislosti soudů a kritizuje příliš rychlé legislativní tempo [3][2].
Původní agendu tvořila pracovní skupina, která připravovala různé modely zákona o celostátním referendu (s rozličnými požadavky na podpisy a závazností výsledků, přičemž některé strany preferovaly švýcarský model s nižšími prahy), a termín pro původní předložení byl plánován ke konci jara 2026; novější návrhy ale rozšiřují pole od čistě referendové legislativy k širším reformám justice a trestní politiky [1][2][3].
Další vývoj bude záviset na politické dohodě v Parlamentu, připomínkovacím procesu a na tom, jak budou nové priority trestní politiky a návrhy soudní reformy slučitelné s principem nezávislosti soudů a evropskými závazky; riziko změny obsahu návrhů a možného ovlivnění rozhodování státních zástupců existuje v závislosti na politických vyjednáváních a personálních krocích [1][2][3][4].
Zdroje:
Nejnovější
Vláda chce, aby státní zástupci postupovali podle jejích priorit, uvedl Tejc
14. 9. 2026: Vláda schválila nové priority trestní politiky a plánuje prostřednictvím Lenky Bradáčové usměrnit postup státních zástupců.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
14. září 2026
Vláda nemůže státní zástupce zavazovat, jak mají konat v konkrétním případě, ale můžeme je seznámit s cíli trestní politiky
2
Střední dopad
10. července 2012
Zdá se, že se soudními průtahy v případě občanského řízení se politici i státní správa patrně už smířili
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Soudy (soudní soustava, včetně Nejvyššího soudu)
Navrhované změny v trestním řádu, v organizaci soudů, digitalizace spisů a pravidla pro odmítání dovolání přímo mění jejich pravomoci, procesní postupy a kapacity.
Ministerstvo spravedlnosti
Řídí přípravu klíčových reforem justice (zákon o referendu, změny trestního řádu, elektronizace) a jeho návrhy zásadně ovlivní fungování soudů, státních zástupců a procesu legislativy.
Jeroným Tejc
Ministr spravedlnosti, iniciátor řady změn (referendum, trestní řád, priority trestní politiky, digitalizace justice) s významným vlivem na soudní praxi a legislativní proces.
Staťní zástupci (soustava státního zastupitelství)
Budou muset naplňovat vládní priority trestní politiky a čelí změnám v odpovědnosti vedoucích žalobců; jejich postupy ovlivní vyšetřování významných kauz.
Veřejnoprávní média (Česká televize, Český rozhlas)
Návrhy na zrušení poplatků a politický tlak podle EK ohrožují jejich financování a nezávislost.
Občané / voliči (consumer_group)
Budou dotčeni pravidly pro referendum (prahy platnosti), změnami v trestním právu a dostupností justice (digitalizace, rychlost řízení).
Piráti a Starostové (parlamentní strany)
Opoziční strany brání některé návrhy (referendum, změny), jejich nesouhlas zvyšuje politickou nejistotu při prosazování zákonů.
Evropská komise
Monitoruje stav právního státu v ČR, vydává doporučení a kritiku k transparentnosti, střetu zájmů a mediální pluralitě; tlačí na změny.
Kontext
Dříve jsme psali...
Jeroným Tejc o stavu české justice a legislativních změnách v době vlády ANO
Jeroným Tejc chystá novelizace v justici, kritizuje rychlé legislativní procesy a klade důraz na nezávislost soudů a modernizaci pomocí AI. Jak justice přežívá
Jeroným Tejc z ministerstva spravedlnosti navrhuje omezení pravomocí odvolacích soudů po kauze Čapí hnízdo
Ministerstvo spravedlnosti navrhuje omezit pravomoci odvolacích soudů, aby prvoinstanční soudci nebyli nuceni řídit se jejich pokyny při hodnocení důkazů. Hrozí soudní paralýza?
Ministerstvo spravedlnosti pod vedením Jeronýma Tejce začíná připravovat nový zákon o celostátním referendu
Pracovní skupina začala připravovat zákon o referendu, který vyvolává spory hlavně kvůli rozdílným představám o parametrech hlasování. přímá demokracie v Česku
Fakta
📅
konec jara 2026
návrh zákona o referendu
(26. 3. 2026)
📊
50–100 tis.
prahové podpisy (Švýcarsko)
(26. 3. 2026)
📊
6,5%
růst platů soudců a žalobců
(8. 9. 2026)
📊
65 let
věk současného trestního řádu
(6. 5. 2026)
👤
Jeroným Tejc
ministr spravedlnosti
(8. 9. 2026)
🔄
schváleno
priority trestní politiky vlády
(14. 9. 2026)
Události
Co a kdy?
konec jara 2026
Ministerstvo spravedlnosti pod vedením Jeronýma Tejce připravuje návrh zákona o referendu prostřednictvím pracovní skupiny a má být návrh předložen ke konci jara 2026.
krátce před 6. května 2026
Ministerstvo spravedlnosti navrhlo změnu trestního řádu omezující pravomoci odvolacích soudů; návrh byl předložen krátce před vynesením nepravomocného rozsudku v kauze Čapí hnízdo (v článku z 6. 5. 2026).
leden 2028
Odklad slučování soudů – sloučení soudů bylo posunuto na leden 2028 kvůli přípravě IT systémů a zajištění specializace soudců.
2026
Vláda schválila priority trestní politiky, které mají státní zástupci zohlednit (oznámeno v článku z 14. 9. 2026).
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Příprava zákona o celostátním referendu (pracovní skupina)
Srovnání před a po
📋
Svolání celostátního referenda
PŘED
Neexistuje zákon; návrhy řeší různě poslanci a ministerstva; povolování referenda nebylo sjednoceno
PO
Ministerstvo spravedlnosti vede pracovní skupinu vládní koalice, má být návrh zákona předložen ke konci jara 2026; obsahuje prahy svolání a platnosti (např. 350 tisíc podpisů v koaličním kompromisu)
⚖️
Právo referendum měnit zahraniční závazky/ústavu
PŘED
Silné námitky, Piráti a Starostové odmítají využití referenda pro změnu Ústavy nebo mezinárodních smluv
PO
SPD původní požadavky zmírnila; současná pracovní skupina řeší omezení — Piráti trvají na výjimkách, konečná formulace není v článcích uvedena
📅
Práh pro platnost a závaznost výsledku
PŘED
Inspirace švýcarským modelem s prahy 50–100 tisíc podpisů pro některé nástroje; dosud chyběl jednotný návrh v ČR
PO
Vládní koalice diskutuje kompromisní variantu 350 tisíc podpisů pro svolání (odpovídá prahu pro vstup strany do sněmovny); ministerstva (zdravotnictví, vnitra, NBÚ) a ÚOOÚ poukazují, že navržené prahy (35% pro platnost) jsou problematické a doporučují zvýšení
Klíčové postavy
👤
Jeroným Tejc
Ministr spravedlnosti, vede resort připravující návrh a spolupodpisuje materiály
🏛️
Vládní koalice (ANO, SPD, Motoristé)
Členové pracovní skupiny a iniciátoři návrhu zákona o referendu
🏛️
Piráti a Starostové
Opoziční strany s významnými připomínkami: omezují použití referenda na výjimečné hodnotové otázky a odmítají změny ústavy/mezinárodních smluv
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Jeroným Tejc
ministr spravedlnosti"Vláda nemůže státní zástupce zavazovat, jak mají konat v konkrétním případě, ale můžeme je seznámit s cíli trestní politiky,"
Jak šel čas
Historický kontext
🗳️
15. března 2026
Zahájení práce pracovní skupiny na návrhu zákona o celostátním referendu
Ministerstvo spravedlnosti pod vedením Jeronýma Tejce sestavilo pracovní skupinu zástupců vládní koalice k přípravě zákona o celostátním referendu; v diskusi jsou různé modely (např. švýcarský) a požadavky na počty podpisů
Stanovení rámce diskuse o návrhu a časový cíl (předložení ke konci jara 2026) pro legislativní práce
⚖️
květen 2026
Předložení návrhu změny trestního řádu o omezení pravomocí odvolacích soudů
Ministerstvo spravedlnosti navrhlo úpravu, která má zakázat, aby odvolací soud diktoval nižšímu soudu, jak hodnotit důkazy; návrh souvisel s probíhajícími kauzami (Čapí hnízdo) a reakcemi soudců a ústavních právníků
Otevřel debatu o vymezení role odvolacích soudů a možném vlivu na délku řízení a postavení prvostupňového soudu
✍️
červen 2026
Ukončení připomínkového řízení k návrhu zákona o referendu
Ke konci června skončilo připomínkové řízení; několik úřadů (ministerstva, ÚOOÚ) předložilo zásadní výhrady k parametrům (prahy platnosti, ochrana osobních údajů)
Vyvolalo potřebu dalšího vypořádání připomínek a zvýraznilo rizika právní a technické implementace (např. ochrana dat podpisových archů)
📜
4. července 2026
Senát schválil velkou změnu trestního zákoníku (novela prošla Senátem)
Senát schválil novelu trestního zákoníku zavádějící řadu změn (dětský certifikát, úpravy zažití drog apod.), proti některým bodům protestovala nejvyšší státní zástupkyně Lenka Bradáčová
Změny budou měnit trestněprávní praxi a vyvolaly debatu o připravenosti legislativy a možném dopadu na praxi žalobců a soudů
📝
červenec 2026
Vládní koalice dospěla ke kompromisu o počtu podpisů pro svolání referenda (350 tis.)
V diskusi o modelu referenda vláda dohodla kompromisní hranici 350 tisíc podpisů jako podmínku svolání; návrh vyvolal další kritiku úřadů
Stanovení konkrétního prahu ovlivní praktickou proveditelnost celostátního referenda a jeho legitimitu
🔎
14. září 2026
Vláda schválila priority trestní politiky a instrukce pro státní zástupce
Kabinet schválil vládní priority trestní politiky; ministr Tejc oznámil, že cíle seznámí nejvyšší státní zástupkyni Lenku Bradáčovou a očekává, že žalobci je zohlední při praxi (např. více odvolání proti nízkým trestům za násilnou kriminalitu)
Formální sdělení priorit usměrňuje trestní politiku a může ovlivnit praxi státních zástupců, včetně změn v agresivitě stíhání v určitých oblastech
🏛️
leden 2028
Odklad slučování soudů na leden 2028 (termín přesunut)
Tejc odůvodnil odklad slučování soudů potřebou lepší přípravy IT systémů a zajištění specializace soudců v rámci širších reformních kroků
Posun harmonogramu slučování dává čas pro přípravu digitalizace, personálních změn a minimalizaci provozních rizik při reformě soustavy
🇪🇺
červenec 2026
Zveřejnění zprávy Evropské komise o stavu právního státu v Česku
Zpráva hodnotí pokrok i nedostatky: chvála za fungující dvoustupňový disciplinární systém a vysoké vnímání nezávislosti soudů, výtky za nedokončenou revizi pravidel o střetu zájmů, riziko politického tlaku na veřejnoprávní média při návrhu zrušit koncesionářské poplatky
Dokument zvýraznil potřebu dokončit reformy transparentnosti vlastnictví médií, zlepšit digitalizaci soudnictví (elektronický spis) a pokračovat v opatřeních proti korupci a prodlužování řízení
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Otázku do referenda může vyvolat stát, kraj, obec nebo občanská iniciativa podle pravidel daných zákonem. Hlasují všichni oprávnění voliči a výsledky mohou být závazné (musí se dodržet) nebo doporučující. V Česku existují místní a krajská referenda; platnost často závisí na minimální účasti a na tom, kolik procent všech voličů hlasovalo pro.
Proč je to důležité
Referendum dává lidem přímý vliv na důležitá rozhodnutí — od místních projektů po ústavní změny. Současně může mít velké dopady: nízká účast může znevýhodnit menšinu nebo vytvořit paradoxní výsledky, a autoritářští politici ho mohou zneužít k legitimizaci svého rozhodnutí.
Co to je
Odvolací soud (apelační soud) je vyšší soudní instance, která znovu posuzuje rozhodnutí soudu prvního stupně, když jedna ze stran podá odvolání. Nerozhoduje o všech případech, ale jen o těch, kde se někdo proti verdiktu brání.
Jak to funguje
Když strana podá odvolání, odvolací soud přezkoumá spis, důkazy a postup soudu prvního stupně a může rozsudek potvrdit, změnit nebo zrušit a vrátit věc k novému projednání. V Česku jsou odvolacími soudy obvykle krajské soudy (v Praze městský soud) proti rozsudkům okresních soudů; proti rozhodnutí krajského soudu je odvolacím soudem vrchní soud. Dovolání je další mimořádný prostředek, kterým lze napadnout i rozhodnutí odvolacího soudu.
Proč je to důležité
Odvolací soudy zajišťují opravu chyb a jednotnost rozhodování, takže brání křivdám z nesprávného rozsudku. Jejich rozhodnutí ovlivní, zda rozsudek nabude právní moci a jaké další kroky (dovolání) jsou možné.
Otestujte se
Kvíz: Reforma referenda a trestní politiky pod vedením Jeronýma Tejce
Jeroným Tejc
český advokát a politik
Povolání: politik, advokát
Pozice:
- poslanec Parlamentu České republiky (26. října 2013 - 26. října 2017)
- předseda (29. října 2013 - 19. listopadu 2013)
- předseda (6. prosince 2011 - 28. srpna 2013)
- poslanec Parlamentu České republiky (29. května 2010 - 28. srpna 2013)
- místopředseda (7. července 2010 - 6. prosince 2011)
- poslanec Parlamentu České republiky (3. června 2006 - 3. června 2010)
Narození: 23. srpna 1977
Místo narození: Brno
Státní občanství: Česko
Politická strana: Sociální demokracie (1997 - 2017)
Web: http://www.tejc.cz/
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 11. 10. 2026 5:55:16