Referendum je hlasování, ve kterém všichni občané (nebo obyvatelé daného území) rozhodují o konkrétní otázce, nikoli o tom, kdo bude vládnout. Jde o formu přímé demokracie, kdy lidé přímo schvalují nebo zamítají návrhy zákonů, ústavní změny nebo místní záležitosti.
Navrhovaný zákon o celostátním referendu a pravomoci soudů
Jeroným Tejc z ministerstva spravedlnosti navrhuje omezení pravomocí odvolacích soudů po kauze Čapí hnízdo
Málo aktivní téma o
společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Ministerstvo spravedlnosti pod vedením Jeronýma Tejce pokračuje v legislativních aktivitách, které zahrnují přípravu zákona o celostátním referendu a současně návrh úpravy pravomocí odvolacích soudů; návrh omezení pravomocí odvolacích soudů předložil Tejc ve světle diskusí o soudních postupech v kauzách jako Čapí hnízdo[1][2].
Původní pracovní skupina připravující zákon o referendu prosazuje různé modely přímé demokracie; SPD preferuje švýcarský model s nízkými požadavky na podpisy, zatímco ANO a další subjekty jsou obezřetní vůči závaznosti referend zejména v otázkách EU a NATO; návrh zákona měl být původně předložen ke konci jara 2026 a bude potřebovat podporu široké většiny 120 poslanců[1].
Nový Tejcův návrh o omezení pravomocí odvolacích soudů by změnil rozdělení pravomocí mezi prvoinstančními a odvolacími soudy tím, že by snížil váhu pokynů odvolacích soudů při hodnocení důkazů; iniciativu ministerstva lze vnímat jako součást širší agendy justice vedené ministerstvem[2].
V důsledku rozšíření agendy ministerstva (referendum + změny v soudnictví) téma přesahuje původní čistě legislativní diskusi o referendu a vyžaduje širší název a vyšší pozornost při dalším vývoji; klíčový výsledek bude záviset na politické dohodě v Parlamentu a na legislativním procesu v následujících měsících[1][2].
Zdroje:
Nejnovější
Jeroným Tejc z ministerstva spravedlnosti navrhuje omezení pravomocí odvolacích soudů po kauze Čapí hnízdo
06. 5. 2026: Ministerstvo spravedlnosti navrhuje omezit pravomoci odvolacích soudů, aby prvoinstanční soudci nebyli nuceni řídit se jejich pokyny při hodnocení důkazů.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Střední dopad
6. května 2026
doufám, že případ definitivně rozhodne Nejvyšší či Ústavní soud
2
Vysoký dopad
6. května 2026
rozhodl proti svému přesvědčení
3
Střední dopad
26. března 2026
Jsme dlouhodobě fanoušci přímé demokracie, takže pro nás je dobré, když práh pro svolání referenda bude co nejnižší.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Soudy / odvolací soudy (judikatura)
Navrhovaná změna trestního řádu omezuje pravomoci odvolacích soudů a mění jejich vztah k nižším instancím, což může vést k institucionálním sporům a opakovaným vracením věcí mezi stupni.
Ministerstvo spravedlnosti
Řídí přípravu zákonů o referendu a změn trestního řádu, což posiluje jeho legislativní roli, ale vystavuje jej politickému tlaku a kritikám načasování a obsahu návrhů.
Jeroným Tejc
Jako ministr spravedlnosti řídí přípravu klíčových návrhů (referendum, trestní řád) a získává výraznou agendu, avšak čelí politické kritice a riziku sporu o načasování.
SPD (politické hnutí)
Prosazuje švýcarský model přímé demokracie; pokud prosadí nižší prahy a závaznost referend, posílí svůj vliv na rozhodování, ale muselo ustoupit v otázkách EU a NATO.
Hnutí ANO
Preferuje vyšší práh podpisů a má vliv v pracovní skupině; může tak omezit dosah přímé demokracie, ale riskuje neshody v koalici.
Piráti (politické hnutí)
Usilují o omezení použití referenda (zejména v ústavních a mezinárodních otázkách), což omezuje šíři návrhu; zároveň jejich návrhy mohou zpomalit nebo zúžit novou regulaci.
Starostové (politické hnutí / lokální subjekty)
Upřednostňují místní referenda a chtějí, aby celostátní referendum bylo výjimečné, čímž omezují rozsah plánované zákonné úpravy přímé demokracie.
Svobodní (politické hnutí)
Podporují závaznost výsledků referenda bez ohledu na účast, což by zvýšilo efektivitu a dopad nástrojů přímé demokracie, pokud bude jejich návrh přijat.
Kontext
Dříve jsme psali...
Ministerstvo spravedlnosti pod vedením Jeronýma Tejce začíná připravovat nový zákon o celostátním referendu
Pracovní skupina začala připravovat zákon o referendu, který vyvolává spory hlavně kvůli rozdílným představám o parametrech hlasování. přímá demokracie v Česku
Fakta
📅
konec jara 2026
návrh zákona o referendu
(26. 3. 2026)
📊
50–100 tis.
prahy podpisů ve Švýcarsku
(26. 3. 2026)
👤
Jeroným Tejc
ministr spravedlnosti
(6. 5. 2026)
📊
65 let
věk trestního řádu
(6. 5. 2026)
🔄
omezení pravomocí
novela pro odvolací soudy
(6. 5. 2026)
Události
Co a kdy?
jaro 2026
Ministerstvo spravedlnosti pod vedením Jeronýma Tejce připravuje návrh zákona o referendu prostřednictvím pracovní skupiny složené ze zástupců vládní koalice; návrh má být předložen ke konci jara 2026
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Změny v trestním řádu omezující vliv odvolacích soudů
Srovnání před a po
⚖️
Pravomoci odvolacích soudů
PŘED
Odvolací soudy mohly ovlivňovat hodnocení důkazů a závěry nižšího soudu
PO
Návrh výslovně zakazuje, aby odvolací soud diktoval nižšímu soudu, jak hodnotit důkazy a jaké závěry vyvozovat
👥
Praktické vykonávání rozhodnutí soudu prvního stupně
PŘED
Soudy nižších instancí někdy dostávaly pokyny od odvolacích soudů a soudci uváděli, že rozhodují i proti svému přesvědčení
PO
Prakticky má být posílena nezávislost rozhodování soudu prvního stupně bez vnucování pohledu odvolací instance
Klíčové postavy
🏛️
Ministerstvo spravedlnosti
Předkladatel návrhu trestního řádu
👤
Jeroným Tejc
Ministr spravedlnosti, vedení ministerstva a iniciátor změny
👤
Libor Vávra (Soudcovská unie)
Reaguje na návrh; podporuje posílení prvního stupně, kritizuje načasování
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Libor Vondráček
předseda Svobodných"Jsme dlouhodobě fanoušci přímé demokracie, takže pro nás je dobré, když práh pro svolání referenda bude co nejnižší."
Jak šel čas
Historický kontext
⚖️
květen 2026
Předložení návrhu ministerstva spravedlnosti na omezení pravomocí odvolacích soudů (změna trestního řádu)
Návrh explicitně zakazuje, aby odvolací soud diktoval nižšímu soudu, jak má hodnotit důkazy a jaké závěry má vyvozovat; návrh byl předložen krátce před vynesením nepravomocného rozsudku v kauze Čapí hnízdo.
Měl by snížit váhu pokynů odvolacích soudů při hodnocení důkazů a posílit rozhodovací pravomoc prvoinstančních soudů; vyvolal varování před nekonečným vracením případů mezi soudními stupni.
🗳️
26. března 2026
Pracovní skupina ministerstva spravedlnosti zahájila přípravu zákona o celostátním referendu
Pracovní skupinu tvoří zástupci vládní koalice; různé strany prosazují odlišné modely (SPD švýcarský model, ANO vyšší požadavky na podpisy, Piráti/Starostové omezení použití referenda).
Návrh měl být předložen ke konci jara 2026 a vyžaduje širokou politickou podporu, včetně ústavní většiny pro některé otázky.
📜
2024
Debata o omezení odůvodňování odmítnutí dovolání u Nejvyššího soudu (novela jednacího či občanského procesního zákona)
Články z roku 2024 popisují návrhy, aby Nejvyšší soud mohl odmítat dovolání bez podrobného odůvodnění, s cílem zvládnout nápad věcí; návrh vyvolal kritiku předsedy Ústavního soudu a dalších expertů.
Ilustruje předchozí snahy o přerozdělení procesních pravomocí mezi soudy a obavy ze snížení transparentnosti rozhodování; dává kontext k současným změnám pravomocí odvolacích soudů.
🏛️
2015
Změny jednacího řádu Poslanecké sněmovny vede k tlaku na větší transparentnost legislativy
Novela jednacího řádu z roku 2015 zavedla přísnější pravidla pro pozměňovací návrhy a delší lhůty mezi podáním návrhu a hlasováním; Tejc se k legislativní transparentnosti vyjadřoval i tehdy.
Ukazuje legislativní kontext a tlak na systematičtější přípravu zákonů, relevantní pro proces přípravy zákona o referendu.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Otázku do referenda může vyvolat stát, kraj, obec nebo občanská iniciativa podle pravidel daných zákonem. Hlasují všichni oprávnění voliči a výsledky mohou být závazné (musí se dodržet) nebo doporučující. V Česku existují místní a krajská referenda; platnost často závisí na minimální účasti a na tom, kolik procent všech voličů hlasovalo pro.
Proč je to důležité
Referendum dává lidem přímý vliv na důležitá rozhodnutí — od místních projektů po ústavní změny. Současně může mít velké dopady: nízká účast může znevýhodnit menšinu nebo vytvořit paradoxní výsledky, a autoritářští politici ho mohou zneužít k legitimizaci svého rozhodnutí.
Co to je
Odvolací soud (apelační soud) je vyšší soudní instance, která znovu posuzuje rozhodnutí soudu prvního stupně, když jedna ze stran podá odvolání. Nerozhoduje o všech případech, ale jen o těch, kde se někdo proti verdiktu brání.
Jak to funguje
Když strana podá odvolání, odvolací soud přezkoumá spis, důkazy a postup soudu prvního stupně a může rozsudek potvrdit, změnit nebo zrušit a vrátit věc k novému projednání. V Česku jsou odvolacími soudy obvykle krajské soudy (v Praze městský soud) proti rozsudkům okresních soudů; proti rozhodnutí krajského soudu je odvolacím soudem vrchní soud. Dovolání je další mimořádný prostředek, kterým lze napadnout i rozhodnutí odvolacího soudu.
Proč je to důležité
Odvolací soudy zajišťují opravu chyb a jednotnost rozhodování, takže brání křivdám z nesprávného rozsudku. Jejich rozhodnutí ovlivní, zda rozsudek nabude právní moci a jaké další kroky (dovolání) jsou možné.
Otestujte se
Kvíz: Referendum a změny v pravomocích soudů (ministerstvo spravedlnosti 2026)
Jeroným Tejc
český advokát a politik
Povolání: politik, advokát
Pozice:
- poslanec Parlamentu České republiky (26. října 2013 - 26. října 2017)
- předseda (29. října 2013 - 19. listopadu 2013)
- předseda (6. prosince 2011 - 28. srpna 2013)
- poslanec Parlamentu České republiky (29. května 2010 - 28. srpna 2013)
- místopředseda (7. července 2010 - 6. prosince 2011)
- poslanec Parlamentu České republiky (3. června 2006 - 3. června 2010)
Narození: 23. srpna 1977
Místo narození: Brno
Státní občanství: Česko
Politická strana: Sociální demokracie (1997 - 2017)
Web: http://www.tejc.cz/
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 15. 5. 2026 17:18:16