Restorativní justice je přístup v trestním právu, který místo pouhého potrestání hledá způsob, jak napravit škodu a obnovit vztahy mezi obětí, pachatelem a komunitou. Klade důraz na zapojení oběti, převzetí odpovědnosti pachatelem a dohody o náhradě nebo omluvě.
Novela trestního zákoníku a řádu: dekriminalizace, restorativní justice a zpřísnění environmentálních trestů
Novela trestního zákoníku přináší tvrdší tresty za environmentální zločiny v Česku
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Nejaktuálnějším stavem je, že česká novela trestního zákoníku nově zpřísňuje postihy za environmentální trestné činy a zavádí nové skutkové podstaty s tresty až do 10 let vězení; tato změna rozšiřuje původní fokus reformy na alternativní sankce a dekriminalizaci některých činů[5].
V Česku Senát dříve schválil novelu trestního zákoníku, která zavádí alternativní a peněžité tresty a částečnou dekriminalizaci pěstování a držení konopí s cílem snížit počet vězňů a recidivu[1].
Paralelně byla podepsána novela trestního řádu, která od ledna 2026 zavádí princip restorativní justice zaměřený na nápravu újmy oběti a odpovědnost pachatele; implementaci ilustruje školení soudce Martina Lýska[2][3].
Regionální kontext rozšířila slovenská novela Roberta Fica, která kriminalizuje zpochybňování Benešových dekretů a vyvolala napětí s maďarskou menšinou a protesty v Budapešti; tato slovenská změna přidává do debaty prvek kriminalizace historických výroků a otázky menšinových práv[4].
Zdroje:
Novela trestního zákoníku přináší tvrdší tresty za environmentální zločiny v Česku
Přehled citací
Novela dává větší přednost alternativním trestům a některé činy částečně dekriminalizuje
má vést podle vlády ke snížení počtu vězňů a recidivy i k úsporám státního rozpočtu
Peněžitý trest by mohly soudy ukládat podle novely za jakýkoli trestný čin vyjma zvlášť závažných zločinů nebo přečinů týrání svěřené osoby a osoby žijící ve společném obydlí
Kdo si polepší, kdo tratí?
Ministerstvo spravedlnosti
Ministerstvo prosadilo širší možnost ukládání peněžitých trestů a zásady restorativní justice, což může snížit počet vězňů a náklady na vězeňství. Rovněž prosazuje dekriminalizaci některých forem držení konopí a další změny v trestní politice.
Vězeňství / věznice
Novela uvolní kapacity věznic díky širšímu použití peněžitých a alternativních trestů, což sníží počet vězněných osob a provozní náklady. Odhady ministerstva hovoří o výrazném uvolnění míst, ačkoli realistické odhady jsou nižší.
Pachatelé / obvinění (obzvlášť za drobné trestné činy)
Rozšíření peněžitých trestů, dekriminalizace menšího pěstování konopí a restorativní postupy zmenšují riziko odnětí svobody a nabízejí alternativní sankce. To snižuje pravděpodobnost uvěznění pro drobné delikty.
Oběti trestných činů / poškození
Zavedení restorativní justice klade důraz na nápravu újmy a dialog, což může zlepšit uspokojení obětí; současně nižší sazby u některých trestů mohou být vnímány jako oslabení represe. Restorativní postupy však mohou poskytnout obětem odpovědi a odškodnění.
Probační a mediační služba a nevládní organizace v oblasti restorativní justice
Novela rozšiřuje použití restorativní justice, čímž zvyšuje poptávku po službách probační a mediační služby a NGO, vyžaduje ale rozvoj, financování a zpřístupnění programů. To otevírá prostor pro rozšíření jejich činnosti a financování.
Policie a státní zastupitelství (včetně Lenky Bradáčové)
Snížení některých trestních sazeb a dekriminalizace částí drogové problematiky mění vymáhání práva a může omezit rozsah stíhání; zástupci žaloby i policejní orgány novelu kritizovali. Změna rovněž vyžaduje úpravu praxe a školení.
Advokáti a soudci (soudnictví)
Zavedení restorativní zásady a nové procesní instrumenty (např. trestní příkaz pro nepodmíněné tresty) mění rozhodovací praxi soudů a vyžaduje změnu přístupu a školení, což může být pro soudce i advokáty výzvou i příležitostí. Některé změny vyvolávají právní spory a možné ústavní námitky.
Zastánci legalizace konopí a aktéři konopného průmyslu
Částečná dekriminalizace pěstování a držení konopí (až tři rostliny, určité množství gramů) snižuje právní rizika pro domácí pěstitele a otevírá prostor pro legální využití. Zároveň zůstávají omezení a diskuse o množství.
Ekologická hnutí (Hnutí Duha, Greenpeace)
Novela zpřísňuje tresty za environmentální kriminalitu, včetně ekocidy, což odpovídá požadavkům ekologických hnutí, které vítají přísnější úpravu, ale zdůrazňují potřebu kvalifikovaných vyšetřovatelů. To posiluje jejich agendu a šanci na lepší vymáhání práva v oblasti ochrany přírody.
Dříve jsme psali...
Robert Fico zavedl kontroverzní novelu trestního zákoníku, která umlčela maďarský nacionalismus
Olomoucký soudce Martin Lýsek školí kolegy v novém přístupu k obětem podle novely trestního řádu.
Prezident Petr Pavel podepsal novelu trestního řádu zavádějící restorativní zásadu.
Senát schválil novelu trestního zákoníku s alternativními tresty a dekriminalizací konopí
50–70%
Míra recidivy v Česku
(29. 7. 2025)
19 000
Počet osob ve věznicích
(29. 7. 2025)
13 mld. Kč
Roční náklady na vězeňství
(29. 7. 2025)
leden 2026
Zavedení restorativní justice
(3. 7. 2025)
až 3 rostl.
Legální pěstování konopí
(3. 7. 2025)
až 100 g
Legální držení konopí doma
(3. 7. 2025)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Komplexní novela trestního práva zavádí restorativní zásadu a rozšiřuje alternativní a nové trestné normy
Srovnání před a po
Pěstování a držení konopí přísně trestáno; různá množství vedla k přestupkům/trestným činům (dříve např. držení 10 g bylo přestupkem).
Samopěstování až 3 rostliny a držení do 100 g doma je legální; 4–5 rostlin či vyšší množství může být přestupkem/trestným činem; sankce za související delikty upraveny | dekriminalizace některých činů souvisejících s konopím a snížení sazeb u vybraných drogových deliktů.
Peněžitý trest byl limitován a vězení se používalo častěji; alternativní tresty nebyly tak rozšířené.
Možnost ukládat peněžitý trest za většinu činů (s výjimkou zvlášť závažných činů a týrání); cílem je uvolnit věznice a snížit náklady (odhady úspor a snížení počtu vězňů uvedeny).
Trestní proces byl formální, zaměřený na trest; restorativní prvky nebyly zákonně vyžadovány.
Zavedení restorativní zásady do trestního práva: soudci a státní zástupci mají zvažovat postupy zaměřené na nápravu újmy, dialog a zapojení obětí i pachatelů; větší důraz na písemné omluvy a kontrolovaný kontakt.
Brakické vymezení některých forem nenávistných činů, deepfake materiálů či propagace totalitních hnutí nebylo explicitně nebo dostatečně upraveno.
Zpřísnění postihu za deepfake pornografii vytvořenou AI; rozšíření nenávistných trestných činů (včetně útoků proti zdravotně postiženým); výslovná trestnost nacistického i komunistického hnutí; nové tresty za environmentální kriminalitu (ekocida) — (u environmentální novely: zvýšení sazeb až na 8–10 let u závažných činů).
Klíčové postavy
International Comparison
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Proces spočívá v dialogu mezi zúčastněnými (mediace, probace nebo skupinové programy), kde se identifikují škody, potřeby oběti a závazky pachatele. V praxi to může být narovnání, dohoda o náhradě škody, nebo programy ve věznicích (např. Building Bridges), které učí pachatele porozumění a přijímání odpovědnosti. Účast je obvykle dobrovolná a facilitátoři pomáhají dosáhnout konsenzu.
Proč je to důležité
Restorativní justice dává obětem větší slovo a šanci na náhradu nebo uzavření, snižuje riziko recidivy tím, že mění chování pachatelů, a pomáhá lepší reintegraci do společnosti. Ve státním systému doplňuje klasické tresty – například umožní podmíněné zastavení stíhání nebo trest obecně prospěšných prací jako alternativu k odnětí svobody.
Co to je
Trestní zákoník (zkráceně TrZ) je hlavní zákon v ČR, který popisuje, co je trestný čin a jaké za něj hrozí tresty. Platí od 1. ledna 2010 a nahradil předchozí trestní právní úpravu.
Jak to funguje
Zákon má dvě části: obecnou (pravidla pro ukládání trestů, podmínky odpovědnosti, okolnosti vylučující protiprávnost) a zvláštní (seznam konkrétních trestných činů rozdělených do 13 skupin, např. proti životu, majetku nebo veřejnému pořádku). Čin je trestný, pokud naplní všechny znaky skutkové podstaty a má dostatečnou společenskou škodlivost; některé drobné přečiny byly přesunuty k přestupkům.
Proč je to důležité
Trestní zákoník určuje, co lidé a firmy mohou nebo nemohou dělat, a jak stát potrestá porušení pravidel. Pro novináře i veřejnost je důležitý při vysvětlování dopadu změn zákona, soudních rozhodnutí nebo novelizací na každodenní život a byznys.
Kvíz: Novely trestního práva v Česku (restorativní justice, konopí, ekocida)
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 13. 7. 2026 0:12:18