Privatizace je převod majetku ze státního vlastnictví do rukou soukromých osob nebo firem. Jde o prodej nebo předání podniků, budov či služeb, které dříve vlastnil stát.
Dopad kuponové privatizace na české investory
Elektrárny Opatovice a spor s drobnými akcionáři o podhodnocené odkoupení akcií
Uzavřené téma o
společenských pravidlech a společnosti
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
V současnosti drobní čeští investoři často drží úspory v hotovosti nebo na bankovních účtech a vyhýbají se přímému vlastnictví akcií, což je důsledek dlouhodobého poklesu důvěry v kapitálové trhy po kuponové privatizaci v roce 1991 [1].
Nový právní vývoj ukazuje konkrétní mechaniky, které tuto nedůvěru živí: Vrchní soud potvrdil, že při nuceném odkupu akcií Elektráren Opatovice byli drobní akcionáři připraveni o téměř 200 milionů Kč kvůli podhodnoceným znaleckým posudkům, což ilustruje riziko nespravedlivého ocenění a vytěsňování drobných vlastníků [2].
Historicky kuponová privatizace umožnila milionům Čechů stát se akcionáři státních podniků, s velmi vysokou účastí v prvních vlnách; od té doby se ale chování investorů změnilo směrem k méně rizikovým formám držby úspor v důsledku ztráty důvěry a zkušeností s vytěsňováním drobných akcionářů velkými firmami jako CETIN nebo ČEZ, které tomu také přispěly [1].
Zdroje:
Nejnovější
Elektrárny Opatovice a spor s drobnými akcionáři o podhodnocené odkoupení akcií
30. 1. 2026: Vrchní soud potvrdil, že drobní akcionáři Elektráren Opatovice byli při nuceném odkupu akcií okradeni o téměř 200 milionů korun kvůli podhodnoceným posudkům.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
30. ledna 2026
Výše přiměřeného protiplnění, které mělo být poskytnuto, je 22 735 korun
2
Střední dopad
27. ledna 2026
Jistě, peníze jsou v bance chráněny, a dokonce garantovány státem. A to je právě ten kámen úrazu.
3
Střední dopad
27. ledna 2026
Takto přišli o akcie třeba minoritáři atraktivní telekomunikační firmy Cetin a v současnosti je chce vláda vytěsnit z energetické společnosti ČEZ
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
drobný akcionář z kuponové privatizace
Drobným akcionářům hrozí vytěsnění nebo byly v minulosti vyplaceny podhodnocené kompenzace, což vede k finančním ztrátám a ztrátě důvěry v investice.
menšinoví akcionáři ČEZ
Menšinoví akcionáři ČEZ čelí riziku legislativních kroků (lex ČEZ) a vytěsnění, které může snížit hodnotu jejich podílů a omezit ochranu při kompenzaci.
stát / zákonodárci (vláda a Parlament)
Legislativní zásahy (např. lex ČEZ) mohou zásadně ovlivnit vlastnická práva a tržní valuace, vyvolávají poklesy cen a právní nejistotu pro investory.
majoritní vlastníci privatizovaných společností
Majoritní vlastníci mohou vytěsnit minoritáře a získat plnou kontrolu nad firmami, často za podhodnocené odpočty znaleckých posudků nebo legislativní pomoci.
pražská burza / kapitálový trh v ČR
Burza citelně oslabila po kuponové privatizaci a následných vytěsněních; ztráta významných titulů a nejistota menšinových akcionářů snižují likviditu a důvěru trhu.
soudy a znalci (znalecké posudky)
Soudní rozhodnutí mohou minoritářům přiznat dodatečné náhrady, avšak procesy jsou dlouhé; sporné nebo podhodnocené znalecké posudky vedou k nespravedlivým kompenzacím.
Energetický průmyslový holding Daniela Křetínského
Společnost vlastní Elektrárny Opatovice a čelí soudním rozhodnutím o náhradách při vytěsnění, přičemž soud zároveň rozhodl, že dohady o doplatku nemusí nést vlastník.
Centrální depozitář cenných papírů (CDCP) / Středisko cenných papírů
Depozitář spravuje historické účty a nevyzvednuté akcie, řeší mrtvé účty a administrativní poplatky, což ovlivňuje dostupnost prostředků pro drobné akcionáře.
Kontext
Dříve jsme psali...
Příběh kuponové privatizace a proměny českých malých investorů od roku 1991
Češi, kteří se před 35 lety stali masovými akcionáři díky kuponové privatizaci, dnes opět převážně drží úspory v hotovosti nebo bankách, protože ztratili důvěru v investice do cenných papírů. Ztracená důvěra investora
Fakta
📊
většina
Češi drží hotovost/banky
(27. 1. 2026)
💰
22 735 Kč
Správná hodnota akcie
(30. 1. 2026)
💰
+16 900 Kč
Doplatek na akcii
(30. 1. 2026)
📊
10 600
Počet vytěsněných akcií
(30. 1. 2026)
💰
>180 mil. Kč
Celková náhrada bez úroků
(30. 1. 2026)
🔄
neuhrazeno
Křetínský neplatí doplatek
(30. 1. 2026)
Události
Co a kdy?
1991
Kuponová privatizace proběhla a umožnila masové zapojení české populace do vlastnictví akcií státních podniků.
1993
V roce 1993 měly Elektrárny Opatovice hodnotu akcie výrazně převyšující cenu kuponové knížky.
2005
V roce 2005 nabídl majoritní vlastník International Power Holdings drobným akcionářům při vytěsnění cenu akcií stanovenou znalcem Vladimírem Smejkalem na 5 808 korun.
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Soudy zvyšují náhrady za podhodnocené vytěsnění minoritních akcionářů
Srovnání před a po
💰
Právní dopady vytěsnění minoritních akcionářů
PŘED
Výpočty náhrad zčásti vycházely ze znaleckých posudků schválených majoritními vlastníky; mnohé posudky byly nízké a spory trvaly dlouho.
PO
Soudy (př. Vrchní soud) v konkrétních případech (Elektrárny Opatovice) potvrdily výrazně vyšší hodnoty a přiznaly doplatky v desítkách tisíc Kč na akcii a úroky; některé nároky ale majoritní vlastník nemusí hradit v důsledku soudních rozhodnutí o odpovědnosti.
👥
Důvěra drobných investorů a chování k úsporám
PŘED
Velká část populace preferovala držení hotovosti/bankovních účtů místo akcií kvůli ztrátě důvěry po createch vytěsnění a podhodnocených posudcích.
PO
Rozsudky ukazující podhodnocení posudků poukazují na systémový problém, což potvrzuje obavy drobných akcionářů a vysvětluje pokračující nízkou ochotu investovat do akcií.
💰
Finanční dopady pro malé akcionáře
PŘED
Mnoho minoritářů pobíralo nízké kompenzace při vytěsnění; spory se dlouho táhly a část nároků zůstávala nezajištěná.
PO
V konkrétním sporu u Elektráren Opatovice byla potvrzena vyšší reálná cena (22 735 Kč vs. 5 808 Kč), celkové doplatky přes 180 mil. Kč a s úroky až půl miliardy; podobné spory jsou i u O2, Unipetrolu, PFNonwovens.
📋
Role znaleckých posudků
PŘED
Znalecké posudky od některých odborníků (např. Vladimír Smejkal) často stanovovaly nízké ceny, které majoritní vlastníci používali při odkupu.
PO
Soudy akceptovaly novější znalecké posudky (např. Grant Thornton) jako podklad pro vyšší ocenění a přiznání doplatků; to odhaluje opakující se problém s kvalitou posudků.
Klíčové postavy
⚖️
Vrchní soud
Soud potvrdil vyšší ocenění akcií v případu Elektrárny Opatovice
🏢
International Power Holdings / Energetický průmyslový holding (Daniel Křetínský)
Majoritní vlastníci Elektráren Opatovice, proti nimž běžel spor; EP Holding nyní vlastní elektrárny
📋
Grant Thornton (znalec)
Vypracoval znalecký posudek, který soud uspokojil a vedl k revizi ocenění
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Vrchní soud v Praze
"Výše přiměřeného protiplnění, které mělo být poskytnuto, je 22 735 korun,"
Jak šel čas
Historický kontext
🏷️
1991
Kuponová privatizace umožnila masové rozdělení státního majetku občanům (vznik účtů a připsání akcií)
Podle textů se v rámci kuponové privatizace v roce 1991 miliony Čechů staly akcionáři; proces vedl k připsání akcií na účty účastníků.
Založil rozsáhlou skupinu drobných akcionářů a výrazně rozšířil vlastnictví akcií v populaci.
📅
18. května 1992 — 31. ledna 1993
První vlna kuponové privatizace (zahájena 18. 5. 1992, skončila 31. 1. 1993)
Z kontextových článků: první vlna byla časově vymezená a vedla k velké účasti obyvatel.
Vysoká participace přivedla na trh stovky titulků a stovky tisíc drobných akcionářů.
📈
1993
Akcie z kuponové privatizace začaly výrazně obchodně ovlivňovat trh (např. nárůst významu titulů jako ČEZ)
Kontextové texty uvádějí, že v létě 1993 dorazilo na burzu 955 titulů z kuponového programu; burza tak výrazně narostla.
Zvýšila se likvidita a význam burzy, ale zároveň se objevily nelikvidní a problematické tituly.
⚖️
2005
Nabídka odkupu akcií Elektráren Opatovice majoritním vlastníkem International Power (cenový posudek znalce Smejkala)
Z CURRENT článků: v roce 2005 International Power nabídl odkupy akcií za cenu podle posudku Vladimíra Smejkala ve výši 5808 Kč za akcii.
Vedlo k pozdějšímu soudnímu sporu o podhodnocení a požadavkům na doplatky minoritářům.
🏛️
rok 2005 — 2026
Dlouhodobé soudní spory o podhodnocené znalecké posudky při nuceném odkupu (příklad Elektrárny Opatovice)
CURRENT: spor trval mnoho let; poslední posudek vypracoval Grant Thornton, Vrchní soud potvrdil podhodnocení a stanovil vyšší cenu.
Potvrzení podhodnocení znamenalo nárok na doplatky pro minoritní akcionáře (u Opatovic přes 180 milionů Kč, s úroky možná až půl miliardy).
🏛️
rok 2023
Debata a legislativní návrhy (nazývané lex ČEZ / lex ČEZ 2) o dělení a možné transformaci kotovaných společností
Kontekst uvádí, že v roce 2023 proběhla diskuse o novele zákona umožňující rozdělení společností s nerovnoměrným výměnným poměrem, s možnými dopady na minoritní akcionáře.
Vyvolalo to obavy menšinových akcionářů a pokles cen akcií, zpochybňuje se ochrana menšin a role ČNB při posuzování protiplnění.
🗃️
rok 2011 — 2018
Trvalý stav "mrtvých" či nezařazených účtů a nevyzvednutých dividend z akcií kuponové privatizace
Kontextové články (2011, 2018) uvádějí, že na účtech leží miliardy korun a stovky tisíc účtů jsou neaktivní; mnoho akcionářů o svých akciích neví.
Snižuje se aktivita drobných akcionářů a zvyšuje se riziko, že o práva a dividendy přijdou.
⚖️
30. ledna 2026
Vrchní soud potvrdil, že při nuceném odkupu Elektráren Opatovice byli drobní akcionáři připraveni o téměř 200 milionů Kč kvůli podhodnoceným posudkům
Z CURRENT článku publikovaného 30. 1. 2026: soud potvrdil, že správná hodnota byla 22 735 Kč místo 5808 Kč na akcii a že doplatek dosahuje přes 180 milionů Kč; Energetický průmyslový holding doplatek hradit nemusí.
Ilustruje systémové riziko nespravedlivého ocenění minoritních akcionářů a posiluje zdroje nedůvěry v kapitálové trhy v ČR.
Vedlo k vysokým nárokům na doplatky; případ je jedním z řady podobných sporů (O2, Unipetrol, PFNonwovens).
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Stát může firmu prodat přímo, dát akcie občanům (jako při kupónové privatizaci) nebo je nabídnout investorům. Soukromý vlastník pak rozhoduje o provozu a investicích s cílem snížit náklady, což může zlepšit efektivitu, ale někdy i vést k propouštění nebo zdražení služeb. Z tohoto důvodu se některé oblasti, jako jsou přirozené monopoly (např. rozvody vody nebo elektřiny), často neprivatizují, aby se předešlo zneužití dominantního postavení.
Proč je to důležité
Privatizace mění, kdo vydělává a kdo řídí důležité služby, a může ovlivnit ceny, kvalitu a dostupnost pro občany. Veřejné rozpočty získají jednorázový příjem z prodeje, ale ztrácejí dlouhodobý vliv; špatně vedená privatizace může vést ke koncentraci majetku a sociálním problémům.
Co to je
Investor je investiční fond, banka, penzijní fond, pojišťovna nebo fyzická osoba, která vyhledává optimální způsob, jak zhodnotit své dočasně volné finanční prostředky.
Jak to funguje
Při rozhodování o volbě investice zvažuje investor míru rizika, likviditu (rychlost přeměny na hotovost) a očekávanou výši výnosu. Finanční investice může směřovat i do staveb a stavebních podniků. V takovém případě se pro subjekt, který je pořizovatelem stavby, často používá termín developer.
Proč je to důležité
Investor často bývá podjatý pohledem z krátkodobého hlediska. To znamená, že se může zaměřovat spíše na rychlý zisk než na dlouhodobou stabilitu investice.
Otestujte se
Kvíz: Důvěra drobných investorů a případ Elektráren Opatovice
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 26. 2. 2026 21:41:49