Varování Grigorije Vajpana o Putinově vládě
Grigorij Vajpan varuje, že Putinova válka u moci stále ohrožuje Rusko i svět
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Ruský lidskoprávní aktivista Grigorij Vajpan varuje, že Putinova válka je nástrojem jeho politického přežití a představuje hrozbu pro Rusko a svět. Vajpan upozorňuje na hluboké rozdělení ruské společnosti a apatii mlčící většiny. Zdůrazňuje potřebu svobodných a férových voleb pro ruskou opozici a občanskou společnost. Po případném odchodu Putina očekává boj elit o moc, který bude vyžadovat jednání se Západem o budoucí podobě Ruska.
Zdroje:
Grigorij Vajpan varuje, že Putinova válka u moci stále ohrožuje Rusko i svět
Přehled citací
Měli bychom si uvědomit, že Vladimir Putin je válka. A dokud zůstane u moci, Rusko bude hrozbou pro své sousedy i zbytek světa
Zdá se, že existují způsoby, jak přesvědčit mlčící většinu, že může žít v lepší zemi
Určitě ale víme, že po Putinově odchodu se Rusko nestane ze dne na den úžasnou a klidnou zemí
Kdo si polepší, kdo tratí?
Ruský režim vedený Vladimirem Putinem
Vájpan popisuje Putina jako aktéra, pro něhož je válka prostředkem politické záchrany; to udržuje Rusko jako hrozbu a prodlužuje konflikt i represivní praxi, což je zásadní negativní faktor pro regionální stabilitu.
Ruská občanská společnost (včetně domácích aktivistů)
Projekt a výzvy Vájpana cílí na posílení domácích aktivistů a neexilové občanské společnosti, což by zásadně zvýšilo jejich schopnost ovlivnit poválečnou transformaci. Zvýšená pozornost a podpora by jim poskytla zdroje a agendu pro přechod k demokracii.
Ruská mlčící většina (10–15 % aktivních podporovatelů, 18–20 % odpůrců, zbytek mlčí)
Analýza zdůrazňuje, že většina populace zůstává pasivní („mlčící střed“); to znamená, že úspěch transformace závisí na přesvědčení a mobilizaci této skupiny, což je nejisté a může vést k nestabilitě.
Ruské elity (politické a ekonomické)
Podle Vájpana vypukne po pádu Putina boj mezi elitami; budou nuceny vyjednávat se Západem a čelit ztrátě postavení, což znamená vysokou politickou a ekonomickou nejistotu pro elity.
Evropské státy / Evropa
Vájpan vyzývá Evropu, aby pokračovala v podpoře Ukrajiny a ruské občanské společnosti; aktivní podpora může zvýšit šance na stabilní demokratickou transformaci ruského režimu a snížit regionální hrozbu.
Ukrajina
Vájpan prezentuje podporu Ukrajiny jako strategickou investici do bezpečnosti Evropy a budoucího demokratického vývoje v Rusku; pokračující podpora zvyšuje její šance úspěšně odolat ruské agresi.
Projekt 'Sto dní po Putinovi'
Projekt představuje konkrétní agendu pro přechodné období po pádu Putina a může sloužit jako plán pro zahraniční i domácí aktéry při podpoře demokratické transformace.
Grigorij Vájpan
Iniciativa Vájpana („Sto dní po Putinovi“) zvyšuje šance na plánovanou demokratickou transformaci Ruska a koordinaci agendy po pádu Putina. Jeho veřejné komentáře formují diskurz o nutnosti podpory ruské občanské společnosti a Ukrajiny.
Exilová ruská opozice
Vájpan zdůrazňuje, že projekt potřebuje podporu nejen exilu; exilová opozice může těžit z mezinárodní pozornosti, ale sama o sobě nestačí k vedení transformace bez vnitřní občanské společnosti.
Dříve jsme psali...
Co a kdy?
Vladimir Putin – silný vůdce, kontroverzní státník ruské éry
Vladimir Vladimirovič Putin (narozen 7. října 1952 v Leningradu) je dlouholetý ruský politik, který byl prezidentem Ruské federace v letech 2000–2008, znovu od roku 2012 a opětovně zvolen v březnu 2018 a v březnu 2024.
Svoji kariéru začal v KGB, kde mezi lety 1985 a 1990 působil v NDR; po rozpadu SSSR vstoupil do politické služby v Petrohradu a následně v Moskvě. V roce 1998 ho prezident Boris Jelcin jmenoval ředitelem FSB, v srpnu 1999 se stal předsedou vlády, po Jelcinově abdikaci na konci roku 1999 krátce působil jako úřadující prezident a poté byl zvolen prezidentem v roce 2000. V letech 2008–2012 byl premiérem, během nichž byl prezidentem Dmitrij Medveděv; v roce 2012 se vrátil do prezidentského úřadu.
Putinova vláda je spojována s posílením centrální moci, kontrolou médií, tlakem na politickou opozici a s politikou označovanou jako putinismus. Během jeho vládnutí se Rusko zapojilo do řady vojenských akcí včetně druhé čečenské války, konfliktu v Gruzii (2008), anexe Krymu (2014), intervence v Sýrii (od 2015) a invaze na Ukrajinu (2022). Na něj i na ruský režim byly uvaleny mezinárodní sankce a v březnu 2023 vydal Mezinárodní trestní soud v Haagu zatykač pro podezření z válečných zločinů.
V osobním životě se v roce 1983 oženil s Ljudmilou Škrebněvovou, mají dvě dcery (Maria, 1985, a Jekatěrina, 1986); manželé se v roce 2014 rozvedli. Putin vystudoval právo na Leningradské státní univerzitě, mluví německy, dříve vlastnil psa labradorského retrívra Konni a je známý budováním obrazu aktivního a sportovně založeného vůdce. Jeho působení provází rozsáhlá kritika doma i v zahraničí týkající se autoritářství, potlačování opozice, obvinění z porušování mezinárodního práva a kontroverzí spojených s volebními praktikami a korupcí.
Příbuzná témata
International Comparison
Přehled citací
Grigorij Vajpan
lidskoprávní aktivista"Je to způsob jeho politické záchrany. Měli bychom si uvědomit, že Vladimir Putin je válka. A dokud zůstane u moci, Rusko bude hrozbou pro své sousedy i zbytek světa"
Grigorij Vajpan
lidskoprávní aktivista"Zdá se, že existují způsoby, jak přesvědčit mlčící většinu, že může žít v lepší zemi"
Grigorij Vajpan
lidskoprávní aktivista"Určitě ale víme, že po Putinově odchodu se Rusko nestane ze dne na den úžasnou a klidnou zemí"
Grigorij Vajpan
lidskoprávní aktivista"Dnes je mezi ruskými elitami spousta lidí, na které dopadají sankce. Byli by nadšení, kdyby se mohli vrátit do svých vil ve Francii nebo Itálii. Hrozně by se chtěli vrátit do Evropy"
Grigorij Vajpan
lidskoprávní aktivista"Na to by museli přistoupit, což je zásadní"
Kvíz: Varování Grigorije Vájpana o Putinově válce a budoucnosti Ruska
Vladimir Putin
ruský politik
_(cropped).jpg)
Povolání: politik
Pozice: prezident Ruska (7. května 2012 - dosud)
Narození: 7. října 1952
Místo narození: Porodnice č. 6 profesora V. F. Sněgirjova
Státní občanství: Rusko (1991 - dosud)
Politická strana:
- Jednotné Rusko
- Náš dům – Rusko (1. května 1995 - leden 1999)
- Komunistická strana Sovětského svazu (leden 1975 - leden 1991)
Web: http://putin.kremlin.ru (do 17. března 2015)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Rusko
stát v Evropě a Asii
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Petrohrad (do 11. března 1918)
Rozloha: 17.13 mil. km² (leden 2017)
Populace: 146.12 mil. (leden 2025)
Měna: ruský rubl (leden 1992 - dosud)
HDP: 2.24 bil. RUB (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
ruská invaze na Ukrajinu
tažení rusko-ukrajinské války z let 2022 až 2025
.jpg)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 13. 1. 2026 5:52:22