Důvěra je ochota spolehnout se na druhého i přes nejistotu — věřit, že druhá strana dodrží slib, bude čestná nebo spolehlivá. Vztahuje se jak na lidi mezi sebou, tak na instituce (např. banka, stát) nebo abstraktní věci jako peníze.
Rozpad poválečného světového řádu
Michal Smetana varuje před rozpadem mezinárodního řádu a rizikem většího konfliktu
Mizící téma o
politice
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnější stav: Rostoucí napětí na Blízkém východě a oslabování mezinárodních aliancí zvyšují riziko širšího konfliktu a dále podkopávají stabilitu poválečného řádu; tento vývoj upozornil bezpečnostní analytik Michal Smetana [4].
Dřívější zprávy poukazovaly na přímý vliv ruské agrese proti Ukrajině na oslabení systému vytvořeného po druhé světové válce a na změnu mocenských vztahů mezi velmocemi, což zvyšuje riziko šíření zbraní a posilování obranných kapacit menších států [1].
Analýzy zároveň vysvětlují motivace ruské politiky: Kreml pod vedením Vladimira Putina rozvíjí autoritářskou ideologii inspirovanou carským impériem, která vysvětluje trvalý charakter ruských operací na Ukrajině a odolnost vůči sankcím; to spolu s erozí důvěry v mezinárodní pravidla může vést k dlouhodobým změnám v mezinárodní spolupráci a strategickém plánování [2][3].
Zdroje:
Nejnovější
Michal Smetana varuje před rozpadem mezinárodního řádu a rizikem většího konfliktu
18. 3. 2026: Napětí na Blízkém východě a oslabování mezinárodních aliancí vytváří živnou půdu pro širší globální konflikty.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Rusko
Je hlavním agresorem destabilizujícím poválečný mezinárodní řád, rozšiřuje území Ukrajiny a podněcuje regionální zbrojení a eroze bezpečnostních záruk.
Ukrajina
Trpí přímými vojenskými útoky a ztrátou územní suverenity; konflikt ohrožuje její existenci a vyvolává humanitární a bezpečnostní dopady.
Západ (USA a evropské demokratické státy)
Čelí narušení mezinárodního řádu, dilematům ohledně podpory Ukrajiny a riziku oslabení aliancí; musí řešit strategii odstrašení a vnitřní polarizaci.
NATO
Je vystaveno snahám Moskvy o rozdělení aliance a ztrátě vojenské účinnosti; hrozí politické rozštěpení a oslabení kolektivní obrany.
Čína
Roste jako strategický konkurent a rozšiřuje jaderný arzenál; mění globální mocenské uspořádání a má potenciál profitovat z oslabení Západu.
Menší suverénní státy (střední a východní Evropa a další)
Ztráta důvěry v mezinárodní záruky tlačí tyto státy k přehodnocení bezpečnostních strategií včetně zbrojení a vyšší zranitelnosti vůči nátlaku mocností.
Evropské bezpečnostní a vojenské instituce (armády, obranné kapacity států)
Čelí tlakům na rychlé posílení kapacit a modernizaci kvůli možné eskalaci; nedostatečná připravenost zvyšuje riziko strategické porážky nebo posílení jaderného odstrašení.
Země globálního Jihu
Vnímají západní politiku jako selektivní a mohou proto zaujímat vlažnější postoj k sankcím a konfliktům, čímž oslabují jednotu mezinárodního odporu vůči agresi.
Evropské společnosti (veřejnosti)
Zůstávají rozdělené a polarizované; podpora Ukrajiny zvýšila morální konsenzus, ale únavou z konfliktu roste tlak na kompromisy a populismus.
Kontext
Dříve jsme psali...
Finský prezident Alexander Stubb varuje před rozpadem světového řádu a ztrátou globální důvěry
Důvěra v mezinárodní pravidla a spolupráci je narušena, což ohrožuje stabilitu globálního řádu založeného po druhé světové válce. pochopit globální hru
Putinova nová ideologická strategie vysvětluje ruské válečné útrapy na Ukrajině
Rusko pod vedením Putina vyvinulo novou autoritářskou ideologii inspirovanou carským impériem, která motivuje jeho dlouhodobou válku na Ukrajině. Prolomit iluze o Rusku
Ruská válka zásadně mění poválečný světový řád a mocenské vztahy
Ruská agrese proti Ukrajině a oslabení mezinárodního systému vedou k rozkladu poválečného řádu a zvyšují riziko šíření zbraní hromadného ničení mezi menšími státy. Proč končí světový pořádek?
Související
Příbuzná témata
Ještě není...
International Comparison
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Lidé posuzují důvěru podle zkušeností a pověsti druhé strany; když neznají vše, musejí riskovat. Existuje osobní důvěra mezi lidmi i systémová důvěra v instituce a peníze; obě vznikají přes opakované kontakty, pravidla, právo a sliby, které zvyšují předvídatelnost chování.
Proč je to důležité
Ekonomika a politický řád bez důvěry fungují hůř: lidé méně utrácejí, neinvestují nebo se stáhnou z trhu. Finanční krize jsou často krize důvěry — když lidé nevěří bankám nebo státům, peníze a obchod přestanou plynout a ekonomika klesá.
Co to je
Druhá světová válka byla globální vojenská válka trvající 1939–1945, do níž se zapojila většina států světa. Stála desítky milionů životů a byla nejničivějším konfliktem v dějinách, zahrnujícím rozsáhlé boje v Evropě, Asii, Africe i na moři a ve vzduchu.
Jak to funguje
Válka začala útokem Německa na Polsko v září 1939 a postupně se rozdělila na dva tábory: Osa (Německo, Itálie, Japonsko) a Spojenci (např. Británie, SSSR, USA). Boje probíhaly kombinací bleskových pozemních útoků, leteckého a námořního boje, ponorkové války i strategického bombardování; později do konfliktu výrazně zasáhly i Spojené státy a Sovětský svaz.
Proč je to důležité
Válka přetvořila svět: ukončila evropské mocnosti, vedla k vzniku OSN, bipolárnímu dělení světa (studena válka), dekolonizaci a k technickému i ekonomickému přelomu. Zanechala i tragické důsledky — masové zločiny jako holokaust, rozsáhlé ztráty civilistů a přerozdělení hranic.
Ukrajina
stát ve východní Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Kyjev
Rozloha: 603.55 tis. km²
Populace: 41.17 mil. (leden 2022)
Měna: ukrajinská hřivna (2. září 1996 - dosud)
HDP: 160.5 mld. UAH (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Otestujte se
Kvíz: Dopady ruské agrese a eroze poválečného řádu
druhá světová válka
globální válečný konflikt z let 1939 až 1945
Vznik: 1. září 1939
Zánik: 2. září 1945
Data pocházejí z datové položky WikiData
Vladimir Putin
ruský politik
_(cropped).jpg)
Povolání: politik
Pozice: prezident Ruska (7. května 2012 - dosud)
Narození: 7. října 1952
Místo narození: Porodnice č. 6 profesora V. F. Sněgirjova
Státní občanství: Rusko (1991 - dosud)
Politická strana:
- Jednotné Rusko
- Náš dům – Rusko (1. května 1995 - leden 1999)
- Komunistická strana Sovětského svazu (leden 1975 - leden 1991)
Web: http://putin.kremlin.ru (do 17. března 2015)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 13. 4. 2026 14:07:10