Ruská invaze na Ukrajinu začala 24. února 2022, kdy ruské jednotky vtrhly na ukrajinské území. Jde o rozsáhlý ozbrojený konflikt, který pokračuje dál a stal se největší válkou v Evropě od druhé světové války.
Rozpad poválečného světového řádu
Bývalý ukrajinský velitel Valerij Zalužnyj v Praze varoval před iluzí bezpečí v NATO
Málo aktivní téma o
politice
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnější stav: Rostoucí napětí na Blízkém východě, oslabení mezinárodních aliancí a výzvy ke zvyšování odolnosti společností zvyšují riziko širšího konfliktu a podkopávají stabilitu poválečného řádu; bezpečnostní analytik Michal Smetana na to upozornil a vyzval k posílení aliancí[4].
Novější hlasy, včetně bývalého ukrajinského velitele Valerije Zalužného, zdůrazňují, že obrana nesmí spoléhat pouze na armádu a spojence (NATO): státy musí budovat odolnost celé společnosti proti agresi, včetně civilní připravenosti a institucionální odolnosti[5].
Dřívější analýzy ukazují, že ruská agrese proti Ukrajině zásadně oslabila systém vytvořený po druhé světové válce a změnila mocenské vztahy mezi velmocemi, což zvyšuje riziko šíření zbraní a posilování obranných kapacit menších států[1].
Současná interpretace ruské politiky konstatuje, že Kreml pod vedením Vladimira Putina rozvíjí autoritářskou ideologii inspirovanou carským impériem, která vysvětluje trvalý charakter ruských operací na Ukrajině a odolnost vůči sankcím; to spolu s erozí důvěry v mezinárodní pravidla může vést k dlouhodobým změnám v mezinárodní spolupráci a strategickém plánování[2][3].
Zdroje:
Nejnovější
Bývalý ukrajinský velitel Valerij Zalužnyj v Praze varoval před iluzí bezpečí v NATO
21. 5. 2026: Podle Zalužného je klíčové, aby státy budovaly odolnost celé společnosti a nepočítaly pouze s armádou či spojenci v ochraně před agresí.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Rusko
Rusko jako aktér rozkladu poválečného řádu a agresor vůči Ukrajině zásadně mění mezinárodní bezpečnostní architekturu a zvyšuje riziko regionální eskalace a rozšíření zbraní hromadného ničení.
Ukrajina
Ukrajina je cílem ruské agrese; válka zničila část suverenity státu, ohrožuje obyvatelstvo a vyvolává potřebu rozsáhlého zbrojení a mezinárodní podpory.
Západní státy (USA a země EU)
Západní mocnosti mění zahraniční a domácí politiku; jejich slabá nebo nejednotná reakce ovlivňuje efektivitu sankcí a schopnost odstrašit revizionistické režimy.
Menší suverénní státy / země globálního Jihu
Relativně slabší země přehodnocují bezpečnostní strategii, zvažují zbrojení včetně možnosti zbraní hromadného ničení kvůli ztrátě důvěry v mezinárodní záruky.
Evropské státy a NATO
Evropské země a NATO čelí oslabení důvěry v bezpečnostní záruky, nutnosti posílení obranných kapacit a riziku vnitřní fragmentace aliancí.
Čína
Čína rozšiřuje svůj vliv a jaderný arzenál; její politika spolu s Ruskem posiluje tlak na mezinárodní řád a zvyšuje pravděpodobnost geopolitických soutěží.
Ukrajinský vojenský a politický leadership (např. generál Zalužnyj)
Ukrajinské vedení apeluje na celospolečenskou obranu a odolnost institucí; jeho role zvyšuje potřebu domácí mobilizace a mezinárodní podpory.
Evropská veřejnost a demokratické instituce
Polarizace a vnitřní krize v demokraciích oslabují schopnost kolektivní reakce, snižují důvěru v instituce a zvyšují zranitelnost vůči hybridním útokům.
Kontext
Dříve jsme psali...
Michal Smetana varuje před rozpadem mezinárodního řádu a rizikem většího konfliktu
Napětí na Blízkém východě a oslabování mezinárodních aliancí vytváří živnou půdu pro širší globální konflikty. odhalit skrytá rizika
Finský prezident Alexander Stubb varuje před rozpadem světového řádu a ztrátou globální důvěry
Důvěra v mezinárodní pravidla a spolupráci je narušena, což ohrožuje stabilitu globálního řádu založeného po druhé světové válce. pochopit globální hru
Putinova nová ideologická strategie vysvětluje ruské válečné útrapy na Ukrajině
Rusko pod vedením Putina vyvinulo novou autoritářskou ideologii inspirovanou carským impériem, která motivuje jeho dlouhodobou válku na Ukrajině. Prolomit iluze o Rusku
Ruská válka zásadně mění poválečný světový řád a mocenské vztahy
Ruská agrese proti Ukrajině a oslabení mezinárodního systému vedou k rozkladu poválečného řádu a zvyšují riziko šíření zbraní hromadného ničení mezi menšími státy. Proč končí světový pořádek?
Související
Příbuzná témata
Ještě není...
International Comparison
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Invaze probíhá kombinací pozemních, vzdušných a raketových útoků z několika směrů (Rusko, Krym, Bělorusko) a zahrnuje i kyberútoky a propagandu. Boje se soustředí na klíčová města a strategické oblasti (Kyjev, Charkov, Donbas, jih Ukrajiny) a doprovází je diplomacie, sankce a rozsáhlá humanitární krize s miliony uprchlíků.
Proč je to důležité
Konflikt má velký dopad na bezpečnost Evropy, světové dodávky energií, potravin a komodit, a ekonomiky zemí včetně ČR. Rozhoduje o mezinárodních vztazích, obraně a o tom, zda a jak se bude jednat o mírových dohodách — proto je to klíčový kontext pro politické a ekonomické zprávy.
Co to je
Moskevský Kreml je historická pevnost v centru Moskvy, kde stojí paláce, chrámy a věže. Dnes je to oficiální sídlo prezidenta Ruska a jeden z největších hradních komplexů na světě.
Jak to funguje
Kreml je obehnán masivními cihlovými zdmi a věžemi a uvnitř jsou státní budovy, ceremoniální prostory a muzea. V minulosti sloužil jako sídlo knížat a carů; po revoluci v něm sídlila sovětská vláda a dnes v něm pracují a přijímají hosty prezident a vysoké státní orgány.
Proč je to důležité
Kreml je prakticky i symbolicky centrem ruské moci, odkud byla a je řízena země. Proto se termín 'Kreml' často používá jako synonymum pro ruskou vládu a její rozhodnutí, která ovlivňují dění v Rusku i ve světě.
Otestujte se
Kvíz: Dopady ruské agrese a výzvy k posílení odolnosti
ruská invaze na Ukrajinu
tažení rusko-ukrajinské války z let 2022 až 2025
.jpg)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Valerij Fedorovyč Zalužnyj
ukrajinský generál
.jpg)
Povolání: důstojník, vojenský velitel, diplomat
Pozice:
- vrchní velitel Ozbrojených sil Ukrajiny (27. července 2021 - 8. února 2024)
- velitel (2019 - 2021)
Narození: 8. července 1973
Místo narození: Zvjahel
Státní občanství: Sovětský svaz
Data pocházejí z datové položky WikiData
Vladimir Putin
ruský politik
_(cropped).jpg)
Povolání: politik
Pozice: prezident Ruska (7. května 2012 - dosud)
Narození: 7. října 1952
Místo narození: Porodnice č. 6 profesora V. F. Sněgirjova
Státní občanství: Rusko (1991 - dosud)
Politická strana:
- Jednotné Rusko
- Náš dům – Rusko (1. května 1995 - leden 1999)
- Komunistická strana Sovětského svazu (leden 1975 - leden 1991)
Web: http://putin.kremlin.ru (do 17. března 2015)
Data pocházejí z datové položky WikiData
druhá světová válka
globální válečný konflikt z let 1939 až 1945
Vznik: 1. září 1939
Zánik: 2. září 1945
Data pocházejí z datové položky WikiData
Ukrajina
stát ve východní Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Kyjev
Rozloha: 603.55 tis. km²
Populace: 41.17 mil. (leden 2022)
Měna: ukrajinská hřivna (2. září 1996 - dosud)
HDP: 160.5 mld. UAH (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 29. 5. 2026 20:49:31