Rozpad poválečného světového řádu
Finský prezident Alexander Stubb varuje před rozpadem světového řádu a ztrátou globální důvěry
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Nejaktuálnější stav: Nižší důvěra v mezinárodní pravidla a spolupráci ohrožuje stabilitu poválečného řádu, což podle finského prezidenta Alexandera Stubba může vést k širšímu erozi globálních institucí a ztrátě důvěry mezi státy [3].
Dřívější analýzy ukazovaly, že ruská agrese proti Ukrajině a její použití vojenské síly v posledním desetiletí významně oslabují systém vytvořený po druhé světové válce a mění mocenské vztahy mezi velmocemi; to vedlo k obavám o šíření zbraní a k posilování obrany u menších států[1].
Novější zprávy upřesňují motivace ruské politiky: analýzy naznačují, že Kreml pod vedením Vladimira Putina rozvíjí autoritářskou ideologii inspirovanou carským impériem, která pomáhá vysvětlit trvalý charakter ruských operací na Ukrajině a odolnost vůči tlaku sankcí[2].
Celkově se téma přesouvá od obecné geopolitické nestability k kombinaci konkrétních hybných sil (ruská ideologie a vojenská expanze) a širší ztráty důvěry v mezinárodní systém; to má důsledky pro dlouhodobé strategické plánování, posilování obranných kapacit a potenciální reformy mezinárodních institucí[1][2][3].
Zdroje:
Finský prezident Alexander Stubb varuje před rozpadem světového řádu a ztrátou globální důvěry
Kdo si polepší, kdo tratí?
Menší suverénní státy (země globálního Jihu a menší evropské země)
Ztráta důvěry v mezinárodní bezpečnostní rámec je tlačí k přehodnocení obranné politiky, zbrojení a případně i hledání jaderných odstrašujících prostředků; zvyšuje to riziko regionálních závodů ve zbrojení.
Ukrajina
Dlouhodobý konflikt a slabá mezinárodní reakce oslabují bezpečnost, zvyšují nároky na obranu a komplikují ekonomickou obnovu; korupční skandály navíc oslabují zahraniční podporu.
Ruský režim (Vladimir Putin a elity)
Využívá ideologii a dlouhodobé tažení k překreslení regionálního uspořádání a posiluje postavení vnější moci, čímž vytváří kontinuální destabilizující efekt.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj
Politicky je oslaben domácími skandály, které snižují mezinárodní ochotu k jednotné a rozsáhlé podpoře; nutí jej provést personální a institucionální změny.
Spojené státy a jejich vedení (Západní velmoci)
Proměnlivé postoje a nedostatečná jednotnost oslabují schopnost odstrašit agresi a obnovit pravidla mezinárodního řádu; na druhé straně mají nástroje (sankce, zmrazená aktiva, vojenská podpora).
Evropské státy a NATO (evropská aliance)
Polarizace a ztráta vzájemné důvěry ztěžují kolektivní obranu; hrozí rozštěpení a rostoucí tlak na zvýšení výdajů na zbrojení.
Evropská veřejnost / občané (spotřebitelé bezpečnosti)
Polarizace, informační válka a hrozby destabilizace zvyšují nejistotu, nutí k obraným výdajům a mohou omezit civilní svobody a ekonomické možnosti.
Evropské energetické společnosti a infrastruktura (např. Enerhoatom v kontextu skandálu)
Cílené útoky a korupční aféry v energetice zhoršují bezpečnost dodávek, zvyšují zranitelnost vůči sabotážím a oslabují důvěru partnerů.
Země usilující o zvýšení vlastních obranných kapacit (např. Finsko jako příklad)
Nárůst členství v aliancích a zvyšování obranných výdajů jim dává větší bezpečnostní záruky, avšak nemusí plně eliminovat rizika v nestabilním mezinárodním prostředí.
Dříve jsme psali...
Putinova nová ideologická strategie vysvětluje ruské válečné útrapy na Ukrajině
Ruská válka zásadně mění poválečný světový řád a mocenské vztahy
Příbuzná témata
International Comparison
Kvíz: Eroze poválečného řádu a dopady ruské politiky
Ukrajina
stát ve východní Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Kyjev
Rozloha: 603.55 tis. km²
Populace: 41.17 mil. (leden 2022)
Měna: ukrajinská hřivna (2. září 1996 - dosud)
HDP: 160.5 mld. UAH (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
druhá světová válka
globální válečný konflikt z let 1939 až 1945
Vznik: 1. září 1939
Zánik: 2. září 1945
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 27. 2. 2026 3:28:30