Rozpad poválečného světového řádu
Putinova nová ideologická strategie vysvětluje ruské válečné útrapy na Ukrajině
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Nejnovější analýzy ukazují, že ruská politika pod vedením Vladimira Putina prosazuje novou ideologii inspirovanou carským impériem, která slouží jako motivace pro pokračující ruské vojenské operace na Ukrajině a vysvětluje trvalý charakter konfliktu.[2]
Dřívější zprávy zdůrazňovaly, že ruská expanze a použití vojenské síly v posledním desetiletí oslabují mezinárodní systém vytvořený po druhé světové válce a mění mocenské vztahy mezi velmocemi; to vedlo k obavám o šíření zbraní a k posilování obrany u menších států.[1]
Sankce uvalené na Rusko sice omezily jeho ekonomické možnosti v některých oblastech, ale jejich efektivita byla podle dostupných zpráv omezená a nezpůsobila zásadní změnu ruského chování; nový ideologický rámec podle nového článku částečně vysvětluje, proč tlak sankcí nevedl k očekávaným výsledkům.[1][2]
Celkově se tedy rámec tématu posouvá od obecné geopolitické nestability k podrobnějšímu vysvětlení motivačních faktorů ruské politiky: konflikt na Ukrajině je nyní interpretován také jako projev nově artikulované ruské ideologie, což má dopady na dlouhodobé strategické plánování a mezinárodní reakce.[1][2]
Zdroje:
Putinova nová ideologická strategie vysvětluje ruské válečné útrapy na Ukrajině
Přehled citací
váleční blogeři ... Kreml kritizovali, že válku proti Ukrajině vede špatně, nedostatečně mobilizuje zdroje
rozpad Sovětského svazu byl největší katastrofou dvacátého století
Putin buduje nové impérium
Kdo si polepší, kdo tratí?
Rusko
Ruský stát je hlavním aktérem konfliktu; dlouhodobá agrese na Ukrajině vede k mezinárodní izolaci, ekonomickým sankcím a vojenskému vyčerpání režimu.
Ruská vláda / Putinův režim
Vedoucí elity formují ideologii a rozhodují o eskalaci konfliktu; jejich postup vytváří interní politická rizika i mezinárodní tlak a zvyšuje pravděpodobnost další eskalace i jaderných hrozeb.
Ukrajina
Oběť ruské agrese, čelí vojenským útokům, tlakům na suverenitu a humanitární i infrastrukturní ztrátě; závisí na zahraniční vojenské a politické podpoře.
Západní státy (EU, USA a spojenci)
Přijímají sankce a vojenskou podporu Ukrajině; sankce zhoršují ruskou ekonomiku, ale vytvářejí geopolitické a ekonomické náklady a tlak na vnitřní jednotu aliance.
Evropské státy (včetně NATO členů)
Musí posilovat vlastní bezpečnost a zbrojení, čelit energetické nejistotě a zároveň čelit riziku destabilizace; některé země hledají rychlou dohodu, jiné trvají na pokračování podpory Ukrajině.
Menší suverénní státy / 'relativně slabší země'
Přehodnocují bezpečnostní strategie, zvažují zbrojení nebo dokonce jaderné opce kvůli oslabení mezinárodních záruk; rostoucí riziko regionálních závodů ve zbrojení.
Mezinárodní instituce a poválečný řád (OSN, smlouvy, NPT)
Systematické porušování územní celistvosti a slabá reakce oslabují důvěru v mezinárodní pravidla a ohrožují účinnost smluv o nešíření zbraní.
Ruská ekonomika a obyvatelstvo
Sankce a válečné náklady vedou k recesi, inflaci, kapitálovému odlivu a exodu kvalifikovaných lidí; zhoršuje se životní úroveň a vnitřní stabilita.
Globální bezpečnostní prostředí / mezinárodní společenství
Rostoucí revize mezinárodního pořádku a úspěch územních změn násilím by zvýšil riziko šíření konfliktů, jaderného šíření a oslabil normy, které brání agresi.
Dříve jsme psali...
Ruská válka zásadně mění poválečný světový řád a mocenské vztahy
Příbuzná témata
International Comparison
Ukrajina
stát ve východní Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Kyjev
Rozloha: 603.55 tis. km²
Populace: 41.17 mil. (leden 2022)
Měna: ukrajinská hřivna (2. září 1996 - dosud)
HDP: 160.5 mld. UAH (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Kvíz: Ruská ideologie, konflikty a dopady na mezinárodní pořádek
Vladimir Putin
ruský politik
_(cropped).jpg)
Povolání: politik
Pozice: prezident Ruska (7. května 2012 - dosud)
Narození: 7. října 1952
Místo narození: Porodnice č. 6 profesora V. F. Sněgirjova
Státní občanství: Rusko (1991 - dosud)
Politická strana:
- Jednotné Rusko
- Náš dům – Rusko (1. května 1995 - leden 1999)
- Komunistická strana Sovětského svazu (leden 1975 - leden 1991)
Web: http://putin.kremlin.ru (do 17. března 2015)
Data pocházejí z datové položky WikiData
druhá světová válka
globální válečný konflikt z let 1939 až 1945
Vznik: 1. září 1939
Zánik: 2. září 1945
Data pocházejí z datové položky WikiData
Rusko
stát v Evropě a Asii
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Petrohrad (do 11. března 1918)
Rozloha: 17.13 mil. km² (leden 2017)
Populace: 146.12 mil. (leden 2025)
Měna: ruský rubl (leden 1992 - dosud)
HDP: 2.24 bil. RUB (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 13. 1. 2026 1:16:55