Válka je organizované použití násilí mezi dvěma nebo více skupinami (státy nebo ozbrojené skupiny) za účelem dosažení politických, náboženských, ekonomických nebo ideologických cílů. Je to opak míru a často zahrnuje formální střet vojenských sil, příměří nebo vyhlášení válečného stavu.
Pasivní část ruské společnosti a její role ve válce
Analytik Filip Scherf popisuje rozkol mezi unavenou ruskou společností a elitami závislými na válce
Uzavřené téma o
společnosti a politice
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Aktuálně: Podle analytika Filipa Scherfa existuje výrazný rozkol mezi unavenou většinou ruské společnosti, která si přeje konec války, a politicko-ekonomickými elitami závislými na pokračování konfliktu; dvě třetiny Rusů si přejí ukončení války, avšak nejsou schopni svůj postoj uplatnit kvůli tlaku režimu a zájmům elit [2].
Dřívější analýzy zdůrazňovaly, že pasivita a rezignace části ruské společnosti pomohly upevnit podporu režimu odpovědného za válku; tato skupina vykazuje lhostejnost nebo pocit, že za konflikt nese odpovědnost Západ, což komplikuje hledání mírového řešení [1].
Vývoj: nové zjištění upřesňuje původní portrét pasivity — zatímco dříve šlo hlavně o rezignaci a ideologické přesvědčení, nově popsaný rozkol zdůrazňuje strukturální závislost elit na pokračování války a fakt, že většina obyvatelstva preferuje mír, ale nemá prostor tento požadavek prosadit [2][1].
Zdroje:
Nejnovější
Analytik Filip Scherf popisuje rozkol mezi unavenou ruskou společností a elitami závislými na válce
07. 4. 2026: Dvě třetiny Rusů si přejí konec války, jsou však v pasti režimu a elit, které pro své přežití vyžadují Putinovo vítězství.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Ruské politické elity a vojenské vedení
Elity jsou existenčně vázané na pokračování válečného stavu a usilují o maximalistické cíle, což upevňuje konflikt a zvyšuje riziko další eskalace.
Ruská veřejnost (běžná populace)
Velká část populace je unavená válkou, apatická nebo rezignovaná, což snižuje občanskou angažovanost a zvyšuje zranitelnost vůči vládní propagandě. Tato pasivita zhoršuje možnost mírové změny zevnitř.
Ruská veřejnost (běžná populace)
Mnozí Rusové si přejí konec války, ale čelí tlakům a narativům Kremlu; únavou a rozpory v zájmech elity vs. obyvatelstvo je omezena schopnost dosáhnout míru.
Kreml / vláda Ruské federace
Kreml profitoval z podpoření narativu o vnější hrozbě a z udržení válečného aparátu; to mu umožňuje zachovat kontrolu i přes rostoucí únavu populace.
Ruské veřejné mínění (skupiny profitující z války)
Skupiny a jednotlivci (včetně části elit) profitují ekonomicky či politicky z pokračování konfliktu, čímž se zvětšuje propast mezi vítězi a těmi, kdo na válce tratí.
Potenciální protestní nebo opoziční skupiny v Rusku
Apatické a unavené veřejné mínění snižuje pravděpodobnost masových protiválečných demonstrací, omezuje tak tlak na změnu politiky.
Levada Center a nezávislá sociologie v Rusku
Nezávislé sociologické instituce ukazují klesající prostor pro kritiku a vyšší opatrnost respondentů, což ztěžuje monitorování nálad a může omezit vliv těchto institucí.
Ruská střední třída a obyvatelé velkých měst (mladší a vzdělanější skupiny)
Tato skupina častěji odmítá válku, ale její počet neroste; omezený nárůst kritiky snižuje šanci na vnitřní politickou transformaci.
Kontext
Dříve jsme psali...
Tomáš Glanc varuje před pasivní částí ruské společnosti
Ruská společnost je pod vlivem vnímání světa, které vedlo k válce s Ukrajinou. Odpovědnost a pasivita
Související
Příbuzná témata
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
😔
2025
Rostoucí únavu ruské společnosti z války a nárůst podpory mírových řešení podle průzkumů (konstatováno v analýzách)
Context články popisují postupný nárůst únavy, apatie a klesající ochotu aktivně podporovat válku; průzkumy Levada a další ukazují růst podílu těch, kteří chtějí mír.
Vedlo k širšímu rozboru veřejného mínění a vyzdvižení rozdílů mezi pasivní většinou a aktivními elity ve studiích a komentářích.
📊
2022
Výzkumy ukazují, že značná část Rusů viní Západ z eskalace a přesto preferuje diplomatické řešení
Články Centra Levada z roku 2022 ukazují, že mnoho respondentů vidí konflikt jako důsledek konfrontace se Západem, zároveň většina považuje za alternativu diplomatické jednání.
Formovalo to interpretaci ruského veřejného mínění jako paradoxního — viní Západ, ale zároveň preferuje mír.
⚖️
2022
Polovina Rusů vykazovala obavy z velké války a preference zlepšení vztahů se Západem (Levada)
Levada Center zjistilo v průzkumech roku 2022 vysokou míru obav z velkého konfliktu a podporu diplomatických řešení.
Podpořilo argumenty, že veřejnost není jednotně militaristická a že existuje významná skupina preferující vyjednávání.
📈➡️📉
2022
Počátkem invaze a v měsících poté rostla podpora války, ale s časem klesala (červen–srpen 2022)
Konkrétní průzkumy z roku 2022 ukazují, že podpora v prvních měsících invaze stoupla (až 85 % v krátkém období), poté klesla k ~60 %.
Ukázalo to dynamiku veřejného mínění: počáteční rally kolem vůdce následovaná únavou a poklesem podpory.
😶
2022-11
Listopad 2022 — průzkumy a focus groups ukazují nárůst apatie a únavy veřejnosti
Článek z 24. listopadu 2022 popisuje výsledky řízených diskusí a průzkumů ukazujících rostoucí lhostejnost a apatii vůči konfliktu.
Signalizovalo to, že únavě se zatím nedaří přerůst v protestní aktivitu; analýzy upozorňují na rizikové faktory (mobilizace).
🔎
2023
Začátek roku 2023 — Kreml i nezávislé průzkumy dokumentují rostoucí únavu a otázky po smyslu války
Články z ledna–února 2023 popisují sociologické nálezy o únavě, zpochybňování smyslu konfliktu a rozdílech mezi generacemi a regiony.
Pomohlo to vystavit strukturu názorů (jástřábové, opatrní podporovatelé, odpůrci) a vysvětlit, proč se nespokojenost neproměňuje v masové protesty.
🔒
2025
Analýzy zdůrazňují pasivitu a rezignaci části společnosti jako faktor upevňující režim
Context články a starší analýzy popisují, že pasivita, lhostejnost a přesvědčení o vině Západu snižují tlak na režim a brání změnám.
Tento závěr se stal součástí odborných komentářů a vysvětlení, proč veřejná podpora míru nevede automaticky k politickému tlaku.
⚖️
2026
2026 — nový portrét: dvě třetiny Rusů preferují mír, elity jsou závislé na pokračování konfliktu (z CURRENT)
Aktuální analýza Filipa Scherfa konstatuje, že dvě třetiny obyvatel preferují konec války, ale elity profitující z konfliktu brání jeho ukončení; zmíněny i ekonomické souvislosti (možný vliv konfliktu v Íránu na ruské finance).
Upřesňuje dřívější interpretace pasivity tím, že zdůrazňuje strukturální roli elit a ekonomických zájmů v udržování konfliktu.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Válčící strany nasazují armádu a zdroje k oslabení vůle nebo schopností nepřítele — útoky na vojenské cíle, blokády, manévry nebo opotřebovací taktiky. Mezinárodní právo a dohody (např. Ženevské úmluvy) se snaží omezit násilí: chrání civilisty, zakazují mučení a útoky na nemocnice a stanovují pravidla pro zajatce. V praxi se války liší od klasických bitev po asymetrické či hybridní konflikty a někdy jsou nazývány eufemisticky (např. „speciální operace“).
Proč je to důležité
Válka mění ekonomiku, politiku a životy lidí: ničí infrastrukturu, způsobuje uprchlictví a velké lidské ztráty a ovlivňuje obchod a veřejné finance. Pro čtenáře ekonomických zpráv je důležité rozumět, že válka přesměrovává státní rozpočty, narušuje dodavatelské řetězce a může vyvolat sankce nebo změny v mezinárodní bezpečnostní politice.
Co to je
Rusko neboli Ruská federace je největší stát světa rozkládající se přes Evropu a Asii, s asi 144 miliony obyvatel. Má federální poloprezidentský systém, prezident je nejsilnější politickou postavou; ekonomika stojí hlavně na těžbě ropy, plynu a dalších surovin.
Jak to funguje
Země se dělí na federální subjekty (republiky, oblasti, kraje) a centrální moc v Kremlu postupně soustředila hodně pravomocí v rukou prezidenta a blízkých elit. Ekonomika generuje velké příjmy z vývozu energií, což dává státu zdroje, ale zároveň dělá hospodářství citlivé na ceny komodit a sankce; politický systém kombinuje formální demokratické instituce s autoritárními praktikami.
Proč je to důležité
Rozhodnutí Moskvy mají velký dopad na energetické dodávky Evropy, mezinárodní bezpečnost a globální trhy s energií. Vnitřní autoritářský vývoj a zahraniční intervence (např. na Ukrajině nebo v Sýrii) vedly k mezinárodní izolaci a sankcím, které ovlivňují ceny energií, obchod i geopolitické aliance.
Otestujte se
Kvíz: Rozkol mezi ruskou veřejností a elitami ohledně pokračování války
Rusko
stát v Evropě a Asii
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Petrohrad (do 11. března 1918)
Rozloha: 17.13 mil. km² (leden 2017)
Populace: 146.12 mil. (leden 2025)
Měna: ruský rubl (leden 1992 - dosud)
HDP: 2.24 bil. RUB (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Tomáš Glanc
český slavista a rusista
.jpg)
Povolání: vysokoškolský učitel, literární vědec, sémiotik, překladatel, rusista, slavista, literární historik, literát
Narození: 15. března 1969
Místo narození: Praha
Státní občanství: Česko
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 14. 4. 2026 22:22:33