Pasivní část ruské společnosti a její role ve válce
Jana Kobzová hodnotí jedinečný průzkum postojů Rusů ke konfliktu a Číně
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Aktuální stav: Nový průzkum zmiňovaný Janou Kobzovou ukazuje, že většina Rusů vnímá Evropu jako většího nepřítele než Spojené státy a zároveň odmítá podřídit se Číně; konflikt na Ukrajině je pro řadu respondentů považován za neměnný fakt. Tato zjištění doplňují předchozí obraz, podle něhož většina obyvatelstva preferuje ukončení bojů, ale není schopna svůj postoj prosadit kvůli tlaku režimu a zájmům elit [3][2].
Dřívější konstatování: Analytik Filip Scherf popsal rozkol mezi „unavenou většinou“ a politicko-ekonomickými elitami, které jsou strukturálně závislé na pokračování války; podle něj dvě třetiny Rusů si přejí konec války, ale nemají prostor tento požadavek uplatnit [2]. Předchozí analýzy rovněž zdůrazňovaly, že pasivita a rezignace části společnosti pomáhají upevnit podporu režimu a že část veřejnosti vnímá Západ jako viníka konfliktu, což komplikuje dosažení míru [1].
Vývoj a implikace: Nový průzkum upřesňuje názorové rozložení — zatímco dřívější práce zdůrazňovaly především touhu po ukončení války versus zájmy elit, nyní se ukazuje výrazná geopolitická percepce (větší antipatie vůči Evropě než USA) a aversion k čínskému vlivu; to naznačuje, že i mezi těmi, kteří preferují mír, existují významné obavy a preference, které mohou omezit ochotu k určitým kompromisům nebo zahraničně-politickým změnám [3][2][1].
Zdroje:
Jana Kobzová hodnotí jedinečný průzkum postojů Rusů ke konfliktu a Číně
Přehled citací
Náš nový průzkum naznačuje, že jednou z klíčových výzev pro západní lídry bude sladit protichůdné postoje Evropanů a Ukrajinců k tomu, jak válku ukončit
Přitom cílem není porážka a následné zničení Spojených států. Amerika má podle hodně lidí pocítit a přiznat si, že Rusko je stejně silná velmoc
Lidé jsou jím unaveni, nechtějí už o tom ani slyšet. Často nám říkají, že když zapnou televizi a mluví se o Ukrajině, tak rovnou přepínají
Kdo si polepší, kdo tratí?
Ruská společnost
Široké vrstvy obyvatel trpí dlouhodobou únavou, lhostejností a ideologickou polarizací; konflikt prohlubuje ekonomické i sociální tlaky a omezuje svobodu a možnosti volby.
Ruská armáda / mobilizovaní
Vysoké ztráty, nedostatek vybavení a výcviku, politická a morální rizika spojená s mobilizacemi vedou k oslabení vojenské efektivity a tlaku na společnost.
Ukrajinské civilní obyvatelstvo (obyvatelé okupovaných území)
Masivní utrpení, vysídlení, ztráty a devastace infrastruktury; dlouhodobé následky pro obnovu a demografii jsou vážné.
Ukrajinská vláda / ozbrojené síly
Kombinace vojenského tlaku, nedostatku munice a lidských zdrojů výrazně omezuje schopnost bránit území a vyžaduje zahraniční pomoc.
Ruští občané (rezignovaná/apatická skupina)
Velká pasivní a rezignovaná část populace necítí odpovědnost za dění, roste únava z války a klesá schopnost mobilizace k opozičním krokům.
Ruské elity (politické a byznys)
Elity jsou na jedné straně závislé na režimu a profitují ze současného stavu, na druhé straně je u nich rostoucí nespokojenost a ekonomický tlak; neochotné riskovat aktivní převrat.
Evropská unie (EU)
Energetická krize a náklady na zbrojení, přesměrování obchodů a ekonomické dopady sankcí oslabily ekonomický růst a konkurenceschopnost některých členských států.
Globální rozvojové země / některé státy 'globálního jihu'
Některé země profitují z přeorientování ruského obchodu (ropa, plyn, uhlí), zároveň však rostoucí geopolitický tlak zvyšuje nejistotu a riziko ekonomických konfliktů.
Dříve jsme psali...
Analytik Filip Scherf popisuje rozkol mezi unavenou ruskou společností a elitami závislými na válce
Tomáš Glanc varuje před pasivní částí ruské společnosti
Příbuzná témata
International Comparison
Historický kontext
Kvíz: Postoje ruské veřejnosti k válce a geopolitice (průzkumy 2022–2026)
Rusko
stát v Evropě a Asii
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Petrohrad (do 11. března 1918)
Rozloha: 17.13 mil. km² (leden 2017)
Populace: 146.12 mil. (leden 2025)
Měna: ruský rubl (leden 1992 - dosud)
HDP: 2.24 bil. RUB (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Tomáš Glanc
český slavista a rusista
.jpg)
Povolání: vysokoškolský učitel, literární vědec, sémiotik, překladatel, rusista, slavista, literární historik, literát
Narození: 15. března 1969
Místo narození: Praha
Státní občanství: Česko
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 12. 10. 2026 22:34:53