CEPA je obchodní dohoda podepsaná v roce 2003 mezi vládou Hongkongu a centrální vládou Číny. Dává kvalifikovaným hongkongským firmám, produktům a poskytovatelům služeb zvýhodněný přístup na čínský trh, často lepší než standardní podmínky Světové obchodní organizace.
Varování před vlivem autoritářských režimů na demokracii
Nový index odhaluje, jak hnutí ANO a SPD v Česku spolupracují s diktaturami
Mizící téma o
politice a společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Hlavní současný stav: Nový index mapuje, že politické subjekty v Česku — konkrétně hnutí ANO a SPD — mají prokazatelné spolupráce či vazby s režimy v Rusku, Číně a Íránu, které index označuje jako formy „autoritářské spolupráce“; to doplňuje předchozí varování o rizicích ekonomických a obchodních vazeb demokracií na autoritářské režimy [3].[3]
Dlouhodobě téma sleduje, jak autoritářské režimy využívají západní technologie, ekonomické kanály a politické vazby k oslabení demokratických procesů; filozof Václav Němec upozornil na manipulace médií, dezinformace a narušování veřejného prostoru, které snižují pluralitu a kritické myšlení v demokraciích [1].[1]
Vývoj: původní obavy o informační a mediální manipulaci se rozšířily o konkrétní hospodářsko-bezpečnostní argumenty (CEPA) a nyní i o empirické důkazy o politických vazbách domácích stran — zatímco CEPA zdůraznila strategickou zranitelnost vyplývající z ekonomických vazeb, nový index přidává konkrétní data o stránkách politické spolupráce s autoritářskými režimy [2][3].[2][3]
Dopad a doporučení: kombinace politicko-informačních vlivů, ekonomických vazeb a prokazovaných politických kontaktů vyžaduje komplexní odpověď — posílení reziliencí demokratických institucí, regulaci technologických, investičních a politických toků a zvýšení veřejné odolnosti proti dezinformacím; starší i novější zdroje společně podporují nutnost systémových opatření [1][2][3].
Zdroje:
Nejnovější
Nový index odhaluje, jak hnutí ANO a SPD v Česku spolupracují s diktaturami
18. 3. 2026: Index autoritářské spolupráce mapuje vazby českých stran ANO a SPD na režimy v Rusku, Číně a Íránu.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Autoritářské režimy (Rusko, Čína, Írán)
Autoritářské režimy intenzivně využívají západní technologie, ekonomické vazby a dezinformační sítě k oslabení demokracií a k prosazování svých zájmů; jejich spolupráce vytváří integrovaný autokratický ekosystém.
Sociální platformy a čínské/čínské‑původní AI modely (DeepSeek, Qwen)
Platformy a některé čínské základní modely AI obsahují ovládací mechanismy nebo algoritmické zkreslení, které mohou šířit státní propagandu, manipulovat obsahy a ovlivňovat volby a veřejné mínění v mnoha jazycích.
Čeští dezinformační aktéři a sítě (Aeronet, Protiproud, 42TČen, 42TČen/Vidlák a další)
Domácí dezinformační weby a influenceři šíří prokremelskou propagandu, deepfakey a manipulace; zvyšují polarizaci veřejnosti a ohrožují integritu voleb a demokratické debaty v Česku.
Hnutí ANO a Andrej Babiš
V kontextu indexu a analýz je ANO uváděno jako součást hybridních vazeb; politická spolupráce s proruskými či autoritářskými aktéry a styl řízení může oslabit demokratické instituce.
SPD a Tomio Okamura
Politické uskupení označované v analýzách za šířící narativy kompatibilní s autokraty; ovlivňuje veřejnou debatu a podporuje legislativní změny oslabující nezávislá média a občanskou společnost.
České státní orgány a úřady (vláda, ministerstva, Finanční analytický úřad, policie)
Stát má pravomoci k postihu a regulaci dezinformací, ale často chybí politická vůle, kapacity nebo legislativa k účinnému zásahu proti financování a šíření proruských sítí.
Voliči a občané (česká veřejnost)
Polarizovaná a informačně zranitelná veřejnost je náchylná k dezinformacím a manipulaci; mediální gramotnost a kritické myšlení klíčově ovlivní obranu demokracie.
České neziskové organizace a fact‑checking (Asociace pro mezinárodní otázky, Čeští elfové, Český elf)
Občanský sektor monitoruje dezinformace, poskytuje analýzy, zvyšuje mediální gramotnost a zlepšuje odolnost společnosti vůči ruským vlivům; jejich činnost doplňuje státní kapacity.
Mediální domy a tradiční média (včetně veřejnoprávních)
Kvalitní žurnalistika a fact‑checking posilují odolnost demokracie, avšak určitá média přejímají narativy nebo selhávají v ověřování, čímž mohou nechtěně šířit dezinformace.
Kontext
Dříve jsme psali...
Viceprezident CEPA varuje USA a další demokracie před riziky obchodních vztahů s autoritářskými režimy
Ekonomické vazby demokracií na autoritářské režimy jako Čína a Rusko představují riziko pro jejich prosperitu i bezpečnost. proč ekonomika ohrožuje demokracii
Filozof Václav Němec varuje před rozpadem demokracie a vlivem autoritářských režimů v Česku i světě
Václav Němec upozorňuje na nebezpečí rozkladu demokracie vlivem autoritářských režimů, nerovnosti v kapitalismu a manipulace prostřednictvím médií i ruských a čínských vlivových operací. Pochopit hrozby demokracii
Fakta
👤
Si Ťin-pching
Autokrat, klíčový aktér
(12. 2. 2026)
👤
Vladimir Putin
Autokrat, klíčový aktér
(12. 2. 2026)
📅
duben 2026
Parlamentní volby v regionu
(18. 3. 2026)
🔄
obcházejí sankce
Režimy koordinují obcházení sankcí
(18. 3. 2026)
📍
Česko
ANO a SPD jako hybridní subjekty
(18. 3. 2026)
📊
klíčové komodity
Závislost na uhlovodítech a vzácných kov.
(12. 2. 2026)
Události
Co a kdy?
rok 2000
Obrat, kdy autoritářské režimy (zejména Rusko a Čína) začaly systematicky využívat západní technologie a kapitalistické mechanismy k oslabení demokratických systémů
rok 2025
Varování před fragmentací demokracie způsobenou médii a sociálními sítěmi, šířením dezinformací a manipulací veřejnosti (zmíněno jako současný problém autora Václava Němce)
rok 2026
Index Action for Democracy poukazuje na koordinaci autoritářských režimů a identifikuje v Česku hnutí ANO a SPD jako subjekty napomáhající hybridním režimům; zároveň jsou v regionu zmíněny parlamentní volby na Slovensku a v Maďarsku plánované na duben 2026
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Žádná konkrétní legislativní změna
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
🕵️♂️
2014
Začátek systematizace autoritářských informačních operací a sharp/ostrého vlivu
V kontextových článcích je opakovaně uváděno, že první organizované ruské vlivové operace lze vystopovat kolem roku 2008; kritický zlom a institucionalizace vlivových kampaní nastaly kolem roku 2014 (anexe Krymu) a s nárůstem aktivit Ruska a Číny v informačním prostoru.
Vedlo to k nárůstu dezinformačních sítí v Česku i v EU a k posílení koordinovaných informačních operací autoritářských režimů.
Výrazný zlom ve srovnání s obdobím 1990–2000
⚖️
2016
Růst domácí politické polarizace a oslabení důvěry v demokratické instituce v Česku
Kontextové texty popisují, že v Česku se po roce 2010 zvyšuje nespokojenost s tradičními stranami, roste podpora populistických uskupení a klesá podpora demokracie jako hodnoty.
Umožnilo to prosazení stran a hnutí s autoritářskými tendencemi a zvýšilo zranitelnost vůči cizím informačním vlivům.
Souvisí s předchozím obdobím 1990–2000, kdy byla důvěra vyšší
🦠
2020
Pandemie COVID‑19 zvýraznila zranitelnosti informačního prostoru a monetizační kanály dezinformací
Analýzy v kontextových článcích uvádějí, že během pandemie vzrostl počet dezinformací ruského a čínského původu; ekonomické modely médií (reklama) umožnily šíření a monetizaci dezinformací.
Urychlilo to profesionalizaci dezinformačních sítí a ukázalo potřebu posílení mediální odolnosti a finanční udržitelnosti kvalitní žurnalistiky.
Nejsilnější nárůst od roku 2014
⚔️
2022
Ruská invaze na Ukrajinu — katalyzátor protiopatření i posílení dezinformací
Kontextové texty uvádějí, že po únoru 2022 EU státy aktivně odstraňovaly některé proruské sítě; zároveň se zvýšila intenzita ruské propagandy a hybridních operací.
Vedlo k zrušení či blokaci určitého počtu dezinformačních sítí, ale také k adaptaci a přesunu aktérů na méně regulované platformy (Telegram) a k dalšímu nárůstu hybridních hrozeb.
Nejsilnější vlny od 2014
💸
2024
Šíření autoritářské sharp power a vlivových investic v Evropě
Kontext zmiňuje intenzivní čínské investice, nákupy médií a projekty jako 16+1; studie NED a další upozorňují na koordinované snahy Číny a Ruska ovlivňovat média a politiku ve střední Evropě.
Zvýšilo to obavy o mediální suverenitu, vedlo k doporučením pro kontrolu zahraničních investic do médií a infrastrukturních projektů.
Rozsah investic a systémových aktivit větší než v předchozích dekádách
📊
2025
Konsolidace domácích politických vazeb autoritářských režimů (index Action for Democracy, zmínky o ANO a SPD)
CURRENT články uvádějí, že nový index americké organizace dokládá spolupráce domácích českých subjektů (ANO, SPD) s režimy v Rusku, Číně a Íránu; index popisuje diplomatickou, finanční a organizační spolupráci.
Přidává empirický důkaz politických vazeb a zvyšuje tlak na systémová opatření (regulace politických toků, transparentnost financování, posílení reziliencí demokracie).
Nový typ důkazů navazující na dřívější obavy o ekonomické a informační vazby (CEPA) — nejsilnější empirický důkaz od roku 2014–2016
🤖
2025 (pořadí událostí v článcích)
Růst hrozby AI‑generovaných deepfake a manipulativních nástrojů v předvolebním prostoru
CURRENT a kontextové texty popisují šíření deepfake videí, automatizovaných kampaní a zneužití modelů AI (příklady Vidlák/Sterzik, zahlcení chatbotů), přičemž výzkumy varují před použitím modelů k propagandě.
Zhoršuje schopnost ověřit autenticitu informací, zvyšuje rychlost a dosah dezinformací, nutí k novým opatřením v regulaci AI a transparentnosti modelů.
Nový technologický rozměr ve srovnání s tradičními dezinformacemi z let 2014–2022
🧠
květen–březen 2026
Mezinárodní zprávy o čínských AI modelech obsahujících propagandistická zkreslení
Kontextové články zmiňují audity (Estonsko, Policy Genome, švédská studie) z roku 2026, které ukazují, že čínské otevřené modely AI mohou vkládat státem řízený narativ i v cizích jazycích a aplikacích postavených na těchto modelech.
Vyvolává doporučení k urgentním opatřením: transparentnost základních modelů, varování vývojářům a posílení odolnosti demokratických společností vůči ovlivňování prostřednictvím AI.
Nejzásadnější technologické riziko pro informační bezpečnost od nástupu sociálních sítí
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Dohoda postupně odstraňuje cla a překážky v obchodu se zbožím a snižuje omezení pro obchod v oblasti služeb, pokud firmy splní podmínky pro „kvalifikaci“. Pravidelně se k CEPA přidávají doplňky (supplements), které rozšiřují seznam výhod a sektorů; text dohody je závazný v čínštině a Hongkong obvykle nabízí překlad do angličtiny. Nové úpravy dál snižují bariéry pro vstup hongkongských poskytovatelů služeb a usnadňují investice v rámci Velkého zálivu.
Proč je to důležité
Pro hongkongské podniky znamená lepší přístup k obrovskému čínskému trhu, nižší náklady a nové příležitosti k investicím. Pro Čínu jde o nástroj pro prohloubení ekonomických vazeb a soulad pravidel; pro veřejnost to může znamenat více pracovních míst, ale i větší závislost Hongkongu na pevninské ekonomice.
Co to je
Demokracie znamená „vládu lidu“: o tom, kdo a jak bude vládnout, rozhoduje většina oprávněných občanů, nejčastěji volbami. Může být přímá (lidé hlasují přímo) nebo zastupitelská (lidé volí zástupce), dnes převládá kombinace obou forem. Ústava a zákony upravují, jak se volí a jak se chrání práva menšin.
Jak to funguje
V praxi lidé volí politiky ve svobodných a rovných volbách; ti pak přijímají zákony a spravují stát. Ústava omezuje moc většiny a zaručuje základní svobody (např. svobodu projevu, shromažďování). Někdy se používají i referenda nebo místní hlasování — ale čistá přímá demokracie se ve státech běžně nepoužívá.
Proč je to důležité
Demokracie dává občanům možnost ovlivňovat veřejná rozhodnutí a mění politickou odpovědnost. Ovlivňuje každodenní věci — daně, školství, zdravotnictví — a chrání základní svobody. Kvalita demokracie se měří indexy (např. jak svobodné jsou volby); oslabení demokracie má přímý dopad na svobody a ekonomické prostředí.
Otestujte se
Kvíz: Autoritářské vlivy a domácí politické vazby v Česku
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
ANO 2011
české politické hnutí
Země: Česko
Politická orientace: politický střed, středopravice
Ideologie: populismus, konzervativní liberalismus
Počet poslanců: +71 (1. dubna 2025)
IČO: 71443339
Sídlo: Praha
Data pocházejí z datové položky WikiData
Svoboda a přímá demokracie
české politické hnutí
.svg)
Země: Česko
Politická orientace: krajní pravice, pravice
Ideologie: pravicový populismus, český nacionalismus, euroskepticismus, přímá demokracie
Počet poslanců: +20 (1. dubna 2025)
IČO: 04134940
Sídlo: Praha
Web: https://www.spd.cz
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 15. 4. 2026 17:20:49