Úzkost je nepříjemný pocit obav, napětí a špatných předtuch, často bez jasné vnější příčiny. Mívá i tělesné příznaky – bušení srdce, zkrácené dýchání, pocení nebo nevolnost. Intenzita se pohybuje od lehkého neklidu po paniku.
Nedělní blues u mladých zaměstnanců
Studie Deloitte odhaluje vysoký pracovní stres a vyhoření generace Z a mileniálů
Mizící téma o
společnosti a životním stylu
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnějším stavem je, že vysoká míra pracovního stresu a vyhoření přetrvává mezi mladými: průzkum Deloitte uvádí, že 34 % mladých lidí je často ve stresu a 40 % zažije vyhoření již kolem třiceti let [2].
Sunday blues (nedělní úzkost) nadále postihuje velkou část zaměstnanců; dřívější odhad uváděl, že přibližně 82 % Američanů tuto úzkost zažívá, se zvláštním výskytem u generace Z a kancelářských pracovníků [1].
Hlavní příčiny zůstávají pracovní přetížení, vyhoření a špatné hranice mezi prací a osobním životem; nová data zdůrazňují, že vyhoření se v populaci mladých objevuje relativně brzy (kolem 30 let), což podporuje závěry o systematickém tlaku na mladé pracovníky [2][1].
Odborná doporučení z předchozího materiálu stále platí: omezit nedělní práci, posílit odpočinek o víkendu a nastavovat jasnější hranice mezi pracovním a osobním životem; nová zjištění průzkumu Deloitte však naznačují potřebu intenzivnějších zásahů zaměřených na prevenci vyhoření u mladých dospělých [1][2].
Zdroje:
Nejnovější
Studie Deloitte odhaluje vysoký pracovní stres a vyhoření generace Z a mileniálů
15. 6. 2026: Průzkum Deloitte zjistil, že 34 % mladých lidí je často ve stresu a 40 % trpí vyhořením už kolem třiceti let.
Kontext
Dříve jsme psali...
Nedělní blues trápí hlavně mladé kancelářské zaměstnance, potvrzují odborníci
Nedělní úzkost zažívá přibližně 82 % Američanů, nejvíce pak generace Z a kancelářští pracovníci, což vede k psychickým i fyzickým potížím. Co radí odborníci?
Související
Příbuzná témata
Jak šel čas
Historický kontext
📈
2024
Zvýšení vnímání a prevalence pracovního stresu a vyhoření mezi mladými (průzkumy a reporty)
Průzkumy (Deloitte, Adobe, Gallup a jiné) v CURRENT shrnutí uvádějí, že vysoká míra stresu a vyhoření přetrvává mezi mladými; např. Deloitte uvádí 34 % mladých často ve stresu a ~40 % uvádí vyhoření kolem třiceti let; průzkum Adobe zmiňuje 82 % Američanů se 'Sunday blues'.
Zvýšená pozornost médií a odborníků k problému; doporučení prevence a změn v pracovním režimu (omezení nedělní práce, lepší hranice mezi prací a soukromím).
Nárůst alarmujících údajů v posledních letech ve srovnání s dřívějšími šetřeními
🕰️
1974
První popsání pojmu ‚burnout‘ Herbertem Freudenbergerem
V CONTEXT článku o historii vyhoření je uvedeno, že americký psycholog Herbert Freudenberger popsal syndrom burnout v roce 1974.
Vznik odborného pojmu, který postupně pronikl do odborné i veřejné diskuse o pracovním stresu a prevenci.
Původní pozornost směřovala k pomáhajícím profesím (zdravotnictví, sociální práce)
📊
rok 2000 – 2023
Růst výskytu závažných případů pracovního stresu a vyhoření v dlouhodobých studiích
Více zdrojů v CONTEXT (průzkumy 2000–2023) popisují nárůst závažných případů vyhoření: např. šetření Psychiatrické kliniky ukázalo nárůst ze ~3 % (2000) na ~7 % (poslední rok ve studii); další průzkumy ukazují předchozí růst stresu a pracovní zátěže.
Zvýšený zájem firem o wellbeing, prevenční programy a změny pracovních praktik; ekonomické ztráty spojené s přepracováním.
Růst během posledních dvou dekád, akcelerovaný pandemií a následnými krizemi
📰
květen 2019
Upozornění českých médií a odborníků na rostoucí výskyt vyhoření v ČR
CONTEXT článek (2019) popisuje, že v Česku jím prochází zhruba 20–25 % lidí a že téma narůstá, uvádí varování odborníků a příklady z praxe.
Místní zvýšení povědomí, vznik iniciativ (chatboti, dotazníky) a zapojení firem do prevence.
Potvrzení trendu i na národní úrovni, nikoli pouze mezinárodně
🌍
2021–2023
Pandemie covidu‑19 a následné krize jako akcelerátory stresu a změn pracovních modelů
CONTEXT a CURRENT články odkazují na pandemii, energetickou krizi a inflaci jako faktory, které zvýšily pracovní zátěž a nejistotu, ovlivnily home office a duševní zdraví.
Zvýšené přesčasy, vyšší riziko přepracování; změna pracovních návyků (home office, hybrid), nárůst tichého odchodu (quiet quitting) a tlaku na wellbeing programy ve firmách.
Zhoršení trendu oproti období před pandemií
🏥
2024–2026
Nárůst firemních programů a zájmu o prevenci (wellbeing, psychologická podpora)
CONTEXT i CURRENT uvádějí rostoucí počet firem zavádějících programy podpory duševního zdraví (peer support, proplácení terapií, školení managerů), zmíněny příklady (Smartwings, Česká spořitelna, programy Soulmio apod.).
Lepší dostupnost podpory pro zaměstnance, částečné snižování stigma a zvyšování počtu neschopenek z psychiky (lepší identifikace problému).
Postupný posun od jednorázových workshopů k systematičtějším službám
🧭
2024–2026
Identifikace mladých (Gen Z a mileniálů) jako skupiny s vyšším rizikem vyhoření
CURRENT články (Deloitte, JLL, Gallup) a CONTEXT zdůrazňují, že mladí vykazují vyšší úzkostnost, Sunday blues a rychlejší nárůst vyhoření (např. Deloitte: 34 % často ve stresu; 40 % vyhoření kolem 30 let).
Doporučení cílených zásahů a preventivních opatření zaměřených specificky na mladé dospělé (hranice práce/soukromí, mentální hygiena, vedení).
Nový důraz na věkové rozměry problému oproti dřívějším, širším studiím
⚖️
2025–2026
Diskuse o změně pracovních praktik: omezení nedělní práce, jasné hranice, šetrnější hodnocení zaměstnanců
CURRENT shrnutí zmiňuje doporučení odborníků: omezit nedělní práci, posílit víkendový odpočinek, nastavovat jasné hranice práce a osobního života; relevantní články v CONTEXT nabízejí praktické příklady pro firmy.
Návrh implementace konkrétních opatření v podnicích, potenciál snížení míry vyhoření a Sunday blues, lepší udržení zaměstnanců.
Směřování od dílčích benefitů (jóga, ovoce) k systémovým změnám v řízení práce
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Úzkost má čtyři složky: myšlenky (očekávání nebezpečí), tělesné reakce (zrychlený puls, potíže s trávením), emoce (strach) a chování (únik nebo vyhýbání). Tělo se připraví „na útěk“, i když skutečné ohrožení chybí. Léčba pracuje se všemi částmi – dechová cvičení k uklidnění těla, kognitivní terapie ke změně škodlivých myšlenek a postupné vystavování situacím, kterých se člověk bojí.
Proč je to důležité
Úzkost je běžná a v mírné formě užitečná, ale když je častá a silná, zhoršuje práci, vztahy a zdraví. Rozpoznání příznaků a správná léčba (terapie, cvičení) mohou vrátit kontrolu do běžného života. Pro čtenáře ekonomických zpráv to znamená, že tlak z práce nebo nedostatek jistoty může zhoršit úzkost a ovlivnit výkonnost a rozhodování.
Deloitte
americká firma
Země: Spojené království
Založil: William Welch Deloitte
CEO: Punit Renjen (Invalid Date - dosud)
Zaměstnanci: 345.37 (2021)
Sídlo: New York
Výnosy: 50.2 mld. (2021)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Otestujte se
Kvíz: Pracovní stres, Sunday blues a vyhoření mezi mladými
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 12. 7. 2026 21:11:27