Česká konference rektorů (ČKR) je sdružení rektorů veřejných, státních i soukromých vysokých škol v ČR. Založena byla v lednu 1993 a sídlí v Brně. Reprezentuje zájmy a stanoviska vysokých škol navenek.
Nostrifikace zahraničních titulů v Česku a dodržování regulačních pravidel
Česká konference rektorů a Rada vysokých škol odmítají návrh zákona o zahraničních agentech
Mizící téma o
společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejnověji Česká konference rektorů a Rada vysokých škol odmítly plánovaný návrh zákona o tzv. zahraničních agentech, protože podle nich ohrožuje mezinárodní spolupráci a přináší byrokratickou zátěž pro vysoké školy [3].
Téma zůstává o kombinaci právních postupů uznávání zahraničních titulů a důrazu na dodržování zákonných kontrol při jmenování akademických pracovníků; Pražský soud dříve nařídil ministerstvu školství přehodnotit způsob uznávání magisterských titulů ze zahraničí [1], a ministerstvo zároveň upozornilo školy na povinnost ověřovat lustrační osvědčení po aféře s proděkanem Michalem Tomáškem [2].
Dosavadní spor zahrnoval konkrétní případy, kde absolventi ze zahraničí (včetně USA) požadovali uznání svých titulů; zákonná novela vysokoškolského zákona připravená k účinnosti v březnu 2025 měla za cíl sjednotit a zjednodušit proces, ale praxe a návrhy dalších předpisů (včetně návrhu o zahraničních agentech) mohou dále měnit administrativní režim a mezinárodní spolupráci univerzit [1][3].
Celkově téma přechází z čistě administrativního přezkumu uznávání titulů k širší diskusi o regulačních požadavcích vůči vysokým školám a jejich vztazích s externími subjekty; odpor akademických orgánů vůči návrhu zákona zvyšuje riziko dalšího legislativního přezkumu a politické debaty, což může ovlivnit budoucí postupy uznávání a spolupráce[3][2].
Zdroje:
Nejnovější
Česká konference rektorů a Rada vysokých škol odmítají návrh zákona o zahraničních agentech
19. 3. 2026: Česká konference rektorů a Rada vysokých škol kritizují návrh zákona o zahraničních agentech za ohrožení mezinárodní spolupráce a byrokratickou zátěž.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Ministerstvo školství
Je pod tlakem zaimplementovat novelu tak, aby lépe respektovala obsah zahraničního vzdělání; kritizováno za nesoulad s Lisabonskou úmluvou a dřívější procedury uznávání titulů.
Zahraniční studenti (v ČR)
Zdlouhavý a komplikovaný proces nostrifikace a byrokracie výrazně snižuje atraktivitu ČR jako destinace pro studium a ovlivňuje rozhodnutí studentů odejít jinam.
Univerzity (Česká konference rektorů, Rada vysokých škol, konkrétně Univerzita Karlova, Masarykova, Západočeská)
Vysoké školy čelí zvýšené byrokratické zátěži kvůli navrhovaným změnám (lustrační povinnosti, návrh zákona o zahraničních agentech, reorganizace akreditačního úřadu) a riziku zhoršení mezinárodní spolupráce.
Michal Tomášek
Proděkan Právnické fakulty UK čelí odhalení vazeb na StB a tlaku kvůli nesplnění lustračního zákona, což ohrožuje jeho funkce a reputaci fakulty.
Lucie Greenindge
Absolventka Columbia University má problém s nostrifikací titulu v ČR, což jí brání vykonávat práci školní psycholožky podle českých pravidel.
Tomáš Pitra
Soud zrušil rozhodnutí ministerstva a uznal jeho žádost o nostrifikaci BBA jako magisterského, čímž mu umožnil lepší profesní uplatnění v ČR.
Rektoráty vysokých škol
Novela přesunula pravomoci posuzování žádostí o nostrifikaci na rektoráty, což jim dává více odpovědnosti, ale také zvyšuje zátěž a vyžaduje věcnější analýzu programů.
Národní akreditační úřad (NAÚ) / Jaroslav Miller
Šéf NAÚ doporučuje věcnější analýzu studijních programů; úřad je v centru diskuse o přepisu akreditačního systému a jeho kompetencích.
Autoři návrhu zákona o zahraničních agentech (Natálie Vachatová, Jindřich Rajchl, Radek Vondráček)
Jejich návrh vyvolal odpor akademické obce a může oslabit mezinárodní spolupráci vysokých škol a vyvolat politické kontroverze.
Kontext
Dříve jsme psali...
Ministerstvo školství upozorňuje na dodržování lustračního zákona na univerzitách po aféře Michala Tomáška
Ministerstvo školství připomíná vysokým školám povinnost lustračního osvědčení kvůli odhalení proděkana Michala Tomáška, který donášel StB. Aféra, která mění české univerzity
Soud zpochybnil český přístup k uznávání magisterských titulů ze zahraničí
Pražský soud rozhodl, že ministerstvo školství ČR nesprávně posuzuje uznávání zahraničních diplomů a musí své postupy přehodnotit. Proč soud otočil pravidla?
Fakta
📅
březen 2025
Účinnost novely vys. zákona
(10. 11. 2025)
👤
Lucie Greenindge
Absolventka Columbia U.
(10. 11. 2025)
🔄
neschváleno
Tituly v ČR neuznány
(10. 11. 2025)
📊
4. místo
Důvod odchodu studentů
(10. 11. 2025)
📅
květen 2026
Termín nápravy UK
(8. 1. 2026)
👤
Natálie Vachatová
Autorka návrhu zákona
(19. 3. 2026)
Události
Co a kdy?
březen 2025
Novela vysokoškolského zákona vstoupila v účinnost a přesunula pravomoci za posuzování nostrifikací a uznávání zahraničních programů na rektoráty vysokých škol, které mají přihlížet ke kvalitě a srovnatelnosti programu.
březen 2026
Vysoké školy vystoupily proti návrhu zákona o zahraničních agentech, varují před ztrátou mezinárodní spolupráce a zvýšenou byrokracií; Sněmovní komise pro kontrolu BIS plánuje na konec března 2026 projednat vazby autorky návrhu na Rusko.
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Změny v posuzování a uznávání zahraničních titulů a pravomocí akreditačního systému
Srovnání před a po
📋
Posuzování zahraničních titulů (nostrifikace)
PŘED
Ministrstvo a vysoké školy posuzovaly uznání převážně formálně; žádosti často zamítány bez věcné analýzy programu; dlouhé a nepružné řízení; nostrifikace byla překážkou pro zahr. studenty a odborníky.
PO
Od března 2025 pravomoci přesunuty na rektoráty vysokých škol, které mají přihlížet ke kvalitě a srovnatelnosti programu; požadavek věcné analýzy obsahu vzdělání podle Lisabonské úmluvy je zdůrazněn, ale praxe je kritizována jako zatím nedostatečná.
🏛️
Role Národního akreditačního úřadu / agentury
PŘED
NAÚ rozhodoval o akreditacích a standardech; jeho fungování a nezávislost byly předmětem sporů; byl kritizován za pomalost a administrativu.
PO
Novela přeměnila nebo mění strukturu akreditačního orgánu (přechod na novou agenturu/úřad), s posuny pravomocí a obměnou vedení; vznik tlaku na splnění evropských standardů, ale kritici varují před právními a provozními riziky a nedostatečnými přechodnými opatřeními.
👥
Dopad na zahraniční studenty a zaměstnatelnost
PŘED
Dlouhý zdlouhavý proces nostrifikace a neuznávání zahraničních titulů snižoval atraktivitu ČR pro studenty a bránil uplatnění absolventů.
PO
Změny mají za cíl lépe respektovat obsah a kvalitu zahraničního vzdělání a zjednodušit uznávání, avšak praxe ještě nepřináší dostatečnou věcnou analýzu a zlepšení procesu; nostrifikace zůstává významnou překážkou.
Klíčové postavy
🏛️
Ministerstvo školství
Předkladatel/praktický vykonavatel změn v legislativě a implementace novely vysokoškolského zákona
👤
Rektoráty vysokých škol a vysoké školy
Nově zmocněné k posuzování žádostí o uznání zahraničních titulů; odpovědné za věcnou analýzu kvality programů
🏛️
Národní akreditační úřad / jeho vedení (např. Robert Plaga) a odborníci (Jaroslav Miller)
Aktéři sporu o přeměnu/nezávislost akreditační instituce; doporučují věcnější analýzu programů a dohlížejí na akreditace
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Vrcholným orgánem je plénum složené z rektorů škol, které volí předsedu a pět místopředsedů na dva roky. Plénum se dělí na dvě komory (veřejné/státní a soukromé školy) a každá komora má svá pravidla hlasování. Agendu vede kancelář ČKR a tajemník, ČKR také spolupracuje s mezinárodními organizacemi vysokých škol.
Proč je to důležité
ČKR koordinuje názory vysokých škol při jednáních se státem a ovlivňuje legislativu týkající se školství a výzkumu. Její stanoviska mohou ovlivnit financování škol, akreditace či podmínky pro studenty a vědce. Pro vládu a veřejnost slouží jako soustředěný hlas akademické obce.
Co to je
Rada vysokých škol (RVŠ) je zástupnický orgán všech českých vysokých škol. Sdružuje delegáty z veřejných, státních i soukromých škol, včetně studentů, a funguje jako společné fórum pro vysoké školství.
Jak to funguje
Každá škola do RVŠ deleguje své zástupce a studenty, kteří tvoří Sněm – nejvyšší orgán, jež se schází třikrát ročně. Mezi zasedáními pracuje Předsednictvo, existuje i Studentská komora a odborné pracovní komise; činnost zajišťuje Agentura RVŠ. Rada vydává stanoviska a doporučení, připomínkuje zákony a podílí se na rozpočtových a akreditačních otázkách.
Proč je to důležité
RVŠ ovlivňuje rozhodnutí, která se dotýkají uznávání titulů, financí a pravidel vysokých škol, a její stanoviska musí ministerstvo většinou projednávat. Pro studenty i zaměstnance škol to znamená, že existuje společný hlas, který hájí zájmy vysokých škol v legislativě a ve veřejné debatě.
Otestujte se
Kvíz: Uznávání zahraničních titulů a legislativa vysokých škol v ČR
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Česká konference rektorů
orgán reprezentující vysoké školy v Česku, sdružující jejich rektory
Data pocházejí z datové položky WikiData
Rada vysokých škol
orgán reprezentace českých vysokých škol
Země: Česko
Data pocházejí z datové položky WikiData
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky
ministerstvo České republiky
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 28. 5. 2026 14:11:37