Nostrifikace zahraničních titulů v Česku a dodržování regulačních pravidel
Ministerstvo školství upozorňuje na dodržování lustračního zákona na univerzitách po aféře Michala Tomáška
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Ministerstvo školství zdůraznilo povinnost vysokých škol ověřovat lustrační osvědčení v souvislosti s aférou kolem proděkana Michala Tomáška, který byl odhalen jako agent StB; ministerstvo tím připomnělo, že školy musí při přijímání nebo jmenování akademických pracovníků dodržovat zákonné kontroly[2].
Téma se týká širšího problému uznávání zahraničních akademických titulů a administrativních požadavků: Pražský soud dříve kritizoval způsob, jakým ministerstvo posuzuje uznávání magisterských titulů ze zahraničí a nařídil přehodnotit postupy uznávání diplomů[1].
Dosavadní spor zahrnoval případy, kdy absolventi z USA požadovali uznání svých titulů v Česku; soudní rozhodnutí a připravovaná novela vysokoškolského zákona (platná od března 2025) mají za cíl sjednotit a zjednodušit proces uznávání podle rozsahu znalostí a dovedností, přičemž praxe teprve ukáže, jak účinné budou změny[1].
Současný vývoj kombinuje právní přezkum postupů uznávání titulů s důrazem na dodržování dalších zákonných požadavků při jmenování zaměstnanců vysokých škol, což může vést k širším změnám v administrativních postupech univerzit a ministerstva[1][2].
Zdroje:
Ministerstvo školství upozorňuje na dodržování lustračního zákona na univerzitách po aféře Michala Tomáška
Přehled citací
Nevěděl to zřejmě nikdo. Členem vědeckých rad jsem dvacet let, a to nejen na Univerzitě Karlově, ale také na Západočeské univerzitě v Plzni nebo na Akademii věd, a nikdy po mně nikdo lustrační osvědčení nechtěl.
Přijde mu však bizarní, že je lustrační osvědčení vyžadováno pro výkon těchto funkcí, ale například od premiéra ne.
Lustrační zákon stále platí, upozorňuje ministerstvo školství univerzity.
Kdo si polepší, kdo tratí?
Michal Tomášek
Proděkan Právnické fakulty UK, u něhož byla odhalena spolupráce s StB a chybějící lustrační osvědčení; čelí veřejnému odsouzení a hrozí ztráta funkce či reputace. Jeho případ spouští širší prověrky na univerzitách.
Lucie Greenindge
Absolventka Columbia University, jejíž magisterský titul v ČR nebyl uznán jako magisterské vzdělání, což jí brání vykonávat povolání školní psycholožky. Případ ilustruje problémy s nostrifikací a neschopností systému hodnotit obsah a kvalitu zahraničního vzdělání.
Ministerstvo školství
Úřad je kritizován za nesprávné posuzování zahraničních titulů a neplné dodržování Lisabonské úmluvy; čelí tlaku na implementaci novely zákona a změnu praxe při nostrifikacích. To může vést k právním porážkám a reputační škodě.
Zahraniční studenti v Česku
Zdlouhavý a nepředvídatelný proces nostrifikace snižuje atraktivitu ČR pro zahraniční studenty a je jednou z hlavních překážek, kvůli které volí jiné země ke studiu. To ohrožuje konkurenceschopnost českých univerzit v přilákání talentů.
Tomáš Pitra
Absolvent University of Wisconsin–Madison, jehož žaloba vedla k soudnímu zrušení rozhodnutí ministerstva o neuznání titulu; soudní precedens zvyšuje šance dalších žadatelů o uznání. Případ poukazuje na nedodržování Lisabonské úmluvy úřady.
Vysoké školy (rektoráty)
Novela přesunula pravomoc posuzování nostrifikací na rektoráty, což jim dává větší zodpovědnost za posuzování kvality a srovnatelnosti programů, ale zároveň je vystavuje právním a reputačním rizikům, pokud posouzení nebude věcné. Implementace vyžaduje nové kapacity a procesy.
Univerzita Karlova (vedení)
Vedení musí řešit dodržování lustračního zákona po odhalení, že některé vysoké funkce zastávají osoby bez dodaného lustračního osvědčení; předpokládá se reorganizace a zavedení nové praxe do května 2026. To vytváří administrativní zátěž a reputační riziko.
Národní akreditační úřad
Úřad a jeho vedení apelují na věcnější analýzy studijních programů a má roli v dohledu nad kvalitou; doporučení zvyšují tlak na zlepšení posuzování zahraničních titulů. Jeho expertíza může napomoci vyjasnění srovnatelnosti programů.
Ostatní veřejné univerzity (Masarykova, Západočeská apod.)
Plánují zavést povinnost lustračního osvědčení pro vedoucí funkce, což vyžaduje administrativní změny a kontrolu personálu; opatření zlepší compliance, ale přinese krátkodobou zátěž. Dopad závisí na rozsahu prověrek v jednotlivých institucích.
Dříve jsme psali...
Soud zpochybnil český přístup k uznávání magisterských titulů ze zahraničí
Lucie Greenindge
Absolventka Columbia University
(10. 11. 2025)
neuznáno
Tituly v ČR neuznány jako magisterské
(10. 11. 2025)
březen 2025
Nabytí novely vysokoškolského zákona
(10. 11. 2025)
4.
4. nejčastější důvod odlivu studentů
(10. 11. 2025)
Michal Tomášek
Proděkan s kontroverzní minulostí
(8. 1. 2026)
květen 2026
Termín očekávané nápravy UK
(8. 1. 2026)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Přesun posuzování uznávání zahraničních titulů na rektoráty a zavedení lustračních požadavků
Srovnání před a po
Ministerstvo školství a vysoké školy formálně rozhodovaly o nostrifikaci bez důrazu na věcnou analýzu programu či Lisabonskou úmluvu
Novela přesunula pravomoc na rektoráty, které mají posuzovat kvalitu programu a srovnatelnost se zřetelem na obsah vzdělání
Nostrifikace byla zdlouhavá, často formální, bránila např. v zaměstnání (psycholožka, školní pozice)
Cílem je lépe respektovat obsah a kvalitu zahraničního vzdělání, avšak soud a odborníci poukazují, že současný přístup stále nedostatečně řeší rozdílnosti programů (takže praktické problémy přetrvávají)
Lustrační osvědčení nebylo systematicky vyžadováno na všech univerzitách a některé osoby ve funkcích splňujících zákaz podle lustračního zákona působily dál
Univerzity (UK, Masarykova, ZČU) zavádějí povinnost lustračního osvědčení; rektorka UK vyžaduje nápravu do května 2026
Klíčové postavy
International Comparison
Přehled citací
Michal Tomášek
proděkan pro vědu, výzkum a edici"Nevěděl to zřejmě nikdo. Členem vědeckých rad jsem dvacet let, a to nejen na Univerzitě Karlově, ale také na Západočeské univerzitě v Plzni nebo na Akademii věd, a nikdy po mně nikdo lustrační osvědčení nechtěl"
Historický kontext
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Kvíz: Uznávání zahraničních titulů a lustrační praxe na českých univerzitách
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky
ministerstvo České republiky
Data pocházejí z datové položky WikiData
Státní bezpečnost
tajná policie v komunistickém Československu
Země: Československo
.jpg)
Sídlo: Bartolomějská
Data pocházejí z datové položky WikiData
USA
stát v Severní Americe
Kontinent: Severní Amerika
Hlavní město: Washington, D.C. (17. listopadu 1800 - dosud)
Rozloha: 9.83 mil. km²
Populace: 340.11 mil. (1. července 2024)
Měna: americký dolar
HDP: 27.72 bil. USD (2023)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 12. 1. 2026 17:23:21