Změna územního plánování v Praze

Pražský projekt Smíchov City od Sekyra Group ilustruje desetiletí zdržování urbanistického rozvoje

Uzavřené téma o společenských pravidlech

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Projekt Smíchov City ilustruje problémy územního plánování v Praze, které vedly k desetiletému zdržování urbanistického rozvoje. Zastaralé územní plány z roku 1999, které nejsou přizpůsobené potřebám velkých měst, představují hlavní překážku. Podobné komplikace zažívají i další pražské oblasti jako Žižkov a Holešovice. Reforma územního plánování by měla zrychlit procesy, snížit byrokracii a zavést motivaci pro politiky k podpoře rozvoje měst.

Zdroje:

    Nejnovější
    Pražský projekt Smíchov City od Sekyra Group ilustruje desetiletí zdržování urbanistického rozvoje
    24. 10. 2025: Zastaralý a byrokratický systém územního plánování v Česku výrazně zpomaluje rozvoj městských projektů a zvyšuje náklady pro samosprávy i developery.
    Dopady
    Kdo si polepší, kdo tratí?

    Sekyra Group

    Developer Sekyra Group čelí zpožděním a složitým schvalovacím procesům při realizaci projektu Smíchov City, které prodlužují dobu přípravy a zvyšují náklady.

    Developerské firmy (obecně)

    Developerské firmy v Praze čelí zdlouhavému povolovacímu procesu a vysoké míře změn územních plánů, což brzdí výstavbu a zvyšuje finanční náklady.

    Hlavní město Praha (magistrát)

    Magistrát je zodpovědný za přípravu metropolitního plánu; jeho pomalé schvalování ale brzdí projekty, zároveň provádí inventuru a nástroje k urychlení změn.

    Majitelé brownfieldů / vlastníci pozemků

    Vlastníci brownfieldů jsou motivováni k rozvoji, ale setkávají se s dlouhými procesy a nejistotou, které často vedou k odkladu či zadržení investic.

    Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) / státní správa

    Státní orgány a MMR komplikují procesy svými požadavky a nedostatečným přizpůsobením legislativy, čímž prodlužují přípravu plánů a zvyšují nejistotu.

    Institut plánování a rozvoje Prahy (IPR)

    IPR je klíčovým aktérem snah o zjednodušení plánování a participaci veřejnosti; jeho návrhy a inventura pomáhají urychlovat změny územního plánu.

    Občané a místní spolky (veřejnost)

    Veřejnost ovlivňuje rozhodování skrze připomínky a odvolání, což může projekty zdržet, ale participace také vede k akceptovanějším a kvalitnějším výsledkům.

    Městské části (starostové)

    Městské části svými připomínkami a politickými postoji prodlužují schvalovací proces územních plánů; politická rotace může zmařit dosažené dohody.

    Architekti a odborníci na plánování (např. Ondřej Boháč, Hana Landová, Jan Kasl)

    Odborníci upozorňují na nedostatky současného systému a navrhují reformy směrem k obecnějším plánům a účelné participaci, čímž mohou zlepšit procesy.

    Kontext
    Dříve jsme psali...
    Fakta
    📊

    15+ let

    Změny plánu v Praze
    (24. 10. 2025)

    📊

    20+ let

    Řešení plánů v Brně
    (24. 10. 2025)

    📅

    1999

    Systém plánování od roku
    (24. 10. 2025)

    👤

    Hana Landová

    Kritizující expertka
    (24. 10. 2025)

    👤

    Jan Kasl

    Kritizující architekt
    (24. 10. 2025)

    🔄

    reforma navržena

    Plán na zjednodušení
    (24. 10. 2025)

    Události
    Co a kdy?
    Co to znamená
    Co se děje

    Reforma územního plánování a zjednodušení povolování výstavby

    Srovnání před a po
    📋 Role územního plánu
    PŘED

    Územní plány jsou velmi detailní, závazné a často blokují rozvoj (platný pražský plán z 1999); změny trvají desítky let

    PO

    Cílem reformy: plány více strategické/obecné, detailní regulace jen pro rozvojová místa; snížení počtu nutných změn územního plánu

    📅 Doba a složitost povolování
    PŘED

    Dlouhé, víceletá řízení (u menších staveb stovky dní; u bytových projektů roky až přes deset let), mnoho dotčených orgánů a vysoká byrokracie

    PO

    Navrhované zrychlení procesů: zjednodušení povolování, zaměření na rozvojová území, zavedení motivací (ekonomických nástrojů) pro politiky; ambice zkrátit čekání

    👥 Zapojení aktérů a účast veřejnosti
    PŘED

    Komplikované, setkání a dohody často končí zablokováním; odvolání a procesní přezkumy prodlužují realizaci projektů

    PO

    Více participace a lokálních dohod (příklady Smíchov City, Modřany), detailní plánování řešeno lokálně bez nutnosti měnit celoměstský plán

    🏛️ Instituční uspořádání
    PŘED

    Silný vliv desítek dotčených orgánů státní správy; roztříštěná kompetence mezi státem a městskou samosprávou

    PO

    Návrhy zahrnují centralizaci/transformaci některých funkcí (např. centrální stavební úřad v rámci novely stavebního zákona) a důraz na jasnější kompetence|motivace politiků ekonomickými nástroji

    Klíčové postavy
    🏢
    Sekyra Group
    Developer se zásadními projekty (Smíchov City, Rohan City) a aktér participací na návrzích území
    🏛️
    Instituto plánování a rozvoje (IPR) / Ondřej Boháč / Petr Hlaváček
    Příprava Metropolitního plánu, prosazování metod participace a systémových změn v územním plánování
    🏛️
    Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) / ministryně Zuzana Mrázová (zmíněna)
    Legislativní aktér: novela stavebního zákona a politická koheze, která ovlivňuje šance reforem
    Ještě není...
    International Comparison
    Jak šel čas
    Historický kontext
    📜
    rok 1999
    Platný územní plán Prahy byl vydán (současný plán, na nějž se odkazují články).
    V textu je opakovaně uvedeno, že současný pražský územní plán pochází z roku 1999.
    Podle článků je tento plán považován za zastaralý a je hlavní příčinou nutnosti četných změn a prodlev ve výstavbě.
    🏁
    2007
    Rozjezd změn a sporů o místní úpravy (příklad Petrovic) začal blokovat realizaci drobných projektů.
    Konkrétní příklad v textu: rozhodnutí v Petrovicích z roku 2007 vedlo k dvanáctiletému boji o změnu územního plánu pro sportoviště.
    Ukazuje, že i malé změny územního plánu mohou vést k víceletým průtahům.
    🏙️
    2012
    Zahájení prací na Metropolitním plánu Prahy (pořizování MUP).
    Více článků konstatuje, že příprava metropolitního plánu byla zahájena kolem roku 2012 a trvala dlouho.
    Spustilo to proces, jehož prodloužení ilustruje problém s územním plánováním v Praze.
    ⚖️
    2015
    Metropolitní plán se začal intenzivněji připravovat a vznikly Pražské stavební předpisy a IPR (pokrok v plánování).
    Texty zmiňují vznik IPR a snahy o nové stavební předpisy v této fázi diskuse (2015 články).
    Začaly se prosazovat modernější nástroje plánování a participace, které měly zlepšit transparentnost procesů.
    🏗️
    2018
    Smíchov City získal územní rozhodnutí na první etapu bez odvolání a probíhala intenzivní participace veřejnosti.
    Článek z roku 2018 popisuje, že Sekyra Group u Smíchov City získala územní rozhodnutí a zapojila veřejnost do plánování.
    Příklad, kde participace a postupné vyjednávání vedly k získání rozhodnutí; zároveň ilustruje délku procesu.
    📊
    2019
    Inventura územního plánu a identifikace více než 1000 rozjednaných změn, z nichž některé čekaly více než deset let.
    Článek z roku 2019 uvádí inventuru Prahy, přes tisíc rozjednaných změn a fakt, že některé čekaly i více než deset let.
    Potvrdilo rozsah nahromaděných změn a potřebu prioritizace rozvojových území.
    Některé změny čekaly i více než deset let.
    🔍
    2024
    Veřejné upozornění na zastaralost územních plánů a pokračující desetileté zdržení (analýza IPR / Ondřej Boháč).
    Článek z června 2024 přímo uvádí, že Metropolitní plán se připravuje přes deset let a že územní plán z roku 1999 brzdí rozvoj.
    Potvrzuje, že problém trvá a že legislativní rámec a byrokracie jsou jádrem zdržení.
    2025-10-24
    Aktuální shrnutí: Smíchov City a Sekyra Group ilustrují, že změny územního plánu mohou trvat přes 15 let; reformní návrhy se objevují, ale jejich úspěch je nejistý.
    CURRENT článek (publikováno 24.10.2025) přímo uvádí, že změny trvaly přes 15 let a že reforma územního plánování je navrhována, ale nejistá kvůli politice.
    Potvrzuje pokračující dlouhé prodlevy a ukazuje, že reformní návrhy existují, jejich přijetí je však nejisté.
    Uvedeno: změny trvaly přes 15 let.
    Co to je?
    Vysvětlení pojmů

    💡
    Co to je

    Územní plán je oficiální dokument, který říká, jak se má používat půda v obci nebo městě. Určuje, kde se může stavět, kde budou parky, průmysl, silnice nebo plochy pro veřejně prospěšné stavby.

    ⚙️
    Jak to funguje

    Obec (zastupitelstvo) zadá a schválí územní plán na základě průzkumů a zákona. Plán má textovou a mapovou část, která určuje typy využití pozemků, podmínky (např. výška staveb) a oblasti určené k přestavbě či ochraně. Návrh se vystaví na veřejnost, lidé i dotčené orgány mohou podat připomínky nebo námitky, a krajský úřad plán posuzuje.

    🎯
    Proč je to důležité

    Územní plán ovlivní, co se v obci postaví, jak poroste doprava, kam půjdou investice a zda se zachovají volné plochy a kvalita života. Pro občany i investory je to jasná mapa pravidel — bez souladu s územním plánem se mnoho projektů neschválí.

    Otestujte se
    Kvíz: Problémy územního plánování — případ Smíchov City a Praha
    Česko

    stát ve střední Evropě

    https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg

    Kontinent: Evropa

    Hlavní město: Praha

    Rozloha: 78.87 tis. km²

    Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

    Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

    HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)

    Data pocházejí z datové položky WikiData

    Strojově generováno

    Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

    Poslední aktualizace: 28. 5. 2026 15:50:47