Státní bezpečnost (StB) byla politická tajná policie v Československu vzniklá v roce 1945 a řízená Komunistickou stranou. Sloužila ke sledování, pronásledování a neutralizaci lidí považovaných za nepřátele režimu až do svého zrušení v roce 1990.
Poučení z politické situace na Slovensku pro Česko
21. srpen ukazuje nebezpečí víry v politické polobohy od Masaryka po Pavla
Živé téma o
politice a společnosti
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnějším stavem je, že veřejná idealizace politiků a riziko jejich přeceňování zůstávají aktuálními výzvami pro českou politickou kulturu; článek z 21. srpna přímo varuje před idealizací politiků jako "polobohů" od Masaryka přes srpen 1968 až po současnost, což podle autora vede k iluzím a potenciálnímu zklamání veřejnosti[6].
Tento kulturní rozměr doplňuje konkrétní mezinárodní hodnocení reputace: v žebříčku Transparency International za rok 2025 se Česko zlepšilo na 39. místo, zatímco Slovensko kleslo na 61. místo, což ukazuje rozdílné vnímání korupce mezi oběma zeměmi a zvyšuje pozornost na reputační rizika vlády v Bruselu[5][3].
Dřívější domácí projevy veřejného vnímání politiků potvrzují, že postoj voličů a veřejná diskuse jsou rozdělené: při oslavách 17. listopadu byl prezident Pavel vítán potleskem, zatímco Andrej Babiš byl provázen pískotem kvůli své minulosti u StB; prezident přitom varoval před zneužíváním svobody slova k urážkám a lžím[4].
Analytická varování o rizicích politické nestability, populistických výdajů a růstu státního dluhu, která formuloval slovenský sociolog Michal Vašečka, zůstávají relevantní jako rámec pro hodnocení fiskálních a politických rizik v Česku; kombinace domácí reputační fragmentace a zhoršujícího se mezinárodního vnímání by mohla zvýšit politické i ekonomické nároky na českou vládu[1][2][3][4][5].
Zdroje:
Nejen 21. srpen dokazuje, že víra v politiky jako polobohy byla a je scestná
Česko si polepšilo v žebříčku vnímání korupce, Slovensko si pohoršilo
Ficovo Slovensko je chaos, k tomu máte i s Babišem hodně daleko, říká slovenský sociolog
Zákulisí Babišovy cesty do Bruselu: s kým se tam usmířil a co to napovídá o jeho vládnutí?
Nejnovější
21. srpen ukazuje nebezpečí víry v politické polobohy od Masaryka po Pavla
20. 8. 2026: Článek varuje před idealizací politiků jako polobohů, která vede k iluzím a nebezpečnému zklamání, s historickými příklady od Masaryka přes srpen 1968 až po současnost.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Slovenská vláda (Robert Fico / Směr)
Vládní politika na Slovensku posiluje proruské a autoritářské proudy, útočí na neziskový sektor a ohrožuje prozápadní směřování země, s dopady pro regionální bezpečnost.
Andrej Babiš
Premiér a lídr ANO je v centru diskusí o střetu zájmů a jeho politika zvyšuje riziko eroze demokratických institucí a oslabení euroatlantické orientace ČR.
Miloš Zeman
Prezidentova opakovaná absence na státních akcích a rétorika vůči institucím zhoršují společenské napětí a delegitimizují postoje proevropského konsenzu.
Strana ANO (hnutí ANO)
Hnutí ANO jako politické uskupení zvyšuje polarizaci politiky; jeho kontrola nad státními funkcemi a střet zájmů zakladatele oslabují důvěru v instituce.
SPD (Tomio Okamura)
Radikální populistická strana šíří xenofobní a autoritářské tendence, které mohou destabilizovat liberální demokracii a zvyšují polarizaci společnosti.
Prezident Petr Pavel
Prezident aktivně brání demokratické hodnoty, vystupuje proti populismu a podporuje proevropskou orientaci ČR; může ovlivnit jmenování vlády a složení kabinetu.
Transparency International ČR / občanská společnost
Neziskové organizace a watchdogy udržují tlak na transparentnost a boji proti korupci; jejich činnost posiluje odolnost demokracie.
Evropská komise / EU instituce
EU instituce poskytují finanční a politickou kotvu; rozhodnutí (sanace, Green Deal apod.) významně ovlivňují domácí politiky a ekonomiku členských států.
Kontext
Dříve jsme psali...
Česko se zlepšilo v žebříčku Transparency International, Slovensko naopak ztratilo pozice
Česko si v roce 2025 polepšilo na 39. místě žebříčku vnímání korupce, Slovensko si pohoršilo na 61. místě. Odhalit korupční realitu
Babiš čelil pískotu, zatímco Pavel byl vítán potleskem na Národní třídě při oslavách 17. listopadu
Prezident Pavel kritizoval zneužívání svobody slova k urážkám a lžím během vzpomínek na 17. listopad, zatímco Babiše na Národní třídě provázel pískot kvůli jeho minulosti s StB. Poznej skutečnou cenu svobody
Politici slavili úspěch v EU, Babiš ale čelí hrozbě mezinárodní ostudy
Dříve oslavované české vítězství v EU se nyní může proměnit v mezinárodní ostudu, kterou bude muset řešit Andrej Babiš. Jak Babiš vyřeší ostudu?
Zákulisí Babišovy cesty do Bruselu: usmíření s rivalem a vládní náznaky
Andrej Babiš se v Bruselu usmířil s dlouhodobým rivalem a započal důležitou mezinárodní aktivitu, která je pro Česko pozitivní zprávou. zákulisní fakta
Slovenský sociolog Michal Vašečka varuje před nestabilní vládou Babiše a podobnostmi s Ficovým Slovenskem
Sociolog Michal Vašečka upozorňuje na rizika nestability a populistických výdajů, které vidí u současné české vlády srovnatelné s nedávnou slovenskou zkušeností. Poznejte varování expertských očí
Související
Příbuzná témata
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
🚓
21. srpna 1968
Vpád vojsk Varšavské smlouvy do Československa (invaze) a následné potlačení pražského jara
Pražské jaro 1968 směřovalo k liberalizaci režimu; invaze zastavila reformy a vedla k nastolení normalizace včetně federalizace ČSR pod sovětským dohledem
Zlom v československých dějinách: přerušení demokratizačního procesu, posílení konzervativních sil a pozdější formování odlišných vzpomínek a politických kurzů v Česku a na Slovensku
První radikální zásah do procesu pražského jara, který změnil trajektorii obou republik
🕊️
rok 1989
Sametová revoluce – pád komunistického režimu a obnovení svobodného demokratického systému
Hromadné protesty vedly k pádu režimu, návratu plurality politických stran a orientaci na Západ (NATO, EU)
Základ nové poválečné politické kultury; otevření prostoru pro demokratické instituce i ekonomickou transformaci
Zcela zásadní obrat oproti stavu po invazi 1968
🔺
1993
Rozdělení Československa (vznik samostatného Česka a Slovenska)
Politické a historické rozdíly mezi Čechy a Slováky se zviditelnily; oba státy si nastolily samostatné trajektorie
Dlouhodobé rozdíly v ekonomickém rozvoji, politickém vývoji a vnímání Evropy; Slovensko mělo odlišné politické zkušenosti (Mečiar, Fico)
Konečná institutionalizace odlišných národních drah od 1993
🇪🇺
2004
Vstup České republiky a Slovenska do Evropské unie
Obě země se začlenily do evropského integračního projektu, což mělo velký vliv na ekonomiku i politiku
Zvýšení ekonomických příležitostí (společný trh), nové regulační rámce a tlak na reformy; položilo to základ současného evropského ukotvení obou zemí
Klíčová změna geopolitického ukotvení po sametové revoluci
🚨
březen 2013
Policie zasahuje na Úřadu vlády (kauza, která vedla k oslabení vlády)
Razie na Úřadu vlády a následný pád vlády ukázal zranitelnost politického systému a spustil vlnu politických změn
Otevřel prostor pro vzestup nových politických aktérů a hnutí (např. ANO), oslabení tradičních stran a nárůst veřejné nedůvěry
významný spouštěč změn v politickém spektru po roce 2009
💼
2013–2026 (2013)
Vznik a vzestup hnutí ANO a fenomén „politického podnikatele“ (Andrej Babiš)
Po politické krizi se objevilo hnutí budované kolem podnikatele s výrazným mediálním a byznysovým zázemím
Proměna politické scény, posun vnímání politiky směrem k personálnímu, populistickému a manažerskému stylu řízení státu; zvýšení polarizace a střetu zájmů
Nový fenomén oproti tradičním ideologickým stranám (poprvé výrazně od 2013)
🕯️
2018–2025 (2018)
Vražda novináře Jána Kuciaka a následné vyšetřování a protesty na Slovensku
Zločin a kauzy odhalené vyšetřováním odhalily prokázané propojení politiky a organizovaného zločinu na Slovensku
Způsobilo pád slovenské vlády, mobilizovalo občanskou společnost, vedlo k vyšetřování politiků a přehodnocení fungování justice a bezpečnostních složek
Zásadní memento o korupci a bezpečnostním riziku v regionu, srovnatelné dopady pro slovenskou politickou kulturu od 2018
🪖
2022–2026 (2022)
Ruská agrese na Ukrajině a následné reálie (2022 vpád); dopady na regionální bezpečnost a politiku
Válka zvýšila pozornost na bezpečnostní ukotvení v NATO/EU, vyvolala debaty o vojenské podpoře a politické orientaci států V4
Přesun politických orientací; posílila se role diskusí o příslušnosti k Západu vs. proruské tendence; zvýšení významu obranných výdajů a mezinárodní spolupráce
Nejdůležitější bezpečnostní výzva střední Evropy od konce studené války
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
StB shromažďovala informace pomocí agentů a tajných spolupracovníků, odposlechů, konspiračních bytů a mučením při výsleších. Měla širokou strukturu (rozvědka, kontrarozvědka, sledování, ochranka atd.), konala i akce v zahraničí a vedla rozsáhlé spisy o tisících občanů.
Proč je to důležité
Její činnost ovlivnila životy mnoha lidí — věznění, zastrašování, ztráty zaměstnání nebo reputace. Po roce 1989 nastaly lustrační zákony a dlouhodobé snahy otevřít archivy, aby společnost poznala a vyrovnala se s minulostí.
Co to je
Vláda České republiky je hlavní výkonný orgán státu — skládá se z premiéra, místopředsedů a ministrů. Řídí státní správu, navrhuje zákony a sestavuje státní rozpočet; sídlí ve Strakově akademii v Praze.
Jak to funguje
Prezident jmenuje premiéra a na jeho návrh ministry; nově jmenovaná vláda musí do 30 dnů získat důvěru Poslanecké sněmovny. Vláda rozhoduje kolektivně nadpoloviční většinou, vydává vládní nařízení k provádění zákonů a řídí ministerstva i plnění státního rozpočtu.
Proč je to důležité
Vláda rozhoduje o zásadních otázkách celostátního významu, od návrhu zákonů po řízení státní správy a hospodaření se státním majetkem. Její rozhodnutí tak přímo ovlivňují fungování klíčových oblastí, jako je zdravotnictví, školství a ekonomika. Pokud vláda ztratí důvěru Poslanecké sněmovny, musí podat demisi, což vede k rychlé změně politického směřování.
Otestujte se
Kvíz: Reputace politiků a politická kultura v Česku a regionu
Slovensko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Bratislava
Rozloha: 49.03 tis. km² (leden 2024)
Populace: 5.42 mil. (31. prosince 2024)
Měna: euro (leden 2009 - dosud)
HDP: 115.47 mld. EUR (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 2. 9. 2026 18:18:05