Státní bezpečnost (StB) byla politická tajná policie v Československu vzniklá v roce 1945 a řízená Komunistickou stranou. Sloužila ke sledování, pronásledování a neutralizaci lidí považovaných za nepřátele režimu až do svého zrušení v roce 1990.
Poučení z politické situace na Slovensku pro Česko
Česko se zlepšilo v žebříčku Transparency International, Slovensko naopak ztratilo pozice
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Nejaktuálnějším stavem je, že v mezinárodních žebříčcích vnímání korupce se situace Česka a Slovenska odlišuje: Česko si v roce 2025 polepšilo na 39. místo, zatímco Slovensko si pohoršilo na 61. místo [5].
Tento posun doplňuje dřívější zjištění o rozdílném veřejném vnímání domácích aktérů: při oslavách 17. listopadu byl prezident Pavel vítán potleskem, zatímco Andrej Babiš byl provázen pískotem kvůli své minulosti s StB; prezident také kritizoval zneužívání svobody slova k urážkám a lžím [4].
Dřívější analýzy upozorňovaly, že diplomatické úspěchy vlády v Bruselu mohou být zpochybněny reputačním rizikem a proměněny v mezinárodní problémy, pokud nebudou vzniklé problémy řešeny; tyto reputační riziko nyní nabývá konkrétní formy i v mezinárodních žebříčcích [2][3].
Starší varování slovenského sociologa Michala Vašečku o rizicích politické nestability, populistických výdajů a růstu státního dluhu zůstávají relevantní pro české hodnocení fiskálních a politických rizik; kombinace domácí reputační fragmentace a zhoršujícího se mezinárodního vnímání by mohla zvýšit politické i ekonomické nároky na českou vládu [1][2][3][4][5].
Zdroje:
Česko se zlepšilo v žebříčku Transparency International, Slovensko naopak ztratilo pozice
Kdo si polepší, kdo tratí?
Andrej Babiš
Babiš je hlavní aktér nové vlády; jeho politika a styky (návštěvy v Bruselu, postoje k EU/Ukrajině) zvyšují rizika pro demokratické instituce a mezinárodní postavení ČR.
Transparency International (česká pobočka)
TI konstatuje zhoršení vnímání korupce v ČR a upozorňuje, že legislativa proti střetu zájmů nebyla novelizována, což může zhoršit transparentnost a mezinárodní hodnocení.
Čeští voliči / občané
Volby a vláda ovlivní jejich bezpečnostní ukotvení, ekonomickou stabilitu a důvěru v demokracii; varování prezidenta i průzkumy naznačují zvýšené rozdělení a dezinformační tlaky.
Prezident Petr Pavel
Prezident aktivně komentuje politiku a může využít prezidentských pravomocí (jmenování ministrů) k ovlivnění sestavování vlády a ochraně zahraničněpolitické linie vůči Rusku.
Evropské instituce (EU)
Rozhodnutí české vlády a výhrady k EU (např. k pomoci Ukrajině) oslabují možnost jednotné evropské reakce a komplikují prosazování českých pozic v EU.
Slovensko / slovenská politická scéna (včetně Roberta Fica)
Politické změny na Slovensku a proruské tendence tamní politiky jsou varovným precedentem pro Česko a mohou ovlivnit regionální stabilitu a dezinformační prostředí i přes hranice.
Mediální a podcastová platforma (Bruselský diktát, Hospodářské noviny)
Veřejná diskuse a analýzy (podcasty, články) informují veřejnost o evropských a domácích dopadech vládních rozhodnutí a poskytují protiváhu dezinformacím.
České bezpečnostní instituce (BIS, ministerstvo vnitra)
Instituce čelí tlaku z politické sféry a jejich komunikace spolu se slovenskými kolegy je zmiňována jako důležitá pro vyhodnocení bezpečnostních rizik a dezinformací.
Dříve jsme psali...
Babiš čelil pískotu, zatímco Pavel byl vítán potleskem na Národní třídě při oslavách 17. listopadu
Politici slavili úspěch v EU, Babiš ale čelí hrozbě mezinárodní ostudy
Zákulisí Babišovy cesty do Bruselu: usmíření s rivalem a vládní náznaky
Slovenský sociolog Michal Vašečka varuje před nestabilní vládou Babiše a podobnostmi s Ficovým Slovenskem
Příbuzná témata
International Comparison
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
StB shromažďovala informace pomocí agentů a tajných spolupracovníků, odposlechů, konspiračních bytů a mučením při výsleších. Měla širokou strukturu (rozvědka, kontrarozvědka, sledování, ochranka atd.), konala i akce v zahraničí a vedla rozsáhlé spisy o tisících občanů.
Proč je to důležité
Její činnost ovlivnila životy mnoha lidí — věznění, zastrašování, ztráty zaměstnání nebo reputace. Po roce 1989 nastaly lustrační zákony a dlouhodobé snahy otevřít archivy, aby společnost poznala a vyrovnala se s minulostí.
Kvíz: Mezinárodní vnímání korupce a jeho dopady na Česko a Slovensko
Slovensko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Bratislava
Rozloha: 49.03 tis. km² (leden 2024)
Populace: 5.42 mil. (31. prosince 2024)
Měna: euro (leden 2009 - dosud)
HDP: 115.47 mld. EUR (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 26. 2. 2026 9:46:15