Dřevostavba je dům, jehož nosné nebo obvodové části jsou z velké části ze dřeva. Může jít o tradiční sruby a roubenky nebo moderní sendvičové konstrukce s vrstvenými stěnami.
Podpora dřevostaveb vládní surovinovou politikou
Šéf Saint-Gobain Tomáš Rosák o růstu stavebnictví a lehkých materiálech v Česku
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Aktuálně: Stavebnictví v Česku podle firem jako Saint‑Gobain poroste odhadovaně o 2–3 % ročně a firmy v něm preferují lehké, recyklovatelné materiály jako směřování trhu; to doplňuje vládní snahu o větší využití dřeva, ale ukazuje širší zájem o lehké materiály, nikoli výhradně dřevo[2][1].
Vládní surovinová politika obsahuje cíl, podle kterého by do roku 2035 mohla čtvrtina nových budov být dřevostavby; ministerstvo průmyslu a obchodu zdůrazňuje potřebu zpracovávat více domácího dřeva a omezit export kulatiny[1].
Odborníci varovali, že ekologická výhodnost dřevostaveb není jednoznačná a doporučují neupřednostňovat konkrétní stavební materiál; také upozorňují na nízkou výstavbu a komplikované povolovací procesy, které brzdí projekty[1].
Vývoj: původní důraz tématu byl na vládní podpoře dřevostaveb a surovinové politice; novější zpráva od průmyslových hráčů rozšiřuje téma směrem k obecné preferenci lehkých a recyklovatelných materiálů v růstu trhu stavebnictví, což může ovlivnit, jak se politika prosazuje v praxi[1][2].
Zdroje:
Šéf Saint-Gobain Tomáš Rosák o růstu stavebnictví a lehkých materiálech v Česku
Přehled citací
Jsou budovy, kde je skeleton ze dřeva nebo oceli pouze kvůli statice. Zbytek už je sádrokarton, izolace a okna
V nejběžnějších dřevostavbách, tedy rodinných domech, jsou rámové konstrukce, kde je ve stěnách tak tři a půl kubíku dřeva. Takových domků byste musel postavit každý rok čtyři miliony, abyste spotřeboval dřevo, které se v Česku ročně vyprodukuje
Dostane nás na úroveň ostatních evropských států, kde změny proběhly již dříve, a naše podmínky se srovnají s těmi v Rakousku a Německu
Kdo si polepší, kdo tratí?
Ministerstvo zemědělství
Koordinuje surovinovou politiku pro dřevo, připravuje cíle (25 % dřevostaveb do 2035, min. 20 % dřeva ve veřejných stavbách) a pracuje na definici dřevostavby a normách; jeho kroky zásadně ovlivní poptávku po domácím dřevě a regulaci trhu.
Pily a dřevozpracující průmysl (domácí pily)
Zvýšení využití dřeva v tuzemsku a cíle Surovinové politiky zvyšují domácí poptávku po kulatině a příležitosti pro navýšení zpracovatelských kapacit a přidané hodnoty.
Výrobci CLT a dřevěných panelů (např. Agrop Nova, Stora Enso, Novatop)
Očekávají nárůst zakázek díky normám pro vyšší dřevostavby a vládnímu prosazování dřeva; investují do kapacit (CLT) a exportních příležitostí (Expo).
Hasičský záchranný sbor / normotvůrci (ČAS, ČKAIT)
Připravují a ovlivňují nové požární normy umožňující výškové dřevostavby (až 22,5 m), což zásadně změní povolovací procesy a rozšíří trh pro dřevo.
Ministerstvo průmyslu a obchodu
Podporuje větší využití dřeva ve stavebnictví a pracuje na podpoře průmyslového využití a normotvorbě; jeho kroky ovlivní průmyslové investice a normy (výškové dřevostavby, veřejné zakázky).
Výrobci cihel (např. Wienerberger)
Cítí konkurenční tlak a možné znevýhodnění kvůli státní podpoře dřevostaveb; upozorňují na srovnatelné ekologické parametry a riziko narušení soutěže.
Cihlářský svaz / výrobci pálených cihel
Ostrá kritika směřující proti preferování dřeva; upozorňují na kratší životnost dřevostaveb a možné tržní dopady podpory dřeva.
Developerské společnosti a dřevařští developeři (platformy pro dřevostavby)
Budou mít větší spektrum projektů (vícepodlažní dřevostavby) a poptávku po dřevěných systémech; normy a veřejné zakázky zlepší investiční prostředí.
Dříve jsme psali...
Česká vláda podporuje dřevostavby, ale odborníci zpochybňují vliv strategie na stavební trh
25%
Podíl dřevostaveb do 2035
(8. 10. 2025)
2–3%
Růst stavebnictví (ročně)
(13. 1. 2026)
>100 mil. Kč
Náklady na emisní povolenky
(13. 1. 2026)
>20 mld. Kč
Dlouhodobý obrat Saint‑Gobain
(13. 1. 2026)
30–40%
Tržní podíl v ČR
(13. 1. 2026)
do 5 let
Povolení v Praze trvá až
(8. 10. 2025)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Vláda podporuje větší využití dřeva ve stavebnictví (target 25 % do 2035)
Srovnání před a po
Podíl dřevostaveb u rodinných domů ~14–15 % (stav v posledních letech)
Cíl: zvýšit podíl dřevostaveb na 25 % do roku 2035
Žádný závazný minimální podíl dřeva v zadávání veřejných zakázek
Navrhovaný závazný minimální podíl dřeva ve veřejných stavbách alespoň 20 %
Požární normy umožňují normové projektování do výšky 12 m (4 patra); nad tím individuální požárně‑inženýrský přístup
Nové normy (představeny v polovině roku, platné od ledna 2026): normové projektování pro stavby až do 22,5 m (osmi pater) u hybridních konstrukcí; čistě dřevěné do 18 m; projektování bude snazší
Daňové úlevy a výrazné dotační programy pro dřevostavby nebyly doposud prosazeny nebo byly v počáteční fázi připomínek
V surovinové politice se uvažuje o daňových zvýhodněních, vyšších dotacích a vzniku dotačních titulů a Lesnicko‑dřevařského fondu (plánované zdroje 40–50 mil. Kč ročně); ministerstva diskutují i metodickou podporu a změny dotačních programů
Klíčové postavy
International Comparison
Přehled citací
Tomáš Rosák
generální ředitel Saint-Gobain pro východní Evropu"Jsou budovy, kde je skeleton ze dřeva nebo oceli pouze kvůli statice. Zbytek už je sádrokarton, izolace a okna"
Tomáš Rosák
"Jsem optimista. Stavebnictví na tom bude velmi dobře, očekávám růst mezi dvěma a třemi procenty ročně, v infrastruktuře možná i víc."
Jiří Dobiáš
ředitel produktového managementu a business developmentu ve společnosti Wienerberger"V nejběžnějších dřevostavbách, tedy rodinných domech, jsou rámové konstrukce, kde je ve stěnách tak tři a půl kubíku dřeva. Takových domků byste musel postavit každý rok čtyři miliony, abyste spotřeboval dřevo, které se v Česku ročně vyprodukuje"
Neznámý
"Neznamená to ale, že by ostatní tradiční materiály měly být upozaďovány"
Lukáš Zrůst
jednatel výrobce dřevostaveb RD Rýmařov"Dostane nás na úroveň ostatních evropských států, kde změny proběhly již dříve, a naše podmínky se srovnají s těmi v Rakousku a Německu"
Aleš Erber
lesnický analytik"Musíme vědět, jaké máme zdroje dřeva nyní a jaké budeme mít za 50 let. Musíme dát najevo, o jakou druhovou skladbu lesů v kontextu klimatické změny stojíme. Potřebujeme identifikovat veškeré zpracovatelské kapacity"
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
U klasických srubů se používají celé kmeny, které se do sebe řežou; u roubenek jsou trámy vzájemně spojeny pro pevnost a vzhled. Moderní sendvičové domy mají dřevěný rám nebo lepené trámy, desky (např. OSB) a izolační výplň (minerální vata nebo foukaná celulóza). Stavby lze montovat přímo na místě (rámové systémy jako Two by Four) nebo dovážet prefabrikované stěnové panely či buňky, které se rychle sestaví.
Proč je to důležité
Dřevo snižuje hmotnost domu, urychluje výstavbu a má dobré izolační vlastnosti, takže se šetří za topení. Moderní technologie a zateplení dělají dřevostavby energeticky úspornými a považují se za ekologičtější alternativu ke zděným domům.
Co to je
Stavebnictví je obor, který zajišťuje stavbu, údržbu, rekonstrukci i demolici budov a dopravních či vodních staveb. Zahrnuje firmy a odborníky, kteří plánují a provádějí práce od domů přes silnice po přehrady.
Jak to funguje
Stavební práce probíhají buď „na mokro“ přímo na místě (malta, beton) nebo „na sucho“ z prefabrikovaných dílů sestavených na stavbě. Stavby vyžadují dopravu materiálů, strojní vybavení a koordinaci různých řemesel; práce často závisí na počasí a trvá dlouho. Existují různé typy projektů – pozemní, dopravní, vodohospodářské a speciální stavby.
Proč je to důležité
Stavebnictví vytváří bydlení, školy, nemocnice, silnice a infrastrukturu, na které lidé i ekonomika závisí. Hlavním cílem je vytvářet vhodné pracovní a životní prostředí pro lidi, zvířata a rostliny, a zároveň zachovávat přírodní a kulturní památky. Jde o komplexní obor, který zahrnuje technické, ekonomické, ale i estetické a ekologické aspekty.
Kvíz: Dřevo a lehké materiály ve stavebnictví v Česku
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 26. 2. 2026 20:03:14