Levice je část politického spektra, která hájí zájmy chudších a znevýhodněných, usiluje o větší sociální rovnost a spravedlnost a podporuje přerozdělování bohatství. Zahrnuje směry od mírné středolevice (sociální demokracie) po krajní levici (socialismus, komunismus, anarchismus).
Pokles vlivu tradiční levice v Česku
Kateřina Konečná nabízí rezignaci na post předsedkyně KSČM před prosincovým sjezdem
Uzavřené téma o
a společnosti
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Tradiční vedení KSČM čelí bezprostřednímu otřesu: europoslankyně Kateřina Konečná nabídla rezignaci na post předsedkyně KSČM a strana svolá mimořádný sjezd v prosinci, kde bude voleno nové vedení [2].
Ve volbách roku 2025 tradiční levicové strany jako KSČM a ČSSD významně ztratily podporu; přesto se levicové prvky ve Sněmovně udrží díky tomu, že některé návrhy přebírají i jiné subjekty (např. ANO, Piráti, ODS) [1].
KSČM už není vnímána jako klasická levice, ale spíše jako protestní či populistické uskupení; nyní probíhající personální změny v čele strany (nabídnutá rezignace Konečné a plánovaný sjezd) mohou urychlit další transformaci nebo oslabení strany [1][2].
Celkově se v české politice dál rozplývá tradiční dělení na levici a pravici: strany směřují k catch-all strategiím a některé levicové politiky se integrují do programů středových či pravicových stran, což zmírňuje dopad volebního propadu tradiční levice na zastoupení levicových témat v legislativě [1].
Zdroje:
Nejnovější
Kateřina Konečná nabízí rezignaci na post předsedkyně KSČM před prosincovým sjezdem
20. 10. 2025: Europoslankyně Kateřina Konečná dala k dispozici funkci předsedkyně KSČM a strana svolá mimořádný sjezd v prosinci, kde bude voleno nové vedení.
Kontext
Dříve jsme psali...
Komunisté a ČSSD propadli, ale levicové prvky zůstávají i u ANO a dalších stran
Levicové prvky budou ve sněmovně zastoupeny i přes propad KSČM a ČSSD díky návrhům ANO, Pirátů či ODS. Odhalte kulisy volbám
Související
Příbuzná témata
Jak šel čas
Historický kontext
⚙️
prosinec 2025
Mimořádný sjezd KSČM v Praze — volba nového vedení a rozhodnutí o dalším směřování
Ustřední výbor KSČM rozhodl svolat mimořádný sjezd v prosinci, na kterém budou delegáti volit předsedu strany a projednávat spolupráci s dalšími politickými subjekty; Kateřina Konečná nabídla rezignaci na post předsedkyně po volebním neúspěchu.
Může vést k personálním změnám v čele KSČM a k redefinici volební strategie včetně rozhodnutí o účasti v komunálních volbách.
📜
květen 2026
Řádný sjezd KSČM — schválení dlouhodobého programu strany
V prosincovém sjezdu se podle článku plánovalo projednat přípravu dlouhodobého programu, který má být formálně schválen řádným sjezdem KSČM v květnu 2026.
Formální schválení programu stanoví strategické cíle a politickou orientaci strany do dalšího volebního období.
📉
2025
Volební neúspěch Stačilo! ve sněmovních volbách a oslabení tradiční levice
Shrnutí uvádí, že ve volbách roku 2025 tradiční levicové strany jako KSČM a ČSSD výrazně ztratily podporu; to vedlo k přehodnocení postavení KSČM a personálním otřesům.
Ztráta voličské podpory urychlila vnitrostranické kroky k personální a programové změně, včetně svolání mimořádného sjezdu.
🔺
rok 2024
Vzestup KSČM/hnutí Stačilo! v průzkumech a eurovolbách — oživení šance na vstup do sněmovny
Kontekstové články z let 2024–2025 popisují posilování KSČM (značka Stačilo!) v průzkumech a úspěch v evropských volbách jako důvod pro ambice návratu do Poslanecké sněmovny.
Průzkumy a eurovolby zvýšily tlak na profesionalizaci kampaní a jednání o případných koalicích či aliancích.
👩💼
15. října 2021
Volba Kateřiny Konečné do čela KSČM po vypadnutí strany ze sněmovny
Kontextové články připomínají, že po volebním debaklu v roce 2021 byla Kateřina Konečná zvolena předsedkyní KSČM a představovala naději na restart a omlazení strany.
Její volba položila základ pro pozdější rebrandingu strany a iniciativu Stačilo!, která ovlivnila vývoj v následujících letech.
🤝❌
2024–2025
Vyjednávání o spojenectví KSČM (Stačilo!) se SOCDEM a vnitrostranické spory
Více článků v kontextu popisuje opakovaná jednání mezi Konečnou a představiteli ČSSD (Jana Maláčová) o možné volební spolupráci, která ale narážela na programové a finanční spory a obavy ČSSD z označení spolupráce.
Neuskutečněné spojenectví zvýšilo politickou nejistotu a vedlo ke zpochybnění strategie společné kandidatury, což ovlivnilo rozhodování KSČM o vlastním postupu.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Levicové strany a hnutí navrhují vyšší daně pro bohaté, silnější sociální dávky, práva pro zaměstnance a regulace trhu, aby snížily nerovnosti. Některé směry chtějí státní nebo společné vlastnictví továren, jiné kombinují tržní ekonomiku se silným sociálním státem. V praxi to znamená zákony na ochranu pracovníků, financování zdravotnictví a školství a podpora odborů či komunitních forem vlastnictví.
Proč je to důležité
Levice ovlivňuje, jak stát rozděluje peníze a služby, což má přímý dopad na životní úroveň lidí, dostupnost zdravotní péče nebo vzdělání. Změny v síle levice v parlamentu mění daňovou politiku, sociální garance a pracovní práva, tedy věci, které lidé v ekonomických zprávách sledují. Výraznější levicová politika může snížit chudobu, ale také měnit rozložení ekonomických sil a motivace podniků.
Co to je
KSČM (Komunistická strana Čech a Moravy) je česká levicová až krajně levicová politická strana vzniklá v roce 1990 z místní části bývalé Komunistické strany Československa. Tradičně hájí zájmy sociálně slabších, přiznává se k socialismu a používá symboliku spojenou s komunistickou tradicí.
Jak to funguje
Strana funguje jako běžná politická organizace se sjezdy, vedením a místními buňkami. Má svůj program („Naděje pro ČR“), usiluje o větší přerozdělování a podporuje společenské vlastnictví; na evropské úrovni je pozorovatelkou ve Straně evropské levice. Voliče získává hlavně mezi staršími lidmi, v regionech s horší ekonomikou a mezi důchodci.
Proč je to důležité
KSČM dlouhou dobu měla stálé zastoupení v parlamentu a ovlivňovala debaty o sociální politice, privatizaci nebo zahraniční orientaci ČR. Její existence ovlivňuje volební strategie ostatních stran, veřejné vnímání minulosti a diskuse o spravedlnosti a přerozdělování; kontroverze kolem minulosti režimu zase omezují její širší politickou spolupráci.
Otestujte se
Kvíz: Budoucnost KSČM po volebním neúspěchu
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
KSČM
česká politická strana
Země: Česko
Politická orientace: radical left
Ideologie: komunismus, socialismus, marxismus, alterglobalizmus, euroskepticismus
IČO: 00496936
Sídlo: Praha
Web: https://www.kscm.cz/
Data pocházejí z datové položky WikiData
Sociální demokracie
česká politická strana
.png){kind=logo}
Země: Česko
Založil: Josef Boleslav Pecka
Politická orientace: středolevice
Ideologie: sociální demokracie
Počet poslanců: +0 (1. dubna 2025)
IČO: 00409171
Sídlo: Praha
Web: https://socdem.cz
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 26. 11. 2025 13:00:09