Inflace znamená, že ceny zboží a služeb v ekonomice rostou, takže za stejné peníze koupíte méně než dřív. Jinými slovy, hodnota peněz klesá a klesá tak jejich kupní síla. Míra inflace ukazuje, o kolik procent ceny vzrostou za určitou dobu, obvykle za rok.
Inflace, ekonomický růst a vliv čínské deflace v Česku 2025–2026
Investor Dan Vořechovský: Čínský rekord skrývá vnitřní slabiny. Co sledovat v roce 2026
Mizící téma o
ekonomice a politice
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnějším stavem je, že v roce 2026 analytik Jan Bureš z ČSOB očekává, že tempo růstu cen by mohlo klesnout pod dvě procenta a zvažuje se možné zmírnění měnově‑politické restrikce v podobě snížení úrokových sazeb ČNB [23].
Česko v roce 2025 rostlo přibližně kolem 2,4–2,5 % s nízkou nezaměstnaností; domácí spotřeba táhla růst, zatímco průmysl a export zaostávaly, takže se pro rok 2026 očekává mírné zpomalení růstu [13][19].
Inflace dosáhla vrcholu 2,9 % v červnu 2025 a následně klesala k ~2,5 % během léta a podzimu; ČNB přesto udržela sazby beze změny kvůli přetrvávajícím inflačním rizikům vyplývajícím z růstu mezd a fiskálních impulsů [6][11][16]. Externí čínská deflace snížila tlak na importované ceny a částečně tlumila domácí inflační tendence, ale novější analýzy upozorňují, že čínské problémy v sektoru nemovitostí a slabá domácí spotřeba mohou znamenat pokračující deflační vlivy na světové ceny; současně rostoucí domácí mzdy a veřejné výdaje představují riziko obnovení inflačních tlaků, pokud ČNB nezačne postupně utlumovat expanzivitu politiky [3][21][24].
Nový článek investora Dana Vořechovského doplňuje, že ačkoliv Čína vykázala rekordní obchodní přebytek, její ekonomika má vnitřní strukturální slabiny (nemovitostní sektor, slabá domácí spotřeba), které jsou důležité sledovat v roce 2026, jelikož mohou prodloužit tlak deflace na světové ceny a tím ovlivnit českou inflaci a obchodní partnery [24].
Zdroje:
Rostoucí výdaje na zbrojení se mohou promítnout ve zvýšeném tlaku na inflaci, říká Miroslav Singer
Meziroční inflace v Česku v říjnu zrychlila na 2,5 procenta, potvrdili statistici
Ceny v Číně dál klesají. Tamní levné zboží znamená nebezpečí pro celý svět včetně Česka
Ekonomika v roce 2025: Česko rostlo zhruba o 2,5 procenta, příští rok ale čekejme zpomalení
Zkrocená inflace. Ceny by letos mohly růst o méně než dvě procenta, dočkáme se i poklesu sazeb?
Zkrocená inflace. Ceny by letos mohly růst o méně než dvě procenta, dočkáme se i poklesu sazeb?
Nejnovější
Investor Dan Vořechovský: Čínský rekord skrývá vnitřní slabiny. Co sledovat v roce 2026
02. 2. 2026: Čína sice zaznamenala rekordní obchodní přebytek, ale její ekonomika čelí vnitřním strukturálním problémům, zejména v sektoru nemovitostí a spotřebě domácností.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
29. října 2012
Kdo dnes drží v rukou trumfy k rychlejšímu hospodářskému růstu, je vláda.
2
Vysoký dopad
10. srpna 2011
Z makroekonomického pohledu je česká ekonomika již déle než dva roky v deflaci.
3
Střední dopad
19. dubna 2011
Zda je ale cesta zpřísňování měnové politiky pro nás adekvátní, mi není zcela jasné.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Česká národní banka
Centrální banka čelí tlaku zrychlující inflace a zároveň signálům o jejím zpomalování; její rozhodnutí o sazbách a komunikaci významně ovlivňují náklady úvěrů, kurz koruny a očekávání trhu.
Domácnosti (české domácnosti)
Vysoká a volatilní inflace snižuje reálné mzdy a kupní sílu; růst nájemného a potravin zvyšuje tlak na rozpočty domácností, zejména nízkopříjmových.
Firmy (průmysl a služby)
Exportní firmy čelí tlakům ze silné koruny a amerických cel; firmy služeb čelí rostoucím mzdovým nákladům a přesouvají vyšší náklady do cen.
Vláda ČR
Fiskální expanze (zavedené či plánované výdaje, dávky, zastropování energií) ovlivňuje inflaci a rozpočtový schodek, čímž komplikuje rozhodování ČNB.
Domácí realitní sektor (developeři, pronajímatelé)
Růst cen nemovitostí a nájmů přispívá k jádrové inflaci a snižuje dostupnost bydlení, což zatěžuje domácnosti a zvyšuje inflační rizika.
Spotřebitelské a potravinářské řetězce
Jejich marže a cenotvorba přispívají k vyšší inflaci u potravin; zároveň konkurence a promoakce mohou tlumit některé tlaky.
Zahraniční obchodní partneři (Německo, Čína)
Vývoj zahraniční poptávky (oslabení Německa, čínská deflace/levné dovozy) ovlivňuje dovozenou inflaci, export i konkurenční tlaky pro české firmy.
Investoři a finanční trhy
Reagují na data o inflaci a sazbách; očekávání snižování sazeb či jejich udržení ovlivní ceny aktiv, dluhopisů a kurz koruny.
Český statistický úřad (ČSÚ)
Poskytuje data, která formují očekávání ČNB, vlády i trhu; publikace předběžných odhadů inflace zvýšila volatilitu tržních očekávání.
Kontext
Dříve jsme psali...
Jan Bureš z ČSOB komentuje letošní předpokládané tempo inflace a sazby ČNB
V roce 2026 by růst cen mohl klesnout pod dvě procenta a ekonom Jan Bureš z ČSOB zvažuje možné snížení úrokových sazeb ČNB. proč sazby půjdou dolů
Miroslav Singer hodnotí dopady rostoucích výdajů na zbrojení na inflaci v ČR
Rostoucí výdaje na zbrojení mohou zvýšit tlak na inflaci v české ekonomice, která aktuálně vykazuje zlepšené ekonomické ukazatele. Jak zbrojení ovlivní ceny?
Radim Dohnal z Capitalinked předpovídá klíčové události v Česku v roce 2026
V roce 2026 hrozí ruský útok na Estonsko, snížení inflace pod 1 % a výrazné změny v daních, energetice a trhu práce v Česku. poznat klíčové trendy
Česká ekonomika rostla v roce 2025 kolem 2,5 %, příští rok čeká mírné zpomalení růstu
Česká ekonomika v roce 2025 vykázala růst HDP kolem 2,5 % s nízkou nezaměstnaností a stabilní inflací, ale průmysl zaznamenal útlum a očekává se zpomalení v roce 2026. Proč ekonomika zpomalí?
Inflace blízko cíle, ale ČNB dál udržuje vysoké úrokové sazby v Česku
I přes inflaci blízko cíle ČNB neplánuje snižovat úrokové sazby kvůli trvajícím inflační tlakovům a fiskálnímu rozpočtovému impulsu. Kdy sazby klesnou?
Fakta
📊
2,9%
Meziroční inflace v červnu
(4. 7. 2025)
📊
2,4%
Meziroční inflace v květnu
(10. 6. 2025)
📊
44,3%
Zdražení vajec meziročně v květnu
(10. 6. 2025)
📊
5,8%
Růst nájemného meziročně (říjen)
(11. 11. 2025)
💰
286 mld.
Navržený státní rozpočetní deficit
(5. 9. 2025)
📊
2,5%
Průměrná inflace za rok 2025
(14. 1. 2026)
Související
Příbuzná témata
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
📈
rok 2025
Vrchol inflace v Česku: meziroční inflace dosáhla 2,9 % v červnu 2025
Zprávy z roku 2025 uvádějí, že inflace dosáhla vrcholu 2,9 % v červnu 2025 (ČSÚ/analýzy).
Signalizovalo to nutnost úvahy ČNB o dalším postupu v měnové politice; posílilo diskusi o tom, zda sazby držet nebo začít snižovat.
Byl to letošní vrchol inflace
🌏
červen–srpen 2025
Čína v deflaci – meziroční CPI klesla a pokračující deflační tlaky
CURRENT články z června–září 2025 uvádějí, že Čína byla v několikaměsíční deflaci (např. květen–srpen 2025 s meziročním poklesem CPI až −0,4 % v srpnu).
Snížení importních cen z Číny částečně tlumilo dovozní inflační tlaky v Česku.
Pokles čínských PPI o více než 3 % v některých měsících (2025)
🔍
květen 2025
Náhlé oživení červnové prognózy: modely na základě importních cen předpověděly inflaci 2,4 % v květnu 2025
Analýza importních cen ukázala, že pokles importních cen odehrál důležitou roli při vývoji inflace v roce 2025; model přesně předpověděl květnovou inflaci 2,4 %.
Posílila důvěru v roli importních cen ve formování domácí inflace a v prognostiku ČNB a analytiků.
Model ukázal, že vnější podmínky odpovědné za polovinu cenového skoku v letech 2022–2023
📉
červenec–srpen 2025
Postupné snižování inflace na ~2,5 % v létě a na 2,5 % v srpnu 2025
ČSÚ a předběžné odhady ukázaly, že inflace klesala během léta 2025 z červnového vrcholu k ~2,5 % v srpnu 2025.
Podmínka pro začátek debaty o možném uvolnění měnové politiky; ČNB však zůstávala opatrná kvůli rizikům (mzdy, fiskál).
Inflace klesla z červnových 2,9 % na 2,5 % v srpnu 2025
✅
září–říjen 2025
Další pokles inflace: 2,3 % v září a 2,5 % v říjnu 2025 podle předběžných odhadů
Předběžné a potvrzené údaje ČSÚ ukázaly další zpomalování inflace v září (2,3 %) a říjnu (2,5 %) 2025.
Upevnění očekávání, že inflace se vrací k cíli ČNB; otazníky ale zůstaly kvůli službám a fiskálním rizikům.
Inflace v říjnu 2025 stále nad 2 % cílem, ale v tolerančním pásmu
🔭
prosinec 2025 – leden 2026
Konsolidace a očekávání dalšího poklesu inflace pod 2 % v roce 2026
Souběžné analytické texty a komentáře (leden 2026) naznačují, že průměrná inflace za 2025 byla 2,5 % a očekává se, že v roce 2026 inflace klesne pod dvě procenta; analytik Jan Bureš z ČSOB uvádí možnost pod 2 % a diskutuje dopady na sazby.
Vedlo to k úvahám o možném snížení sazeb ČNB v roce 2026; zvýšilo to pozornost na rizika z růstu mezd a fiskálních impulsů.
Průměrná inflace 2025 byla 2,5 %, o 0,1 p.b. nad rokem 2024
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Centrální banky ovlivňují inflaci množstvím peněz v oběhu a nastavením úrokových sazeb. Inflace může vzniknout, když peněz v ekonomice přibývá rychleji než zboží a služeb, nebo když rostou náklady firem (například na suroviny). Lidé také mohou očekávat růst cen, a proto více utrácejí, což inflaci může dál podporovat. Pokud je inflace příliš vysoká, lidé mohou spěchat s nákupy, což zboží rychleji vyčerpá.
Proč je to důležité
Inflace ovlivňuje, jak daleko vám vaše peníze vydrží, a může zasáhnout váš životní standard, hlavně pokud mzdy nerostou tak rychle jako ceny. Vysoká inflace komplikuje podnikům plánování nákladů a zisků, a proto brzdí investice a růst ekonomiky. Naopak mírná a stabilní inflace dává centrálním bankám prostor snížit úroky při problémech v ekonomice a podpořit tak její růst.
Co to je
Deflace znamená, že celková cenová hladina v ekonomice klesá — lidé za stejné zboží a služby platí méně. Měří se obvykle pomocí indexu spotřebitelských cen; opakem je inflace.
Jak to funguje
Když ceny klesají, firmy vydělávají méně a musí šetřit, což vede k propouštění nebo snižování mezd. Kvůli tomu lidé méně utrácejí, což dál snižuje poptávku a ceny a může se rozvinout do „deflační spirály“. Důsledkem je vyšší reálné zatížení dluhů — dluhy zůstávají stejné v korunách, ale jejich hodnota roste vzhledem k nižším cenám.
Proč je to důležité
Dlouhodobá deflace zhoršuje ekonomiku: klesá export, roste nezaměstnanost a klesá investiční aktivita, což může vést k finanční nestabilitě. Centrální banky a vlády proto zasahují úrokovými sazbami nebo stimuly, aby deflaci předešly nebo jí čelily.
Otestujte se
Kvíz: Vývoj inflace a měnové politiky v Česku (2025–2026)
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Česká národní banka
centrální banka České republiky
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 26. 2. 2026 23:00:04