Digitalizace znamená převést něco spojitého, například zvuk nebo obraz, do podoby čísel, která počítač může číst a zpracovávat. Místo plynulého signálu vznikne řada hodnot, které představují původní informaci v jednoduché digitální podobě.
Digitalizace hlášení pracovních úrazů a změny pracovně-právních pravidel v ČR
Zmocněnec Králíček plánuje národní centrum hybridní obrany a výcvikové kempy pro bezpečnostní složky
Mizící téma o
vývoji a společenských pravidlech
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnějším stavem je, že v Česku pokračuje snaha o digitalizaci systémů spojených s pracovně-právní agendou, přičemž některé iniciativy cílí i na zlepšení bezpečnostní a koordinační infrastruktury v oblasti kybernetické obrany a výměny dat mezi orgány. Robert Králíček navrhuje založení národního centra hybridní obrany a výcvikových kempů pro armádu a bezpečnostní složky, aby řešil nedostatek kybernetických expertů a chybějící koordinaci bezpečnostních dat.
Ve věci hlášení pracovních úrazů platí, že od dubna 2026 začne fungovat jednotné měsíční hlášení, které nahradí dosavadních dvacet formulářů; firmy musí upravit svůj software podle oznámení ČSSZ a ministerstva práce[4]. Původní záměr ministerstva práce zavést povinné elektronické hlášení přes portál Státního inspektorátu práce už od ledna 2026 zůstává v dokumentaci, ale implementace se může lišit; starší plány počítaly s dřívějším přechodem a s jiným technickým řešením[1].
Politické návrhy nové vlády Andreje Babiše zahrnují změny v evidenci dohod o provedení práce a v limitech pojistného, které mohou ovlivnit používání dohod a následně i počet hlášených pracovních úrazů; zároveň správná transpozice Platform Work Directive by mohla přinést inovace trhu práce[2][3].
Realizace digitalizačních projektů v oblasti veřejné správy naráží na legislativní nejistoty a rizika finančních ztrát: ministerstvo vnitra varuje, že stamilionové projekty (např. digitalizace víz) jsou ohroženy kvůli neschváleným zákonům, a NKÚ kritizuje pomalou digitalizaci vízových a pasových systémů vyžadující ruční zásahy a kurýry; to ilustruje rizika pro rozsáhlejší IT projekty včetně systémů pro hlášení pracovních úrazů[6][5].
Zdroje:
Evidence dohod je opět na stole – budoucí vláda ji navrhuje zrušit. K čemu to povede?
Výzva pro novou vládu: Máte v ruce unikátní příležitost pro inovace na trhu práce, využijte ji!
Žádosti o pasy a víza se úřadům nedaří digitalizovat. Systémy vyžadují ruční přepisování i kurýry
Byznys se těšil na rychlejší víza pro cizince, stamilionový projekt digitalizace je ale v ohrožení
Nejnovější
Zmocněnec Králíček plánuje národní centrum hybridní obrany a výcvikové kempy pro bezpečnostní složky
09. 2. 2026: Robert Králíček chce založit národní centrum hybridní obrany a výcviková centra pro armádu a bezpečnostní složky kvůli nedostatku kybernetických expertů a chybějící koordinaci bezpečnostních dat v Česku.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Firmy poskytující digitální služby a platformy (platformové společnosti)
EU Platform Work Directive a švarcsystémová legislativa mění povinnosti platformám i jejich pracovníkům; přísnější transpozice může omezit jejich obchodní modely, ale současně nabídne jasnější rámec a potenciál růstu legitimní platformové práce.
Zaměstnanci na digitálních platformách / pracovníci na dohodách
Transpozice platformní směrnice a zpřísnění definice závislé práce může značně zlepšit pracovněprávní ochranu některých pracovníků, ale zároveň omezit flexibilní formy práce a vést k přechodu pozic do zaměstnaneckého poměru.
Ministerstvo vnitra (projekt ICAS)
Digitalizace vízového a pobytového procesu (systém ICAS) má usnadnit a zrychlit přijímání zahraničních pracovníků, ale projekt je časově a finančně vázán na evropské dotace s rizikem ztráty financí při zdržení.
Podniky závislé na zahraniční pracovní síle (průmysl, stavebnictví, logistika)
Zákonodárné změny v cizinecké legislativě a nejistota přes kvóty a transpozici zhoršují schopnost firem rychle nabírat zahraniční pracovníky, čímž omezují provoz a konkurenceschopnost.
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Zavedení jednotného elektronického formuláře pro hlášení pracovních úrazů a JMHZ posiluje centrální řízení agend a zjednoduší komunikaci; resort stojí v čele implementace změn pracovní legislativy.
Státní inspektorát práce
Získá centrální elektronický nástroj pro příjem hlášení pracovních úrazů, včetně automatického doručení odborové organizaci a zdravotní pojišťovně, čímž zlepší efektivitu kontrol a evidenci.
Zaměstnavatelé (velké firmy)
Nový jednotný elektronický formulář a JMHZ usnadní reporting, ale bez možnosti importu dat může zvýšit administrativní zátěž pro firmy s vlastními evidenčními systémy.
Hospodářská komora České republiky
Varuje, že nové jednotné formuláře bez možnosti napojení firemních systémů zvýší administrativu a doporučuje umožnit import dat z firemních systémů.
Kontext
Dříve jsme psali...
NKÚ kritizuje pomalou digitalizaci vízových a pasových systémů ministerstev
Ministerstva vnitra a zahraničních věcí stále neprovedla plnou digitalizaci vízových a pasových systémů, což znamená nutnost ručních zásahů a používání kurýrů. Proč stále pereme papíry?
Ministerstvo vnitra varuje: Stamilionový projekt digitalizace víz je v ohrožení kvůli zákonu
Digitalizace vízového procesu v Česku je ohrožena kvůli neschválení nového cizineckého zákona, což může znamenat ztrátu stovek milionů korun a pokračování zastaralého systému. Proč zmeškat revoluci?
ČSSZ a ministerstvo práce spustí v dubnu jednotné měsíční hlášení, firmy musí upravit software
Od dubna 2026 začne fungovat jednotné měsíční hlášení, které nahradí dvacet formulářů, a firmy musí mít připravený upravený software. proč měnit formuláře?
Nová česká vláda má jedinečnou šanci inovovat trh práce díky Platform Work Directive
Správná implementace evropské směrnice o práci přes digitální platformy může zásadně zvýšit flexibilitu i produktivitu práce a oživit český trh práce. Vyčtěte šanci inovací
Budoucí vláda Andreje Babiše navrhuje zrušit evidenci dohod a zvýšit limity pojistného
Nová vláda chce zrušit povinnou evidenci dohod o provedení práce, což může vést k opětovnému nadužívání a zneužívání těchto dohod v Česku. Odhal tajemství dohod
Fakta
📅
od ledna 2026
povinné e‑hlášení úrazů
(19. 8. 2025)
📊
13
povinných údajů ve formuláři
(19. 8. 2025)
💰
300 mil. Kč
odhad nákladů na ICAS
(3. 12. 2025)
📊
900 dní
doba realizace systému ICAS
(3. 12. 2025)
📊
380 tis.
odhad registrovaných zaměstnavatelů
(4. 12. 2025)
💰
732 mil. Kč
projekt za NKÚ dosud nezahájen
(5. 1. 2026)
Události
Co a kdy?
leden 2026
Vstup v platnost zákona o jednotném měsíčním hlášení (JMHZ).
duben 2026
Měsíc registrace zaměstnavatelů do systému JMHZ (firmy, instituce a další subjekty budou mít od dubna měsíc na registraci dat a zaměstnanců).
květen 2026
Zahájení pravidelného měsíčního zasílání JMHZ — hlášení má být zasíláno do 20. dne následujícího měsíce.
červenec 2025
Začátek pilotního provozu JMHZ s podporou osmi úřadů a testováním desítek firem.
leden 2025
(explicitně uvedeno v článku) Od ledna příštího roku povinnost hlásit pracovní úrazy pouze přes jednotný elektronický formulář na portálu Státního inspektorátu práce.
březen 2026
Poslední termín pro vypsání tendru na dodavatele digitalizace vízového procesu (pokud nebude vypsán nejpozději v březnu 2026, hrozí ztráta evropských dotací).
2029
Termín využití evropských dotací pro digitalizaci vízového procesu (dotace musí být využity do roku 2029).
2016–2025
Kontrolní zjištění NKÚ: za období 2016–2025 nedostatečná digitalizace vízových a pasových systémů, projekt za 732 milionů Kč dosud nezačal.
Související
Příbuzná témata
- Regulace pracovních vztahů a agentur v Česku (včetně digitální ekonomiky)
- Změny v českém daňovém a podnikatelském systému 2025–2027
- Snížení byrokracie a legislativní změny pro české firmy 2025–2026
- Rozšíření regulace kybernetické bezpečnosti v Česku
- Změny mezd, důchodů, odvodů a penzijního spoření v Česku 2025–2026
Co to znamená
Co se děje
Digitalizace hlášení pracovních úrazů a evidence zaměstnanců
Srovnání před a po
📋
Způsob hlášení pracovních úrazů
PŘED
Hlásit bylo možné písemně, ústně i telefonicky (různé formy)
PO
Povinné hlášení pouze přes jednotný elektronický formulář na portálu Státního inspektorátu práce (13 povinných údajů)
📅
Předregistrace zaměstnanců / jednotné měsíční hlášení
PŘED
Nástup zaměstnanců se často hlásil zpětně (až 8 dní; u některých dohod i později nebo vůbec)
PO
Nově povinná předregistrace nových zaměstnanců a brigádníků a jednotné měsíční hlášení (JMHZ) s registrací zaměstnavatelů od dubna 2026 a pravidelným měsíčním zasíláním od května
📋
Integrace a distribuce dat po hlášení
PŘED
Údaje se zasílaly jednotlivým úřadům separátně (ČSSZ, zdravotní pojišťovny, odbory apod.)
PO
Po odeslání elektronického formuláře bude oznámení automaticky doručeno i odborové organizaci a zdravotní pojišťovně; JMHZ má centralizovat ~20 formulářů do jednoho
💻
Technické požadavky a interoperabilita
PŘED
Firmy používaly vlastní evidenční systémy bez jednotného importu/napojení
PO
Státní systémy (portál inspektorátu, JMHZ, ICAS) očekávají možnost napojení firemních systémů nebo přizpůsobení softwaru; bez napojení hrozí ruční přepis a vyšší administrativní zátěž
Klíčové postavy
🏛️
Ministerstvo práce a sociálních věcí
Iniciátor změn v hlášení úrazů a JMHZ (příprava předregistrace)
🏛️
Státní inspektorát práce (migrace formuláře) / mluvčí Richard Kolibač
Provozovatel jednotného elektronického formuláře pro hlášení pracovních úrazů; komunikace k uživatelské přívětivosti
🏛️
Hospodářská komora / František Boháček (ČSSZ) / zaměstnavatelé
Odpůrci/komentátoři: upozorňují na administrativní dopady, žádají umožnění importu dat a napojení firemních systémů; ČSSZ provozuje JMHZ (ředitel František Boháček zmíněn)
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
🧾
17. listopadu 2025
Návrh zákona o kybernetické bezpečnosti (transpozice NIS2) projednáván ve sněmovně
Vícero článků popisuje, že Česko připravovalo transpozici směrnice NIS2 do národní legislativy a návrh zákona byl projednáván v dolní komoře.
Zákon měl rozšířit povinnosti pro subjekty kritické infrastruktury a digitálních služeb, včetně požadavku na hlášení incidentů a posílení role NÚKIB.
📢
leden 2026
Platnost zákona o jednotném měsíčním hlášení (JMHZ) — účinnost právních norem
Z CURRENT shrnutí uvádí, že zákon o JMHZ vstoupí v platnost od ledna 2026; pilotní provoz probíhal od července 2025.
Otevřel povinnost registrace zaměstnavatelů a přípravu na pravidelné měsíční hlášení od dubna 2026; firmy musí upravit software nebo používat e‑portál.
🗂️
duben 2026
Zavedení jednotného měsíčního hlášení (JMHZ) — první fáze registrace a měsíční zasílání dat
CURRENT články uvádějí, že od dubna 2026 začne fungovat JMHZ a firmy mají měsíc na registraci; od května pravidelné měsíční hlášení do 20. dne následujícího měsíce.
Centralizace evidencí nahradí ~20 formulářů, zlepší kontrolu odvodů a umožní lepší sdílení dat mezi úřady; vyžaduje úpravy softwaru u ~380 tisíc zaměstnavatelů.
🌍
2026
Proces zavádění Integrovaného cizineckého agendového systému (ICAS) podmíněn termíny EU a národní legislativou
CURRENT a CONTEXT články popisují digitalizaci vízového a cizineckého procesu (ICAS), evropské dotace do roku 2029 a potřebu schválení nové cizinecké legislativy; tendr musí být vypsán do března 2026, realizace ~900 dní od podpisu smlouvy.
Pokud nebude schválen zákon a vypsán tendr v požadovaných termínech, hrozí ztráta evropských dotací a zpoždění digitalizace přijímání cizinců a pracovních povolení.
🛂
leden 2026
Plánované spuštění Integrovaného cizineckého agendového systému (časový rámec projektu)
CURRENT články uvádějí, že projekt ICAS má být hotov do roku 2029 a realizace trvá ~900 dní od podpisu smlouvy s dodavatelem; nový cizinecký zákon byl připraven vládou v srpnu 2024, ale chybělo schválení v sněmovně.
Digitalizace má zrychlit nábor zahraničních pracovníků a umožnit elektronické podání žádostí; zpoždění omezuje konkurenceschopnost firem závislých na zahraniční pracovní síle.
🛡️
listopad 2025
Vstup v účinnost nového zákona o kybernetické bezpečnosti (implementace NIS2)
CONTEXT články a CURRENT sumarizace popisují, že nový zákon vstoupil v platnost s účinností od listopadu 2025 a rozšiřuje povinnosti (reporting incidentů, zapojení managementu, kontrola dodavatelů).
Zákon rozšířil počet regulovaných subjektů (řádově tisíce), přinesl nové povinnosti nahlásit kontakty osob odpovědných za kyberbezpečnost a zvýšil tlak na investice do bezpečnosti a získávání odborníků.
📜
2025–2026
Zvýšený legislativní tlak EU (NIS2, CER, DORA, CRA) a národní implementace
CONTEXT shrnuje, že EU vydává směrnice a nařízení (NIS2, CER, DORA, CRA) vyžadující transpozici nebo přímé naplnění, a Česko je v procesu jejich implementace.
Firmy i státní instituce čelí rostoucím regulačním povinnostem, nutnosti hlásit incidenty, zvyšovat odolnost a prověřovat dodavatelský řetězec; zásadní dopad na střední a menší firmy, které budou potřebovat outsourcing nebo investice do compliance.
Regulace jsou nejrozsáhlejší od zavádění prvních kybernetických zákonů (srov. přijetí zákona o kybernetické bezpečnosti 2014)
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Nejprve se spojitý signál rozdělí na krátké úseky, které se nazývají vzorky, a u každého vzorku se změří jeho velikost. Tyto hodnoty se pak převedou do čísel v binární formě, kterou počítače používají. Například u obrazu se převádí jednotlivé body (pixely) do barevných čísel. Často se data ještě zkomprimují, aby zabírala méně místa.
Proč je to důležité
Digitalizace umožňuje snadné ukládání, sdílení a úpravu informací bez ztráty kvality při kopírování. Díky tomu můžeme sledovat filmy na počítači, poslouchat hudbu online nebo ukládat rodinné fotografie v lepší kvalitě. Umožňuje také spojení různých typů dat, jako je text, zvuk a obraz, do jednoho zařízení.
Co to je
Státní inspektorát práce je státní úřad vzniklý v roce 1919, který v Polsku kontroluje dodržování pracovního práva a pravidel bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Poskytuje také bezplatné poradenství zaměstnavatelům i zaměstnancům o bezpečnosti práce.
Jak to funguje
Inspektorát vysílá kontrolory, kteří kontrolují pracoviště, zkoumají dodržování pravidel BHP a ukládají pokuty nebo doporučení. Kromě kontrol nabízí poradenství a informační materiály přes svůj web a může pomáhat při šetření pracovních úrazů nebo potíží v pracovněprávních vztazích.
Proč je to důležité
Pomáhá snižovat riziko úrazů a nemocí z práce, takže chrání zdraví zaměstnanců a snižuje náklady firem na úrazy. Pro čtenáře ekonomických zpráv je důležité vědět, že inspektorát může ovlivnit provoz firem — kontrolami, pokutami nebo doporučeními k úpravě pracovních podmínek.
Otestujte se
Kvíz: Digitalizace hlášení pracovních úrazů a související projekty v Česku
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky
ministerstvo České republiky
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 26. 2. 2026 18:55:10