Pracovní síla jsou všichni lidé, kteří buď pracují (zaměstnaní), nebo aktivně hledají práci (nezaměstnaní). Lidé, kteří nepracují a nehledají práci (studenti, důchodci, pečující apod.), do pracovní síly nepatří.
Nárůst počtu cizinců v Česku a jejich ekonomický vliv
Adam Smith a 250 let potvrzená pravda: Ukrajinci ekonomice Česka prospívají
Mizící téma o
společnosti a ekonomice
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Ukrajinci v Česku od začátku války mají podle nového článku v čistém přinesli státu více peněz, než na ně stát vydal v dávkách; jejich práce přispívá k růstu HDP na obyvatele a celkové ekonomice.[4]
Dlouhodobě platí, že na konci druhého čtvrtletí 2025 žilo v Česku téměř 1,1 milionu cizinců (zhruba každý desátý obyvatel) a cizinci tvoří přibližně pětinu pracovní síly, přičemž jejich přítomnost je zvláště výrazná v Praze a Středočeském kraji; odchod významné části cizinců by poškodil ekonomiku i veřejné služby.[1]
Nejpočetnější skupinou jsou Ukrajinci — přes 581 tisíc lidí, většina jsou váleční uprchlíci; tato skupina podle předchozích článků přináší do veřejných financí miliardy korun a zároveň pobírá méně sociálních dávek, čímž snižuje čisté náklady na veřejné zdroje.[2]
Vývoj ukazuje rostoucí závislost české ekonomiky na zahraniční pracovní síle a zvyšuje potřebu integračních politik a zjednodušení legálního zaměstnávání; nové články zdůrazňují, že vyjasnění statusu Ukrajinců a ulehčení zaměstnávání jsou politickou prioritou pro vládu 2026.[3][1][4]
Zdroje:
Nejnovější
Adam Smith a 250 let potvrzená pravda: Ukrajinci ekonomice Česka prospívají
09. 2. 2026: Ukrajinci v Česku od začátku války už státu v čistém přinesli víc peněz, než na ně stát vydal v dávkách, a jejich práce přispívá k růstu ekonomiky i na hlavu každého obyvatele.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Ukrajinci (uprchlíci a migranti)
Velká komunita Ukrajinců výrazně naplňuje pracovní trh, přispívá daněmi a odvody a zlepšuje dostupnost pracovní síly v klíčových sektorech; zároveň mnoho z nich pracuje pod kvalifikací a část čelí nízkým příjmům.
České firmy (zejména průmysl, stavebnictví, logistika, zdravotnictví, pohostinství)
Firmy těží ze zaměstnávání cizinců (zejména Ukrajinců) k zaplnění volných míst; nedostatek pracovníků by bez nich ohrozil provoz a růst firem.
Ministerstvo vnitra ČR
Řídí pobytové režimy (dočasná ochrana, zvláštní dlouhodobý pobyt) — jeho přísné podmínky omezují získání trvalejšího statusu a ovlivňují retenci pracovníků a dostupnost pracovních sil pro firmy.
Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR
Podpora integrace na trhu práce a statistické sledování ukazují rostoucí zaměstnanost cizinců; politiky ovlivňují rozpočtový dopad a trh práce (např. dávky, reporting rovnosti).
Úřad práce ČR / zaměstnavatelé (Hospodářská komora, Svaz průmyslu)
Úřady a zaměstnavatelské svazy identifikují volná místa a organizují programy pro dovoz pracovníků; závislé na rychlém vyřizování kvót a zaměstnaneckých karet.
Stát/veřejné finance (ministryně financí, rozpočet)
Příjmy z daní a odvodů od pracujících cizinců postupně převyšují výdaje na jejich podporu, čímž snižují rozpočtový tlak; omezení přístupu by zvýšilo schodek a náklady na služby.
Zdravotnictví a sociální služby (poskytovatelé péče)
Cizinci (včetně Ukrajinců) pomáhají vyplnit nedostatky zejména v sestrách a pečovatelském personálu; zároveň proces nostrifikace a jazyková bariéra brzdí nasazení kvalifikovaných pracovníků.
Neziskové organizace a integrační služby (La Strada, Poradny pro integraci, centra Unity Hub)
Poskytují právní pomoc, osvětu a služby pro integraci; snižují riziko vykořisťování a usnadňují zapojení na trh práce.
Veřejnost/občané ČR (spotřebitelé a voličské skupiny)
Veřejné mínění je rozdělené: část podporuje integraci díky ekonomickému přínosu, část je unavená a obává se tlaku na bydlení a veřejné služby; postoje ovlivňují politiku.
Kontext
Dříve jsme psali...
Úkol vlády 2026: Vyjednat podporu Ukrajincům a změny v zaměstnávání cizinců v Česku
Nová česká vláda 2026 čelí výzvě vyřešit status ukrajinských pracovníků a zjednodušit legální zaměstnávání cizinců, přičemž odchod Ukrajinců by poškodil ekonomiku. Proč SPD škodí ekonomice?
V Česku žije přes 581 tisíc Ukrajinců, většina jsou váleční uprchlíci
Ukrajinci přinášejí českému rozpočtu miliardy korun a pobírají stále méně dávek. Mýty vs. fakta
Na konci druhého čtvrtletí žilo v Česku téměř 1,1 milionu cizinců
Cizinci tvoří téměř pětinu zaměstnanců v Česku a jejich odchod by ochromil ekonomiku i veřejné služby Jak by vypadalo Česko bez nich
Fakta
📊
1:10
Podíl cizinců v populaci
(4. 8. 2025)
📊
950 000
Počet pracujících cizinců
(4. 8. 2025)
👤
Daniel Krištof
Generální ředitel Úřadu práce
(23. 9. 2025)
💰
3,1 mld.
Příspěvek Ukrajinců (Q1)
(23. 9. 2025)
📊
440 000 Kč
Min. roční příjem pro pobyt
(9. 1. 2026)
📊
175 000
Počet osob na IČO
(9. 1. 2026)
Související
Příbuzná témata
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
🏃♀️
2022
Začátek masivního přílivu uprchlíků z Ukrajiny do Česka
Ruská invaze na Ukrajinu vyvolala velkou migrační vlnu; stát zavedl dočasnou ochranu a zjednodušil zaměstnávání Ukrajinců
Rychlé nárůsty počtu Ukrajinců v Česku, tlak na ubytování, školy a trh práce; potřeba integračních opatření
📜
2022-03
Schválení lex Ukrajina a zjednodušení zaměstnávání Ukrajinců
Parlamentní úpravy umožnily Ukrajincům začít pracovat bez pracovního povolení a zavedení humanitární dávky
Snížení šedé ekonomiky, rychlejší nástup na pracovní místa, avšak vznik rizik zneužívání a zastřených agentur
💶
2023
Ukrajinci se masivně zapojují na trh práce a přinášejí čistý fiskální příspěvek
Data ministerstva práce a studií ukazují rostoucí zaměstnanost Ukrajinců a klesající počet příjemců dávek
V roce 2023 Ukrajinci přinesli do veřejných financí výrazné částky; snížení nákladů státu v horizontu let
Přínos rostl rychle mezi Q3 2023 a Q1 2025 (z 400 mil. na 3,1 mld. Kč podle článků)
📈
2024-02
Důkazy o tom, že odvody Ukrajinců překonaly výplaty dávek
Analýzy ministerstva práce a PAQ Research ukazují, že zaměstnaní Ukrajinci odvádějí více než čerpají
Potvrzení ekonomického přínosu, posílení argumentů pro integrační a zaměstnavatelské politiky
🧾
2024-05
Vládní analýza: integrace Ukrajinců může za několik let státu přinést miliardy
Vládní dokumenty odhadovaly, že integrací může Česko ročně získat desítky miliard a zvýšit HDP
Podpora politik pro rychlou integraci, výuka jazyka a uznávání kvalifikací
🛂
2024-09
Návrh zvláštního dlouhodobého pobytu (pětiletá víza) pro Ukrajince
Diskuse o přechodu z dočasné ochrany na pětiletý speciální pobyt; cílem větší právní jistota
Možnost stabilizace pracovních vztahů pro zaměstnavatele; podmínky však nastaveny přísně (příjmový test)
⚖️
2025-03
Zavedení zvláštního dlouhodobého pobytu s přísnými podmínkami (příjmový limit)
Novela lex Ukrajina nastavila podmínky (min. roční příjem 440 tis. Kč, 2 roky pobytu apod.)
Jen menšina žadatelů splní podmínky; riziko odchodu části pracovní síly a politické debaty o úpravách pravidel
Podmínky splnilo jen ~4 % žadatelů v praktické aplikaci (polovina zájemců nesplnila limity podle článků)
🏛️
2026
Téma integrace a legislativní ulehčení zaměstnávání jako politická priorita vlády 2026
Nová vláda čelí rozhodnutí o zmírnění či zpřísnění podmínek pro zaměstnávání cizinců, řešení švarcsystému a přechodu z dočasné ochrany
Plánované změny mohou ovlivnit nabídku pracovní síly, veřejné finance a stabilitu některých odvětví; pokračující tlak na integrační politiky
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Úroveň pracovní síly měříme dvěma čísly: počet lidí v pracovní síle a podíl pracovní síly vůči obyvatelstvu schopnému pracovat (míra účasti). Do statistik se také dělí formální zaměstnání (oficiálně registrované, placené přes mzdu) a neformální práce (na černo, domácí, sezonní). Změny v ekonomice, migrace nebo přesuny mezi zemědělstvím a průmyslem mění, kolik lidí je v pracovní síle a kde pracují.
Proč je to důležité
Velikost a složení pracovní síly ovlivňují růst ekonomiky, mzdy a veřejné výdaje (důchody, podpora v nezaměstnanosti). Pro firmy určuje dostupnost pracovníků a pro politiky je to klíčové při rozhodování o migraci, vzdělávání a podpoře zaměstnanosti.
Co to je
Ekonomika Česka znamená souhrn všech výrob, služeb, investic a obchodů v zemi. Základ tvoří průmysl (hlavně automobilky, strojírenství a elektronika) a služby; zemědělství zaměstnává jen malý podíl lidí. Česko patří mezi vyspělé ekonomiky s vysokým HDP na obyvatele a nízkou nezaměstnaností.
Jak to funguje
Firmy vyrábějí zboží (hodně pro export do EU, hlavně do Německa) a poskytují služby; domácnosti utrácejí, firmy investují a stát daněmi a výdaji ovlivňuje poptávku. Do ekonomiky proudí zahraniční investice a značná část firem má zahraniční vlastníky, což zvyšuje produkci, ale i odliv zisku. Centrální banka dohlíží na měnu a inflaci; ceny bydlení a energií ovlivňují životní úroveň.
Proč je to důležité
Rozumět ekonomice pomáhá vysvětlit zprávy o růstu HDP, inflaci, mzdách a cenách bytů — tedy jak se lidem žije. Silný průmysl znamená více pracovních míst a exportních příjmů, ale závislost na zahraničí a rostoucí ceny energií či bydlení mohou snižovat životní úroveň. Politická rozhodnutí (daně, investice do bydlení nebo energetiky) mají přímý dopad na vaše peníze a ceny.
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Otestujte se
Kvíz: Ukrajinci a cizinci v české ekonomice (2022–2026)
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 27. 2. 2026 8:57:08