Uprchlík je člověk, který nedobrovolně opustil svou zemi, protože mu tam hrozí nebezpečí — třeba pronásledování, válka nebo jiné vážné hrozby. Právní definice podle Ženevské úmluvy říká, že jde o někoho, kdo se bojí pronásledování kvůli rase, národnosti, náboženství, politickým názorům nebo příslušnosti ke skupině a nemůže se bezpečně vrátit domů.
Podmínky a pobyt ukrajinských uprchlíků v Česku a Polsku
Právnička Uljana Bondarevská Kurivčaková popisuje život a výzvy Ukrajinců v Česku čtyři roky po válce
Málo aktivní téma o
společenských pravidlech a společnosti
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Aktuálně: Právnička Uljana Bondarevská popisuje čtyři roky po začátku války přetrvávající potíže ukrajinských uprchlíků v Česku, zejména komplikace spojené s dočasnou ochranou, přístupem k právní pomoci a problémy integrace do systémů sociální podpory a zaměstnání[8].
Dřívější vývoj ukazuje, že integrace v Česku je vnímána jako relativně rychlá a úspěšná a německý deník Die Welt uvedl český přístup jako možný vzor pro Německo[5]. Současně však platí, že na nový zvláštní dlouhodobý pobyt v Česku dosáhla jen asi čtyři procenta žadatelů kvůli přísným podmínkám, zatímco Polsko nabízí jednodušší cestu přes CUKR kartu s benevolentnějšími podmínkami[3][4].
Zapojení Ukrajinců do pracovního trhu zlepšuje vztahy s veřejností v Česku a pozorovatelé připomínají paralelu s integrací vietnamské komunity v 90. letech, což podporuje sociální akceptaci i přes administrativní rozdíly mezi státy[2].
Ekonomický rozměr zůstává klíčový: prezident Svazu průmyslu Jan Rafaj varuje, že bez přibližně 300 tisíc ukrajinských pracovníků by český trh práce čelil zásadním problémům a průmysl by se neobešel bez jejich přínosu, což posiluje význam udržení přístupu k pracovní mobilitě a pobytovým režimům[7].
Zdroje:
Nejnovější
Právnička Uljana Bondarevská Kurivčaková popisuje život a výzvy Ukrajinců v Česku čtyři roky po válce
19. 2. 2026: Uljana Bondarevská pomáhá Ukrajincům v Česku s právními problémy a upozorňuje na obtížné podmínky dočasné ochrany a integrace po válce.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
25. září 2025
Podmínky pro získání tohoto pobytového oprávnění vycházejí z obvyklých požadavků, které musí plnit cizinci, kteří žádají o pobytové oprávnění v ČR
2
Vysoký dopad
28. března 2025
Nechápu, proč se stát, který je třeba ve stavebnictví na Ukrajincích hodně závislý, chová takhle. Jediná odpověď je populismus vlády a snaha získat na svou stranu některé nadávající Čechy
3
Střední dopad
2. března 2022
Na našem trhu práce nyní nefunguje příliš dobře ani zaměstnávání místních maminek s malými dětmi, natož pak člověka, který neumí dobře česky a přichází z válečné zóny
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Ukrajinci s dočasnou ochranou (komunita)
Skupina čítající stovky tisíc lidí čelí nejistotě ohledně pobytu, přísným finančním limitům pro dlouhodobý pobyt a riziku ztráty dávek či ubytování, což ohrožuje jejich stabilitu a zaměstnání.
Ministerstvo vnitra
Navrhované změny (ukončení dočasné ochrany pro nové příchozí, přísné podmínky zvláštního dlouhodobého pobytu) výrazně ovlivní právní postavení a stabilitu pobytu Ukrajinců v ČR a vztahy se zaměstnavateli; ministerstvo zároveň omezením přispívá k omezování šedé ekonomiky.
Zvláštní dlouhodobý pobyt (policy/rezidentní program)
Přísné podmínky (minimální roční příjem 440 tis. Kč + 110 tis. na člena) vedou k tomu, že na status dosáhne jen malá část žadatelů, riziko odchodu pracovních sil do vstřícnějších států.
České firmy / zaměstnavatelé (průmysl, stavebnictví, pohostinství)
Riziko odchodu ukrajinských pracovníků kvůli přísným pravidlům pobytu a konkurenci Polska s volnějším režimem ohrožuje dostupnost pracovní síly v odvětvích závislých na cizincích.
Ukrajinská vláda / unity huby
Iniciativa otevření unity hubu v Praze má podporovat dobrovolné návraty i poradenství; může zmírnit nejistotu, ale také zvýšit tlak na rozhodnutí uprchlíků o návratu či setrvání.
Polsko (konkurentní stát / migrační politika)
Nabídkou volnějších dlouhodobých forem pobytu a bez příjmových limitů láká ukrajinské pracovníky, zvyšuje tlak na ČR a riziko odlivu pracovních sil.
Zaměstnavatelské svazy a Hospodářská komora
Varují, že přísné podmínky pro dlouhodobý pobyt sníží dostupnost pracovní síly a mohou zhoršit situaci firem, které potřebují ukrajinské pracovníky.
Neziskové organizace a integrační centra
Pomáhají s integrací, jazykovými kurzy a sociální podporou; budou čelit zvýšené poptávce při omezení státní pomoci a nutnosti nouzového ubytování.
České veřejné finance / státní rozpočet
Pracující Ukrajinci přispívají do rozpočtu (daně, odvody); ztráta těchto pracovníků by snížila příjmy, současná politika ovšem krátkodobě šetří výdaje omezením dávek/ubytování.
Kontext
Dříve jsme psali...
Prezident Svazu průmyslu Jan Rafaj varuje před odchodem Ukrajinců z českého trhu práce
Jan Rafaj upozorňuje, že bez zhruba 300 tisíc ukrajinských pracovníků by český trh práce čelil zásadním problémům a průmysl by se neobešel bez jejich přínosu. Poznej, kdo drží výrobu
Spolkový ústav demonstruje úspěch integrace ukrajinských uprchlíků na německém trhu práce
Více než polovina ukrajinských uprchlíků v produktivním věku v Německu našla práci díky jazykovým kurzům a sociálním kontaktům. Zjistit klíč k úspěchu
Die Welt chválí Česko jako vzor pro integraci ukrajinských uprchlíků v Evropě
Die Welt hodnotí Česko za úspěšnou a rychlou integraci ukrajinských uprchlíků jako vzor pro Německo. objevte úspěch integrace
Polsko usnadňuje ukrajinským uprchlíkům pobyt přes CUKR kartu, Česko volí složitější cestu.
Polsko nabízí ukrajinským uprchlíkům benevolentní podmínky pro dlouhodobý pobyt pomocí CUKR karty, zatímco v Česku je získání takového pobytu mnohem složitější. Srovnání přístupů
Česko zpřísnilo podmínky pro pobyt Ukrajinců, Polsko nabízí jednodušší cestu
Na nový zvláštní dlouhodobý pobyt v Česku dosáhla jen čtyři procenta ukrajinských uprchlíků kvůli přísným podmínkám. Kdo zůstane, kdo odejde?
Fakta
📊
372000
Držitelů dočasné ochrany
(28. 5. 2025)
📊
70%
Plánuje zůstat natrvalo
(28. 5. 2025)
💰
7,6 mld.
Daně odvedené v Q2/2025
(25. 9. 2025)
💰
3,8 mld.
Čerpání podpory v Q2/2025
(25. 9. 2025)
📊
440000 Kč
Min. roční hrubý příjem
(25. 9. 2025)
📊
51%
Zaměstnanost v Německu (20–64 let)
(4. 11. 2025)
Události
Co a kdy?
28. května 2025
Ministerstvo vnitra pod vedením Víta Rakušana připravuje plán pro případ dlouhodobého příměří na Ukrajině, který počítá například s tříměsíčním klidem zbraní a s ukončením udělování dočasné ochrany pro nové příchozí zatímco současní držitelé by dostali čas na rozhodnutí o návratu nebo přechodu na jiné pobytové oprávnění.
květen 2025
V Česku je evidováno 372 tisíc držitelů dočasné ochrany; podle odhadů až 70 % z nich plánuje zůstat natrvalo.
2025
V Německu platí ochranný status pro Ukrajince do března 2027 (uveřejněno v roce 2025 jako platné do tohoto data).
třetí čtvrtletí 2025
Polsko plánuje zavést novou tříletou kartu bez příjmových limitů s cílem přilákat a udržet ukrajinské pracovníky.
25. září 2025
V Česku byl představen zvláštní dlouhodobý pobyt pro pracující Ukrajince; jeho přísné podmínky (ročný hrubý příjem minimálně 440 000 Kč) vedly k tomu, že na něj dosáhla pouze malá část žadatelů, a tato pravidla ministerstvo nezměnilo navzdory kritice.
26. září 2025
Rozhovor/analýza zdůraznila rozdílné přístupy Polska a Česka k integraci ukrajinských uprchlíků — Polsko motivuje setrvání benevolentnějšími pravidly, Česko zvolilo složitější cestu k dlouhodobému pobytu.
27. října 2025
Die Welt hodnotí český model integrace ukrajinských uprchlíků jako úspěšný: většina práceschopných našla zaměstnání, bydlí v běžných bytech a děti chodí do škol; zároveň upozorňuje na práci pod kvalifikací a doporučuje studium modelu.
4. listopadu 2025
Studie Spolkového ústavu pro demografický výzkum (2025) uvádí, že míra zaměstnanosti ukrajinských uprchlíků v Německu ve věku 20–64 byla v létě 2025 51 % (oproti 16 % v létě 2022).
25. září 2025
Ve statistice za 2. čtvrtletí 2025 ukrajinští pracující v Česku odvedli do rozpočtu 7,6 miliardy Kč a čerpali 3,8 miliardy Kč (uvedeno v textu o hospodářských dopadech).
19. února 2026
Osobní svědectví Uljany Bondarevské Kurivčakové potvrzuje, že pouze 4 % ze 390 tisíc žadatelů splnilo vysoké požadavky na zvláštní dlouhodobý pobyt a že mnoho Ukrajinců si v Česku vybudovalo nové zázemí, takže masové návraty po skončení války neočekává.
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Ukončení udělování dočasné ochrany novým příchozím
Srovnání před a po
📋
Právní status a pobyt
PŘED
Stát uděloval dočasnou ochranu nově příchozím z Ukrajiny, která umožňovala pobyt a přístup k zaměstnání a službám
PO
Ministerstvo vnitra navrhuje ukončit udělování dočasné ochrany pro nové příchozí v případě dlouhodobého příměří (např. 3měsíční klid zbraní)
📅
Přechod k trvalejším režimům
PŘED
Možnost přechodu držitelů dočasné ochrany nebyla systematicky omezena; řada států EU preferovala prodloužení dočasné ochrany
PO
Návrh počítá, že současní držitelé dočasné ochrany dostanou čas na rozhodnutí o návratu nebo přechodu na jiné pobytové oprávnění; nové udělování by skončilo
⚖️
Mezinárodní praxe v EU
PŘED
Většina členských států EU preferovala prodloužení dočasné ochrany i po březnu 2026; pouze některé státy (Polsko) uvažovaly o omezenějším postupu
PO
Česko připravuje odlišný přístup (ukončení příjmu nových dočasných ochran při příměří), čímž by se odlišilo od většiny zemí EU
🏛️
Podpora návratů a poradenské služby
PŘED
Ukrajina i EU rozvíjely unity huby a systémy dobrovolných návratů; v Česku příprava unity hubu UKR a plány centrální podpory
PO
Ukrajina plánuje v Praze otevření návratového centra (unity hub) financovaného ukrajinskými podnikateli; Česko zvažuje spolupráci a plánuje poskytnout informace a podporu pro návrat
Klíčové postavy
👤
Vít Rakušan
Ministr vnitra – připravuje návrh ukončení udělování dočasné ochrany pro nové příchozí
🏛️
Ministerstvo vnitra (ČR)
Instituce připravující plán a pravidla pro případ dlouhodobého příměří; nastavuje podmínky přechodu držitelů dočasné ochrany
👤
Ukrajinská vláda / ukrajinští podnikatelé
Plánují otevření unity hubu v Praze (návratové centrum) a financují jeho provoz
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Uljana Bondarevská Kurivčaková
"Lidé, kteří uprchli z Ukrajiny kvůli ruskému útoku, se dostávají každým rokem do nejistoty, co s nimi bude,"
Malá
"Proces v řadě případů odhalil nesrovnalosti na straně držitelů dočasné ochrany i jejich zaměstnavatelů, kteří si neplnili zákonné povinnosti. Vedl k jejich nápravě a měl pozitivní dopad na omezování šedé ekonomiky,"
Die Welt
"Vzhledem k počtu obyvatel Česko po invazi Ruska na Ukrajinu přijalo více ukrajinských uprchlíků než kterákoli jiná země EU,"
Die Welt
"Převážná část práceschopných příchozích našla pracovní místo, bydlí v běžných nájemních bytech a jejich děti chodí do školy,"
Kvido Štěpánek
"Nechápu, proč se stát, který je třeba ve stavebnictví na Ukrajincích hodně závislý, chová takhle. Jediná odpověď je populismus vlády a snaha získat na svou stranu některé nadávající Čechy,"
Kvido Štěpánek
"Správný krok by podle mě byl omezit dávky, ale proč znevýhodňovat Ukrajince, kteří tady pracují a vydělávají třeba jen o dva tisíce méně, než je poměrně vysoko stanovený limit,"
Jiří Halbrštát
ředitel náboru personální agentury Manpower"Pro trh práce by to byl šok, protože Ukrajinci už dnes nejsou výpomocí, ale strukturální součástí kapacit v řadě odvětví,"
Tomáš Dombrovský
"Na našem trhu práce nyní nefunguje příliš dobře ani zaměstnávání místních maminek s malými dětmi, natož pak člověka, který neumí dobře česky a přichází z válečné zóny,"
Tomáš Dombrovský
"Při válce na Balkáně přišly do Česka v průběhu měsíců tisícovky lidí, ale nebyla to tak velká nárazová vlna,"
Jak šel čas
Historický kontext
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Mezinárodní právo (Ženevská úmluva a Protokol) dává uprchlíkům ochranu — stát nesmí člověka vrátit tam, kde mu hrozí pronásledování. UNHCR (úřad OSN) koordinuje pomoc, a jednotlivé státy rozhodují o azylu podle vlastních zákonů. V ČR upravuje situaci zákon o azylu: kdo může požádat, jak probíhá řízení, práva a povinnosti azylantů a integrační programy.
Proč je to důležité
Uprchlíci často přicházejí ve velkém počtu a vyžadují rychlou pomoc, bydlení a integraci, což má sociální, ekonomické i politické dopady. Dodržování mezinárodních pravidel chrání lidská práva a zabraňuje vracení lidí do nebezpečí; zároveň se o tom vedou spory v politice i veřejnosti.
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Otestujte se
Kvíz: Právní a sociální dopady pobytových režimů pro ukrajinské uprchlíky v Česku
Polsko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Varšava (1795 - dosud)
Rozloha: 312.68 tis. km²
Populace: 37.56 mil. (30. června 2024)
Měna: zlotý (11. ledna 1924 - dosud)
HDP: 688.18 mld. PLZ (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 27. 2. 2026 10:30:04