Uprchlík je člověk, který nedobrovolně opustil svou zemi, protože mu tam hrozí nebezpečí — třeba pronásledování, válka nebo jiné vážné hrozby. Právní definice podle Ženevské úmluvy říká, že jde o někoho, kdo se bojí pronásledování kvůli rase, národnosti, náboženství, politickým názorům nebo příslušnosti ke skupině a nemůže se bezpečně vrátit domů.
Podmínky a pobyt ukrajinských uprchlíků v Česku a Polsku
Spolkový ústav demonstruje úspěch integrace ukrajinských uprchlíků na německém trhu práce
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
V Německu více než polovina ukrajinských uprchlíků v produktivním věku našla práci, což ukazuje na efektivní integraci prostřednictvím jazykových kurzů a sociálních kontaktů; tento úspěch německého trhu práce je prezentován jako příklad v článku o Spolkovém ústavu [6].
V Česku se integrace ukrajinských uprchlíků hodnotí jako rychlá a relativně úspěšná a německý deník Die Welt označil český přístup za vzor pro Německo, přičemž zároveň stát připravuje plán pro případ ukončení dočasné ochrany a přechod části uprchlíků do standardního azylového či jiného pobytového režimu [5][1].
Současně existují významné rozdíly v přístupu k dlouhodobému pobytu: v Česku jsou podmínky pro získání zvláštního dlouhodobého pobytu přísné — na nový zvláštní dlouhodobý pobyt dosáhla jen asi čtyři procenta žadatelů — zatímco Polsko nabízí jednodušší cestu přes CUKR kartu s benevolentnějšími podmínkami [3][4].
Zapojení Ukrajinců do pracovního trhu přispívá ke zlepšení vztahů s veřejností v Česku, přičemž pozorovatelé připomínají paralelu s integrací vietnamské komunity v 90. letech, což zvyšuje sociální akceptaci i přes administrativní rozdíly mezi státy [2].
Zdroje:
Spolkový ústav demonstruje úspěch integrace ukrajinských uprchlíků na německém trhu práce
Přehled citací
"U Ukrajinek a Ukrajinců ve věku od 20 do 64 let, kteří do Německa přišli mezi únorem a květnem 2022, byla míra zaměstnanosti letos v létě na 51 procentech – na 50 procentech u žen a 57 procentech u mužů,"
"Obecně platí, že integrace je velkým úspěchem,"
"Podmínky pro získání tohoto pobytového oprávnění vycházejí z obvyklých požadavků, které musí plnit cizinci, kteří žádají o pobytové oprávnění v ČR,"
Kdo si polepší, kdo tratí?
Ukrajinci s dočasnou ochranou v Česku
Velká skupina (statisíce) je přímo ovlivněna plánovaným ukončením přijímání dočasné ochrany, přísnými podmínkami pro zvláštní dlouhodobý pobyt a změnami v dávkách a integraci; ekonomicky však současně přispívají státním rozpočtům.
České firmy / zaměstnavatelé (stavebnictví, průmysl, zdravotnictví, hotely)
Silně závislé na dostupnosti pracovní síly z Ukrajiny; přísné podmínky pro dlouhodobý pobyt a odliv pracovníků představují riziko provozních výpadků a tlaky na mzdy a ubytování.
Ministerstvo vnitra (Česká republika)
Připravuje plán ukončení udělování dočasné ochrany pro nové příchozí a zavádí pravidla pro zvláštní dlouhodobý pobyt; nese politické i administrativní riziko a musí řešit právní jistoty a kapacity registrace.
Ministerstvo práce a sociálních věcí (ČR)
Ovlivněno změnami statutů a prací Ukrajinců; odpovídá za dávky, rekvalifikace a jazykové kurzy, přičemž ekonomický přínos pracujících Ukrajinců snižuje výdaje státu.
Ukrajinské podnikatelské a komunitní iniciativy (např. unity hub)
Plánované/rozvíjející se návratové a integrační centrum (unity hub) má pomoci koordinovat návrat, reintegraci a poskytovat podporu, posiluje vazby diaspory a usnadňuje komunikaci s Ukrajinou.
Ukrajinská vláda / ministerstvo národní jednoty
Aktivně usiluje o sjednocení diaspory a podporu dobrovolných návratů; vytváří centra a programy, které ovlivňují rozhodování uprchlíků i politiky hostitelských zemí.
Neziskové organizace a integrační poradny
Poskytují jazykovou, právní a sociální pomoc; jsou klíčové pro adaptaci uprchlíků, zvláště při omezení státní pomoci a při přechodu na jiné typy pobytu.
Polsko (vláda a pracovní politika)
Konkurent v přilákání ukrajinských pracovníků díky benevolentnější politice pobytu a pracovních oprávnění; může způsobit odliv pracovníků z ČR.
Česká veřejnost / voliči
Veřejné postoje ovlivňují politiku – podpora či únava z přítomnosti uprchlíků formuje vládní rozhodnutí o podmínkách pobytu a dávkách.
Dříve jsme psali...
Die Welt chválí Česko jako vzor pro integraci ukrajinských uprchlíků v Evropě
Polsko usnadňuje ukrajinským uprchlíkům pobyt přes CUKR kartu, Česko volí složitější cestu.
Česko zpřísnilo podmínky pro pobyt Ukrajinců, Polsko nabízí jednodušší cestu
Přijetí Ukrajinců v Česku kopíruje příběh vietnamské komunity z 90. let
Česko jako první v EU chystá plán pro Ukrajince po skončení války
70%
Plánuje zůstat natrvalo
(28. 5. 2025)
372000
Držitelů dočasné ochrany
(28. 5. 2025)
7,6 mld. Kč
Daně odvedené Q2 2025
(25. 9. 2025)
3,8 mld. Kč
Čerpaná pomoc Q2 2025
(25. 9. 2025)
440000 Kč
Požadovaný roční příjem
(25. 9. 2025)
51%
Zaměstnanost (20–64) léto 2025
(4. 11. 2025)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Zavedení zvláštního dlouhodobého pobytu pro Ukrajince
Srovnání před a po
Ukrajinci převážně pobývali na základě dočasné ochrany; cesta k dlouhodobému pobytu byla obtížná
Zaveden zvláštní dlouhodobý pobyt (pětiletý) pro vybrané Ukrajince, dostupný jen při splnění přísných podmínek (např. roční příjem 440 tis. Kč plus 110 tis. Kč na každého dalšího člena)
Dočasná ochrana byla udělována nově příchozím a v mnoha státech EU se diskutovalo o prodloužení
Ministerstvo vnitra zvažuje ukončení udělování dočasné ochrany pro nové příchozí v případě dlouhodobého příměří; současní držitelé mají čas na rozhodnutí nebo přechod na jiný pobyt
Většina členských států EU preferovala prodloužení dočasné ochrany; jen některé (Polsko) zvažovaly restriktivnější postupy
Česko přijímá odlišný přístup: zavádí pětiletý zvláštní pobyt s vysokými ekonomickými kritérii; Polsko a další nabízejí svoje modely (např. benevolentnější karty v Polsku)
Návratové programy a unity huby byly v rané fázi, EU navrhovala dobrovolné návratové systémy
Ukrajina plánuje otevřít unity hub v Praze financovaný ukrajinskými podnikateli na podporu návratu; Česko jedná o koordinaci návratových řešení
Klíčové postavy
International Comparison
Přehled citací
BiB
"U Ukrajinek a Ukrajinců ve věku od 20 do 64 let, kteří do Německa přišli mezi únorem a květnem 2022, byla míra zaměstnanosti letos v létě na 51 procentech – na 50 procentech u žen a 57 procentech u mužů"
Andreas Ette
"klíč k integraci"
Die Welt
"A pracovní trh nově příchozí vděčně přijal"
Die Welt
"Tuto debatu přitom pohání vlekoucí se integrace"
Tobias Kaiser
"Obecně platí, že integrace je velkým úspěchem"
Ministerstvo vnitra
"Podmínky pro získání tohoto pobytového oprávnění vycházejí z obvyklých požadavků, které musí plnit cizinci, kteří žádají o pobytové oprávnění v ČR"
Johannes Kopf
šéf úřadu práce"Není to důvod k oslavám, ale zatím postupujeme podle plánu"
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Mezinárodní právo (Ženevská úmluva a Protokol) dává uprchlíkům ochranu — stát nesmí člověka vrátit tam, kde mu hrozí pronásledování. UNHCR (úřad OSN) koordinuje pomoc, a jednotlivé státy rozhodují o azylu podle vlastních zákonů. V ČR upravuje situaci zákon o azylu: kdo může požádat, jak probíhá řízení, práva a povinnosti azylantů a integrační programy.
Proč je to důležité
Uprchlíci často přicházejí ve velkém počtu a vyžadují rychlou pomoc, bydlení a integraci, což má sociální, ekonomické i politické dopady. Dodržování mezinárodních pravidel chrání lidská práva a zabraňuje vracení lidí do nebezpečí; zároveň se o tom vedou spory v politice i veřejnosti.
Kvíz: Integrace ukrajinských uprchlíků v Česku a Německu
Česko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Praha
Rozloha: 78.87 tis. km²
Populace: 10.91 mil. (leden 2025)
Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)
HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Polsko
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Varšava (1795 - dosud)
Rozloha: 312.68 tis. km²
Populace: 37.56 mil. (30. června 2024)
Měna: zlotý (11. ledna 1924 - dosud)
HDP: 688.18 mld. PLZ (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Německo
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Berlín (3. října 1990 - dosud)
Rozloha: 357.59 tis. km²
Populace: 84.36 mil. (31. prosince 2022)
Měna: euro (leden 2002 - dosud)
HDP: 4.12 bil. EUR (2023)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 26. 11. 2025 12:37:53