Hledat Předplatné
Předplatné

Nárůst workoholismu u mladých Čechů a jeho důsledky

Zaměstnanci 21. století pociťují paradoxní nárůst sounáležitosti i osamění

Mizící téma o společnosti

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Novější data ukazují, že moderní pracovní prostředí přináší současně silnou sounáležitost i vysokou míru osamění: podle nového článku se 85 % zaměstnanců během pracovního dne cítí osaměle a izolovaně, přesto práce může poskytovat pocit sounáležitosti [5].

Tento trend doplňuje dřívější zjištění o rostoucím problematickém vztahu k práci mezi mladými Čechy; adiktoložka Markéta Kořínková uvádí, že téměř 75 % lidí do čtyřiceti let pozoruje u sebe nezdravý vztah k práci, což autoři považují za rekordní úroveň[3].

Workoholismus se promítá i do firemních praktik a zdravotních dopadů: manažeři častěji oceňují dostupnost zaměstnanců mimo pracovní dobu a trestají jejich odpojení během volna, což zvyšuje krátkodobou „dostupnost“ a může dlouhodobě snižovat produktivitu a duševní pohodu[1]; současně roste počet pracovních neschopností kvůli psychickým problémům, takže firmy více investují do podpory duševního zdraví zaměstnanců[4].

Dovolená a odpočinek často odhalí nejhorší projevy tohoto problému a posilují potřebu intervenčních opatření na úrovni jednotlivců i firem; psycholožka Kateřina Zábrodská zdůrazňuje nutnost work–life balance a cílené podpory[2].

Zdroje:

  1. Zaměstnanci 21. století: stále propojenější, stále osamělejší

  2. Workoholici mívají dvě výrazné vlastnosti. Které to jsou a jak rozpoznat, kdy se závislost blíží?

  3. Nebereš o víkendu telefon? Tak tě nepovýším. Manažeři chtějí, aby si lidé brali volno, pak je za to ale trestají

  4. Přibývá lidí v pracovní neschopnosti kvůli psychice. Proč je to vlastně dobrá zpráva a co to znamená pro firmy?

  5. Kde si lidé zadělávají na workoholismus a proč je pro závislé na práci nejhorší dovolená s all inclusive? Expertka radí, jak z toho ven

Nejnovější
Zaměstnanci 21. století pociťují paradoxní nárůst sounáležitosti i osamění
10. 12. 2025: Moderní práce je pro mnohé místem silné sounáležitosti, přesto se 85 % zaměstnanců cítí osaměle a izolovaně během pracovního dne.
 Porozumět paradoxu izolace
Kontext
Dříve jsme psali...
Stoupající počet pracovní neschopnosti kvůli psychice v Česku upozorňuje firmy na nutnost podpory zaměstnanců
Počet lidí na pracovní neschopnosti kvůli psychickým problémům v Česku výrazně roste a firmy začínají více investovat do podpory duševního zdraví.  Prozradí, proč je to pozitivní
Adiktoložka Markéta Kořínková rozebírá nárůst workoholismu mezi mladými Čechy.
Téměř 75 % lidí do čtyřiceti let v Česku pozoruje na sobě nezdravý vztah k práci, což je rekordní číslo.  Jak poznat závislost?
Psycholožka Kateřina Zábrodská vysvětluje, proč je dovolená pro workoholiky často největší výzvou.
Workoholismus může být tichým ničitelem vztahů a zdraví, přičemž dovolená paradoxně často odhalí jeho nejhorší projevy.  Jak poznat hranici
Manažeři trestají zaměstnance za odpojení od práce během volna
Manažeři sice deklarují podporu work-life balance, ale povyšují spíše ty zaměstnance, kteří jsou dostupní i ve volnu.  Manažerské paradoxy odhaleny
Související
Příbuzná témata
Jak šel čas
Historický kontext
⚠️
2025
Identifikace procesu: rostoucí nezdravé pracovní nasazení (workoholismus) a jeho projev — performativní produktivita / předstírání práce (ghostworking)
Vyplývá z CURRENT shrnutí: vysoké podíly lidí se cítí osaměle v práci, rostoucí výskyt nezdravého vztahu k práci u mladých, tlak manažerů na permanentní dostupnost a nárůst nemocnosti kvůli duševním problémům; CURRENT články popisují konkrétní chování — trestání odpojení, práci během dovolené, manažerské preference dostupnosti, nástroje pro simulaci aktivity (mouse jigglers) a plánování falešných meetingů.
Proces vede k paradoxu: zaměstnanci vypadají zaneprázdněně (performativní produktivita), ale klesá reálná produktivita, roste riziko vyhoření a nárůst nemocností a absenteeismu.
Souvisí s popsanými výsledky: 85 % pracovníků pociťuje osamělost a ~75 % lidí do 40 let pozoruje nezdravý vztah k práci.
📚
2024
Rozšířené poznatky o workoholismu a jeho škodlivosti
KONTEXT: řada článků (2019–2024) sumarizuje vědecké i novinové poznatky: workoholismus není spojen s vyšší výkonností, vede k únavě, chybovosti, zdravotním rizikům a vyhoření; pandemie a technologie zhoršily hranici práce/soukromí.
Poskytuje historické a vědecké podklady, proč organizace musí řešit příčiny (kultura, hodnocení výkonu), ne jen symptomy (jóga, ovoce).
Metaanalýzy a studie 2015–2018 ukazují sníženou produktivitu nad určitou hranicí hodin (50–60h/týdně).
📰
2024-09-12
Veřejné popisování a varování před workoholismem v českých médiích
KONTEXT (ekonom.cz / HN): sérii článků vysvětluje definici workoholismu, rizikové skupiny (manažeři), vliv technologií a pandemie, ekonomické i zdravotní dopady.
Zvýšené povědomí veřejnosti a firem o problému; podnítilo debatu o firemních opatřeních a prevenci.
Citované průzkumy z 2015–2016 o rozsahu workoholismu (8–25 %) a moderní nárůst podmínek pro jeho vznik.
🌴
2025-07-25
Důkazy o efektu dovolené a režimu odpojení (Univerzita v Georgii, Microsoft data)
CURRENT: studie ukazují, že skutečné odpojení zlepšuje odolnost (~43 dní přetrvávání účinku) a že lidé, kteří se odpojují, mohou být manažery penalizováni; Microsoft data ukazují kulturní rozdíly v dostupnosti.
Podpora intervenčních přístupů (skutečné odpojení, podpora firem) jako prevence vyhoření a snižování performativní produktivity.
Doplňuje starší nálezy o tom, že dovolená a odpočinek snižují chyby a zdravotní rizika.
🏛️
2025-08-20
Etnografická studie o firemních kulturách tlumících odpočinek (elitní právnické a auditorské firmy)
CONTEXT (HN): čtyřletá studie popisuje „normální“ tlak na nonstop dostupnost a systémové mechanismy (systémy hodin, up-or-out), které vytvářejí závislost; popisuje abstinenční symptomy po dovolené.
Upozorňuje, že změny vyžadují zásah do architektury práce (hodnocení, procesy), ne jen benefity.
Potvrzuje, proč performativní chování vzniká v prostředích s jasnými kulturními nátlaky.
🏥
2025-11-07
Nárůst nemocnosti kvůli psychickým problémům a investice firem do podpory duševního zdraví
CURRENT: ČSZS a výzkumy ukazují, že pracovní neschopnosti kvůli psychickým problémům se zvýšily (do konce září >47 tisíc), firmy zavádějí peer support a programy duševního zdraví.
Potvrzení ekonomického tlaku a motivace firem implementovat ucelené programy péče o duševní zdraví jako prevence performativního chování a vyhoření.
Navazuje na dřívější záznamy o růstu nemocnosti a rostoucím zájmu firem o wellbeing (od 2022–2024).
🤝
2025-12-10
EY Global Belonging Barometer: současný paradox vyšší sounáležitosti a zvýšené osamělosti (85 %)
CURRENT: průzkum ukazuje, že zaměstnanci hlásí vyšší pocit sounáležitosti, zároveň roste pocit odloučenosti a osamělosti; mladší generace často prožívají pracovní den bez živé komunikace.
Vysvětluje environmentální příčiny performativní produktivity — digitální náhražky interakcí a nedostatek psychologické bezpečnosti zvyšují emoční prázdnotu, která se může kompenzovat hyperaktivním pracováním nebo performancí.
Doplněk ke starším datům o zvyšujícím se osamění a psychickém tlaku (Gallup, Harvard atd.).
🖱️
2025-08 - 2025-11 (měsíce uvedené v CURRENT)
Vznik a šíření performativních praktik (mouse jigglers, falešné meetingy) a reakce firem (monitoring, propouštění)
CURRENT: konkrétní popisy ghostworkingu a nástrojů k simulaci aktivity; firmy zavádějí sledování a v některých případech trestají/propouštějí (Wells Fargo apod.).
Ilustruje současné taktiky zaměstnanců a protireakce firem — ukazuje dynamiku, kde nedostatečná důvěra a špatné metriky vedou k performativní produktivitě; signalizuje potřebu změny firemních postupů hodnocení výkonu.
Nový, konkrétní projev procesu, vyplývá z CURRENT materiálů a doplňuje kontext o firemních kulturních příčinách.
Vytvořeno 10. 12. 2025 17:02
Otestujte se
Kvíz: Workoholismus, performativní produktivita a duševní zdraví v práci
Česko

stát ve střední Evropě

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cb/Flag_of_the_Czech_Republic.svg

Kontinent: Evropa

Hlavní město: Praha

Rozloha: 78.87 tis. km²

Populace: 10.91 mil. (leden 2025)

Měna: koruna česká (8. února 1993 - dosud)

HDP: 250.68 mld. CZK (leden 2019)

Track all markets on TradingView

Data pocházejí z datové položky WikiData

Kateřina Zábrodská

Narozena 1979. Psycholožka se zaměřením na sociální psychologii, zabývá se problematikou identity a aktérství, mobbingem a neetickým chováním na pracovišti.

Povolání: psycholog

Narození: 1979

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 11. 12. 2025 5:55:18