Umělá inteligence (zkráceně AI) je obor informatiky, který vytváří počítačové systémy schopné řešit složité úkoly podobně jako lidský mozek. Tyto systémy dokáží rozpoznávat obrazy, zpracovávat text nebo řeč a řešit komplexní problémy na základě analýzy dat.
Ghostboti, digitální klony a vnímání smrti
Firmy usilují o nesmrtelnost svých nejlepších manažerů pomocí umělé inteligence a digitálních klonů
Mizící téma o
technologii a společnosti
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Firmy začínají využívat digitálních klonů a ghostbotů nejen pro vzpomínky pozůstalých, ale také pro „nesmrtelnost" klíčových manažerů: digitální klony pomáhají nahrazovat rutinní úkoly a udržovat kontinuální vedení po odchodu reálných manažerů[5].
Rozvoj ghostbotů a digitálních avatarů napodobujících zesnulé je dostupnou službou díky pokroku v umělé inteligenci; poskytovatelé jako Super Brain a DeepBrain AI napodobují vzhled, hlas i chování zesnulých, přičemž kvalita a cena se různí[1].
Právníci a psychologové upozorňují na neexistující pravidla, možná narušení důstojnosti a rizika prodlužování truchlení či sociální izolace pozůstalých; tyto obavy se objevují v odborných i mediálních debatách[1][3].
Diskuse o ghostbotech se prolíná s kulturními a teoretickými debatami o vlivu AI: sci-fi a akademické texty dlouhodobě zkoumají důsledky AI pro lidstvo, a zároveň kolují konspirační narativy o dominanci botů na internetu, které posilují obavy z převahy umělé aktivity online[2][4].
Zdroje:
Nejnovější
Firmy usilují o nesmrtelnost svých nejlepších manažerů pomocí umělé inteligence a digitálních klonů
19. 1. 2026: Digitální klony manažerů pomáhají firmám nahrazovat rutinní úkoly a udržovat kontinuální vedení i po odchodu skutečných manažerů.
Kontext
Dříve jsme psali...
Konspirační teorie o mrtvém internetu se šíří napříč sociálními sítěmi a diskuzními fóry.
Podle loňského reportu tvořili v roce 2024 boti poprvé většinu veškerého webového provozu, což posiluje obavy z dominance umělé aktivity na internetu. Jak poznat realitu?
Podcast Generační konflikt zkoumá vnímání smrti a truchlení s influencerkou Anastasijí Kriušenko
Podcast Generační konflikt zkoumá, jak AI ovlivňuje truchlení a vnímání smrti napříč generacemi. AI a smrt bez tabu
Sci-fi autoři a vědci už desítky let zkoumají dopady umělé inteligence na lidstvo
Článek mapuje vývoj představ o umělé inteligenci od optimismu až po obavy z dominance superinteligence a její možné expanze do vesmíru. Kam až může AI zajít?
Společnosti jako Super Brain a DeepBrain AI nabízejí ghostboty napodobující zesnulé
Digitální duchové, tedy ghostboti napodobující zesnulé osoby, jsou stále dostupnější, ale přinášejí řadu etických, právních a psychologických problémů. Etika, cena, rizika
Související
Příbuzná témata
Jak šel čas
Historický kontext
🟦
rok 2012
Vznikla první aplikace využívající digitální konverzace se zesnulými na základě digitálních stop (případ Eugenie Kuyda a Replika).
Zmíněno v current summary jako historický počátek: Kuyda vytvořila chat s podoby zesnulého Romana Mazurenka.
Umožnilo to první aplikace pro komunikaci s digitálními replikami zesnulých a odstartovalo komerční zájem o ghostboty.
💌
rok 2014
Komercializace posmrtných zpráv a služeb (MyWishes / DeadSocial) začala posílat předem napsané zprávy pozůstalým.
Zmíněno v kontextu historie služeb digitální pozůstalosti jako časný komerční model.
Ukázalo to obchodní využití digitální pozůstalosti a rozšířilo nabídku služeb v tomto segmentu.
⚖️
rok 2018
Rozhodnutí německého nejvyššího soudu v případě přístupu k memorializovanému účtu Facebooku — soud nařídil poskytnutí obsahu pozůstalým.
Uvedeno v článku o digitální pozůstalosti: případ patnáctileté dívky a spor o přístup k jejím zprávám vedl k verdiktu v roce 2018.
Ukázalo právní mezery v přístupu k digitálním stopám zesnulých a zvýšilo tlak na legislativu.
📊
rok 2019
Publikace studie o explozivním růstu dat mrtvých uživatelů (předpověď Facebooku jako archivu až miliard mrtvých účtů) a vznik akademické reflexe (Öhman a Watson).
Kontextový článek upozorňuje, že výzkum z roku 2019 naznačil velké množství dat pozůstalých na platformách.
Zvýšila se pozornost na problematiku správy digitálního dědictví a komerční využití dat zesnulých.
🤖
2018 - 2024
Růst komerčních poskytovatelů ghostbotů a digitálních klonů (HereAfter, Super Brain, DeepBrain AI a další) a postupné zavádění placených služeb pro replikaci vzhledu, hlasu a chování zesnulých.
Context a current články zmiňují expanzi menších hráčů v Číně, Jižní Koreji i jinde; firmy nabízejí různé úrovně realismu a ceny.
Udělal službu dostupnou široké veřejnosti a nastartoval etické, právní a psychologické debaty.
🚀
rok 2023
Masivní rozšíření generativních modelů (ChatGPT spuštěn v listopadu 2022) vedlo k rychlému nárůstu dostupnosti technologií umožňujících tvorbu hlasu, textu a videa používaných i pro digitální repliky.
Context články dokumentují nástup ChatGPT a následný boom generativní AI; to zpřístupnilo technologie potřebné pro ghostboty.
Umožnilo levnou tvorbu realistických chatovacích a multimodálních kopií lidí; zrychlilo komercializaci digitálních klonů.
⚠️
2024
Zveřejnění a medializace případů zneužití deepfake hlasů a videí v podvodech (např. incident GymBeam / Fio banka), ukazující rizika klonů a bezpečnostní výzvy.
Current a context články popisují konkrétní deepfake útoky, kdy byl zneužit hlas ředitele k pokusu o finanční podvod.
Upozornilo firmy i regulátory na bezpečnostní dopady a zvýšilo pozornost k ochraně proti deepfake útokům.
🏢
rok 2025
Nasazení digitálních klonů manažerů ve firemním provozu (příklady: digitální projev ředitele ve Švédsku / Klarna; použití klonů ke kontinuálnímu vedení firem) a nárůst debat o odpovědnosti, etice a bezpečnosti.
CURRENT článek z 2026-01-19 zmiňuje příklad Klarna z roku 2025 a vznik digitálních klonů manažerů v praxi.
Ukázalo praktické použití klonů pro řízení firmy, vyvolalo varování ohledně zneužití, odpovědnosti a bezpečnostních rizik v korporátním prostředí.
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
AI využívá různé metody, především strojové učení a neuronové sítě. Systémy se učí rozpoznávat vzory v datech a vytvářet si vlastní pravidla pro řešení úkolů. Mohou být úzce zaměřené na jeden typ úlohy (jako virtuální asistenti) nebo komplexnější pro řešení různorodých problémů.
Proč je důležité
Umělá inteligence nám pomáhá v mnoha oblastech - usnadňuje práci, zlepšuje medicínu nebo dokáže předpovídat počasí. Ale protože se učí z dat, může někdy chybovat nebo být nespravedlivá, proto je důležité ji správně řídit a sledovat její dopady na společnost.
Otestujte se
Kvíz: Digitální klony a ghostboti — etika, historie a dopady
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 18. 2. 2026 12:26:30