OnlyFans je britská online služba, kde tvůrci nabízejí obsah za předplatné. Uživatelé platí měsíčně nebo jednorázově za přístup k fotkám, videím nebo zprávám od svých oblíbených tvůrců. Platforma je známá hlavně pro obsah pro dospělé, ale používají ji i fitness trenéři, kuchaři nebo hudebníci.
Fenomen ghostingu u Generace Z při nástupu do zaměstnání
Poslankyně Bartošová (ODS) vysvětluje, jak chce Generace Z ve Sněmovně prosazovat svá témata.
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Nejaktuálněji: Někteří zástupci Generace Z, nyní i zvolená mládežnická politická reprezentace, usilují o prosazení témat jako duševní zdraví a školství ve Sněmovně, což naznačuje, že část generace hledá institucionální cesty pro řešení svých problémů místo pouze individuálních praktik[4].[4]
Současný trend ghostingu přetrvává zejména u juniorských pozic: uchazeči často nenastoupí nebo neodpovídají po dohodnutém termínu, částečně proto, že mají více nabídek a vybírají si bez informování ostatních firem; tento jev byl popsán už dříve v analýzách trhu práce[1].[1]
Vývoj trhu práce ukazuje, že rozšiřování AI vede k rušení některých juniorních pozic, což nutí studenty získávat praxi dříve během studia a snižuje počet tradičních vstupních příležitostí; to může prohloubit tlak a motivace k ghostingu nebo jiným alternativním zdrojům příjmu[3].[3]
Dřívější zjištění také ukazovala, že část Generace Z doplňuje příjmy placenou tvorbou obsahu (např. OnlyFans), což mění individuální ekonomickou motivaci k okamžitému nástupu do zaměstnání; toto zjištění doplňuje obraz různorodých strategií, kterými mladí lidé reagují na nejistý trh práce[2].[2]
Zdroje:
Poslankyně Bartošová (ODS) vysvětluje, jak chce Generace Z ve Sněmovně prosazovat svá témata.
Kdo si polepší, kdo tratí?
Generace Z (mladí uchazeči a zaměstnanci)
Změněné preference a chování generace Z (ghosting, vyšší fluktuace, požadavky na flexibilitu a smysl práce) výrazně komplikují nábor a udržení zaměstnanců, zejména na juniorních pozicích. To zvyšuje náklady firem na nábor a snižuje dostupnost trainee příležitostí.
Firmy zaměstnávající juniory (české firmy obecně)
Firmy čelí nárůstu ghostingu, úbytku juniorních pozic kvůli AI a vyšším nárokům na rychlý a transparentní nábor; mohou tak ztrácet kandidáty a zvyšovat náklady na nábor a zaškolení.
Personální agentury a HR oddělení
HR odborníci musí upravit náborové postupy (rychlejší komunikace, transparentnost, férové popisy pracovních míst) kvůli ghostingu a požadavkům mladých uchazečů; to je nákladné, ale může zlepšit dlouhodobou atraktivitu zaměstnavatele.
Firmy využívající AI (zaměstnavatelé implementující AI)
Nasazení AI snižuje potřebu některých juniorních rolí, což šetří náklady, ale zároveň omezuje možnosti praxe pro absolventy a může vést k nedostatku zkušeností u mladých profesionálů.
Absolventi a studenti (budoucí uchazeči)
Snížený počet juniorních nabídek a vyšší konkurenční požadavky (okamžitý přínos, praxe) ztěžují vstup na trh práce a mohou zvyšovat riziko vyhoření či nedostatku rozvojových příležitostí.
Kariérní centra a univerzity
Zvyšuje se poptávka studentů po praxi a kariérní centra pomáhají vyrovnávat propad juniorních nabídek tím, že poskytují podporu a zprostředkování stáží a praxí během studia.
Kariérní poradci a odborníci na HR (experti, konzultanti)
Rostoucí poptávka po přizpůsobení náboru generaci Z zvyšuje potřebu poradenství; poradci pomáhají firmám nastavovat strategie pro oslovení a udržení mladých talentů.
Volební a politické instituce (noví mladí političtí zástupci)
Nárůst mladých politiků může zvýšit pozornost k tématům generace Z (duševní zdraví, školství, AI kodex) a přispět k legislativním změnám ovlivňujícím pracovní prostředí a vzdělávání.
Dříve jsme psali...
Firmy ruší juniorní pozice kvůli AI, studenti hledají praxi dřív
Proč generace Z nespolupracuje na pohovorech a co vydělávají na OnlyFans s Kristýnou Matějkovou
Generace Z volí ghosting místo nových pracovních začátků, viní přetvářku firem
~30%
UK: ghostovalo 20–30let
(2. 10. 2025)
~40%
CZ: mladí do 45 let odcházejí z výběrka
(2. 10. 2025)
-15%
Pokles nabídek pro absolventy
(29. 10. 2025)
2025-11-03
První zasedání nové Sněmovny
(3. 11. 2025)
Lucie Bartošová
25letá poslankyně (ODS)
(3. 11. 2025)
omezení juniorů
Firmy omezují juniorní pozice (AI)
(29. 10. 2025)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Co se děje
Žádná legislativní změna; spíše politicko-sociální posun v zastoupení mladých
Srovnání před a po
Nižší podíl velmi mladých poslanců; tradičně starší složení sněmovny
Výrazný nárůst mladých poslanců (např. 25letá Lucie Bartošová), aktivní snaha ovlivnit témata generace Z
Tradiční struktura juniorních pozic a trainee programů; firmy nabíraly absolventy bez praxe
Snížení počtu juniorních pozic kvůli AI; firmy očekávají praxi u juniorů; více krátkodobých stáží a tlak na okamžitý přínos
Kandidáti běžně dokončovali výběrová řízení a informovali zaměstnavatele; nižší fluktuace
Zvýšený ghosting uchazečů (cca 30–40 % mladých) a vyšší fluktuace; preference flexibility, práce na dálku a transparentnosti od zaměstnavatelů
Firmy nabízely standardní benefity (stravenky, kancelářská práce, méně flexibility)
Důraz na flexibilitu, remote/hybrid, transparentní mzdy, mentoring a smysluplnou práci; ESOP a zaměstnanecké akcie jsou méně žádané nebo právně neprůhledné
Klíčové postavy
International Comparison
Historický kontext
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Tvůrce nastaví měsíční poplatek nebo ceny za jednotlivé příspěvky (pay-per-view) a fanoušci za přístup platí. OnlyFans si vezme část z vybraných plateb (oficiálně 20 %, po dalších poplatcích kolem 12 %). Výplaty jdou přímo tvůrcům, kteří mohou vydělávat pravidelně podle počtu předplatitelů a plateb.
Proč je to důležité
OnlyFans mění způsob, jak tvůrci monetizují obsah — peníze nejdou přes reklamní sítě, ale přímo od fanoušků. To má dopad na příjmy lidí v zábavě i pro dospělé, na daňové a bezpečnostní otázky (úniky dat, kontrola agentur) a na regulaci obsahu v různých zemích.
Co to je
Výběrové řízení (také zadávací řízení nebo tendr) je formální proces, kterým organizace vybírá dodavatele služby, zboží nebo obsadí důležitou pracovní pozici. Zadavatel zveřejní podmínky a kritéria a uchazeči předkládají nabídky.
Jak to funguje
Proces obvykle začíná zveřejněním oznámení nebo výzvy, pak uchazeči předloží nabídky (např. v obálkách) a zadavatel je otevře a posoudí podle předem daných kritérií. Mohou se použít různé formy — otevřené (každý může podat nabídku), užší (nejdřív se vybere skupina uchazečů), nebo jednací (zadavatel s vybranými uchazeči jedná o podmínkách). Nakonec zadavatel zveřejní výsledky a uzavře smlouvu s vybraným dodavatelem.
Proč je to důležité
Výběrová řízení zajišťují soutěž, průhlednost a větší šanci získat lepší cenu nebo kvalitu, zvlášť u veřejných zakázek financovaných z veřejných peněz. Pro firmy a pracovní uchazeče jde o příležitost i riziko — nejasná pravidla nebo špatná komunikace mohou vést k frustraci (např. "ghosting" uchazečů).
Kvíz: Generace Z, ghosting a změny na trhu práce (2025)
OnlyFans
sociální síť
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 26. 11. 2025 12:48:03