Fenomen ghostingu u Generace Z při nástupu do zaměstnání

Poslankyně Bartošová (ODS) vysvětluje, jak chce Generace Z ve Sněmovně prosazovat svá témata.

Mizící téma o společnosti a společenských pravidlech

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Nejaktuálněji: Někteří zástupci Generace Z, nyní i zvolená mládežnická politická reprezentace, usilují o prosazení témat jako duševní zdraví a školství ve Sněmovně, což naznačuje, že část generace hledá institucionální cesty pro řešení svých problémů místo pouze individuálních praktik[4].[4]

Současný trend ghostingu přetrvává zejména u juniorských pozic: uchazeči často nenastoupí nebo neodpovídají po dohodnutém termínu, částečně proto, že mají více nabídek a vybírají si bez informování ostatních firem; tento jev byl popsán už dříve v analýzách trhu práce[1].[1]

Vývoj trhu práce ukazuje, že rozšiřování AI vede k rušení některých juniorních pozic, což nutí studenty získávat praxi dříve během studia a snižuje počet tradičních vstupních příležitostí; to může prohloubit tlak a motivace k ghostingu nebo jiným alternativním zdrojům příjmu[3].[3]

Dřívější zjištění také ukazovala, že část Generace Z doplňuje příjmy placenou tvorbou obsahu (např. OnlyFans), což mění individuální ekonomickou motivaci k okamžitému nástupu do zaměstnání; toto zjištění doplňuje obraz různorodých strategií, kterými mladí lidé reagují na nejistý trh práce[2].[2]

Zdroje:

  1. Generace Z se chce ve sněmovně spolčit. "Prvotní spojence budeme hledat mezi sebou," říká poslankyně z ODS Bartošová

  2. Generace Z se chce ve sněmovně spolčit. "Prvotní spojence budeme hledat mezi sebou," říká poslankyně z ODS Bartošová

  3. Namísto nováčků jen prázdná židle. Generaci Z nebaví přetvářka firem na pohovoru, na oplátku je "ghostuje"

  4. Namísto nováčků jen prázdná židle. Generaci Z nebaví přetvářka firem na pohovoru, na oplátku je "ghostuje"

Nejnovější
Poslankyně Bartošová (ODS) vysvětluje, jak chce Generace Z ve Sněmovně prosazovat svá témata.
03. 11. 2025: Mladí poslanci z generace Z chtějí společně prosazovat témata jako duševní zdraví a školství.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Generace Z (mladí uchazeči a zaměstnanci)

Změněné preference a chování generace Z (ghosting, vyšší fluktuace, požadavky na flexibilitu a smysl práce) výrazně komplikují nábor a udržení zaměstnanců, zejména na juniorních pozicích. To zvyšuje náklady firem na nábor a snižuje dostupnost trainee příležitostí.

Firmy zaměstnávající juniory (české firmy obecně)

Firmy čelí nárůstu ghostingu, úbytku juniorních pozic kvůli AI a vyšším nárokům na rychlý a transparentní nábor; mohou tak ztrácet kandidáty a zvyšovat náklady na nábor a zaškolení.

Personální agentury a HR oddělení

HR odborníci musí upravit náborové postupy (rychlejší komunikace, transparentnost, férové popisy pracovních míst) kvůli ghostingu a požadavkům mladých uchazečů; to je nákladné, ale může zlepšit dlouhodobou atraktivitu zaměstnavatele.

Firmy využívající AI (zaměstnavatelé implementující AI)

Nasazení AI snižuje potřebu některých juniorních rolí, což šetří náklady, ale zároveň omezuje možnosti praxe pro absolventy a může vést k nedostatku zkušeností u mladých profesionálů.

Absolventi a studenti (budoucí uchazeči)

Snížený počet juniorních nabídek a vyšší konkurenční požadavky (okamžitý přínos, praxe) ztěžují vstup na trh práce a mohou zvyšovat riziko vyhoření či nedostatku rozvojových příležitostí.

Kariérní centra a univerzity

Zvyšuje se poptávka studentů po praxi a kariérní centra pomáhají vyrovnávat propad juniorních nabídek tím, že poskytují podporu a zprostředkování stáží a praxí během studia.

Kariérní poradci a odborníci na HR (experti, konzultanti)

Rostoucí poptávka po přizpůsobení náboru generaci Z zvyšuje potřebu poradenství; poradci pomáhají firmám nastavovat strategie pro oslovení a udržení mladých talentů.

Volební a politické instituce (noví mladí političtí zástupci)

Nárůst mladých politiků může zvýšit pozornost k tématům generace Z (duševní zdraví, školství, AI kodex) a přispět k legislativním změnám ovlivňujícím pracovní prostředí a vzdělávání.

Kontext
Dříve jsme psali...
Firmy ruší juniorní pozice kvůli AI, studenti hledají praxi dřív
Rozšiřování AI vede k rušení začátečnických pracovních míst a studenti se proto snaží získat praxi co nejdříve během studia.  Proč junioři mizí?
Proč generace Z nespolupracuje na pohovorech a co vydělávají na OnlyFans s Kristýnou Matějkovou
Generace Z se často vyhýbá pracovním pohovorům a na OnlyFans zveřejňuje obsah za překvapivě nízké částky.  Poznej generaci Z
Generace Z volí ghosting místo nových pracovních začátků, viní přetvářku firem
Mladí uchazeči z generace Z častěji ignorují firmy po dohodnutém nástupu, čímž signalizují frustraci z náborových procesů a firemní neupřímnosti.  Prolomte náborový chaos
Fakta
📊

~30%

UK: ghostovalo 20–30let
(2. 10. 2025)

📊

~40%

CZ: mladí do 45 let odcházejí z výběrka
(2. 10. 2025)

📊

-15%

Pokles nabídek pro absolventy
(29. 10. 2025)

📅

2025-11-03

První zasedání nové Sněmovny
(3. 11. 2025)

👤

Lucie Bartošová

25letá poslankyně (ODS)
(3. 11. 2025)

🔄

omezení juniorů

Firmy omezují juniorní pozice (AI)
(29. 10. 2025)

Události
Co a kdy?
3. listopadu 2025
První zasedání nové Sněmovny, zmínka o vyšším zastoupení mladých poslanců (např. Lucie Bartošová, 25) se zaměřením na témata důležitá pro mladé (duševní zdraví, školství, kodex pro používání AI) a na zpřístupnění politiky mladým lidem během následujících čtyř let.
Co to znamená
Co se děje

Žádná legislativní změna; spíše politicko-sociální posun v zastoupení mladých

Srovnání před a po
🏛️ Složení politické reprezentace
PŘED

Nižší podíl velmi mladých poslanců; tradičně starší složení sněmovny

PO

Výrazný nárůst mladých poslanců (např. 25letá Lucie Bartošová), aktivní snaha ovlivnit témata generace Z

🏢 Náborní praktiky firem
PŘED

Tradiční struktura juniorních pozic a trainee programů; firmy nabíraly absolventy bez praxe

PO

Snížení počtu juniorních pozic kvůli AI; firmy očekávají praxi u juniorů; více krátkodobých stáží a tlak na okamžitý přínos

👥 Chování uchazečů a zaměstnanců
PŘED

Kandidáti běžně dokončovali výběrová řízení a informovali zaměstnavatele; nižší fluktuace

PO

Zvýšený ghosting uchazečů (cca 30–40 % mladých) a vyšší fluktuace; preference flexibility, práce na dálku a transparentnosti od zaměstnavatelů

💰 Požadavky generace Z vůči zaměstnavatelům
PŘED

Firmy nabízely standardní benefity (stravenky, kancelářská práce, méně flexibility)

PO

Důraz na flexibilitu, remote/hybrid, transparentní mzdy, mentoring a smysluplnou práci; ESOP a zaměstnanecké akcie jsou méně žádané nebo právně neprůhledné

Klíčové postavy
👤
Lucie Bartošová
Mladá poslankyně (ODS) iniciující témata generace Z ve Sněmovně
👤
Zdeněk Zajíček
Prezident Hospodářské komory – komentuje očekávání firem ohledně praxe u juniorů a dopad AI
🏢
Firmy a HR aktéři (např. PwC, Grafton, Up Benefity)
Zaměstnavatelé a HR subjekty, které mění náborové postupy, omezují juniorní pozice a adaptují benefity
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
👥
2025
Zvýšené ghostingové chování mezi uchazeči z generace Z a mladšími pracovníky
Z current článků: průzkumy a pozorování HR odborníků ukazují, že až třetina uchazečů ve věku 20–30 let ve VB a ~40 % mladých do 45 let v ČR opouští výběrová řízení bez oznámení. Ghosting se soustřeďuje na juniorní pozice.
Firmy ztrácejí kandidáty, zvyšují se náklady na nábor a potřeba rychlejší a transparentní komunikace.
🤖
2025
Omeňování juniorních pozic v důsledku rozšíření AI
Z current článků: firmy omezují počet tradičních juniorních/trainee pozic, protože AI zvládá jednoduché úkoly; české statistiky uvádějí pokles nabídek pro absolventy ~15 % v dotčených oborech.
Méně vstupních příležitostí pro absolventy → větší tlak na získání praxe během studia a zvýšená motivace k alternativním zdrojům příjmu či k ghostingu.
🎓
2025
Nárůst zájmu studentů o praxi během studia
Z current článků: české univerzity hlásí zvýšený zájem studentů o stáže a praxi již v prvním semestru; kariérní centra jsou více vyhledávaná.
Posun načasování získávání pracovních zkušeností směrem do studia; firmy musí nabízet stáže a spolupráci se školami, aby oslovily mladé talenty.
📊
2024
Analýzy a průzkumy popisující hodnoty a očekávání generace Z
Z context článků (2023–2024): řada studií a článků popisuje generaci Z jako preferující flexibilitu, smysl práce, transparentnost a upřímnost v inzerátech a náboru (články z let 2023–2024 a 2024).
Dává rámec chování uchazečů (ghosting, job hopping, preference práce na dálku) a poskytuje doporučení pro zaměstnavatele (konkrétní inzeráty, rychlá komunikace).
💬
2024
Rozšíření fenoménů jako quiet quitting a job hopping v diskurzu veřejnosti
Z context článků (2023): medializované trendy quiet quitting a job hopping popsané v letech 2023–2024 ukazují změnu postoje mladých k práci a hranicím mezi pracovním a soukromým životem.
Změna očekávání zaměstnanců vůči práci a vedení; větší důraz na duševní zdraví a work–life balance, což ovlivňuje i nábor a retenci.
🏛️
3. listopadu 2025
Ustavení nové Sněmovny s výrazně mladšími poslanci (vliv na politická témata generace Z)
Z current článků: první zasedání nové Sněmovny s nárůstem mladých poslanců; pětadvacetiletá poslankyně Lucie Bartošová plánuje prosazovat témata duševního zdraví, školství a kodex pro používání AI.
Možné institucionální řešení problémů generace Z (duševní zdraví, vzdělávání, regulace AI), které může změnit prostředí práce a vzdělávání v následujících letech.
📰
říjen 2025
Publikace konkrétních dat o ghostingu a trhu práce v médiích
Z current článků: v průběhu října 2025 média zveřejnila souhrny průzkumů a komentáře HR odborníků o výskytu ghostingu a dopadech AI na juniorní pozice (články z 2., 27., 29. října 2025).
Zvýšená veřejná pozornost vede firmy k úpravám náboru (rychlejší komunikace, větší transparentnost) a k diskusi o adaptačních strategiích.
💻
2025
Diversifikace příjmů mladých (placená tvorba obsahu) jako faktor ovlivňující pracovní závazky
Z topicSummary a current článků: dřívější i současné zjištění ukazují, že část generace Z doplňuje příjmy placenou tvorbou obsahu (např. OnlyFans), což mění ekonomickou motivaci k nástupu do zaměstnání.
Mladí mohou preferovat flexibilní či nezávislé zdroje příjmu před okamžitým nástupem do tradičního zaměstnání; to zvyšuje konkurenci o juniorní pracovníky a ovlivňuje ghostingové chování.
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

OnlyFans je britská online služba, kde tvůrci nabízejí obsah za předplatné. Uživatelé platí měsíčně nebo jednorázově za přístup k fotkám, videím nebo zprávám od svých oblíbených tvůrců. Platforma je známá hlavně pro obsah pro dospělé, ale používají ji i fitness trenéři, kuchaři nebo hudebníci.

⚙️
Jak to funguje

Tvůrce nastaví měsíční poplatek nebo ceny za jednotlivé příspěvky (pay-per-view) a fanoušci za přístup platí. OnlyFans si vezme část z vybraných plateb (oficiálně 20 %, po dalších poplatcích kolem 12 %). Výplaty jdou přímo tvůrcům, kteří mohou vydělávat pravidelně podle počtu předplatitelů a plateb.

🎯
Proč je to důležité

OnlyFans mění způsob, jak tvůrci monetizují obsah — peníze nejdou přes reklamní sítě, ale přímo od fanoušků. To má dopad na příjmy lidí v zábavě i pro dospělé, na daňové a bezpečnostní otázky (úniky dat, kontrola agentur) a na regulaci obsahu v různých zemích.

💡
Co to je

Výběrové řízení (také zadávací řízení nebo tendr) je formální proces, kterým organizace vybírá dodavatele služby, zboží nebo obsadí důležitou pracovní pozici. Zadavatel zveřejní podmínky a kritéria a uchazeči předkládají nabídky.

⚙️
Jak to funguje

Proces obvykle začíná zveřejněním oznámení nebo výzvy, pak uchazeči předloží nabídky (např. v obálkách) a zadavatel je otevře a posoudí podle předem daných kritérií. Mohou se použít různé formy — otevřené (každý může podat nabídku), užší (nejdřív se vybere skupina uchazečů), nebo jednací (zadavatel s vybranými uchazeči jedná o podmínkách). Nakonec zadavatel zveřejní výsledky a uzavře smlouvu s vybraným dodavatelem.

🎯
Proč je to důležité

Výběrová řízení zajišťují soutěž, průhlednost a větší šanci získat lepší cenu nebo kvalitu, zvlášť u veřejných zakázek financovaných z veřejných peněz. Pro firmy a pracovní uchazeče jde o příležitost i riziko — nejasná pravidla nebo špatná komunikace mohou vést k frustraci (např. "ghosting" uchazečů).

Otestujte se
Kvíz: Generace Z, ghosting a změny na trhu práce (2025)
OnlyFans

sociální síť

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/c/cc/OnlyFans_logo.svg


Země: Spojené království

Zaměstnanci: 1 (2022)

Sídlo: Londýn

Web: https://of.com/

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 26. 11. 2025 12:48:03