Frakce Evropského parlamentu jsou politické skupiny, ve kterých se spojují poslanci se stejnými nebo podobnými názory z různých zemí EU. Tyto skupiny představují větší celky než jednotlivé národní strany a fungují podobně jako poslanecké kluby v národních parlamentech. Frakce pomáhají organizovat rozhodování a práci v Evropském parlamentu.
Pravicová frakce v EP a nedůvěra vůči Evropské komisi
Babišova vláda odmítá Pakt o migraci, ale zákony plánuje zavést do praxe
Mizící téma o
společenských pravidlech a politice
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
V lednu 2026 česká vláda vedená Andrejem Babišem formálně odmítá Globální pakt o migraci, zároveň ale podle posledního článku prosazuje jeho prvky při implementaci evropské azylové politiky; vláda tedy veřejně vystupuje proti paktu, ale v praxi některé jeho mechanismy zavádí [4].
Tato aktivita rozšiřuje dřívější kampaň českých pravicových subjektů a některých europoslanců usilujících o sesazení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové; ANO a hnutí Motoristé se k výzvám připojily a Andrej Babiš požadoval zrušení migračního paktu a emisních povolenek, což posunulo spor z frakčních neshod do domácí politické agendy [3][1].
Předchozí kritika Alexandra Vondry zůstává relevantní: Vondra varoval, že protestní gesta a neschopnost pravicových frakcí spolupracovat oslabují jejich důvěryhodnost a schopnost ovlivňovat rozhodování v EU; tato linie komentáře byla artikulována už v červenci 2025 a nadále vysvětluje omezený vliv iniciativ na úrovni EP [1].
Parlamentní hlasování o nedůvěře Komisi v červenci 2025 neuspělo — návrh na odvolání von der Leyenové tehdy neprošel i přes podporu většiny českých europoslanců — což ukazuje, že ačkoli se tlak rozšířil do domácí politiky, na úrovni EP stále chybí většina pro sesazení komise [2].
Zdroje:
Nejnovější
Babišova vláda odmítá Pakt o migraci, ale zákony plánuje zavést do praxe
29. 1. 2026: Babišova vláda formálně odmítá Pakt o migraci, ale zároveň ho aktivně prosazuje v souladu s evropskou azylovou politikou.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Střední dopad
15. prosince 2025
usnesení o odmítnutí Paktu o migraci a azylu EU v současné podobě a zavedení politiky nulové tolerance nelegální migrace
2
Vysoký dopad
8. října 2025
Andrej Babiš má významný podíl na zvolení Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise v roce 2019. I proto spolu měli, v době, kdy byl českým premiérem, dobré vztahy, z čehož Česko těžilo.
3
Vysoký dopad
8. října 2024
Jde o jasnou pozvánku milionů migrantů
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Hnutí ANO / Andrej Babiš
Hnutí a jeho lídr aktivně usilují o odvolání komise a vytvářejí spojenectví v Patriotech pro Evropu; to zvyšuje riziko izolace Česka v EU a poškozuje vyjednávací pozici.
Česká vláda (Babišova)
Programové prohlášení a kroky vlády slibují odmítnutí části unijních závazků (migrační pakt, revize Green Dealu) — může to vést k napětí s partnery a ztrátě vlivu v EU, ale zároveň usiluje o pragmatická vyjednání ETS2 apod.
Ursula von der Leyenová
Předsedkyně Evropské komise čelí hlasování o nedůvěře kvůli kauze Pfizergate; ustála je, ale reputační náklady oslabují její pozici a vyvolávají kritiku i v EPP.
Frakce ECR (včetně ODS)
Část frakce ECR navrhuje odvolání komise a protestní akce, což podle lídrů frakce poškozuje kredibilitu pravice a znemožňuje vytvářet efektivní většinu.
Patrioti pro Evropu (frakce)
Nové seskupení (včetně ANO) tlačí na vyslovení nedůvěry a na revizi Green Dealu; tlačí politiku směrem k radikálnějším hlasům a oslabuje konstruktivní vyjednávání.
Evropská komise
Instituce čelí politickému tlaku kvůli Pfizergate a Green Dealu; musí vyvažovat právní kroky, návrhy legislativy a ztrátu části důvěry, zároveň zůstává centrem rozhodování.
Evropská lidová strana (EPP)
EPP je klíčovým vyjednávacím partnerem v EP; vnitřní nespokojenost s von der Leyenovou a spory o Green Deal ovlivňují směřování unijní politiky a koalice.
České podniky / průmysl (automotive)
Automobilový průmysl v ČR je vystaven nejistotě okolo emisních cílů a ETS2; změny EU mohou snížit náklady nebo naopak zvýšit regulační tlak, záleží na výsledku vyjednávání.
Alexandr Vondra
Europoslanec ODS kritizuje protestní kroky části pravice v ECR, které podle něj poškozují kredibilitu pravice v EP a omezují její vliv.
Kontext
Dříve jsme psali...
ANO chce svrhnout Ursulu von der Leyenovou, Babiš po ní zároveň žádá řadu věcí
ANO a Motoristé chtějí sesadit šéfku Evropské komise; Andrej Babiš po ní požaduje zrušení migračního paktu a emisních povolenek. Paradox Babišovy taktiky
Evropská komise v čele s von der Leyenovou ustála hlasování o nedůvěře
Návrh na odvolání Ursuly von der Leyenové a celé Evropské komise neprošel, přestože jej podpořila většina českých europoslanců. Kdo hlasoval jak?
Europoslanec ODS Alexandr Vondra kritizuje postup pravicových frakcí v Evropském parlamentu
Pravice v Evropském parlamentu si podle Vondry sama brání většímu vlivu kvůli neschopnosti spolupracovat a zbytečným protestním gestům. Zákulisí europarlamentu
Fakta
📊
175 / 360 / 18
Hlasování o nedůvěře (pro/ proti/ zdrž.)
(10. 7. 2025)
📊
11/21
Čeští europoslanci pro nedůvěru
(10. 7. 2025)
🔄
neúspěch
Nedosažená dvoutřetinová většina
(10. 7. 2025)
👤
U. von der Leyen
Předsedkyně EK, terč hlasování
(9. 7. 2025)
👤
G. Piperea
Iniciátor návrhu na odvolání
(10. 7. 2025)
📅
2026-01-29
Usnesení Babišovy vlády o migraci
(29. 1. 2026)
Události
Co a kdy?
červenec 2025
Podána výzva k vyslovení nedůvěry předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové (návrh inicioval rumunský europoslanec Gheorghe Piperea z ECR a podporu vyjadřily skupiny včetně Patrioty pro Evropu).
10. července 2025
Hlasování o nedůvěře Evropské komisi: 175 pro odvolání, 360 proti, 18 se zdrželo — návrh neuspěl.
8. října 2025
Ursula von der Leyenová má narozeniny (8. října) a současně pokračují snahy skupin jako Patrioti pro Evropu a části ANO o její odvolání, včetně kritiky kvůli dohodě s Mercosurem a dalším politikám.
prosinec 2025
Jmenování druhé vlády Andreje Babiše; na prvním zasedání kabinet zásadně odmítl Pakt o migraci a azylu EU v jeho současné podobě, přesto však podporuje implementaci vybraných částí legislativy.
leden 2026
Babišova vláda plánuje prosazovat nové azylové zákony (zavedení koncepce bezpečných třetích zemí, usnadnění navracení nelegálně pobývajících cizinců) a současně se vymezuje proti povinným kvótám a některým solidaritním povinnostem.
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Hlasování o vyslovení nedůvěry Komisi v EP (Pfizergate)
Srovnání před a po
📅
Procedura v Evropském parlamentu
PŘED
Podnět k hlasování o důvěře mohl existovat, ale nebyl naplněn formální postup pro zahájení hlasování
PO
Rumunský poslanec Gheorghe Piperea shromáždil podpisy a EP jednání o návrhu na vyslovení nedůvěry svolal; debatě a hlasování předchází vystoupení a rozprava
⚖️
Výsledek hlasování
PŘED
Komise fungovala bez bezprostředního testu nedůvěry na základě kauzy Pfizergate
PO
Komise čelila hlasování o nedůvěře; pro úspěch by byla potřeba dvoutřetinová většina přítomných a většina všech 720 europoslanců, což nebylo reálné podle dostupných informací
👥
Podpora v EP|Pozice českých europoslanců
PŘED
Pozice frakcí i českých poslanců k možnému odvolání nebyla jednotná
PO
Podpora návrhu měla záštitu části frakcí (Patrioti pro Evropu, část GUE/NGL) a byla proti v EPP, S&D a u části Renew/Zelených; české rozložení: 11 českých europoslanců hlasovalo pro nedůvěru; ODS europoslanci se hlasování nezúčastnili nebo návrh nepodpořili
Klíčové postavy
👤
Gheorghe Piperea
Autor návrhu na vyslovení nedůvěry (europoslanec, ECR)
👤
Ursula von der Leyen
Předsedkyně Evropské komise, adresátka návrhu na vyslovení nedůvěry
🏛️
Evropský parlament – frakce a europoslanci
Instituce, která hlasuje o vyslovení nedůvěry; významné frakce: EPP, S&D, Renew, Patrioti pro Evropu, GUE/NGL
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Viktor Daněk
zástupce ředitele výzkumného centra Europeum"Andrej Babiš má významný podíl na zvolení Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise v roce 2019. I proto spolu měli, v době, kdy byl českým premiérem, dobré vztahy, z čehož Česko těžilo. Když teď Babiš přitvrzuje v rétorice vůči Evropské unii a jeho europoslanci aktivně usilují o její svržení, nutně se to musí odrazit na jejich vztazích"
Viktor Daněk
zástupce ředitele výzkumného centra Europeum"Konfrontační tón, který se dá čekat, asi zajistí titulky v médiích a pozitivní odezvu u části voličů, vyjednávací pozici Česka to ale oslabí"
Andrej Babiš
"Jde o jasnou pozvánku milionů migrantů"
Marjolein Faber-van de Klashorstová
ministryně vnitra"Považujeme urychlenou implementaci Evropského paktu o migraci a azylu za zásadně důležitou pro posílení evropské kontroly nad migrací a pro omezení přílivu migrantů do Nizozemska"
Andrej Babiš
"Evropa opět zve na kontinent miliony nelegálních migrantů"
Jak šel čas
Historický kontext
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Poslanci z různých členských zemí se přidružují k jedné z politických skupin podle svých politických postojů. Každá skupina má svého předsedu a společné cíle, které prosazuje během hlasování i debat. Díky frakcím mohou poslanci efektivněji ovlivňovat zákony a strategie EU, protože jejich hlasy se počítají souhrnně. Například lidovci nebo socialisté tvoří velké frakce, které mají větší váhu než jednotlivé národní strany samy.
Proč je to důležité
Frakce rozhodují o tom, jak EU přijímá zákony, jaké priority prosazuje a jak se rozděluje moc v parlamentu. Pomáhají udržet pořádek a spolupráci mezi různými politiky ze všech zemí EU, což usnadňuje společná rozhodnutí. Pro občany to znamená, že i přes různé národní zájmy se v EU najdou silné koalice, které formují budoucnost Evropy.
Co to je
Evropská komise je hlavní výkonný orgán Evropské unie, který navrhuje nové zákony a dohlíží na jejich dodržování. Skládá se ze 27 komisařů, po jednom z každé členské země, a má rozsáhlý úřednický aparát s tisíci zaměstnanců. Sídlí v Bruselu a spravuje rozpočet EU i mezinárodní vztahy Unie.
Jak to funguje
Komisaři jsou navrženi svými zeměmi, ale musí pracovat podle zájmů celé EU bez instrukcí od svých států. Komise pravidelně předkládá návrhy zákonů Evropskému parlamentu a Radě EU, které o nich rozhodují. Když některá země nedodržuje zákony EU, Komise může začít řízení a případně ji žalovat u soudů. Také dohlíží na hospodářskou soutěž a spravuje peníze EU.
Proč je to důležité
Evropská komise určuje, jaké zákony budou platit v celé EU, což ovlivňuje životy lidí i firem v členských zemích. Díky ní jsou dodržovány smlouvy a pravidla, která garantují spolupráci a obchod v rámci EU. Spravováním rozpočtu a mezinárodních dohod Komise zajišťuje jednotný postup a zájmy EU ve světě.
Otestujte se
Kvíz: Česká politika, EU a hlasování o nedůvěře (2025–2026)
Andrej Babiš
český politik a podnikatel slovenského původu
.jpg)
Povolání: byznysmen, politik, ekonom, podnikatel
Pozice:
- poslanec Parlamentu České republiky (21. října 2017 - dosud)
- poslanec Parlamentu České republiky (9. října 2021 - dosud)
- předseda vlády České republiky (6. prosince 2017 - 17. prosince 2021)
- poslanec Parlamentu České republiky (26. října 2013 - 26. října 2017)
- místopředseda vlády České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
- ministr financí České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
Narození: 2. září 1954
Místo narození: Bratislava
Státní občanství: Slovensko (leden 1993 - dosud)
Politická strana: ANO 2011 (2012 - dosud)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Ursula von der Leyenová
německá politička
Povolání: lékař, politik, jezdec
Pozice:
- předseda Evropské komise (1. prosince 2019 - dosud)
- poslanec Spolkového sněmu (24. října 2017 - 31. července 2019)
- spolkový ministr obrany (17. prosince 2013 - 17. července 2019)
- poslanec Spolkového sněmu (22. října 2013 - 24. října 2017)
- Federal Minister of Labour and Social Affairs (30. listopadu 2009 - 17. prosince 2013)
- poslanec Spolkového sněmu (27. října 2009 - 22. října 2013)
- Federal Minister of Education, Family Affairs, Senior Citizens, Women and Youth (22. listopadu 2005 - 30. listopadu 2009)
- Member of the Landtag of Lower Saxony (4. března 2003 - 7. prosince 2005)
Narození: 8. října 1958
Místo narození: Ixelles
Státní občanství: Německo
Politická strana: Křesťanskodemokratická unie (1990 - dosud)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Alexandr Vondra
český politik a diplomat
Povolání: politik, diplomat, geograf, novinář
Pozice:
- poslanec Evropského parlamentu (2. července 2019 - dosud)
- poslanec Evropského parlamentu (16. července 2024 - dosud)
- ministr obrany České republiky (13. prosince 2010 - 7. prosince 2012)
- senátor Parlamentu České republiky (28. října 2006 - 28. října 2012)
- místopředseda vlády České republiky (9. ledna 2007 - 8. května 2009)
- ministr zahraničních věcí České republiky (4. září 2006 - 9. ledna 2007)
- velvyslanec Česka v USA (14. května 1997 - Invalid Date)
- mluvčí Charty 77 (2. ledna 1989 - 6. ledna 1990)
Narození: 17. srpna 1961
Místo narození: Praha
Státní občanství: Česko
Politická strana: Občanská demokratická strana (2006 - dosud)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 27. 2. 2026 17:08:20