Frakce Evropského parlamentu jsou politické skupiny, ve kterých se spojují poslanci se stejnými nebo podobnými názory z různých zemí EU. Tyto skupiny představují větší celky než jednotlivé národní strany a fungují podobně jako poslanecké kluby v národních parlamentech. Frakce pomáhají organizovat rozhodování a práci v Evropském parlamentu.
Pravicová frakce v EP a nedůvěra vůči Evropské komisi
ANO chce svrhnout Ursulu von der Leyenovou, Babiš po ní zároveň žádá řadu věcí
Mizící téma o
společenských pravidlech a politice
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
V současnosti několik českých pravicových subjektů v Evropském parlamentu a zástupců z Česka podporuje iniciativy směřující k sesazení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové; nové články uvádějí, že kromě dřívějších návrhů na nedůvěru se k této snaze připojují i domácí subjekty jako ANO a Motoristé a že Andrej Babiš ve spojení s touto výzvou požaduje zrušení migračního paktu a emisních povolenek [3][1].
Původní kritika ze strany europoslance ODS Alexandra Vondry zůstává relevantní: Vondra varoval, že protestní gesta a neschopnost pravicových frakcí spolupracovat oslabují důvěryhodnost pravice a její šance ovlivňovat dění v EU; to byla hlavní linie komentářů v červenci 2025 [1].
Parlamentní hlasování o nedůvěře Evropské komise v červenci 2025 neuspělo; návrh na odvolání von der Leyenové tehdy neprošel, i když ho podpořila většina českých europoslanců, což ukazuje omezený dopad těchto iniciativ na úrovni EP jako celku [2].
Vývoj ukazuje rozšíření kampaně proti předsedkyni komise z původních vnitřních sporů mezi pravicovými frakcemi k aktivní podpoře některých českých stran a lídrů, kteří navrhují konkrétní systémové změny (zrušení migračního paktu, zrušení emisních povolenek); to může zvýšit politický tlak v bilaterálních i vnitrostátních debatách, zatímco na úrovni EP dosud chybí většina pro záměry sesazení komise [3][1][2].
Zdroje:
Nejnovější
ANO chce svrhnout Ursulu von der Leyenovou, Babiš po ní zároveň žádá řadu věcí
08. 10. 2025: ANO a Motoristé chtějí sesadit šéfku Evropské komise; Andrej Babiš po ní požaduje zrušení migračního paktu a emisních povolenek.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
8. října 2025
Andrej Babiš má významný podíl na zvolení Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise v roce 2019. I proto spolu měli, v době, kdy byl českým premiérem, dobré vztahy, z čehož Česko těžilo.
2
Střední dopad
9. července 2025
Někteří lidé bohužel rádi prohrávají, a to jak doma, tak tady.
3
Střední dopad
17. července 2024
Myslím, že ji všichni tři podpoříme, pokud i z jejího vystoupení před volbou bude jasné, že se komise zaměří na bezpečnost Evropy a konkurenceschopnost.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Ursula von der Leyenová
Čelí hlasování o nedůvěře a reputační škodě kvůli kauze Pfizergate; zároveň ustála hlasování a má podporu velkých frakcí, ale její pozice je oslabená pro budoucí vyjednávání.
Alexandr Vondra
Jako prominentní europoslanec ODS je poškozen vnitrofrakčními konflikty v ECR a reputačními spory, které snižují jeho vliv v europarlamentu.
Hnutí ANO (ANO)
ANO a jeho europoslanci podporují snahy o odvolání komise a posilují rozkol v EP; to snižuje schopnost vlivu hnutí v mainstreamech EU a komplikuje vyjednávání.
Frakce ECR (Evropští konzervativci a reformisté)
Vnitřní rozdělení frakce (část navrhuje odvolání komise) poškozuje její kredibilitu a schopnost být konstruktivním partnerem v EP; brání vytvoření pravicové většiny.
Frakce Patrioti pro Evropu
Jako iniciátor hlasování o nedůvěře komise (zajištěné rumunskou AUR/ANO spojkou) vystupuje proti většině EP a tím se izoluje; její protestní taktika snižuje její vliv.
Evropský parlament (instituce)
Instituce zvládla proces hlasování o nedůvěře, ale čelí posilování rozdělení mezi frakcemi, což ztěžuje tvorbu stabilních většin a ovlivňuje institucionální důvěru.
Česká vláda / Andrej Babiš (asociovaně)
Česká domácí politika (ANO) aktivně participuje na snaze o odvolání komise, což oslabuje české vyjednávací pozice v EU a zhoršuje vztahy s institucemi unie.
Gheorghe Piperea
Jako autor návrhu na vyslovení nedůvěry komisi zvýšil svou viditelnost, ale návrh byl neúspěšný a jeho iniciativa nevedla k odvolání komise.
Evropská lidová strana (EPP)
EPP zůstává klíčovou podporou komise; její stabilní podpora pomohla von der Leyenové ustát hlasování a udržet exekutivu v funkci.
Kontext
Dříve jsme psali...
Evropská komise v čele s von der Leyenovou ustála hlasování o nedůvěře
Návrh na odvolání Ursuly von der Leyenové a celé Evropské komise neprošel, přestože jej podpořila většina českých europoslanců. Kdo hlasoval jak?
Europoslanec ODS Alexandr Vondra kritizuje postup pravicových frakcí v Evropském parlamentu
Pravice v Evropském parlamentu si podle Vondry sama brání většímu vlivu kvůli neschopnosti spolupracovat a zbytečným protestním gestům. Zákulisí europarlamentu
Fakta
📊
175/360/18
Výsledek hlasování
(10. 7. 2025)
📊
72 podpisů
Potřebné pro zahájení
(10. 7. 2025)
🔄
neúspěch
Návrh neprošel
(10. 7. 2025)
👤
U. von der Leyen
Předsedkyně EK
(10. 7. 2025)
👤
G. Piperea
Předkladatel návrhu
(10. 7. 2025)
📍
Patrioti pro Evropu
Frakce s ANO a Motoristy
(8. 10. 2025)
Události
Co a kdy?
čtvrtek 10. července 2025
Hlasování o vyslovení nedůvěry předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové v Evropském parlamentu — návrh nepřešel (175 pro, 360 proti, 18 se zdrželo).
9. července 2025
Ve frakci ECR kritika iniciativy odvolat předsedkyni Komise; europoslanec Alexandr Vondra odsoudil výzvu jako kontraproduktivní a označil ji za "IQ tykve".
8. října 1958
Narozeniny Ursuly von der Leyen (uveřejněno v článku jako fakt související s kontextem odvolání).
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Hlasování o vyslovení nedůvěry EK vůči von der Leyen
Srovnání před a po
📅
Proces hlasování v EP
PŘED
Dosud se o odvolání celé komise hlasovalo jen zřídka; procedura je možná, ale výsledek závisí na dvoutřetinové většině přítomných a většině všech 720 poslanců
PO
Ve čtvrtek proběhlo hlasování o nedůvěře komisi; pro hlasovalo 175, proti 360, 18 se zdrželo — návrh neuspěl
👥
Podpora v europarlamentu (česští europoslanci)
PŘED
České hlasy byly rozdělené mezi různé frakce; někteří poslanci ODS a další se dříve nepodíleli aktivně na odvoláních
PO
11 z 21 českých europoslanců podpořilo návrh (včetně zástupců ANO, Motoristů, Přísahy, nezařazených a SPD); ODS poslanci se hlasování nezúčastnili nebo návrh nepodpořili
📋
Politické účinky pro pravici v EP
PŘED
Pravice zvýšila počet mandátů po loňských volbách, ale byla rozdělená mezi umírněné, konzervativní a krajní frakce
PO
Protestní krok (výzva k nedůvěře) neuspěl a podle názorů některých aktérů poškodil kredibilitu pravice a její schopnost vytvářet konstruktivní většiny
⚖️
Hlavní argumentace kolem kauzy Pfizergate
PŘED
Unijní soud rozhodl, že Komise pochybila při odmítnutí přístupu k textovým zprávám mezi von der Leyenovou a šéfem Pfizeru
PO
To posloužilo jako jeden z důvodů pro návrh na odvolání; přesto parlament návrh zamítl
Klíčové postavy
👤
Ursula von der Leyen
Předsedkyně Evropské komise, adresátka návrhu na vyslovení nedůvěry
👤
Gheorghe Piperea
Rumunský europoslanec (ECR), předkladatel návrhu na hlasování o nedůvěře
🏛️
ECR / ODS a frakce Patrioti pro Evropu
Politické skupiny ústřední v debatě — ECR část návrh nepodporila; Patrioti (včetně ANO) návrh podpořili
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Viktor Daněk
zástupce ředitele výzkumného centra Europeum"Andrej Babiš má významný podíl na zvolení Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise v roce 2019. I proto spolu měli, v době, kdy byl českým premiérem, dobré vztahy, z čehož Česko těžilo. Když teď Babiš přitvrzuje v rétorice vůči Evropské unii a jeho europoslanci aktivně usilují o její svržení, nutně se to musí odrazit na jejich vztazích,"
Viktor Daněk
zástupce ředitele výzkumného centra Europeum"Konfrontační tón, který se dá čekat, asi zajistí titulky v médiích a pozitivní odezvu u části voličů, vyjednávací pozici Česka to ale oslabí,"
Europoslanci ODS
"S dosavadní prací komise nejsme spokojení. Komise neopravuje dostatečně rychle ideologickou a restriktivní podobu Green Dealu, váhá s mnoha podstatnými rozhodnutími a občas se chová, jako by naše hlasy ani nechtěla. To je i příklad návrhu na zpřísnění klimatických cílů v podobě nového milníku v roce 2040, který je pro nás naprosto nepřijatelný,"
Nicola Procaccini
"Někteří lidé bohužel rádi prohrávají, a to jak doma, tak tady,"
Veronika Vrecionová
šéfka české delegace v ECR"Myslím, že ji všichni tři podpoříme, pokud i z jejího vystoupení před volbou bude jasné, že se komise zaměří na bezpečnost Evropy a konkurenceschopnost,"
Veronika Vrecionová
šéfka české delegace v ECR"Definitivně se ale rozhodneme až po jejím nominačním projevu,"
Markéta Gregorová
"Oceňuji, že bude (šéfka komise, pozn.red.) uplatňovat tvrdý postup vůči Číně. V jiných otázkách se s von der Leyenovou rozcházíme. Jednání von der Leyenové s námi stále probíhají, bianco šek od nás nedostane,"
Donald Tusk
polský premiér"Žádná únava z Ukrajiny není. Je únava z Orbána,"
Jak šel čas
Historický kontext
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Poslanci z různých členských zemí se přidružují k jedné z politických skupin podle svých politických postojů. Každá skupina má svého předsedu a společné cíle, které prosazuje během hlasování i debat. Díky frakcím mohou poslanci efektivněji ovlivňovat zákony a strategie EU, protože jejich hlasy se počítají souhrnně. Například lidovci nebo socialisté tvoří velké frakce, které mají větší váhu než jednotlivé národní strany samy.
Proč je to důležité
Frakce rozhodují o tom, jak EU přijímá zákony, jaké priority prosazuje a jak se rozděluje moc v parlamentu. Pomáhají udržet pořádek a spolupráci mezi různými politiky ze všech zemí EU, což usnadňuje společná rozhodnutí. Pro občany to znamená, že i přes různé národní zájmy se v EU najdou silné koalice, které formují budoucnost Evropy.
Co to je
Evropská komise je hlavní výkonný orgán Evropské unie, který navrhuje nové zákony a dohlíží na jejich dodržování. Skládá se ze 27 komisařů, po jednom z každé členské země, a má rozsáhlý úřednický aparát s tisíci zaměstnanců. Sídlí v Bruselu a spravuje rozpočet EU i mezinárodní vztahy Unie.
Jak to funguje
Komisaři jsou navrženi svými zeměmi, ale musí pracovat podle zájmů celé EU bez instrukcí od svých států. Komise pravidelně předkládá návrhy zákonů Evropskému parlamentu a Radě EU, které o nich rozhodují. Když některá země nedodržuje zákony EU, Komise může začít řízení a případně ji žalovat u soudů. Také dohlíží na hospodářskou soutěž a spravuje peníze EU.
Proč je to důležité
Evropská komise určuje, jaké zákony budou platit v celé EU, což ovlivňuje životy lidí i firem v členských zemích. Díky ní jsou dodržovány smlouvy a pravidla, která garantují spolupráci a obchod v rámci EU. Spravováním rozpočtu a mezinárodních dohod Komise zajišťuje jednotný postup a zájmy EU ve světě.
Otestujte se
Kvíz: Pokus o odvolání Ursuly von der Leyenové v EP (červenec–říjen 2025)
Evropský parlament
parlament Evropské unie
Země: Evropská unie
Zaměstnanci: 7.82 (Invalid Date)
Sídlo: Seat of the European Parliament in Strasbourg
Data pocházejí z datové položky WikiData
Ursula von der Leyenová
německá politička
Povolání: lékař, politik, jezdec
Pozice:
- předseda Evropské komise (1. prosince 2019 - dosud)
- poslanec Spolkového sněmu (24. října 2017 - 31. července 2019)
- spolkový ministr obrany (17. prosince 2013 - 17. července 2019)
- poslanec Spolkového sněmu (22. října 2013 - 24. října 2017)
- Federal Minister of Labour and Social Affairs (30. listopadu 2009 - 17. prosince 2013)
- poslanec Spolkového sněmu (27. října 2009 - 22. října 2013)
- Federal Minister of Education, Family Affairs, Senior Citizens, Women and Youth (22. listopadu 2005 - 30. listopadu 2009)
- Member of the Landtag of Lower Saxony (4. března 2003 - 7. prosince 2005)
Narození: 8. října 1958
Místo narození: Ixelles
Státní občanství: Německo
Politická strana: Křesťanskodemokratická unie (1990 - dosud)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 13. 1. 2026 5:52:22