Pravicová frakce v EP a nedůvěra vůči Evropské komisi

Pravda o přílivu migrantů na Ceutu a selhání českých politik v srpnu 2026

Mizící téma o společenských pravidlech a politice

Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.

2 minuty čtení
Co se děje?

Nejnověji: V srpnu 2026 se objevují kritické zprávy o selhání některých českých politik v souvislosti s migračním tlakem v Evropě — článek konstatuje, že Španělsko zvládlo nápor migrantů na Ceutu, zatímco čeští politici podle autorů při summitu a migrační krizi „výrazně selhali“ [6].

V červnu 2026 česká vláda, přestože před volbami a formálně veřejně odmítala Globální pakt o migraci, porušila toto slíbené odmítnutí a postupně zavádí přísná migrační opatření jako součást domácí politiky zpřísňování migrace; to ukazuje posun od veřejného odmítání k praktickému přijímání některých nástrojů politiky migrantů[5].

Dříve v lednu 2026 byla vláda vedená Andrejem Babišem popsána jako formálně odmítající Pakt o migraci, zároveň však prosazující některé jeho mechanismy při implementaci evropské azylové politiky; tedy veřejné odmítnutí, ale praktická implementace vybraných prvků paktu[4].

V předchozích měsících se aktivita spojila s širší kampaní pravicových subjektů a některých europoslanců usilujících o sesazení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové; ANO a hnutí Motoristé se k těmto výzvám připojily a Andrej Babiš požadoval zrušení migračního paktu a emisních povolenek, čímž se spor přesunul také do domácí politické agendy[3].

Kritika Alexandra Vondry z července 2025 zůstává relevantní: Vondra varoval, že neschopnost pravicových frakcí spolupracovat a protestní gesta oslabují jejich důvěryhodnost a schopnost získat většinu pro odvolání Komise; parlamentní hlasování o nedůvěře v červenci 2025 neuspělo i přes podporu většiny českých europoslanců[1][2].

Zdroje:

  1. Pravda o přílivu migrantů na Ceutu: kdo je zastavil, kdo selhal a jak se ztrapnili naši politici

  2. Zase lhali, naštěstí: Vláda slíbila odmítnout migrační pakt, ve skutečnosti je v něm Česko šampionem. Tady jsou čísla

  3. Babišova vláda sice hlasitě "odmítá" Pakt o migraci, zároveň ale míří do hlavního proudu evropské azylové politiky

  4. "Ursula von der Liar." ANO chce svrhnout šéfku Evropské komise, zároveň po ní Babiš žádá hodně věcí. Jak to dopadne?

  5. Když mají politici IQ tykve a rádi prohrávají. Pravice si sama může za to, že nedokáže mít větší vliv na podobu EU

  6. Evropská komise ustála hlasování o nedůvěře, většina českých europoslanců odvolání von der Leyenové podpořila

Nejnovější
Pravda o přílivu migrantů na Ceutu a selhání českých politik v srpnu 2026
04. 8. 2026: Španělům se podařilo zvládnout nápor migrantů na Ceutu, zatímco čeští politici při summitu a migrační krizi výrazně selhali.
Řeklo se...
Přehled citací
1 Vysoký dopad
11. června 2026
obrovskou zradu
2 Vysoký dopad
11. června 2026
jasnou pozvánku milionů migrantů
3 Střední dopad
16. října 2024
To, že by legislativa obsažená v migračním paktu představovala pozvánku byť pro jediného migranta, je bohapustý nesmysl. Myslím, že politici hnutí ANO to dobře vědí,
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?

Patrioti pro Evropu (frakce zahrnující ANO a Motoristy)

Protestní a nekonstruktivní chování (výzvy k odvolání komise) snižuje schopnost této části pravice vytvořit vlivnou koalici a zhoršuje její vyjednávací pozici v EP.

Andrej Babiš / Hnutí ANO

Babišova rétorika a přístupy (odmítání Green Dealu, kritika migračního paktu, ambivalence k EU) zvyšují politické napětí s partnery v EU a zároveň vládní praktiky ukazují ochotu implementovat unijní pravidla, což vytváří vnější i vnitřní nejistotu.

Česká vláda (Babišova koalice v roce 2026)

Vládní diskrepance mezi rétorikou (odmítnutí paktu či Green Dealu) a praxí (implementace migračního paktu, ETS2 kroky) oslabuje důvěryhodnost Česka v EU a komplikuje vyjednávání rozpočtu a obranných iniciativ.

ODS (Občanská demokratická strana)

Frakční napětí v ECR a nejednotné postoje českých europoslanců snižují vliv ODS v jednáních s EPP a brání budování pravicové koalice v EU.

Ursula von der Leyenová / Evropská komise

Komise prosazuje reformy (migrační pakt, Green Deal) čelící domácí kritice v členských státech; přesto prosazuje legislativu, která mění fungování členských zemí a vyvolává odpor některých vlád a frakcí.

České zemědělské zájmové skupiny (farmáři)

Tlak na zadržení či zmírnění Green Dealu (pesticidy, obnovy krajiny) může krátkodobě ochránit jejich zájmy, ale současně zvyšuje politické tření v EU a riziko ztráty vlivu v širších jednáních.

České podniky / automobilky

Automobilový sektor usiluje o zmírnění regulací (zvýšení času na splnění emisních cílů); úspěch či neúspěch ovlivní konkurenceschopnost a riziko pokut, ale také politické spory v EU.

Alexandr Vondra

Europoslanec ODS kritizuje radikální kroky v ECR a protestní taktikou poškozuje kredibilitu pravice v EU, což oslabuje jeho schopnost ovlivňovat evropskou politiku.

Kontext
Dříve jsme psali...
Česká vláda slíbené odmítnutí migračního paktu porušila a zavádí přísná opatření
Česko se stalo lídrem ve zpřísňování migrační politiky i přes předvolební sliby odmítnout migrační pakt.  poznat pravdu o migraci
Babišova vláda odmítá Pakt o migraci, ale zákony plánuje zavést do praxe
Babišova vláda formálně odmítá Pakt o migraci, ale zároveň ho aktivně prosazuje v souladu s evropskou azylovou politikou.  Odhalit vládní paradox
ANO chce svrhnout Ursulu von der Leyenovou, Babiš po ní zároveň žádá řadu věcí
ANO a Motoristé chtějí sesadit šéfku Evropské komise; Andrej Babiš po ní požaduje zrušení migračního paktu a emisních povolenek.  Paradox Babišovy taktiky
Evropská komise v čele s von der Leyenovou ustála hlasování o nedůvěře
Návrh na odvolání Ursuly von der Leyenové a celé Evropské komise neprošel, přestože jej podpořila většina českých europoslanců.  Kdo hlasoval jak?
Europoslanec ODS Alexandr Vondra kritizuje postup pravicových frakcí v Evropském parlamentu
Pravice v Evropském parlamentu si podle Vondry sama brání většímu vlivu kvůli neschopnosti spolupracovat a zbytečným protestním gestům.  Zákulisí europarlamentu
Fakta
📊

175/360/18

Výsledek hlasování o nedůvěře
(10. 7. 2025)

📊

11/21

Čeští europoslanci pro návrh
(10. 7. 2025)

👤

U. von der Leyen

Předsedkyně EK a terč hlasování
(9. 7. 2025)

👤

G. Piperea

Autor návrhu na odvolání komise
(10. 7. 2025)

🔄

neúspěch

Návrh odvolat Komisi padl
(10. 7. 2025)

🔄

ČR zavádí pakt

Česko aktivně implementuje migrační pakt
(9. 6. 2026)

Události
Co a kdy?
10. července 2025
Evropský parlament hlasoval o návrhu na vyslovení nedůvěry Evropské komisi; výsledkem bylo 175 pro, 360 proti a 18 se zdrželo — návrh neprošel.
8. října 2025
Ursula von der Leyenová slaví narozeniny, zatímco některé politické frakce usilují o její odvolání.
prosinec 2025
Druhá vláda Andreje Babiše byla jmenována a na svém prvním zasedání odmítla Pakt o migraci a azylu EU v jeho současné podobě, ačkoliv podpořila implementaci některých jeho částí.
Co to znamená
Co se děje

Hlasování o nedůvěře Evropské komise + tlak na migrační a klimatické cíle

Srovnání před a po
👤 Postavení předsedkyně EK
PŘED

Ursula von der Leyen měla relativní parlamentní podporu a stabilní vedení Komise

PO

Byla vystavena návrhu na vyslovení nedůvěry; hlasování selhalo (360 proti, 175 pro, 18 zdržených) a její pozice je politicky oslabená

⚖️ Proces odvolání Komise
PŘED

Odvolání Komise vyžadovalo dvoutřetinovou většinu přítomných a většinu všech 720 poslanců

PO

Návrh na nedůvěru iniciovaný rumunským europoslancem Gheorghe Piperea neuspěl; procedura zůstává, ale demonstrace nespokojenosti zvýšily politické napětí

👥 Migrační politika (Česko)
PŘED

Česko kritizovalo migrační pakt veřejně a slibovalo odmítnutí

PO

Česko implementuje migrační pakt a patří mezi aktivní implementátory; má ale výjimku ze solidarity kvůli vysokému počtu uprchlíků z Ukrajiny

💰 Klimatická politika a Green Deal
PŘED

Green Deal a cíle (2030/2050) byly závazné; návrh 90% snížení do 2040 komise navrhla

PO

Cíl pro 2040 byl debatovaný a výrazně zmírněn v jednáních; EU a Česko vedou spory o rozsah a proveditelnost cílů | některé členské státy (včetně ČR) žádají úpravy nebo výjimky

Klíčové postavy
👤
Ursula von der Leyen
Předsedkyně Evropské komise, terč návrhu na nedůvěru
👤
Gheorghe Piperea / AUR
Rumunský europoslanec, předkladatel návrhu na vyslovení nedůvěry
🏛️
Evropská komise (instituce)
Předkládá legislativu — migrační pakt, návrhy k ETS a cílům do 2040; implementuje politiku
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Andrej Babiš
Andrej Babiš

"obrovskou zradu"

Andrej Babiš
Andrej Babiš

"jasnou pozvánku milionů migrantů"

Vít Novotný
Vít Novotný

"Jakmile převzaly vládní odpovědnost, strany nynější koalice změnily k paktu o migraci přístup,"

Andrej Babiš
Andrej Babiš

"obrovskou zradu"

Andrej Babiš
Andrej Babiš

"jasnou pozvánku milionů migrantů"

Vít Novotný
Vít Novotný

"To, že by legislativa obsažená v migračním paktu představovala pozvánku byť pro jediného migranta, je bohapustý nesmysl. Myslím, že politici hnutí ANO to dobře vědí,"

Jak šel čas
Historický kontext
Co to je?
Vysvětlení pojmů

💡
Co to je

Globální pakt OSN o migraci (oficiálně Globální kompakt pro bezpečnou, řízenou a legální migraci) je politická dohoda států OSN o mezinárodní spolupráci při migraci. Není právně závazný — shrnuje 23 cílů a doporučení, jak řešit různé aspekty migrace.

⚙️
Jak to funguje

Státy se dohodly na 23 cílech (např. sběr dat, bezpečný návrat, přístup ke službám, boj proti pašeráctví), ze kterých si mohou vytvářet vlastní politiky. Kompakt nevnucuje zákony: poskytuje rámec a příklady dobré praxe, které vlády mohou dobrovolně přijmout nebo upravit podle svých potřeb.

🎯
Proč je to důležité

Pakt usnadňuje mezinárodní spolupráci a koordinaci při řízení migrace, což může snížit rizika pro migranty i pro přijímající státy. Politicky je významný — schválení nebo odmítnutí dokumentu ovlivnilo domácí politiku a veřejnou debatu v mnoha zemích, včetně Česka.

💡
Co to je

Frakce Evropského parlamentu jsou politické skupiny, ve kterých se spojují poslanci se stejnými nebo podobnými názory z různých zemí EU. Tyto skupiny představují větší celky než jednotlivé národní strany a fungují podobně jako poslanecké kluby v národních parlamentech. Frakce pomáhají organizovat rozhodování a práci v Evropském parlamentu.

⚙️
Jak to funguje

Poslanci z různých členských zemí se přidružují k jedné z politických skupin podle svých politických postojů. Každá skupina má svého předsedu a společné cíle, které prosazuje během hlasování i debat. Díky frakcím mohou poslanci efektivněji ovlivňovat zákony a strategie EU, protože jejich hlasy se počítají souhrnně. Například lidovci nebo socialisté tvoří velké frakce, které mají větší váhu než jednotlivé národní strany samy.

🎯
Proč je to důležité

Frakce rozhodují o tom, jak EU přijímá zákony, jaké priority prosazuje a jak se rozděluje moc v parlamentu. Pomáhají udržet pořádek a spolupráci mezi různými politiky ze všech zemí EU, což usnadňuje společná rozhodnutí. Pro občany to znamená, že i přes různé národní zájmy se v EU najdou silné koalice, které formují budoucnost Evropy.

Otestujte se
Kvíz: Odvolání Komise a česká politika k migračnímu paktu
Andrej Babiš

český politik a podnikatel slovenského původu

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/2/2a/Andrej_Babiš_2025_(cropped).jpg

Povolání: byznysmen, politik, ekonom, podnikatel

Pozice:

  • poslanec Parlamentu České republiky (21. října 2017 - dosud)
  • poslanec Parlamentu České republiky (9. října 2021 - dosud)
  • předseda vlády České republiky (6. prosince 2017 - 17. prosince 2021)
  • poslanec Parlamentu České republiky (26. října 2013 - 26. října 2017)
  • místopředseda vlády České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
  • ministr financí České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)

Narození: 2. září 1954

Místo narození: Bratislava

Státní občanství: Slovensko (leden 1993 - dosud)

Politická strana: ANO 2011 (2012 - dosud)

Data pocházejí z datové položky WikiData

Alexandr Vondra

český politik a diplomat

https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/1/11/1718698127115_20240617_VONDRA_Alexandr_CZ_007.jpg

Povolání: politik, diplomat, geograf, novinář

Pozice:

  • poslanec Evropského parlamentu (2. července 2019 - dosud)
  • poslanec Evropského parlamentu (16. července 2024 - dosud)
  • ministr obrany České republiky (13. prosince 2010 - 7. prosince 2012)
  • senátor Parlamentu České republiky (28. října 2006 - 28. října 2012)
  • místopředseda vlády České republiky (9. ledna 2007 - 8. května 2009)
  • ministr zahraničních věcí České republiky (4. září 2006 - 9. ledna 2007)
  • velvyslanec Česka v USA (14. května 1997 - Invalid Date)
  • mluvčí Charty 77 (2. ledna 1989 - 6. ledna 1990)

Narození: 17. srpna 1961

Místo narození: Praha

Státní občanství: Česko

Politická strana: Občanská demokratická strana (2006 - dosud)

Web: http://www.alexandrvondra.cz

Data pocházejí z datové položky WikiData

Strojově generováno

Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.

Poslední aktualizace: 7. 9. 2026 10:36:20