Frakce Evropského parlamentu jsou politické skupiny, ve kterých se spojují poslanci se stejnými nebo podobnými názory z různých zemí EU. Tyto skupiny představují větší celky než jednotlivé národní strany a fungují podobně jako poslanecké kluby v národních parlamentech. Frakce pomáhají organizovat rozhodování a práci v Evropském parlamentu.
Pravicová frakce v EP a nedůvěra vůči Evropské komisi
Česká vláda slíbené odmítnutí migračního paktu porušila a zavádí přísná opatření
Málo aktivní téma o
společenských pravidlech a politice
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejnověji: V červnu 2026 česká vláda, přestože před volbami a formálně veřejně odmítala Globální pakt o migraci, porušila toto slíbené odmítnutí a postupně zavádí přísná migrační opatření jako součást domácí politiky zpřísňování migrace [5].
Dříve v lednu 2026 byla vláda vedená Andrejem Babišem popsána jako formálně odmítající Pakt o migraci, zároveň však prosazující některé jeho mechanismy při implementaci evropské azylové politiky; tedy veřejné odmítnutí, ale praktická implementace vybraných prvků paktu [4].
V předchozích měsících se aktivita spojila s širší kampaní pravicových subjektů a některých europoslanců usilujících o sesazení předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové; ANO a hnutí Motoristé se k těmto výzvám připojily a Andrej Babiš požadoval zrušení migračního paktu a emisních povolenek, čímž se spor přesunul také do domácí politické agendy [3].
Kritika Alexandra Vondry z července 2025 zůstává relevantní: Vondra varoval, že neschopnost pravicových frakcí spolupracovat a protestní gesta oslabují jejich důvěryhodnost a schopnost získat většinu pro odvolání Komise; parlamentní hlasování o nedůvěře v červenci 2025 neuspělo i přes podporu většiny českých europoslanců, což ukazuje, že na úrovni EP stále chybí potřebná většina pro sesazení Komise [1][2].
Zdroje:
Nejnovější
Česká vláda slíbené odmítnutí migračního paktu porušila a zavádí přísná opatření
09. 6. 2026: Česko se stalo lídrem ve zpřísňování migrační politiky i přes předvolební sliby odmítnout migrační pakt.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Střední dopad
8. října 2025
Konfrontační tón, který se dá čekat, asi zajistí titulky v médiích a pozitivní odezvu u části voličů, vyjednávací pozici Česka to ale oslabí.
2
Vysoký dopad
16. října 2024
To, že by legislativa obsažená v migračním paktu představovala pozvánku byť pro jediného migranta, je bohapustý nesmysl.
3
Vysoký dopad
20. prosince 2023
Evropa opět zve na kontinent miliony nelegálních migrantů.
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
Andrej Babiš
Jako lídr hnutí ANO a pravděpodobný premiér zhoršuje pozici Česka v EU kvůli kontroverzní rétorice a nerealistickým tvrzením, což oslabuje vyjednávací pozici a důvěryhodnost Česka v Bruselu.
Hnutí ANO
Jako česká vládní/koaliční síla ovlivňuje EU agendu (migrační pakt, Green Deal, ETS2) svými prohlášeními a spojenectvími, zároveň ale oslabuje český vliv nekonzistentní rétorikou.
Česká vláda (nová koalice ANO/SPD/Motoristé)
Programové prohlášení a rétorika slibují odmítání některých unijních opatření (migrační pakt, Green Deal), což může oslabit českou vyjednávací pozici a důvěryhodnost v EU.
České firmy (automotive/průmysl)
Automobilky a průmysl jsou terčem jednání o zmírnění emisních cílů a ETS sankcí; výsledné kompromisy mohou buď zmírnit náklady nebo zvýšit nejistotu a investiční rizika.
Ursula von der Leyenová
Předsedkyně EK čelí rostoucí kritice uvnitř vlastní frakce (EPP) kvůli Green Dealu a návrhu rozpočtu; to oslabuje její pozici a schopnost prosazovat iniciativy.
Evropská komise
Navrhuje ambiciózní zákroky (Green Deal, ETS2, 28. režim) které mění EU; čelí odporu členských států a vnitrofrakční kritice což komplikuje implementaci.
České zemědělství / zemědělci
Jsou ohroženi návrhy Green Dealu a změnami ve společné zemědělské politice; mobilizují tlak na politiky a ovlivňují domácí pozici vůči EU.
Spotřebitelé a domácnosti v Česku
Budou ovlivněni ETS2 a energetickými dopady Green Dealu; politika vlády a EU rozhodne o výši podpory a cenové zátěži pro domácnosti.
Kontext
Dříve jsme psali...
Babišova vláda odmítá Pakt o migraci, ale zákony plánuje zavést do praxe
Babišova vláda formálně odmítá Pakt o migraci, ale zároveň ho aktivně prosazuje v souladu s evropskou azylovou politikou. Odhalit vládní paradox
ANO chce svrhnout Ursulu von der Leyenovou, Babiš po ní zároveň žádá řadu věcí
ANO a Motoristé chtějí sesadit šéfku Evropské komise; Andrej Babiš po ní požaduje zrušení migračního paktu a emisních povolenek. Paradox Babišovy taktiky
Evropská komise v čele s von der Leyenovou ustála hlasování o nedůvěře
Návrh na odvolání Ursuly von der Leyenové a celé Evropské komise neprošel, přestože jej podpořila většina českých europoslanců. Kdo hlasoval jak?
Europoslanec ODS Alexandr Vondra kritizuje postup pravicových frakcí v Evropském parlamentu
Pravice v Evropském parlamentu si podle Vondry sama brání většímu vlivu kvůli neschopnosti spolupracovat a zbytečným protestním gestům. Zákulisí europarlamentu
Fakta
📊
175/360/18
Výsledek hlasování o nedůvěře
(10. 7. 2025)
📊
72 podpisů
Potřebné podpisy pro zahájení hlasování
(10. 7. 2025)
🔄
neúspěch
Hlasování neprošlo (dvoutřetinová většina chybí)
(9. 7. 2025)
👤
U. von der Leyen
Předsedkyně Evropské komise
(10. 7. 2025)
👤
G. Piperea
Iniciátor návrhu (ECR, Rumunsko)
(10. 7. 2025)
📊
2026-01-29
Datum vládního usnesení ČR
(29. 1. 2026)
Události
Co a kdy?
červenec 2025
V Evropském parlamentu byla podána výzva k vyslovení nedůvěry předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové (návrh podal rumunský europoslanec Gheorghe Piperea z ECR).
10. července 2025
Hlasování o vyslovení nedůvěry Evropské komisi: 175 hlasů pro odvolání, 360 proti, 18 se zdrželo — návrh neprošel.
8. října 2025
Zmiňováno, že Ursula von der Leyenová má narozeniny 8. října; v kontextu pokračujících snah frakcí (Levice, Patrioti pro Evropu) o její odvolání.
prosinec 2025
Jmenování druhé vlády Andreje Babiše (uváděno jako "Babišova druhá vláda"), která na prvním zasedání zásadně odmítla Pakt o migraci a azylu EU v jeho současné podobě, avšak zároveň podpořila implementaci některých jeho prvků.
leden 2026
Vláda zahájila plánování nových azylových zákonů s cílem zpřísnění pravidel (koncepty bezpečných třetích zemí, usnadnění navracení nelegálně pobývajících cizinců).
9. června 2026
Analýza ukazuje, že Česko aktivně zavádí migrační pakt EU s výrazným zpřísněním pravidel a plánuje další zpřísnění v následujícím období.
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
Česko přijímá přísnější migrační režim a zpřísňuje azyl
Srovnání před a po
👥
Migrační režim a azyl
PŘED
Česko mělo možnost podílet se na unijních mechanismech solidarity, ale bylo v debatě skeptické a některé politické síly slibovaly odmítnutí paktu
PO
Evropský migrační pakt je schválen a Česko je označeno jako země zažívající významnou migrační situaci; může žádat o vyjmutí ze solidarity nebo o částečné odečtení příspěvků | pakt umožňuje zadržení žadatelů na vnějších hranicích, zrychlené azylové procedury a povinnost členských států pomáhat (relokace, finance nebo nasazení kapacit)
📋
Národní implementace migračního paktu
PŘED
Vláda před volbami slibovala odmítnutí paktu a jeho nezavedení
PO
Vládní kroky ukazují na pragmatickou implementaci: vláda odmítá povinné kvóty, zároveň ale podporuje implementaci paktu a připravuje zpřísnění azylových pravidel a návrhy nových zákonů pro rychlejší navracení
💰
ETS2 a klimatická politika
PŘED
Předvolební rétorika některých stran slibovala odmítnutí emisních povolenek (ETS2) a zrušení Green Dealu
PO
Česko aktivně vyjednává úpravy ETS2 a Green Dealu na úrovni EU (žádosti o posuny lhůt, cenové stropy apod.); vládní prohlášení mluví o zásadní revizi Green Dealu, přičemž implementace některých opatření (ETS2) pokračuje
💰
Mezinárodní rozpočtová politika
PŘED
Česko kritizovalo návrh nové sedmiletky a varovalo před poklesem příjmů; některé výpočty ztrát byly nepřesné
PO
Česko akceptuje, že z návrhu komise dostane méně (cca −20 %) a diskutuje o kompenzacích (záchranná síť); vláda zpochybňovala podklady, ale návrh komise pokračuje v jednání
Klíčové postavy
👤
Andrej Babiš
Lídr hnutí ANO; vnitřně kritizuje pakt, zároveň vláda pro implementaci paktu přijímá zpřísňující kroky
🏛️
Evropská komise (Ursula von der Leyen)
Navrhla migrační pakt a stanoví doporučení pro zařazení Česka do mechanismu solidarity; předkládá návrhy rozpočtu a klimatické cílů
🏛️
Magnus Brunner / Evropská komise – vnitřní záležitosti
Komisař/oddělení zodpovědné za vyhodnocení migrační situace a za podporu členských států v oblasti azylu a návratů
Ještě není...
International Comparison
Řeklo se...
Přehled citací
Viktor Daněk
zástupce ředitele výzkumného centra Europeum"Andrej Babiš má významný podíl na zvolení Ursuly von der Leyenové do čela Evropské komise v roce 2019. I proto spolu měli, v době, kdy byl českým premiérem, dobré vztahy, z čehož Česko těžilo. Když teď Babiš přitvrzuje v rétorice vůči Evropské unii a jeho europoslanci aktivně usilují o její svržení, nutně se to musí odrazit na jejich vztazích"
Viktor Daněk
zástupce ředitele výzkumného centra Europeum"Konfrontační tón, který se dá čekat, asi zajistí titulky v médiích a pozitivní odezvu u části voličů, vyjednávací pozici Česka to ale oslabí"
Vít Novotný
odborník na migraci"To, že by legislativa obsažená v migračním paktu představovala pozvánku byť pro jediného migranta, je bohapustý nesmysl. Myslím, že politici hnutí ANO to dobře vědí"
Andrej Babiš
"obrovskou zradou, kterou připravila vláda Petra Fialy"
Andrej Babiš
"Jde o jasnou pozvánku milionů migrantů"
Marjolein Faber-van de Klashorstová
ministryně vnitra"Považujeme urychlenou implementaci Evropského paktu o migraci a azylu za zásadně důležitou pro posílení evropské kontroly nad migrací a pro omezení přílivu migrantů do Nizozemska"
Andrej Babiš
"Evropa opět zve na kontinent miliony nelegálních migrantů"
Jak šel čas
Historický kontext
🟨
leden 2026
Vláda vedená Andrejem Babišem formálně odmítá Pakt o migraci, zároveň podporuje implementaci části unijní azylové legislativy (zpřísnění azylových pravidel, posílení ochrany vnějších hranic, koncept bezpečných třetích zemí).
Z článku z 29. ledna 2026: vládní usnesení odmítá Pakt, ale zároveň podporuje implementaci související legislativy.
Vedlo k praktické implementaci zpřísněných azylových postupů v Česku navzdory předvolebním slibům.
Změna oproti předchozímu volebnímu období
💶
14. července 2025
Evropská komise předložila návrh společného evropského rozpočtu (zmíněno jako očekávané datum 16. července 2025 v souvislosti s jednáními).
Z textu o přípravách rozpočtu: ministerstvo financí a další resorty diskutovaly návrh komise (zmíněn návrh komise předložený v polovině července).
Vyvolal debatu o výši rozpočtu a postojích Česka; podnět k politickým jednáním o prioritách EU.
🏛️
červenec 2025
Hlasování o vyslovení nedůvěry Evropské komisi (von der Leyenové) v EP — hlasování proběhlo, návrh neuspěl (175 pro, 360 proti, 18 se zdrželo).
Články z 9.–10. července 2025 popisují iniciativu rumunského europoslance Gheorghe Piperea a výsledné hlasování v EP.
Potvrdilo, že v EP chybí potřebná většina pro odvolání Komise; politický signál o rozdělení pravice.
Parlamentní hlasování o nedůvěře neuspělo i přes českou podporu částí pravice
🎂
8. října 2025
Ursula von der Leyenová oslavila 8. října narozeniny; v době aktivit o její odvolání probíhala politická kampaň a snahy některých frakcí ji sesadit.
Z textu 8. října 2025: zmínka o snahách sesadit předsedkyni Komise a aktivitách Patriotů pro Evropu.
Symbolické datum v kontextu politického tlaku frakcí usilujících o odvolání komise.
🧭
2025
Evropské státy se dohodly na souboru opatření známých jako migrační pakt (vznik diskuse a dohody v průběhu roku, pakt má začít platit v roce 2026).
Více kontextových článků (2024–2025) popisují, že pakt byl dojednán a má zavést přísnější přístup k nelegální migraci včetně detence a mechanismů solidarity mezi státy.
Zavedení přísnějších postupů na vnějších hranicích EU a povinnosti solidarity; předmětem kritiky i domácí politiky v ČR.
Pakt byl interpretován různě — někteří politici označili jeho obsah za zpřísnění oproti dřívějším pravidlům
🇨🇿
2025 (rok uveden v článku)
Rozšíření role Česka jako země hostící významný počet ukrajinských uprchlíků — Komise označila ČR za zemi zažívající 'významnou migrační situaci' a možnost požádat o vyjmutí ze solidárního mechanismu.
Z výroční zprávy Komise (uvedeno v článku z 11. listopadu 2025): Česko spadá do kategorie zemí se 'významnou migrační situací'.
Umožňuje Česku požádat o částečné odečtení příspěvků do Fondu solidarity; reflektuje dopad ukrajinské migrace na českou kapacitu.
⚖️
leden 2026
Babišova druhá vláda (jmenovaná prosinec 2025) formálně odmítla Pakt o migraci, ale schválila usnesení podporující implementaci evropské azylové legislativy (včetně konceptů bezpečných třetích zemí, usnadnění navracení nelegálně pobývajících cizinců).
Z textu z 29. ledna 2026 o programovém usnesení vlády jmenované v prosinci 2025.
Kombinace veřejného odmítnutí paktu a praktické implementace jeho prvků; pokračující implementace evropských pravidel v české legislativě.
Změna oproti předvolebním slibům o odmítnutí paktu
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Poslanci z různých členských zemí se přidružují k jedné z politických skupin podle svých politických postojů. Každá skupina má svého předsedu a společné cíle, které prosazuje během hlasování i debat. Díky frakcím mohou poslanci efektivněji ovlivňovat zákony a strategie EU, protože jejich hlasy se počítají souhrnně. Například lidovci nebo socialisté tvoří velké frakce, které mají větší váhu než jednotlivé národní strany samy.
Proč je to důležité
Frakce rozhodují o tom, jak EU přijímá zákony, jaké priority prosazuje a jak se rozděluje moc v parlamentu. Pomáhají udržet pořádek a spolupráci mezi různými politiky ze všech zemí EU, což usnadňuje společná rozhodnutí. Pro občany to znamená, že i přes různé národní zájmy se v EU najdou silné koalice, které formují budoucnost Evropy.
Co to je
Evropská komise je hlavní výkonný orgán Evropské unie, který navrhuje nové zákony a dohlíží na jejich dodržování. Skládá se ze 27 komisařů, po jednom z každé členské země, a má rozsáhlý úřednický aparát s tisíci zaměstnanců. Sídlí v Bruselu a spravuje rozpočet EU i mezinárodní vztahy Unie.
Jak to funguje
Komisaři jsou navrženi svými zeměmi, ale musí pracovat podle zájmů celé EU bez instrukcí od svých států. Komise pravidelně předkládá návrhy zákonů Evropskému parlamentu a Radě EU, které o nich rozhodují. Když některá země nedodržuje zákony EU, Komise může začít řízení a případně ji žalovat u soudů. Také dohlíží na hospodářskou soutěž a spravuje peníze EU.
Proč je to důležité
Evropská komise určuje, jaké zákony budou platit v celé EU, což ovlivňuje životy lidí i firem v členských zemích. Díky ní jsou dodržovány smlouvy a pravidla, která garantují spolupráci a obchod v rámci EU. Spravováním rozpočtu a mezinárodních dohod Komise zajišťuje jednotný postup a zájmy EU ve světě.
Otestujte se
Kvíz: Implementace migračního paktu a česká politika (2025–2026)
Andrej Babiš
český politik a podnikatel slovenského původu
.jpg)
Povolání: byznysmen, politik, ekonom, podnikatel
Pozice:
- poslanec Parlamentu České republiky (21. října 2017 - dosud)
- poslanec Parlamentu České republiky (9. října 2021 - dosud)
- předseda vlády České republiky (6. prosince 2017 - 17. prosince 2021)
- poslanec Parlamentu České republiky (26. října 2013 - 26. října 2017)
- místopředseda vlády České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
- ministr financí České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
Narození: 2. září 1954
Místo narození: Bratislava
Státní občanství: Slovensko (leden 1993 - dosud)
Politická strana: ANO 2011 (2012 - dosud)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Alexandr Vondra
český politik a diplomat
Povolání: politik, diplomat, geograf, novinář
Pozice:
- poslanec Evropského parlamentu (2. července 2019 - dosud)
- poslanec Evropského parlamentu (16. července 2024 - dosud)
- ministr obrany České republiky (13. prosince 2010 - 7. prosince 2012)
- senátor Parlamentu České republiky (28. října 2006 - 28. října 2012)
- místopředseda vlády České republiky (9. ledna 2007 - 8. května 2009)
- ministr zahraničních věcí České republiky (4. září 2006 - 9. ledna 2007)
- velvyslanec Česka v USA (14. května 1997 - Invalid Date)
- mluvčí Charty 77 (2. ledna 1989 - 6. ledna 1990)
Narození: 17. srpna 1961
Místo narození: Praha
Státní občanství: Česko
Politická strana: Občanská demokratická strana (2006 - dosud)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 17. 6. 2026 18:10:06