Milion chvilek pro demokracii je český občanský spolek založený v lednu 2018. Jeho cílem je podpora demokratické kultury, zapojení občanů a veřejná diskuse. Skupina vznikla kolem výzvy proti chování tehdejšího premiéra Andreje Babiše.
Ohrožení demokratických institucí a protesty proti vládě Babiše
Statisícové protesty brání Českou televizi a kritizují vládu Andreje Babiše
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
Co se děje?
Nejaktuálnějším stavem jsou masové protesty na pražské Letenské pláni a dalších místech proti vládnímu návrhu zákona o médiích, který podle organizátorů mění financování veřejnoprávních médií a ohrožuje jejich nezávislost; na akcích se podle posledních zpráv účastní statisíce lidí[10].
Protesty za veřejnoprávní média a širší demonstrace proti vládě Andreje Babiše navazují na jarní a podzimní mobilizace: na jaře 2026 se na Letné podle organizátorů sešly statisíce lidí a v průběhu roku pořádal Milion chvilek i další akce vyzývající opozici k taktickým krokům; v září a říjnu proběhly demonstrace na Staroměstském náměstí a další shromáždění před volbami[1][2][7][6].
Současně experti, soudcovské organizace a analytici popisují systematické oslabení demokratických institucí a jazykové posuny ze strany vlády: jsou uváděny útoky na Ústavní soud, pokusy překrucovat obsah institucí a pojmů k ospravedlnění omezení práv, a Soudcovská unie vyzvala premiéra Babiše, aby doložil svá obvinění o „soudcovské mafii“ nebo se jich zdržel[3][5][4].
Provozní kroky a omezení dostupnosti nezávislého zpravodajství ovlivňují informovanost během protestů: Český rozhlas oznámil omezení živého zpravodajství a nahrazení publicistiky hudbou a archivními pořady během úterní stávky, což může snížit přístup veřejnosti k aktuálním informacím v době demonstrací[9].
Zdroje:
Statisícové protesty brání Českou televizi a kritizují vládu Andreje Babiše
Kdo si polepší, kdo tratí?
Česká televize
Návrh vlády na zrušení koncesionářských poplatků a přesun financování pod státní rozpočet by významně snížil její rozpočet (~1 mld. Kč) a ohrozil redakční nezávislost.
Český rozhlas
Plánované zrušení poplatků by snížilo jeho rozpočet (~400 mil. Kč) a zvýšilo riziko politického zásahu a omezení zpravodajství.
Milion chvilek pro demokracii
Organizátoři masových demonstrací mobilizují stovky tisíc lidí a zvyšují tlak na vládu v otázkách nezávislosti médií a demokracie.
Vláda Andreje Babiše
Vládní kroky (zákon o financování médií, zákon o zahraničních agentech, obsazování úřadů) posilují vykonávající moc, ale vyvolávají masové protesty a právní/ústavní rizika.
Pracovníci a zaměstnanci ČT a ČRo (redaktoři)
Hrozí omezení práce, stávky a ztráta příjmů; již došlo ke stávkám a omezení vysílání kvůli protestům a plánovaným změnám.
Neziskové organizace a občanská společnost
Navrhovaná opatření (zákon o 'zahraničních agentech', regulace) omezují činnost organizací financovaných ze zahraničí a ohrožují jejich schopnost fungovat nezávisle.
Ústavní soud
Vládní útoky a kritika zvyšují politický tlak na soudní moc a riziko její delegitimace; soud čelí otevřeným útokům politických představitelů.
Opozice a opoziční strany
Dostávají posílený mandát a politický prostor díky mobilizaci veřejnosti; mohou využít demonstrací k vytvoření koalic a tlaků na vládu.
Studenti a akademická obec (univerzity, DAMU, MUNI)
Akademické instituce vyhlašují stávkovou pohotovost a protesty proti legislativě, což zvyšuje politický tlak a narušuje výuku a akademické aktivity.
Dříve jsme psali...
Letná čeká statisíce lidí protestujících proti vládnímu zákonu o médiích
Český rozhlas omezí zpravodajství kvůli úterní stávce, studenti v Praze pochodují
Sociolog Ondřej Císař komentuje klidný průběh protestů za veřejnoprávní média v Česku v roce 2026
Stovky lidí protestovaly na Staroměstském náměstí proti Babišovi a vládě ANO před říjnovými volbami
Radikální proměny institucí i pojmů v Česku odhalují zneužití smyslů vládou
200–400k
Odhad účasti na Letné
(21. 3. 2026)
250 000
Účast podle organizátorů
(22. 3. 2026)
1,0 mld.
Ztráta ČT ročně
(15. 11. 2026)
400 mil.
Ztráta ČRo ročně
(15. 11. 2026)
≈15%
Snížení rozpočtů médií
(15. 11. 2026)
4:36
Čas hlasování ve Sněmovně
(15. 11. 2026)
Co a kdy?
Příbuzná témata
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Hnutí organizuje sběr podpisů, demonstrace a veřejné kampaně (nejznámější byla „Chvilka pro rezignaci“). Zapojí dobrovolníky po celé zemi přes tzv. Milionovou síť a shromažďuje dary od jednotlivců na veřejné účty. Akce jsou většinou nenásilné, často se konají na náměstích a přitahují známé osobnosti i běžné občany.
Proč je to důležité
Milion chvilek ukázal, že lze rychle mobilizovat stovky tisíc lidí a ovlivnit veřejný tlak na politiky (např. velké demonstrace v letech 2018–2019). Posunul do veřejné debaty témata o nezávislosti justice, transparentnosti a odpovědnosti vedení státu. Pro čtenáře ekonomických zpráv je důležité sledovat, protože masové protesty mění politické okolí, důvěru ve státní instituce a mohou ovlivnit rozhodování vlády a trhy.
Co to je
Ústavní soud ČR je zvláštní soud mimo běžný soudní systém, jeho úkolem je chránit ústavu a základní práva lidí i organizací. Soud má 15 soudců včetně předsedy a sídlí v Brně.
Jak to funguje
Soud rozhoduje o tom, zda zákony a jiná pravidla souhlasí s ústavou, řeší stížnosti proti zásahům státních orgánů a spory mezi orgány státní moci. Větší záležitosti rozhoduje celé plénum, běžné případy tříčlenné senáty; soudce jmenuje prezident se souhlasem Senátu na 10 let. Jeho rozhodnutí je vnitrostátně konečné — po něm už v ČR není odvolání, jen případně stížnost k Evropskému soudu pro lidská práva.
Proč je to důležité
Ústavní soud brání, aby stát porušoval ústavu nebo práva občanů, např. zrušením protiústavního zákona. Je klíčový pro politickou stabilitu i fungování právního státu, protože rozhodnutí ovlivňují zákony, volby a chování státních orgánů.
Kvíz: Protesty a změny ve financování veřejnoprávních médií v ČR (2026)
Andrej Babiš
český politik a podnikatel slovenského původu
.jpg)
Povolání: byznysmen, politik, ekonom, podnikatel
Pozice:
- poslanec Parlamentu České republiky (21. října 2017 - dosud)
- poslanec Parlamentu České republiky (9. října 2021 - dosud)
- předseda vlády České republiky (6. prosince 2017 - 17. prosince 2021)
- poslanec Parlamentu České republiky (26. října 2013 - 26. října 2017)
- místopředseda vlády České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
- ministr financí České republiky (29. ledna 2014 - 24. května 2017)
Narození: 2. září 1954
Místo narození: Bratislava
Státní občanství: Slovensko (leden 1993 - dosud)
Politická strana: ANO 2011 (2012 - dosud)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 16. 11. 2026 14:20:58