Veřejné finance jsou peníze, které má stát k dispozici, a studium toho, jak stát získává příjmy (daně, poplatky, půjčky) a jak je utrácí (školy, zdravotnictví, obrana, sociální dávky). Zahrnují také pravidla a účetnictví, které ukazují, kolik stát dluží a jak hospodaří s veřejnými prostředky.
Energetická spolupráce Francie a Německa v rámci EU
Francie si dlouhodobě udržuje vysoký dluh jako druhá největší ekonomika EU
Mizící téma o
společenských pravidlech a politice
Obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti.
2 minuty čtení
Co se děje?
Nejaktuálnějším stavem je, že Francie udržuje vysokou zadluženost (asi 115 % HDP) a současně vykazuje nízký ekonomický růst, přičemž dosud chybí zásadní reformní kroky; článek konstatuje, že Francie jako druhá ekonomika EU dlouhodobě neresístruje své veřejné finance a „iluze výjimečnosti“ musí zmizet[9].
Z původního vývoje zůstává stěžejní potřeba urychlit přechod na čistou energii a zvýšit podíl obnovitelných zdrojů pro energetickou bezpečnost Evropy, což opakovaně zdůraznili velvyslanci Německa, Francie a Británie[1].
Dále se vývoj klimato-politiky v EU polarizoval: Evropská komise navrhuje snížit emise až o 90 % do roku 2040 a proti tomu se postavila Česká republika, která hledá spojence k blokaci návrhu; současně roste kritika byrokracie a regulací, které podle expertů ohrožují podnikání a vedou k výzvám hledat alternativy k současnému Green Dealu[4][2][5][6].
Jako strategický posun v bilaterální spolupráci Francie a Německa byla dohodnuta spolupráce kolem jaderné energetiky a technologií včetně vodíku, což představuje konkrétní krok ke zvýšení odolnosti evropského energetického systému; tato dohoda zároveň souvisí s debatou o veřejných financích a rozdílných přístupech členských států k reformám[7][8][9].
Zdroje:
Francie si žije dlouhodobě nad poměry, ale nic s tím nedělá. Kdy ztratí iluzi výjimečnosti?
Rychlejší energetická transformace znamená posílení evropské bezpečnosti
Klimatické cíle jsou správné, Green Deal ne. Co musí Evropa udělat jinak?
Velký rozkol překonán? Francie a Německo už se nebudou hádat o jádro. Roli v tom hraje vodík
Německo a Francie nám nabízí možnost nahlédnout do budoucnosti Česka
Francie si žije dlouhodobě nad poměry, ale nic s tím nedělá. Kdy ztratí iluzi výjimečnosti?
Nejnovější
Francie si dlouhodobě udržuje vysoký dluh jako druhá největší ekonomika EU
19. 1. 2026: Francie má vysoký dluh 115 % HDP a nízký ekonomický růst, přičemž zůstává bez zásadních reforem a iluze výjimečnosti se musí vzdát.
Řeklo se...
Přehled citací
1
Vysoký dopad
24. října 2025
Česko je proti návrhu Evropské komise snížit emise do roku 2040 o 90 procent.
2
Vysoký dopad
1. července 2025
Firmy se budou rozhodovat mezi tím, zda umístí svou investici v Česku, nebo například v Turecku či severoafrických státech
Dopady
Kdo si polepší, kdo tratí?
České podniky / průmysl (Svaz průmyslu a dopravy a sektory jako chemie, ocel)
Český průmysl vnímá navrhované cíle a regulace jako hrozbu pro konkurenceschopnost kvůli vysokým nákladům, byrokracii a riziku ztráty tržní pozice; vyžaduje více podpory a flexibilitu.
Evropská komise
Předsednictvo komise prosazuje ambiciózní dekarbonizační cíle a balíčky (Clean Industrial Deal, cíl −90 % do 2040), které formují regulace, financování a tržní pravidla pro transformaci energetiky a průmyslu v EU.
Podnikatelé / malé a střední firmy v ČR
Menší firmy jsou zatíženy náklady na auditing, reporting a regulace (CSRD/CSDDD apod.), což zhoršuje cash‑flow a snižuje ochotu investovat do inovací.
Evropský průmysl (CEFIc, oceláři, chemie)
Průmysl je pod tlakem vysokých cen energií a přísných cílů; vítá podporu dekarbonizace a financí, ale požaduje praktické nástroje, PPA záruky a ochranu proti nekalé konkurenci.
Česká vláda (premiér Petr Fiala)
Česko se staví kriticky vůči návrhům EU (cíl 90 % do 2040), varuje před dopady na domácí konkurenceschopnost a snaží se hledat spojence pro zmírnění cílů.
Evropské environmentální a vědecké instituce (EASAC, nezávislé asociace)
Doporučují rychlejší snižování emisí, investice do domácích zdrojů a ochrany infrastruktury; posilují argumentaci pro ambicióznější cíle.
Evropské spotřebitelské / domácnosti
Rostoucí náklady na energii a regulace mohou tlačit na domácí rozpočty; požadují sociálně citlivá opatření a podporu k zamezení nesouhlasu a populistických posunů.
Francie a Německo (vlády jako vzory transformace)
Obě země ukazují různé modely dekarbonizace (Francie: jádro + nízkouhlíkové, Německo: obnovitelné), jejich postoje ovlivňují evropské vyjednávání a ochotu k flexibilitě v cílech.
Kontext
Dříve jsme psali...
Německo a Francie ukazují Česku odlišné scénáře řešení dluhové krize
Zatímco Francie čelí důsledkům dlouhodobě vysokého dluhu včetně masových protestů, Německo jedná včas a nabízí praktickou lekci pro Česko v řízení veřejných financí. Nahlédněte do budoucnosti
Emmanuel Macron a Fridrich Merz se v Toulonu dohodli na energetické spolupráci
Francie a Německo překonaly své spory ohledně jádra a začnou spolupracovat v oblasti energetiky, včetně vodíku. Jakou roli má vodík?
Německý ekonom vysvětlí, co musí Evropa v klimatické politice udělat jinak
Podpora klimatické politiky v Evropě klesá a je třeba hledat nové cesty mimo současný Green Deal. Co navrhne ekonom?
Evropská klimatická politika čelí odporu kvůli regulacím a frustraci veřejnosti.
Evropská klimatická politika potřebuje méně zákazů a více ekonomicky motivovaných opatření, aby byla úspěšná a udržitelná. 10 pravidel pro klima
Evropská komise navrhuje do roku 2040 snížit emise o 90 procent, Česko odmítá
Česká vláda se staví proti návrhu Evropské komise na výrazné snížení emisí do roku 2040 a hledá v EU spojence pro jeho zablokování. Kdo ustoupí v zelené bitvě?
Fakta
📊
>3 °C
Odhad oteplení do století
(23. 5. 2025)
📊
80%
Cíl Německa do 2030 (OZE)
(23. 5. 2025)
📊
94%
Podíl nízkouhlíkové elektřiny ve Francii
(23. 5. 2025)
💰
59 mld. €
Úspora díky OZE za 5 let
(26. 6. 2025)
💰
163 mld. €
Možná zabráněná ztráta
(26. 6. 2025)
📊
2040→−90%
Návrh: emise −90% vs 1990
(1. 7. 2025)
Události
Co a kdy?
23. května 2025
Velvyslanci Německa, Francie a Velké Británie společně vystoupili proti brzdění energetické transformace a uvedli příklady úspěšných kroků svých zemí (Británie: uzavření poslední uhelné elektrárny po 142 letech; Německo: cíl 80 % elektřiny z OZE do roku 2030; Francie: 94 % elektřiny z nízkouhlíkových zdrojů).
05. června 2025
Vyjádření velvyslanců tří evropských států vyvolalo reakce v České republice kvůli obavám podnikatelů z dopadů klimatické politiky EU na konkurenceschopnost a administrativní zátěž.
26. června 2025
Zpráva zdůraznila, že rychlejší dekarbonizace přináší ekonomické přínosy a doporučila investice do evropských zdrojů, energetické efektivity a ochrany infrastruktury místo pouhé změny dodavatelů.
01. července 2025
Evropská komise navrhla, aby státy EU do roku 2040 snížily emise o 90 % oproti roku 1990; návrh umožňuje, aby 3 % snížení emisí byly dosaženy mimo území EU a začne platit po schválení členskými státy a Evropským parlamentem.
24. července 2025
Španělský ekonom Luis Garicano v komentáři požadoval přehodnocení přístupu ke klimatické politice, zdůraznil potřebu ekonomického vyhodnocení opatření a využití všech technologií včetně jádra a geoengineeringu.
01. srpna 2025
Podcast Hospodářských novin upozornil na pokles podpory evropské klimatické politiky a probíhající debatu o tom, jaké kroky by Evropa měla podniknout pro efektivnější dosažení klimatických cílů.
07. října 2025
Analýza porovnala fiskální situaci Francie a Německa a upozornila, že rozdílné přístupy (vysoký francouzský dluh vs. německá fiskální disciplína) mají dopady i na schopnost realizovat potřebné reformy v kontextu energetické transformace.
19. ledna 2026
Článek shrnul, že největší ekonomiky EU čelí vysokému zadlužení (Řecko, Itálie, Francie) a že pokud Francie nezmění kurz, může to vést k delší stagnaci či poklesu celé EU ekonomiky, což má implikace pro financování transformace.
Související
Příbuzná témata
Co to znamená
Co se děje
EK navrhuje snížení emisí EU o 90 % do roku 2040
Srovnání před a po
⚖️
Cíle snižování emisí
PŘED
EU nemá závazný cíl 90 % k roku 2040; platí 55 % do 2030 a uhlíková neutralita 2050
PO
Komise navrhuje snížení emisí o 90 % do roku 2040 (možnost snížení až 3–5 % prostřednictvím opatření mimo EU)
📋
Možnost využít redukce mimo EU
PŘED
Dosud se emisní cíle počítaly v rámci EU, bez předchozí praxe plošného započítávání snižování mimo unii
PO
Návrh umožňuje započítat část snížení emisí realizovaných mimo EU (původně 3 %, někteří členové chtějí více)
💰
Podpora průmyslu a trh s energií
PŘED
Debata o konkurenceschopnosti průmyslu a vysokých nákladech: nástroje byly fragmentární (dotace, ETS, různé iniciativy)
PO
Komise navrhuje soubor opatření: Clean Industrial Deal (EIB záruky pro PPA, modernizace sítí, nižší zdanění elektřiny, fondy na dekarbonizaci), zjednodušení pravidel státní pomoci a větší využití fondů EU
👤
Politické vyjednávání
PŘED
Členské státy a EP musí návrh schválit; Česko je kritické a hledá spojence k blokaci
PO
Návrh bude předmětem tvrdých vyjednávání mezi členskými státy a Evropským parlamentem; Česko aktivně protestuje a dosud nemá většinu pro jeho zablokování
Klíčové postavy
🏛️
Evropská komise (Ursula von der Leyen)
Předkladatelka návrhu a hybatelka dekarbonizační politiky EU
👤
Česká vláda / premiér Petr Fiala
Kritik návrhu, snaží se získat spojence k jeho zmírnění nebo zablokování
🏛️
Evropská investiční banka (EIB)
Navrhovaný klíčový nástroj pro financování/de-risking PPA a investic průmyslu
Ještě není...
International Comparison
Jak šel čas
Historický kontext
Co to je?
Vysvětlení pojmů
Co to je
Jak to funguje
Stát vybírá peníze hlavně daněmi, někdy výnosy ze státních firem nebo půjčováním vydáváním dluhopisů. Peníze pak rozdělí na běžné výdaje (platy, provoz), investice (silnice, školy) a převody (důchody, sociální dávky). Pokud stát utratí víc než vybere, vzniká deficit; souhrn těchto deficitů je veřejný dluh.
Proč je to důležité
Veřejné finance ovlivňují každodenní život: daně mění, kolik peněz lidé mají, a veřejné výdaje ovlivňují kvalitu škol, zdravotní péče nebo dopravy. Vysoký dluh nebo špatné hospodaření mohou omezit budoucí vlády a zvyšovat náklady na půjčky, zatímco dobře nastavené finance pomáhají stabilitě ekonomiky a spravedlivému rozdělení zdrojů.
Otestujte se
Kvíz: Klimatická politika EU, energetika a fiskální výzvy (2025–2026)
Francie
stát v západní Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Paříž (5. října 1789 - dosud)
Rozloha: 643.8 tis. km²
Populace: 68.37 mil. (leden 2024)
Měna: euro (leden 1999 - dosud)
HDP: 2.78 bil. EUR (2022)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Německo
stát ve střední Evropě
Kontinent: Evropa
Hlavní město: Berlín (3. října 1990 - dosud)
Rozloha: 357.59 tis. km²
Populace: 84.36 mil. (31. prosince 2022)
Měna: euro (leden 2002 - dosud)
HDP: 4.12 bil. EUR (2023)
Data pocházejí z datové položky WikiData
Strojově generováno
Veškerý obsah této stránky je strojově generovaný pomocí pokročilých systémů umělé inteligence (AI). Neprošel redakčním zpracováním a může obsahovat chyby nebo nepřesnosti. Je určen pro získání rychlého přehledu a orientace. Ověřené informace naleznete v původních článcích Hospodářských novin, které jsou uvedené v odkazech u jednotlivých témat.
Poslední aktualizace: 26. 2. 2026 14:13:45